Vápenné pece Vojtěšské huti

Tři šachtové věže vápenných pecí jsou nejvýraznějším dochovaným fragmentem bývalé Vojtěšské huti, pozdějšího závodu Koněv. Nejde o samostatné „věže“ postavené jako dominanta. Byly součástí výroby surového železa: vápence se v nich předpaloval pro další hutní proces.

První pece vznikaly od roku 1927. S růstem výroby se areál do roku 1941 rozšířil na pět šachtových pecí. Vápenec přijížděl z berounské oblasti po Kladensko-nučické dráze, jejíž smysl tak nespočíval jen v dopravě rudy do hutí, ale i v zásobování dalších hutních provozů.

Pět pecí, tři dochované věže

Provoz vysokých pecí a navazujících vápenek skončil roku 1975. Dvě nejstarší pece byly zbořeny. Zbylé tři věže přišly o strojní technologii, jejich cihlová konstrukce však zůstala čitelným dokladem výroby v někdejším hutním areálu.

V roce 2008 byly tři dochované věže č. III, IV a V prohlášeny kulturní památkou. Památkový katalog je popisuje jako důležitou součást provozu huti; nejde tedy jen o pozůstatek po zaniklé továrně, ale o technologický článek mezi železnicí, dovozem surovin a vysokými pecemi.

Co zůstalo v areálu

Většina historických budov Vojtěšské huti po ukončení výroby zanikla nebo byla upravena pro sklady a menší provozy. Vedle vápenek zůstaly v širším areálu ředitelská vila, části hal, rudné zásobníky, zavážecí most, plynojem a další průmyslové fragmenty. Městský regulační plán je vymezuje jako hodnotné stavby, u nichž se počítá se zachováním a konverzí.

Tři pece stojí na hraně někdejšího průmyslového území mezi Kladnem a Kročehlavami. Jejich význam proto není jen památkový: ukazují, jak daleko sahal provoz hutí do prostoru dnešního města a proč nelze proměnu Koněva vysvětlit pouze jednotlivými novými stavbami.

Časová osa

Související články

• Vojtěšská huť a Pražská železářská společnost
• Kladensko-nučická dráha
• Uhlí, hutě a Poldi
• Poldi a průmyslové Kladno

Zdroje