Vojtěch Lanna starší
23. dubna 1805, České Budějovice - 15. ledna 1866, Praha
Vojtěch Lanna starší, pokřtěný jako Adalbert Joseph Lanna, byl loďmistr, obchodník, stavitel a průmyslník. Pocházel z Českých Budějovic, ale výrazně zasáhl do vzniku moderního průmyslového Kladna. Jeho jméno se pojí s Kladenským kamenouhelným těžařstvem, Vojtěšskou hutí, Pražskou železářskou společností a dopravním napojením kladenského uhlí a železa.
Původ, rodina a vzdělání
Narodil se 23. dubna 1805 ve čtyřdvorecké loděnici u Českých Budějovic. Jeho otcem
byl loďmistr Tadeáš Lanna, matkou Terezie Lannová, rozená Masáková. Rodina Lannů
přišla do Českých Budějovic z Horního Rakouska a její podnikání bylo spojeno s vodní
dopravou, obchodem se dřevem a dopravními službami.
Podle české Wikipedie navštěvoval po hlavní škole českobudějovické gymnázium a jako
šestnáctiletý odešel do Prahy. Po smrti otce v roce 1828 převzal rodinné
podnikatelské zázemí. Jeho synem byl Vojtěch Lanna mladší.
Lodní doprava, stavby a podnikání
Lannův první svět nebyl Kladno, ale voda, obchod, doprava a stavby. Z povltavského obchodu se solí a dřevem postupně přešel k širšímu podnikání: stavitelství, těžbě uhlí, zpracování železa a dalším oborům. Uhlí muselo být vytěženo, financováno, přepraveno a prodáno; Lannovy podniky působily právě v dopravě a stavebnictví.
V polovině 19. století se české země rychle modernizovaly. Uhlí, železo a železnice začaly rozhodovat o tom, které regiony se napojí na průmyslový růst. Lanna patřil k podnikatelům, kteří dokázali spojit surovinu, kapitál, techniku a dopravu.
Jan Váňa a Kladenské kamenouhelné těžařstvo
Na Kladensko vstupuje Lanna po objevu a ověření uhelných slojí Janem Váňou. LANNA.club
uvádí, že v roce 1848 se ke společnosti A. Lanny a V. Novotného připojili bratři
Kleinové a společně založili Kladenské kamenouhelné těžařstvo. Téhož roku otevřelo
důl František v Kladně.
Těžařstvo dalo kladenskému uhlí podnikatelskou organizaci. Jan Váňa představoval hornickou odbornost a znalost ložiska, Lanna kapitál, dopravní zkušenost a schopnost zapojit Kladno do větší hospodářské sítě.
Vojtěšská huť a železo
Roku 1851 se od Kladenského kamenouhelného těžařstva oddělila společnost zaměřená
na železářství. V dubnu 1854 začala stavba Vojtěšské huti v Kladně, pojmenované
podle Adalberta, tedy Vojtěcha Lanny. LANNA.club připomíná, že zde byly v roce 1854
postaveny první dvě vysoké pece na koks v Čechách a v květnu 1855 proběhl první
úspěšný odpich surového železa.
Tím se Kladno posunulo od těžby uhlí k hutní výrobě. Důl dodává surovinu; huť vytváří průmyslový výrobní systém, který potřebuje dělníky, techniky, dopravu, kapitál i odbyt. Právě tato kombinace začala měnit město fyzicky, sociálně i politicky.
Buštěhradská dráha a Pražská železářská společnost
Lanna pochopil, že průmyslové Kladno potřebuje železnici. Česká Wikipedie uvádí, že
v roce 1853 založil společnost Buštěhradské dráhy, která v dalších dvou letech
propojila Kladno s Kralupy nad Vltavou. To umožnilo lepší dopravu uhlí a železa do
Prahy i export po řece do Saska a Pruska.
V roce 1857 vznikla Pražská železářská společnost. Podle LANNA.club se spojilo
Kladenské kamenouhelné těžařstvo, Kladenské železářské těžařstvo a další
podnikatelské skupiny do společnosti s kapitálem devět milionů zlatých. Vojtěšská huť
se mezi lety 1854-1868 stala hutním závodem s uzavřeným výrobním cyklem a vyráběla
mimo jiné železniční kolejnice.
Kladno v průmyslové modernizaci
Lanna zasáhl do Kladna podnikatelsky a průmyslově. Pomohl spojit uhelné ložisko, železářství, kapitál a dopravu do systému, který z Kladna udělal průmyslové město. Následky byly dlouhodobé: růst obyvatelstva, vznik dělnických profesí, nové dopravní směry, průmyslové areály, sociální konflikty i pozdější závislost města na těžkém průmyslu.
Lanna nestál u všech pozdějších kapitol Kladna, ale patří k počátku řetězce, z něhož vyrostly doly, hutě, Poldi, dělnická kultura a průmyslová identita města.
Časová osa
1805- narození ve čtyřdvorecké loděnici u Českých Budějovic.1828- po smrti otce přebírá rodinné podnikání.1846- podle kladenských přehledů přichází na Kladno na podnět Jana Váni.1848- vznik Kladenského kamenouhelného těžařstva.1848- otevření dolu František v Kladně.1853- založení společnosti Buštěhradské dráhy.1854- začátek stavby Vojtěšské huti.1855- první úspěšný odpich surového železa ve Vojtěšské huti.1857- vznik Pražské železářské společnosti.1866- úmrtí v Praze.