Válka, Lidice a Velké Kladno

Okupované město

Po březnu 1939 se Kladno ocitlo pod nacistickou správou. Represím čelili členové zastupitelstva i političtí odpůrci režimu; starosta František Pavel zemřel po zatčení v červnu 1939. Průmyslové podniky pracovaly pro válečné hospodářství a veřejný politický i spolkový život byl potlačen.

Odpor měl také podobu ilegální stranické práce. Rodák z Dříně Karel Elsnic, před válkou novinář a funkcionář KSČ, v Libni organizoval přechod tamní organizace do ilegality. Za odboj byl v roce 1941 popraven v ruzyňských kasárnách.

Každodennost pod okupací

Okupace zasáhla práci, zásobování, školy, spolky i pohyb obyvatel. Přídělový systém a nedostatek spotřebního zboží měnily každodenní domácnost, zatímco podniky podléhaly potřebám německého válečného hospodářství. Veřejná shromáždění a politická činnost byly omezeny; prostor získaly povinné organizace a okupační propaganda.

Kladno bylo současně průmyslovým centrem s velkým počtem strategických provozů a železničních tratí. To přinášelo přísnější dohled, pracovní kázeň a na konci války také riziko leteckých útoků na dopravu a výrobu.

Práce pro válečné hospodářství

Hutě, strojírny a další podniky vyráběly v režimu podřízeném válečným zakázkám. Pracovní sílu ovlivňovalo nasazování lidí, přesuny pracovníků i represe. Výkon závodu nelze zaměňovat se souhlasem jeho zaměstnanců s okupací: továrna fungovala pod mocenským a hospodářským donucením režimu.

Odboj měl více podob než ozbrojené akce. Patřilo k němu ukrývání lidí, předávání zpráv, ilegální politická práce a drobné narušování výroby. Dochované životopisy dokládají konkrétní oběti, zároveň však neumožňují bez dalšího připsat každému provoznímu selhání úmyslnou sabotáž.

Lidická stopa v Kladně

Kladenské gestapo patřilo k institucím zapojeným do represí proti Lidicím. Kaple reálného gymnázia v Kladně byla posledním místem pobytu lidických žen a dětí před transporty. Lidická tragédie proto není v dějinách města jen událostí ze sousední obce: vede přes konkrétní kladenské úřady, budovy a cesty.

Bombardování Dubí a lesa u sv. Jána

Do válečné paměti východního Kladna patří také 12. září 1944. V lese mezi Dubím a Dříní, poblíž kostela sv. Jana Křtitele, se při leteckém poplachu ukryli lidé z okolí i zaměstnanci průmyslových provozů. Bomby z amerického letadla zasáhly právě místo, kde se část z nich schovávala.

Spolek pro vojenská pietní místa u tamního pomníku uvádí třicet pět zabitých. Paměť národa událost shrnuje jako přibližně osmatřicet mrtvých, převážně zaměstnanců závodu. Rozdíl v počtu obětí vyžaduje opatrné zacházení, ale smysl události je jasný: nejde o okrajovou poznámku k válce, nýbrž o jednu z největších civilních tragédií přímo v prostoru dnešního Kladna.

Badatelské rekonstrukce uvádějí, že Kladno nebylo plánovaným cílem amerického letectva.

Bombardování kladenského nádraží

Druhý velký nálet zasáhl Kladno 17. dubna 1945. Cílem byl železniční uzel, výtopna a doprava, kterou na konci války využívala německá armáda. Bomby poškodily také vilovou čtvrť v okolí nádraží. Potvrzeno je jedenáct obětí.

Útok nebyl izolovaný. O den dříve zahynulo pět lidí při napadení osobního vlaku vyjíždějícího z Brandýsku směrem na Kladno. Dne 22. dubna zabil letecký útok na osobní vlak v Podlešíně 23 lidí. Přehled obou bombardování a železničních útoků je součástí článku Tragické události Kladna a Kladenska.

Vznik Velkého Kladna

Rok 1941 přinesl také správní proměnu. Ke Kladnu byly připojeny Kročehlavy, Rozdělov, Dubí, Dříň a Újezd; později přibyly Vrapice a Švermov. Vzniklo Velké Kladno, základ dnešního města složeného z historicky samostatných částí.

Spojení obcí měnilo správu i každodenní fungování města, ale nezrušilo jejich místní identitu. Poválečné Kladno se proto vyvíjelo jako město se společnou radnicí a zároveň s výraznou pamětí jednotlivých čtvrtí.

Přehled hlavních událostí

Zápisy v městské kronice

Pamětní kniha horního města Kladna pro roky 1938 až 1939 zachycuje mobilizaci, okupaci, správu města a každodenní chod radnice. Článek tyto zápisy používá jako městský pramen k širšímu tématu války, Lidic a Velkého Kladna. Pamětní kniha horního města Kladna · obrazy 178, 201

Zdroje