Skip to Content
kladno.wiki

Encyklopedie města Kladna

Jan Váňa

1. června 1811, Felbabka - 27. června 1864, Praha

Jan Váňa byl horník, prospektor a jedna ze zakladatelských postav průmyslového Kladna. Atlas Lanna uvádí, že na počátku listopadu 1846 narazil u Kladna v nálezné šachtě Kateřina Josefa na uhelnou sloj v hloubce 21 metrů. Český rozhlas ho připomíná jako objevitele uhlí na kladenské půdě a prvního horního ředitele kladenských dolů. Váňovo jméno dnes ve městě připomíná Váňův kámen.

Původ a hornické začátky

Váňa se narodil ve Felbabce u Hořovic. Byl synem důlního dozorce a podle Kladna minulého už od dvanácti let pracoval na dolech hraběte Vrbna ve Felbabce.

Hledání uhlí u Kladna

Uhlí se na Kladensku nacházelo už před Váňou. V roce 1846 obnovil Václav Novotný průzkum jižně od dříňských pokusů a Váňa zde potvrdil směr uhelné sloje. Po nálezu v šachtě Kateřina Josefa se stal prvním horním ředitelem kladenských dolů.

Na těžbu navázali Vojtěch Lanna, Novotný a bratři Kleinové. Roku 1848 založili Kladenské kamenouhelné těžařstvo a otevřeli důl František. Rozvoj dolů, železnice a hutí popisuje článek Uhlí, hutě a Poldi.

Váňův kámen

Nález uhlí připomíná v Kladně Váňův kámen. Podle Českého rozhlasu památník původně vážil čtyři tuny.

Časová osa

  • 1811 - narození ve Felbabce u Hořovic.
  • dětství - podle Kladna minulého syn důlního dozorce, od dvanácti let práce na dolech hraběte Vrbna.
  • 1846 - nález těžitelné uhelné sloje u Kladna v šachtě Kateřina Josefa.
  • po roce 1846 - práce spojená s počátky kladenských dolů a funkcí horního ředitele.
  • 1864 - úmrtí v Praze.
  • později - Váňovo jméno v Kladně připomíná Váňův kámen.

Zdroje

Související osobnosti

Václav Hilský

1909–2001

Architekt a urbanista, který se podílel na podobě Rozdělova, Sítné, Domu kultury Poldi i poválečné přestavby kladenského centra.

Gottfried Bacher

1838–1897

Důlní odborník a ředitel Pražské železářské společnosti v Kladně; jeho postup při stávce na Mayrau patřil k bezprostředním okolnostem Krvavého Božího těla roku 1889.

Jiří Náhlík

1930–

Architekt, který s Václavem Hilským navrhoval sídliště, Dům kultury Poldi a nové centrum Sítné v poválečném Kladně.

František Prášil

1845–1917

Strojní inženýr a mostní konstruktér, který vedl první českou mostárnu Vojtěšské huti v Kladně a později založil Pražskou mostárnu.

Franz Hummelberger

1883–1967

Metalurg a generální ředitel Poldiny hutě v letech 1932–1945; za jeho technické a řídící práce Poldi rozvíjela výrobu speciálních ocelí.

Julius Jacobi

1831–1889

Ředitel Vojtěšské huti, který vedl kladenské železárny v jejich formativním období před založením Poldi.

Vojtěch Lanna starší

1805-1866

Podnikatel a průmyslník, který se podílel na vzniku Kladenského kamenouhelného těžařstva, Vojtěšské huti a Buštěhradské dráhy.

Otakar Zachar

1870–1921

Sládek, chemik, nakladatel a kulturní organizátor, který v letech 1898–1921 vedl kročehlavský pivovar.

Související články

Vojtěch Lanna starší

Českobudějovický loďmistr, podnikatel a průmyslník, jehož kapitál a dopravní projekty stály u počátků průmyslového Kladna.

Antonín Vítek (těžař)

Pražský těžař, který s Václavem Novotným financoval první kutací práce v oblasti budoucího kladenského revíru.

Bratři Kleinové

Podnikatelská rodina, která s Vojtěchem Lannou a Václavem Novotným spoluzaložila Kladenské kamenouhelné těžařstvo.