Klíčové události Kladna
Kladno se nedá pochopit jen jako město vedle Prahy. Je to místo, které se během několika staletí několikrát úplně proměnilo: z poddanské vsi v městečko, z městečka v průmyslové centrum, z průmyslového centra v město sídlišť, hokeje, velkých podniků, sociálních otřesů a dnešních developerských tlaků.
Tahleta časová osa vybírá události, které nejvíc změnily podobu města nebo způsob, jak o sobě Kladno přemýšlí.
Čtvrti a místní dějiny
Dnešní Kladno vzniklo srůstáním starého města, samostatných obcí, hornických sídel, průmyslových areálů a poválečných sídlišť. Jednotlivé části proto mají vlastní historii, která často začíná staletí před jejich připojením ke Kladnu. Souhrnnou mapu nabízí rozcestník Čtvrti Kladna; následující odkazy vedou přímo na historii konkrétních míst.
Staré Kladno
Historické jádro s náměstím, zámkem, benediktinskou a barokní vrstvou, z něhož se před příchodem uhlí vyvíjelo původní městečko.
Kročehlavy
Obec doložená roku 1316 se z několika statků proměnila v nejlidnatější část Kladna. K městu byla připojena při vzniku Velkého Kladna roku 1941.
Rozdělov
Někdejší samostatná obec byla roku 1941 začleněna do Velkého Kladna. Poválečnou podobu jí dalo sídliště a Havlíčkovy věžové domy.
Dubí
Východní část města vyrostla v prostoru dolů, železnice a cest k Buštěhradu. Do Velkého Kladna byla začleněna roku 1941.
Dříň
Ves připomínaná roku 1318 zanikla kolem poloviny 15. století a byla obnovena roku 1681. Nález uhlí v jejím prostoru roku 1846 zahájil průmyslovou proměnu Kladna.
Vrapice
Středověká ves s kostelem a tvrzí se později stala součástí důlní krajiny. Ke Kladnu byla připojena roku 1950.
Hnidousy
Jedna z nejstarších sídelních vrstev dnešního Kladna je písemně doložena roku 1282. Původní zemědělskou obec později změnila těžba uhlí.
Motyčín
Obec připomínaná v 16. století získala roku 1922 postavení městyse. Hornický rozvoj ji postupně spojil se sousedními Hnidousy.
Švermov
Vznikl roku 1949 sloučením Hnidous a Motyčína, roku 1968 se stal městem a od roku 1980 je součástí Kladna.
Sítná
Nový městský celek navržený v letech 1961–1965 spojil panelové bydlení, školy, Dům kultury, hotel a Sítenský most.
Štěpánka
Místní název navazuje na Štěpánov založený roku 1783 mezi Kladnem a Kročehlavy. Dodnes označuje svébytnou obytnou vrstvu města.
Poldi a průmyslové Kladno
Poldi není úřední čtvrtí. Jméno označuje hutní areál, zaměstnanecký svět, sportovní tradici i brownfield po podniku, který desítky let určoval život celého města.
Další místní názvy — Bažantnice, Lapák, Amálka a Staré Kročehlavy — zachycují menší obytné a krajinné vrstvy, které nejsou samostatnými správními částmi, ale v každodenní orientaci obyvatel zůstávají živé.
Devět období dějin města
do roku 1846
Počátky Kladna
Od první zmínky a městských práv k předprůmyslovému městu.Od vsi k městu
První bezpečná písemná zmínka o Kladně pochází z počátku 14. století. Místo tehdy patřilo rodu Kladenských z Kladna. Jejich držení skončilo roku 1543 , kdy…
1846–1918
Uhlí, hutě a růst města
Průmyslový skok, Poldi, nová práce a prudký růst obyvatelstva.Uhlí, hutě a Poldi
Váňův kámen připomíná nález uhlí, který otevřel průmyslovou proměnu Kladna. Zdroj: Wikimedia Commons , licence CC BY-SA 3.0.
Vrapice a doly na jejich katastru
Vrapická ulice ve Vrapicích. Popis souboru na Wikimedia Commons upozorňuje, že v levé části snímku jsou budovy někdejších důlních děl a za nimi svah, kde…
Městem Kladnem po důlních dílech
Hornický motiv v Kladně připomíná práci, která dlouho určovala podobu města i regionu. Trasa po důlních dílech není obyčejná vycházka po památkách. Je to…
1918–1945
Republika, okupace a Velké Kladno
Demokracie, válka, Lidice a správní spojování města.Válka, Lidice a Velké Kladno
Památník dětských obětí války v Lidicích připomíná tragédii, která s Kladnem přímo souvisí přes okupační správu, kladenské gestapo a poslední cestu…
Kladenská kina: první biografy a kino Sokol
První doložené kinematografické představení v Kladně se konalo 1. října 1899 v hotelu U bílého beránka. Šlo o hostující program, nikoli o stálé kino. Stálé…
Kladenská kina: Výstavní bio v Dělnickém domě
Biograf vzniklý při Jubilejní dělnické výstavě roku 1911, jeho obnova roku 1912, provoz pod názvem Masarykova liga a konec po únoru 1948.
1945–1989
Průmyslové město, sídliště, kultura a sport
Poválečný průmysl, nové čtvrti, normalizace, hokej a každodenní život.Srpen 1968 a listopad 1989
Kladenská radnice na náměstí starosty Pavla je místo veřejné politiky, shromáždění a změny režimu. Z její blízkosti se v roce 1989 odehrávaly klíčové…
Hornická škola v Kladně
Státní horní škola v Kladně vznikla roku 1945 pro potřeby kladenského revíru; její proměna zachycuje ústup těžby i změnu odborného školství.
Kladenský hokej: klub, Poldi a městská tradice
Dějiny kladenského hokeje od vzniku odboru SK Kladno roku 1924 přes tituly Poldi až po současné Rytíře Kladno.
Armádní pohřeb v Brandýsku, 1954
Hřbitov v Brandýsku je pro tento příběh podstatný jako konkrétní místo paměti, ne jako obecná dekorace. Právě sem se podle rodinné vzpomínky vztahuje pohřeb…
1989–1997
Transformace, nezaměstnanost a pád Poldi
Obnova samosprávy, privatizace a největší sociální otřes moderního Kladna.Privatizace a pád Poldi
Rozpad hutního podniku zasáhl práci, městské finance i sebeobraz Kladna. Průmyslové areály se změnily v rozsáhlé brownfieldy.
Méně obyvatel a starší město
Počet obyvatel klesl podle ČSÚ ze 71 753 v roce 1991 na 67 756 v roce 2021 a změnila se věková skladba.
Konec vlády jedné strany
Listopadové demonstrace a vznik Občanského fóra otevřely cestu k první svobodné komunální reprezentaci.
Marie Bednářová v čele města
První polistopadová starostka vedla Kladno v době obnovování samosprávy a počátku ekonomické transformace.
Vznik Vodáren Kladno–Mělník
VKM vznikly v privatizaci státního vodárenského podniku a převzaly vlastnictví regionální vodárenské infrastruktury.
Petr Bendl a vedení ODS
Petr Bendl převzal město v závěrečné fázi pádu Poldi a vedl je do roku 1998.
1998–2004
Město po průmyslovém otřesu
Konec těžby, statutární uspořádání, proměna zaměstnanosti a nový model veřejných služeb.Poslední vůz uhlí z dolu Schoeller
Ukončení těžby uzavřelo další základní kapitolu kladenského hospodářství po pádu hutí.
Kladno se stává statutárním městem
V roce 2000 získalo Kladno statutární postavení. Milan Volf tehdy vedl radnici jako představitel ODS a stal se primátorem.
2004–2014
Stabilizace a příprava velkých proměn
Dopravní projekty, veřejné služby, příprava divadla a investic, které se uskutečňovaly v dalších letech.Vodárenský majetek a provoz se oddělily
VKM zůstaly vlastníkem infrastruktury, zatímco provoz převzaly Středočeské vodárny; jejich úplné ovládnutí skupinou Veolia povolil ÚOHS v roce 2006.
Rekonstrukce a znovuotevření divadla
Rekonstrukci město naplánovalo za vedení Dana Jiránka; samotné dokončení realizovala Subterra už za druhého Volfova vedení a divadlo se v roce 2016 vrátilo do obnovené budovy.
Příprava železnice, divadla a nových investic
Za vedení Dana Jiránka město připravovalo dopravní a stavební projekty a hledalo další směr po konci těžkého průmyslu.
2014–2020
Městský majetek, bydlení a veřejný prostor
Ubytovny, centrum, developerské lokality, dokončování staveb a změny koalic.Kino Oko, ubytovna a městský majetek
Volfovo vedení ubytovnu ukončilo v prosinci 2014. Město pak v roce 2016 koupilo společnost G.FOX-OKO s budovou za 36,5 milionu Kč; objekt nabízelo k prodeji v roce 2020 za 36,5 milionu a v roce 2024 za 50 milionů Kč.
Soukromá ubytovna v Americké končí bez výkupu městem
Majitel budovy vypověděl provozovateli smlouvu a ubytovna v Americké ulici skončila na konci září 2019. Radnice Dana Jiránka zajišťovala sociální pomoc obyvatelům, nikoli odkup objektu.
VKM kupují podíl v provozovateli
VKM koupily 34 procent Středočeských vodáren za 199 milionů korun, získaly opci na dalších 15 procent a zkrátily provozní smlouvu.
VPK poprvé přebírá vedení města
Volba pro Kladno v roce 2014 poprvé převzala vedení radnice a Milan Volf se po deseti letech vrátil do funkce primátora.
VPK vyhrála volby, primátorem se stal Dan Jiránek
VPK získala v roce 2018 třináct mandátů, vedení města však sestavila koalice ODS, Kladeňáků, ANO a SPD s osmnácti hlasy ve třiatřicetičlenném zastupitelstvu.
2020–současnost
Doprava, výstavba a náklady života
Železnice, bydlení, voda, teplo, stadion, velké zakázky a odpovědnost za jejich výsledky.Modernizace železnice se mění ve stavbu
Po desetiletích variant a sporů postupuje státem podporovaná modernizace spojení Prahy, letiště a Kladna po jednotlivých úsecích.
Modernizace zimního stadionu
První fázi obnovy připravilo a soutěžilo Jiránkovo vedení v roce 2020; realizace, další části a dodatky probíhaly po Volfově návratu do čela města.
Vodné a stočné na úrovni 175 Kč
VKM stanovily společnou cenu vodného a stočného 175 korun za metr krychlový pro roky 2024, 2025 a 2026.
TEPO a plán vlastního zdroje tepla
Městská společnost řeší ceny dodávek a připravuje vlastní zdroj, který má snížit závislost na externím dodavateli.
Pěší zóna, vlastnictví domů a proměna centra
Město obnovilo dlažbu a veřejná prostranství, zatímco domy a obchodní prostory v pěší zóně zůstávají převážně v soukromém vlastnictví. Po dokončení oprav zde dál zůstávají prázdné výlohy a omezený běžný obchodní provoz.
Prodej městského pozemku a projekt Americká
Město schválilo cenu parcely, prodalo ji společnosti spojené s Františkem Hrudkou a následně měnilo lhůty i část závazků projektu.
Náměstí starosty Pavla jako historické jádro města. Právě od podobných míst se dá číst dlouhá proměna Kladna: starší městská vrstva, veřejné instituce, obchod, politický život i symbolická paměť. Časová osa událostí proto nezačíná až uhlím a hutěmi, ale sleduje, jak se z menšího sídla postupně stalo průmyslové, sportovní a politicky výrazné město, jehož dnešní problémy i ambice mají hlubší historické kořeny. Foto: Wikimedia Commons / Edisteewr, licence CC BY-SA 3.0.
Události, články a fotografie
Událost má největší sílu ve chvíli, kdy se propojí s textem, lidmi a obrazem. Časová osa proto vede ze stručného přehledu k samostatným článkům, fotografiím a širším souvislostem města.
Od vsi k městu
Staré Kladno, první zmínka, městský znak, benediktini a barokní vrstva.
Uhlí, hutě a Poldi
Průmyslový zlom, který z Kladna udělal hornické a hutnické město.
Kladenské kamenouhelné těžařstvo
Společnost založená roku 1848 změnila nález uhlí v organizovanou těžbu a otevřela cestu k hutím i železnici.
Válka, Lidice a Velké Kladno
Okupace, represe, lidická stopa a správní spojení okolních částí do většího města.
Kladenský hokejový mýtus
Hokej jako městská hrdost, která přežila pád průmyslu i politické spory.
Srpen 1968 a listopad 1989
Okupace, odpor, stávky, demonstrace a sametová revoluce v kladenských ulicích.
Pád Poldi a město po průmyslu
Největší moderní ekonomický zlom Kladna a dlouhý dopad na práci, brownfieldy a sebevědomí města.
Kladno po roce 1989
Práce, bydlení, politické vedení, voda, teplo, železnice, kultura a sport v jednom příběhu moderního města.
Samostatné články
Od vsi k městu
První zmínka, městský znak, benediktini, barokní vrstva a povýšení na město.
Uhlí, hutě a Poldi
Jan Váňa, uhlí, Vojtěšská huť, Karl Wittgenstein a Poldi jako světová značka.
Válka, Lidice a Velké Kladno
Okupace, kladenské gestapo, lidická stopa a správní vznik Velkého Kladna.
Kladenský hokejový mýtus
Hokej od roku 1924 přes první titul 1959 až po zlatou éru sedmdesátých let.
Srpen 1968 a listopad 1989
Okupace vojsky Varšavské smlouvy, stávkové výbory a Havel na kladenské radnici.
Pád Poldi a město po průmyslu
Krach hutí v letech 1996-1997 a otázka, co má být Kladno po průmyslu.
Kladno po roce 1989
Pět období a šest linií novodobých dějin od samosprávy a práce po bydlení, služby, dopravu, kulturu a moc.
Příběhy z Kladno minulé
Doplňkové historické příběhy: doly, doprava, kina, školství, písně, pomníky a literatura.
Rychlý přehled
| Rok | Událost | Dopad na město |
|---|---|---|
| počátek 14. století | první bezpečná písemná zmínka o Kladně | začátek doloženého příběhu města |
| 1561 | povýšení na městečko a městský znak | Kladno získává právní a symbolickou identitu |
| 1705 | Kladno přechází k břevnovským benediktinům | vzniká barokní vrstva města |
| 1846 | Jan Váňa nachází uhlí v oblasti Dříně | startuje průmyslová proměna Kladna |
| 1854 | vzniká Vojtěšská huť | k uhlí se přidává železo a hutnictví |
| 1873-1876 | neštěstí na dolech Amálie, Kateřina a Engerth | během čtyř let zahynulo třicet horníků |
| 1870 | Kladno je povýšeno na město | průmyslový růst mění správní význam Kladna |
| 1889 | Karl Wittgenstein zakládá Poldinu huť | z Kladna se stává značka světové oceli |
| 1898 | titul královské horní město | symbolické potvrzení hornického Kladna |
| 1918 | vzniká Národní výbor na Kladně | město se hlásí k nové republice |
| 1939-1945 | okupace, represe a lidická stopa | válka zasahuje město i celý region |
| 1941 | vzniká Velké Kladno | Kročehlavy, Rozdělov, Dubí, Dříň a Újezd mění rozsah města |
| 1944-1945 | nálety na Dubí a kladenskou železnici | bomby a útoky na vlaky zabíjejí civilisty a zaměstnance závodů |
| 1959 | první hokejový titul Kladna | hokej se stává jedním ze znaků města |
| 1960 | požár na dole Nosek | dvacet mrtvých při největším důlním neštěstí kladenského revíru |
| 1964 | železniční neštěstí v Zákolanech | při srážce vlaků zahynulo čtrnáct lidí |
| 1968 | okupace vojsky Varšavské smlouvy | Kladno zažívá další vojenské obsazení |
| 1975-1980 | zlatá éra Poldi Kladno | pět titulů a evropský úspěch dávají městu sportovní mýtus |
| 1989 | sametová revoluce v Kladně | stávky, občanský odpor a návštěva Václava Havla |
| 1996-1997 | krach Poldi | ekonomický zlom, který poznamenal celý region |
| 2000 | Kladno se stává statutárním městem | starostu nahrazuje primátor a roste význam městských institucí |
| 2001 | výbuch metanu na dole Schoeller | čtyři oběti urychlují konec posledního činného dolu revíru |
| 2002 | poslední vůz uhlí z dolu Schoeller | končí živá hornická tradice města |
| 2007 | zřícení haly v bývalé Poldi | dva mrtví a tři těžce zranění při rozebírání opuštěné válcovny |
| 2004 | oddělení vodárenského majetku a provozu | cenu vody začíná určovat vztah VKM a Středočeských vodáren |
| 2026 | zahájení dalšího úseku modernizace železnice | dlouho připravované spojení Prahy a Kladna vstupuje do realizace |
Od vsi k městu
První bezpečná písemná zmínka o Kladně pochází podle oficiální historie města z počátku 14. století. Tehdy ještě nejde o město hutí ani hokeje, ale o sídlo spojené s rodem Kladenských z Kladna. Po jejich vymření v roce 1543 přechází Kladno k Žďárským ze Žďáru.
Rok 1561 je první velký zlom. Kladno je povýšeno na městečko a získává právo užívat vlastní znak. To není drobnost. Znak a městská práva znamenají, že místo začíná vystupovat jako samostatnější obec s vlastní identitou.
Po roce 1705 drží Kladno břevnovští benediktini. Z této vrstvy města pocházejí nejvýznamnější barokní památky. Když se dnes mluví o Kladně jen jako o městě uhlí a hutí, tahle starší vrstva často mizí. Přitom právě ona připomíná, že město mělo historii dávno před průmyslovým výbuchem.
Uhlí, hutě a zrození průmyslového Kladna
Největší proměna přichází v 19. století. Zásadní událostí byl nález uhlí Janem Váňou v oblasti Dříně roku 1846. O dva roky později vzniká Kladenské kamenouhelné těžařstvo a Kladno se začíná měnit z městečka v průmyslové centrum.
Roku 1854 vzniká Vojtěšská huť. Roku 1857 Pražsko-železářská společnost. K uhlí se přidává železo, k dolům hutě a k místnímu životu tisíce nových pracovníků. Kladno roste rychle, tvrdě a nevratně.
V roce 1870 je Kladno povýšeno na město. Muzeum připomíná, že tehdy už mělo přes deset tisíc obyvatel a stovky domů. Roku 1898 dostává titul královského horního města. To je okamžik, kdy se průmyslová realita promítá i do symbolického postavení města.
Poldi: značka, která dala městu světový zvuk
Rok 1889 patří k nejdůležitějším datům kladenských dějin. Karl Wittgenstein zakládá Poldinu huť, pojmenovanou po manželce Leopoldině. Český rozhlas připomíná, že Poldi vyráběla ušlechtilou ocel, zbraně, motorové hřídele, chirurgickou ocel i díly pro velké stavby.
Poldi z Kladna neudělala jen pracovní město. Udělala z něj značku. Slovo Poldi se dostalo na výrobky, sportovní dresy, do názvů klubů i do sebevědomí obyvatel. Když po roce 1989 podnik padal, nebyl to jen konec jedné firmy. Byl to otřes identity celého regionu.
Republika, válka a Velké Kladno
V říjnu 1918 vzniká na Kladně Národní výbor a město se připojuje ke vzniku samostatného Československa. Oficiální historie města připomíná, že tomu předcházely stávky, tábory lidu a odpor proti válečné bídě.
Nacistická okupace po roce 1939 zasáhla Kladno tvrdě. Byli sesazeni a vězněni členové městského zastupitelstva a okupace je spojena i s tragédií Lidic. Město Kladenské gestapo patřilo k iniciátorům vyplenění obce Lidice a kaple reálného gymnázia byla posledním místem pobytu lidických žen a dětí před transporty.
Rok 1941 zároveň přináší správní zlom: vzniká Velké Kladno. K městu jsou připojeny Kročehlavy, Rozdělov, Dubí, Dříň a Újezd. V roce 1950 přibývají Vrapice a v roce 1980 Švermov. Dnešní Kladno je tedy výsledkem postupného srůstání několika míst, která měla vlastní historii, sociální skladbu i identitu.
Hokej jako městský mýtus
Hokejový odbor při SK Kladno vznikl roku 1924. První velký vrchol přišel v sezoně 1958/1959, kdy Kladno získalo první titul. Rytíři Kladno popisují, že z malého oddílu se během několika let stal tým schopný porazit nejsilnější soupeře.
Největší sportovní éra přišla v sedmdesátých letech. Kladno získalo tituly v letech 1975, 1976, 1977, 1978 a 1980. Klubová historie připomíná také vítězství v Poháru mistrů evropských zemí v roce 1977 a slavnou generaci kolem Milana Nového, Eduarda Nováka, Františka Pospíšila a Františka Kaberleho.
Znamenalo to víc než sport. Hokej se stal náhradním znakem hrdosti ve městě, které bylo navenek často vnímané jen přes doly, hutě a špínu průmyslu.
Srpen 1968 a listopad 1989
Dne 21. srpna 1968 přijela do Kladna vojska Varšavské smlouvy. Kladno minulé popisuje, že vojáci obsadili výjezdy z města i strategická místa. Oficiální historie města tuhle zkušenost označuje za druhou okupaci během třiceti let.
Listopad 1989 měl v Kladně vlastní průběh. Sládečkovo vlastivědné muzeum dokládá stávkové výbory i kladenskou část sametové revoluce. Symbolicky silný byl také 21. prosinec 1989, kdy z balkonu kladenské radnice promluvil Václav Havel.
Kladno v roce 1989 nebylo jen kulisou celostátních dějin. Bylo průmyslovým městem, kde měla generální stávka a postoj podniků zvláštní váhu.
Pád Poldi a město po průmyslu
Krach Poldi v letech 1996-1997 patří k největším moderním zlomům Kladna. Oficiální historie průmyslu ho označuje za jednu z nejméně povedených privatizací po roce 1989 a událost, která těžce poškodila celý region.
Tady začíná dnešní Kladno: město po velkém průmyslu, s brownfieldy, sociálními ranami, silnou dojížďkou do Prahy, tlakem developerů a otázkou, jestli se mu podaří najít novou identitu, nebo jen rozprodat zbytky té staré.
Kladno po roce 1989
Pád Poldi nebyl poslední kladenskou událostí. Po roce 1997 se uzavřelo hornictví, město se stalo statutárním, střídali se Milan Volf a Dan Jiránek, změnil se model vodáren a začaly se připravovat stavby, které ovlivní Kladno na další desítky let. Současně klesal a stárnul počet obyvatel, rostla dojížďka do Prahy a nové obytné projekty měnily městské pozemky i nároky na školy, dopravu a služby.
Samostatná kapitola Kladno po roce 1989 řadí tento vývoj chronologicky. Vedle politických změn zachycuje práci, bydlení, vodu, teplo, železnici, divadlo, hokej a každodenní život.