Autobusová zastávka u dolu Schöller v Libušíně. Honza Groh (Jagro). CC BY-SA 3.0. Wikimedia Commons.
Důl Schoeller
Na dole Schoeller u Libušína vyjel 29. června 2002 poslední vůz uhlí kladenského revíru. Těžba zde trvala sto let.
Od Schoelleru k Nejedlému
Podle webu Kladno minulé začaly přípravné práce v západní části dolového pole v 90. letech 19. století. Jáma se hloubila od roku 1899, v roce 1901 dosáhla konečné hloubky přes 533 metrů a pravidelná těžba začala roku 1902.
Po znárodnění důl nesl jméno Nejedlý. Vedle původní jámy vznikla hlubší jáma Nejedlý III, která se v 70. letech stala významným těžním centrem a propojovala se s dalšími doly revíru.
Výbuch v roce 2001
Konec provozu urychlil výbuch metanové směsi 29. listopadu 2001, při němž zemřeli čtyři lidé. Obnovení těžby vyžadovalo výrazné investice do bezpečnosti. V roce 2002 padlo rozhodnutí důl uzavřít.
Výbuch patří do řady neštěstí od dolů Amálie, Kateřina a Engerth po důl Nosek. Podrobnosti uvádí článek Tragické události Kladna a Kladenska.
Konec těžby a demolice
Poslední vůz uhlí vyjel 29. června 2002. Po uzavření Tuchlovic v únoru téhož roku skončila i poslední činná šachta revíru. Po roce 2010 následovala demolice areálu; název dolu připomíná například autobusová zastávka.