Vojtěšská huť a Pražská železářská společnost
Vojtěšská huť byla první velkou železárnou v Kladně. Stavba začala roku 1854, první vysoká pec dosáhla úspěšného odpichu o rok později. Podnik vznikl z okruhu Kladenského kamenouhelného těžařstva, především kolem Vojtěcha Lanny, Václava Novotného a bratří Kleinů.
Jméno dostala po Lannově křestním jménu Adalbert. Závod spojil místní uhlí s rudou z Nučic, vápencem od Mořiny a železniční dopravou. Právě toto propojení surovin, tratí a kapitálu vytvořilo průmyslový model, na který později navázala Poldi.
Od uhlí a rudy k železárně
Roku 1857 vznikla Pražská železářská společnost, která Vojtěšskou huť dále rozvíjela. Nešlo o izolovanou továrnu: potřebovala doly, rudné doly, vápenec, koks a traťové spojení. Kladensko-nučická dráha proto nebyla jen dopravní stavbou, ale součástí výrobního řetězce hutě.
Mezi hlavní výrobky patřily železniční koleje. Kladno tak nevyváželo pouze uhlí: ve Vojtěšské huti se vyráběl materiál pro rychle rostoucí železniční síť. V areálu postupně vznikly vysoké pece, válcovny, ocelárna, pomocné provozy a správní budovy.
Znárodnění, Koněv a SONP
Po druhé světové válce přešla huť do zestátněného průmyslu a roku 1946 byla přejmenována na huť Koněv. Pojmenování odkazovalo na sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva a patřilo k poválečné změně veřejného prostoru i průmyslových názvů.
V padesátých letech se Koněv a Poldi spojily v rámci Spojených oceláren. Starší huť však nezanikla okamžitě: závod dál fungoval v rozsáhlém státním kombinátu, jehož výrobní a správní logika se soustředila na kladenské hutnictví. Vysokopecní výroba ve Vojtěšské huti skončila roku 1975.
Co zůstalo po huti
Po ukončení vysokopecní výroby se území postupně změnilo v postindustriální areál. Nezůstala zde celá původní huť, ale jednotlivé stavby a technické stopy: tři vápenné pece, rudný most s navážecí rampou, objekt prádla uhlí, ředitelský dům slévárny a štít Bessemerovy ocelárny.
Areál je dnes součástí průmyslové zóny Kladno-východ. Městský regulační plán jej popisuje jako podvyužité postindustriální území v těsné vazbě na centrum. Historie Vojtěšské huti proto nekončí zavřením pecí: pokračuje otázkou, jak město využije velký pozemek, z něhož vyrostlo průmyslové Kladno.
Časová osa
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1854 | začala stavba Vojtěšské huti |
| 1855 | první vysoká pec dosáhla úspěšného odpichu surového železa |
| 1857 | vznikla Pražská železářská společnost |
| 1946 | huť byla přejmenována na Koněv |
| 50. léta 20. století | Koněv byl začleněn do Spojených oceláren společně s Poldi |
| 1975 | skončila vysokopecní výroba |
| 2025 | město projednávalo regulační plán pro bývalý areál huti Koněv |
Související články
- Kladenské kamenouhelné těžařstvo
- Kladensko-nučická dráha
- Vápenné pece Vojtěšské huti
- Průmyslová zóna Kladno-východ
Zápis v městské kronice
Pamětní kniha horního města Kladna spojuje Vojtěšskou huť s kladenským uhlím, nučickou rudou, Bessemerovou ocelárnou a reorganizací závodu. Kronikový zápis doplňuje technickou historii huti o městský pohled na její místo v růstu Kladna. Pamětní kniha horního města Kladna, obrazy 69, 73