Městem Kladnem po důlních dílech
Okruh podle projektu Kladno minulé měří přibližně 28 kilometrů. Nevede jen k dochovaným těžním věžím: propojuje také místa zaniklých jam, odvaly, hornické kolonie, železniční stopy a dnešní veřejná prostranství. Trasu je možné rozdělit na několik kratších úseků a projít postupně.
Trasa v pořadí
| Úsek | Směr | Co sledovat |
|---|---|---|
| 1 | Rozdělov → Ostrovec | Váňův kámen a místa spojená s počátkem novodobého dobývání uhlí; přechod od starší obce k průmyslovému okraji |
| 2 | Ostrovec → Švermov | stopy dolů a pracovních cest, vazba na hornické Hnidousy a Motyčín |
| 3 | Švermov → Korea | krajina někdejších jam, odvalů a kolonií; změny terénu jsou často čitelnější než stavby |
| 4 | Korea → Dubí | návaznost dolů na Buštěhradskou dráhu a průmyslové areály východního Kladna |
| 5 | Dubí → centrum | Vojtěšská huť, Poldi a místa, kde se těžba propojila s hutnictvím a městským růstem |
| 6 | centrum → Sítná | připomínky dolu Engerth, hornické školy a veřejných institucí vzniklých díky průmyslu |
| 7 | Sítná → Rozdělov | návrat přes obytné město vybudované pro průmyslové zaměstnance |
Tabulka je orientační pořadí městských částí, nikoli navigace do uzavřených areálů. Přesná stopa a jednotlivá důlní díla jsou v mapě původního projektu.
Hlavní zastavení
Váňův kámen
Váňův kámen připomíná nález hlavní kladenské sloje. Je vhodným začátkem, protože vysvětluje, proč se z venkovského okolí během 19. století stal jeden z největších průmyslových regionů českých zemí.
Důl Engerth a městské instituce
Důl Engerth ležel blízko rostoucího města. Jeho poloha ukazuje, že těžba nebyla vzdálenou krajinou za obcí: šachty, školy, bydlení a veřejné budovy se navzájem prostupovaly.
Švermov a Mayrau
Švermov spojuje hornickou historii Hnidous a Motyčína. Nedaleký skanzen Mayrau uchovává technologii i pracovní prostředí v rozsahu, který zaniklá místa na trase už ukázat nemohou.
Dubí, Dříň a průmyslový východ
V Dubí a Dříni se důlní síť napojovala na železnici, hutě a pozdější rozsáhlé výrobní areály. Právě zde je dobře vidět přechod od samostatné šachty k propojenému průmyslovému systému.
Co zůstalo na povrchu
Některé objekty jsou památkou, jiné změnily využití a mnoho jam je patrných jen z map, názvů nebo terénu. Zaniklá těžní věž neznamená zaniklý vliv dolu: poddolování, navážky, vlastnické hranice a staré komunikace mohou ovlivňovat nové stavby i dnešní podobu krajiny.
Bezpečnost a přístup
- Nevstupujte do uzavřených průmyslových areálů ani na nezajištěná důlní díla.
- Orientujte se podle veřejných cest; historická poloha šachty není pozvánkou na soukromý pozemek.
- Delší úseky vedou běžným městským provozem a nejsou souvislou turistickou stezkou.
- Stav terénu se mění, proto má přednost aktuální značení a fyzické zabezpečení místa.
Související články
- Váňův kámen a hlavní kladenská sloj
- Důl Engerth
- Důl Amálie
- Důl Schoeller
- Hornický skanzen Mayrau
- Staré ekologické zátěže Kladna