Kablo Kladno a NKT

Kabelářská výroba v Kladně začala roku 1865 v areálu dolu Thinnfeld. Původní mechanické dílny vyráběly ocelová lana pro kladenské doly; po první světové válce se výroba přeorientovala na silové kabely. Z tohoto provozu vyrostlo KABLO Kladno, jeden z mála velkých místních průmyslových podniků, který přežil znárodnění, pozdní socialismus, privatizaci i pád Poldi.

Od roku 1999 patří kladenský závod dánské skupině NKT. Tím se podnik změnil z někdejšího národního centra kabeloven na součást mezinárodní výrobní skupiny, aniž by v Kladně skončila samotná výroba kabelů.

Od kabelovny k průmyslovému podniku

Kabelovna vznikala ve městě, kde se rozvíjely doly, hutě a železnice. Na rozdíl od Vojtěšské huti nebo Poldi její výrobní program nespočíval v oceli, ale v dodávkách pro důlní provoz a později pro elektrifikaci a spojové sítě.

Po první světové válce podnik opustil původní výrobu lan a začal vyrábět silové kabely. Roku 1924 vznikla akciová společnost Kablo; stát v ní držel 51 procent a plzeňské Škodovy závody 47 procent. Kladenský závod ve dvacátých letech rozšířil výrobu také o telefonní kabely. Název Kablo tak neoznačoval pouze jednu továrnu, ale podnik, který reagoval na elektrifikaci země i rozvoj telefonní infrastruktury.

Po roce 1945 se kabelovny staly součástí státního průmyslu. Do roku 1950 je řídilo Kablo Bratislava, následovalo krátké období samostatnějších podniků a při reorganizaci roku 1958 se Kablo Kladno stalo národním centrem sítě kabeloven. Roku 1981 přešel závod pod koncern Závody silnoproudé elektrotechniky Praha. Tato posloupnost vysvětluje, proč se v paměti města střídají názvy Kablo, ZSE a později NKT, zatímco provoz zůstal v Kladně.

Transformace po roce 1989

Po roce 1989 se koncern ZSE rozpadl a kladenský provoz hledal místo na otevřeném trhu. V roce 1999 jej převzala skupina NKT Cables. Nešlo o zánik a novou továrnu na stejném místě, ale o změnu vlastníka, obchodní sítě a řízení podniku, který navázal na dlouhou kabelářskou tradici.

Současné NKT Kladno vyrábí energetické, instalační, bezhalogenové, ohniodolné a další speciální kabely. Podnik patří do širšího obrazu města po roce 1989: zatímco velká část hutního komplexu zanikla nebo se proměnila v brownfield, kabelovna zůstala výrobním závodem a zaměstnavatelem.

Co se v areálu změnilo a co zůstalo

Kladno nevstoupilo do průmyslového věku jen doly a hutěmi. Kablo představuje vedle Poldi druhou linii: výrobu napojenou na elektrotechniku, infrastrukturu a zahraniční obchod. Vlastnické a správní struktury se měnily několikrát, ale základní činnost — výroba kabelů v kladenském závodě — pokračovala.

Časová osa

Související články

• Hospodářství a zaměstnavatelé Kladna po roce 1989
• Vojtěšská huť a Pražská železářská společnost
• Huť Poldi v Kladně
• Průmyslová zóna Kladno-východ

Zdroje