Váňův kámen a hlavní kladenská sloj
Váňův kámen v parku u kladenského gymnázia připomíná okamžik, kdy se z místního hledání uhlí stal základ velkého průmyslového revíru. Pamětní kámen se váže k Janu Váňovi, zkušenému horníkovi pověřenému kutacími pracemi pro podnikatele Václava Černého, Václava Novotného a Antonína Vítka.
Nález v jámě Kateřina–Josefa
Dne 1. listopadu 1846 Váňa v jámě, kterou jeho společníci koupili od Františka Jirátka, narazil na dva metry mocnou sloj. Jáma dostala jméno Kateřina–Josefa. Nález umožnil rozvinout těžbu ve větším měřítku a patří k bezprostředním předpokladům vzniku Kladenského kamenouhelného těžařstva v roce 1848.
Váňa nebyl prvním nálezcem uhlí na Kladensku. Kašpar Weininger už roku 1828 našel u Lintlochu tenkou sloj o mocnosti 14 až 17 centimetrů. Význam Váňova nálezu spočíval v tom, že šlo o mocnou sloj využitelnou pro další těžbu, nikoli v tom, že by šlo o první známý výskyt uhlí v kraji.
Kámen jako paměť průmyslového města
Váňa chtěl označit místo, kde byla sloj nalezena, protože samotná jáma už byla zasypána. Velký buližníkový kámen tam byl usazen 24. dubna 1854. Průmyslový rozvoj však místo opakovaně měnil: kámen se přesunoval od dolu, později stál u cesty k Dubí a Dříni, před bývalým okresním úřadem i na někdejším kladenském hřbitově.
Dnes stojí v parku u gymnázia. Nejde o obecný symbol „objevu uhlí“, ale o konkrétní památku na jámu Kateřina–Josefa, práci Jana Váni a rozhodnutí těžařů využít nalezenou sloj.
Váňův kámen v parku u kladenského gymnázia. Zdroj: Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 3.0.
Časová osa
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1828 | Kašpar Weininger nalezl na Kladensku tenkou uhelnou sloj. |
| 1. listopadu 1846 | Jan Váňa v jámě Kateřina–Josefa narazil na dva metry mocnou sloj. |
| 1848 | Vzniklo Kladenské kamenouhelné těžařstvo. |
| 24. dubna 1854 | U zasypané jámy byl osazen pamětní kámen. |
| později | Kámen se kvůli proměnám průmyslového města několikrát stěhoval. |
| současnost | Stojí v parku u kladenského gymnázia. |