Huť Poldi v Kladně

Huť Poldi byla ocelárna založená v Kladně 18. května 1889 Karlem Wittgensteinem. Nesla jméno jeho manželky Leopoldiny a znak ženské hlavy. Závod vyráběl kvalitní a speciální oceli; jeho značka se stala jedním ze symbolů města i českého těžkého průmyslu.

Poldi není totéž co celý kladenský průmysl. Navázala na Vojtěšskou huť, doly a železnice, ale postupně vytvořila vlastní výrobní, pracovní a společenský svět. Po roce 1945 byla součástí Spojených oceláren; po privatizaci v devadesátých letech se tento celek rozpadl. Části původního území dnes tvoří brownfield nebo nové provozy.

Založení a výroba

Původní Poldina huť vznikala v letech 1889–1890. Památkový katalog uvádí kelímkovou ocelárnu, cementační pece, kovárnu, válcovnu, generátorovnu a kotelnu. Roku 1891 přibyla martinská ocelárna a pérovna; roku 1908 elektrická indukční pec Kjellin. Závod se tím zaměřil na nástrojové, legované a jiné specializované oceli, nikoli jen na objem běžné produkce.

Výrobní značka měla mezinárodní dosah. Český rozhlas připomíná dodávky pro zbrojní výrobu, motorové hřídele, chirurgickou ocel i velké stavby; ve třicátých letech se kladenská ocel dostala také do konstrukce obloukového mostu v Sydney.

Poldi, práce a město

Huť zaměstnávala dělníky, techniky, mistry a učně. Její provoz byl propojený s odbornými školami, bydlením, železničními vlečkami i podnikovým sportem. Název SONP a později Poldi nesly kladenské hokejové i fotbalové kluby; tato vazba je popsána v článku Sport a spolkový život Kladna.

Průmyslový rozvoj však měl i cenu v podobě závislosti města na několika velkých provozech, prašnosti, emisí a rizik těžké práce. Důlní katastrofy, nehody i zřícení haly v opuštěném areálu po zániku velké části Poldi shrnuje článek Tragické události Kladna a Kladenska.

Technickou a řídící podobu závodu ve dvacátých až čtyřicátých letech utvářel také metalurg Franz Hummelberger, generální ředitel Poldi v letech 1932–1945. Jeho profil popisuje vývoj speciálních ocelí i jeho postavení za hospodářské krize a okupace.

Ředitelství, architektura a Franz Hatlanek

Ještě před Hummelbergerem vedl kladenský závod od roku 1916 Franz Hatlanek. Nešlo jen o provozní funkci: Hatlanek patřil k lidem, kteří za první světové války zastupovali Poldi navenek a byli spojeni s její modernizační ambicí. Odborná práce o kladenské architektuře jej uvádí také mezi členy Rakouského Werkbundu.

Pro Hatlanka navrhl Josef Hoffmann vilu dokončenou roku 1918. Stavba patří do stejné vrstvy příběhu jako výrobní haly a ředitelství: ukazuje, že Poldi nebyla jen souborem pecí, ale podnikem s vlastním vedením, technickou kulturou a architektonickou reprezentací. Areál, dochované stavby a jeho proměnu v brownfield shrnuje článek Poldi a průmyslové Kladno.

Spojené ocelárny

Po válce přešly kladenské hutě pod národní správu. Od roku 1946 byla Poldi začleněna do Spojených oceláren, národního podniku. Roku 1976 nesl podnik název POLDI – Spojené ocelárny, n. p. Poválečnou výrobu, rozvoj Dříně a vztah hutí k sídlištní výstavbě zachycuje samostatný článek Spojené ocelárny a poválečné hutní Kladno.

Privatizace a rozpad

Po roce 1989 se podnik změnil z národního podniku na akciovou společnost. V roce 1993 získala firma Bohemia Art Vladimíra Stehlíka dvě třetiny akcií Poldi nabídkou 1,75 miliardy Kč; podle iROZHLASu kupní cenu nedoplatila. Stehlík vedl Poldi v letech 1993–1996.

Na přelomu února a března 1996 vyvrcholil spor státu a Bohemia Art. Podnik měl stamilionové dluhy, potíže s platbami za energie a neuhrazenou kupní cenu. Roku 1997 následoval konkurz. Podrobný průběh privatizace, soudní dohry a dopadu na zaměstnance je v článku Pád Poldi a město po průmyslu.

Co zůstalo po Poldi

Krach neznamenal, že z území zmizela každá výroba. V roce 1992 vznikly samostatné Strojírny Poldi, které převzaly část strojírenské tradice a používání značky. Většina původního průmyslového celku se ale změnila v rozsáhlý brownfield s technickou infrastrukturou, ekologickou zátěží a rozdílnými vlastníky. Na části území vznikají nové logistické a výrobní provozy.

Časová osa

Související články

• Uhlí, hutě a Poldi
• Spojené ocelárny a poválečné hutní Kladno
• Pád Poldi a město po průmyslu
• Strojírny Poldi
• Průmyslová zóna Kladno-východ

Zdroje