Válka, Lidice a Velké Kladno
Památník dětských obětí války v Lidicích připomíná tragédii, která s Kladnem přímo souvisí přes okupační správu, kladenské gestapo a poslední cestu lidických žen a dětí. Snímek není obecnou válečnou ilustrací: ukazuje nejbolestivější bod paměti Kladenska, bez kterého nelze vyprávět dějiny města za okupace. Zdroj: Wikimedia Commons / PeterBraun74, licence CC BY-SA 4.0.
Okupované město
Po březnu 1939 se Kladno ocitlo pod nacistickou správou. Represím čelili členové zastupitelstva i političtí odpůrci režimu; starosta František Pavel zemřel po zatčení v červnu 1939. Průmyslové podniky pracovaly pro válečné hospodářství a veřejný politický i spolkový život byl potlačen.
Odpor měl také podobu ilegální stranické práce. Rodák z Dříně Karel Elsnic, před válkou novinář a funkcionář KSČ, v Libni organizoval přechod tamní organizace do ilegality. Za odboj byl v roce 1941 popraven v ruzyňských kasárnách.
Lidická stopa v Kladně
Kladenské gestapo patřilo k institucím zapojeným do represí proti Lidicím. Kaple reálného gymnázia v Kladně byla posledním místem pobytu lidických žen a dětí před transporty. Lidická tragédie proto není v dějinách města jen událostí ze sousední obce: vede přes konkrétní kladenské úřady, budovy a cesty.
Bombardování Dubí a lesa u sv. Jána
Do válečné paměti východního Kladna patří také 12. září 1944. V lese mezi Dubím a Dříní, poblíž kostela sv. Jana Křtitele, se při leteckém poplachu ukryli lidé z okolí i zaměstnanci průmyslových provozů. Bomby z amerického letadla zasáhly právě místo, kde se část z nich schovávala.
Spolek pro vojenská pietní místa u tamního pomníku uvádí třicet pět zabitých. Paměť národa událost shrnuje jako přibližně osmatřicet mrtvých, převážně zaměstnanců závodu. Rozdíl v počtu obětí vyžaduje opatrné zacházení, ale smysl události je jasný: nejde o okrajovou poznámku k válce, nýbrž o jednu z největších civilních tragédií přímo v prostoru dnešního Kladna.
Badatelské rekonstrukce uvádějí, že Kladno nebylo plánovaným cílem amerického letectva.
Bombardování kladenského nádraží
Druhý velký nálet zasáhl Kladno 17. dubna 1945. Cílem byl železniční uzel, výtopna a doprava, kterou na konci války využívala německá armáda. Bomby poškodily také vilovou čtvrť v okolí nádraží. Potvrzeno je jedenáct obětí.
Útok nebyl izolovaný. O den dříve zahynulo pět lidí při napadení osobního vlaku vyjíždějícího z Brandýsku směrem na Kladno. Dne 22. dubna zabil letecký útok na osobní vlak v Podlešíně 23 lidí. Přehled obou bombardování a železničních útoků je součástí článku Tragické události Kladna a Kladenska.
Vznik Velkého Kladna
Rok 1941 přinesl také správní proměnu. Ke Kladnu byly připojeny Kročehlavy, Rozdělov, Dubí, Dříň a Újezd; později přibyly Vrapice a Švermov. Vzniklo Velké Kladno, základ dnešního města složeného z historicky samostatných částí.
Spojení obcí měnilo správu i každodenní fungování města, ale nezrušilo jejich místní identitu. Poválečné Kladno se proto vyvíjelo jako město se společnou radnicí a zároveň s výraznou pamětí jednotlivých čtvrtí.
Přehled hlavních událostí
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1939 | Nacistická okupace ruší českou samosprávu a politický život města. |
| 1941 | Vzniká Velké Kladno; nacisté popravují Karla Elsnice. |
| 1942 | Kladenské gestapo je spojeno s represí proti Lidicím; ženy a děti z Lidic před transporty pobývají v kladenském gymnáziu. |
| 1944 | Bombardování u sv. Jana mezi Dubím a Dříní zabíjí desítky ukrytých civilistů. |
| 1945 | Nálet na kladenské nádraží a okolí poškozuje železniční uzel a vilovou čtvrť. |
Zápisy v městské kronice
Pamětní kniha horního města Kladna pro roky 1938 až 1939 zachycuje mobilizaci, okupaci, správu města a každodenní chod radnice. Článek tyto zápisy používá jako městský pramen k širšímu tématu války, Lidic a Velkého Kladna. Pamětní kniha horního města Kladna, obrazy 178, 201