Dělnické hnutí a stávky na Kladensku
Dělnické hnutí v Kladně nevzniklo jako abstraktní politický směr. Vyrostlo z města, v němž velká část obyvatel pracovala v dolech, hutích a navazujících provozech. Spory o mzdy, pracovní režim a postavení zaměstnanců se proto rychle měnily ve veřejné události: dotýkaly se rodinných příjmů, dopravy, radnice i bezpečnosti v ulicích.
Průmyslový růst a první velký střet
Průmyslový rozmach druhé poloviny 19. století vytvořil početnou hornickou a hutnickou vrstvu, ale neodstranil nejistotu práce ani nerovnost mezi vedením podniků a zaměstnanci. Nejznámějším střetem této etapy bylo Krvavé Boží tělo roku 1889.
Konflikt začal stávkou na dole Mayrau a přenesl se do Kladna. V útocích na domy ředitele Pražské železářské společnosti Gottfrieda Bachera a starosty Josefa Hraběte se spojily dvě roviny moci: podniková správa dolů a městská samospráva. Následné represivní kroky ukázaly, že pracovní spor neměl pro účastníky jen hospodářské důsledky.
Od spolků k politické organizaci
Na přelomu století se dělnický život organizoval v odborech, politických stranách, vzdělávacích a tělovýchovných spolcích i v dělnickém tisku. Ne každý takový spolek byl stávkovou organizací. Dohromady však vytvářely prostředí, v němž se průmyslové město dokázalo politicky mobilizovat. Jeho kulturní a organizační zázemí zachycuje také dělnická tělovýchova a DTJ Sparta Kladno a článek o kladenských médiích a dělnickém tisku.
V této době nelze oddělit sociální dějiny od podoby města. Hornické kolonie, Podprůhon, učiliště, spolkové domy a závodní provozy byly místy bydlení, práce i politických schůzí. Poldi a Vojtěšská huť proto nejsou pouze kapitolami technických dějin.
Prosinec 1920
Prosincová generální stávka roku 1920 byla největším politickým střetem této tradice. Vyšla ze sporu o Lidový dům v Praze a rozkolu v sociální demokracii, na Kladensku se však projevila zastavením dolů, hutí a dalších závodů. Dne 9. prosince se na kladenském náměstí konal tábor lidu a vznikl ústřední revoluční výbor se sídlem v Dělnickém domě.
Stávka skončila po zásazích státu; soud v roce 1921 řešil také kladenské radikály, mezi nimi Antonína Zápotockého. Její samostatný průběh, dobové požadavky a politickou dohru zachycuje článek Prosincová generální stávka na Kladensku 1920.
Časová osa
| Období | Událost |
|---|---|
| druhá polovina 19. století | Růst dolů a hutí vytváří početné dělnické prostředí a pracovní konflikty. |
| 1889 | Stávka na Mayrau přerůstá v nepokoje známé jako Krvavé Boží tělo. |
| přelom 19. a 20. století | V Kladně se rozvíjí dělnické spolky, tisk, odbory a tělovýchova. |
| 1918–1920 | Poválečné hospodářské a politické napětí sílí. |
| prosinec 1920 | Generální stávka zasahuje doly, hutě a veřejný život Kladna. |
| 1921 | Soudní řízení uzavírá politickou dohru stávky. |
Zápis v městské kronice
Pamětní kniha horního města Kladna řadí rok 1889 a hornickou stávku roku 1900 mezi zásadní události dělnického hnutí. Zápisy jsou dobovým městským souhrnem, proto je článek používá společně s odbornějšími texty ke Krvavému Božímu tělu a prosincové generální stávce. Pamětní kniha horního města Kladna, obrazy 94, 100