Prosincová generální stávka na Kladensku 1920
Prosincová generální stávka patřila k nejostřejším politickým střetům první republiky. Na Kladensku zasáhla doly, hutě i další závody a ukázala, jak silně bylo město po válce spojeno s dělnickým hnutím a spory uvnitř sociální demokracie.
Od sporu v Praze ke stávce v Kladně
Bezprostředním podnětem byl spor o pražský Lidový dům mezi pravicovým a levicovým křídlem sociální demokracie. Po policejním zásahu v Praze vyhlásila levice generální stávku. Na Kladensku se podle dochovaných souhrnů zastavily provozy Poldiny huti, železáren, dolů a velkostatků; v závodech zůstávaly jen nezbytné udržovací práce.
Dne 9. prosince 1920 se na kladenském náměstí konal tábor lidu. Dobové podklady uvádějí účast více než patnácti tisíc lidí a volbu ústředního revolučního výboru se sídlem v Dělnickém domě. Kladenský deník řadí událost do vrcholu poválečného napětí, které na Kladensku spojovalo práci, stranickou politiku a otázku vlivu nad podniky.
Město, které se zastavilo
Stávka nebyla jen pražskou událostí přenesenou do regionu. V Kladně se projevila přímo ve výrobě a každodenním provozu: zastavené směny znamenaly zásah do dolů, hutí, dopravy i rodinných příjmů. Zkušenost roku 1920 se později stala součástí obrazu Kladna jako průmyslového a politicky mobilizovaného města.
Časová osa
1918–1920— poválečné sociální a politické napětí v průmyslovém Kladně.počátek prosince 1920— policejní obsazení Lidového domu v Praze a vyhlášení generální stávky.9. prosince 1920— stávka v kladenských závodech, tábor lidu na náměstí a volba ústředního revolučního výboru.prosinec 1920— postupné ukončení stávky a zásahy státu proti jejím účastníkům.