Spojené ocelárny a poválečné hutní Kladno

Spojené ocelárny, národní podnik — SONP — vznikly na začátku roku 1946 z poválečně znárodněných závodů Pražské železářské společnosti a Poldiny hutě. Nešlo jen o nové administrativní jméno. Podnik soustředil výrobu, pracovní sílu, učňovské obory, bytovou politiku i závodní sport do soustavy, jejíž rytmus po desetiletí určoval každodenní život Kladna.

Vznik národního podniku

Po válce přešly kladenské hutě pod národní správu. Od 1. ledna 1946 byly začleněny do nově zřízeného národního podniku Spojené ocelárny Kladno. Historie Sládečkova vlastivědného muzea uvádí, že původně zahrnovaly závody někdejší Pražské železářské společnosti i Poldiny hutě; při dalších delimitacích zůstaly v rámci SONP dvě kladenské hutě.

Starší Vojtěšská huť dostala v květnu 1946 jméno huť Koněv. Poldi nezmizela jako značka výroby, ale byla součástí mnohem většího státního podniku. Zároveň se změnila odpovědnost za práci, investice a rozvoj: hlavním partnerem města již nebyl soukromý závod, ale národní podnik řízený v rámci státního hospodářství.

Práce, město a sport

SONP představovaly pro Kladno více než zaměstnavatele. Hutě vytvářely odborné profese, učiliště, závodní kluby a infrastrukturu pro volný čas. V názvech fotbalového a hokejového klubu se proto objevily Ocelárny, Baník a SONP. Znak hokejového mužstva od roku 1948 přímo odkazoval na Spojené ocelárny, které byly jeho patronem i hlavním průmyslovým pilířem města.

Toto spojení mělo konkrétní podobu: Stanislav Bacílek vedle hokeje pracoval jako valcíř a později vedl válcovnu; klubové týmy nesly podnikové názvy a sportovní areály vyrůstaly ve městě, jehož pracovní směny i spolkový život se soustředily kolem hutí.

Dříň, Sítná a poválečná výstavba

V sedmdesátých letech se výrobní soustava rozšiřovala. U Dříně se od roku 1972 budoval nový závod; první fáze, elektroocelárna, zahájila slavnostně výrobu v roce 1975. Současně rostla panelová sídliště na jihovýchodním okraji města, Sítná a nové centrum v prostoru staré zástavby. Průmyslová expanze a bytová výstavba tedy nebyly dva nezávislé příběhy: nové domy reagovaly na město, jehož práce a počet obyvatel byly stále propojené s hutěmi.

Vedle růstu zůstávaly i náklady průmyslového města — znečištěné ovzduší, závislost rodin na jednom zaměstnavateli a tlak na rychlou výstavbu. Jejich důsledky se staly zřetelnými po pádu Poldi v devadesátých letech.

Časová osa

Související články

• Uhlí, hutě a Poldi
• Vojtěšská huť a Pražská železářská společnost
• Pád Poldi a město po průmyslu
• Sport a spolkový život Kladna

Zdroje