Těžní věž dolu Tuchlovice, známého také pod názvem Nosek. V. Daněček. CC BY 4.0. Wikimedia Commons.
Důl Tuchlovice (Nosek)
Důl Tuchlovice, známý také jako Nosek, ukončil těžbu 28. února 2002. Patřil k posledním dolům kladenského revíru; Schoeller jej následoval 29. června téhož roku.
Hloubení a rozvoj
Podle webu Kladno minulé začalo hloubení jámy Jaroslav 10. února 1941. Skončilo 30. října 1943 v hloubce 480 metrů.
Po válce přibývaly provozní budovy, úpravna uhlí, dílny, kotelna, lanovka a dopravní napojení. Důl se rozšiřoval v 50. a 60. letech, v 70. letech přecházel na modernější mechanizaci. Zaměstnával lidi z širšího Kladenska.
Požár 23. září 1960
Důl Nosek postihlo největší důlní neštěstí v dějinách kladenského revíru. Dne 23. září 1960 vznikl v podzemí požár a kouř se rozšířil do pracovišť. Záchranu osádky zkomplikovalo nesprávné vyhodnocení situace a neuspořádané vedení zásahu. Hornický zpravodaj uvádí 54 horníků otrávených oxidem uhelnatým a dalších dvacet mužů, kteří zemřeli.
Pomník se jmény obětí byl v areálu Hornického skanzenu Mayrau odhalen v roce 2008. Další důlní katastrofy shrnuje článek Tragické události Kladna a Kladenska.
Útlum a uzavření
Od 90. let se řešilo propojení s dolem Kladno, tedy se Schoellerem. Ekonomické, technické a bezpečnostní problémy však provázely další útlum. Těžba skončila 28. února 2002. Uzavření obou dolů v témže roce ukončilo dobývání uhlí v kladenském revíru.