Důl Engerth
Důl Engerth patřil k hlubinným dolům v severní části Kladna, poblíž dnešních ulic Na Vyhaslém a Kratochvílovy. Jeho budova se sníženou těžní věží patří k málo dochovaným provozním stavbám kladenského hornictví. Díky tomu lze na jednom místě číst historii těžby, techniky i pozdějšího zániku dolu.
Od hloubení k těžbě
Jáma se hloubila v letech 1868 až 1872 a jméno dostala po Wilhelmu von Engerthovi, generálním řediteli Společnosti státní dráhy a konstruktérovi. Těžba začala v roce 1873. Důl postupně vlastnily Kamenouhelné doly Kladno a Pražská železářská společnost, tedy společnosti spojené s rozvojem kladenského těžařstva a Vojtěšské huti.
Hlavní sloj o mocnosti 9,48 metru byla odkryta v hloubce 386 metrů. Konečná hloubka jámy dosáhla 425,65 metru. Větší obdélníkový profil nebyl náhodný: počítalo se s tím, že Engerth bude čerpat důlní vodu také z dolů Průhon a Bresson.
Technologie a dochovaný objekt
Těžbu zajišťoval parní stroj Quillfacq z roku 1870, vyrobený v belgickém Anzinu. Roku 1922 jej nahradil elektrický těžní stroj s motorem AEG Union Berlin. Rohová těžní budova měla zděnou věž, navazující strojovnu parního těžního i vodotěžního stroje.
Těžba pokračovala do konce druhé světové války. V roce 1946 byl důl zasypán a po ukončení provozu byla snesena dvě horní podlaží věže; objekt se výškově sjednotil s nižší částí. Zachované fragmenty architektury a původní dřevěná tabule se jménem dolu jsou důvodem památkové ochrany.
Časová osa
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1868–1872 | Hloubení dolu Engerth v severní části Kladna. |
| 1873 | Začala těžba uhlí. |
| 1922 | Parní těžní stroj nahradil elektrický stroj AEG Union Berlin. |
| konec druhé světové války | Těžba skončila. |
| 1946 | Důl byl zasypán a věž následně snížena. |
| současnost | Budova u ulice Na Vyhaslém připomíná technologii a rozsah kladenského hlubinného hornictví. |
Související články
- Uhlí, hutě a Poldi
- Důl Schoeller
- Městem Kladnem po důlních dílech
- Tragické události Kladna a Kladenska