Vrapice
Vrapická ulice zachycuje obytnou zástavbu, svah a místa starších důlních děl v jednom prostoru. Miaow Miaow. Volné dílo. Wikimedia Commons.
Vrapice jsou východní částí Kladna a jedním z jeho sedmi katastrálních území. Původně samostatná obec s kostelem sv. Mikuláše a tvrzí byla ke Kladnu připojena roku 1950. U vrchu Vysoký se dochovaly výchozy uhelných slojí, na něž navázalo rané dolování.
Středověká ves, kostel a tvrz
Autoritní záznam Středočeské vědecké knihovny uvádí starší názvy Rapice a
Hrabice. Vrapice jsou písemně připomínány ve 14. století; SVK uvádí rok 1345
v souvislosti s místním farářem Jindřichem Štěpanovským, zatímco archeologický
záznam NPÚ pracuje i se zmínkou k roku 1320.
Ve Vrapicích stával farní kostel a tvrz. Kostel sv. Mikuláše s tvrzištěm stojí na návrší a památkový katalog popisuje jeho jádro jako jednolodní orientovanou stavbu, jejíž kněžiště navazuje na původní románskou rotundu. Areál prošel gotickými, barokními a klasicistními úpravami.
Archeologický záznam NPÚ dokládá tvrz poblíž kostela roku 1414. Ve druhé polovině
15. století podle něj zpustla tvrz i ves. SVK klade úplné zpustnutí obce s tvrzí do
16. století a obnovu spojuje s 18. stoletím, zatímco archeologický záznam uvádí obnovu
vsi v 19. století. Starší sídelní vrstva tak zanikla; pozdější obec se obnovovala
v krajině, kterou od 19. století určovala těžba uhlí.
Ke kostelu patří také starý hřbitov s hornickými pomníky. U nového hřbitova SVK připomíná chráněný dub letní.
Doly na vrapickém katastru
Sládečkovo vlastivědné muzeum uvádí, že v roce 1775 Václav Burgr a Jakub Oplt z
Buckova učinili na úbočí vrchu Vysoký u Vrapic větší nález uhlí a objevili výchoz
uhelných slojí. Starší jámy v prostoru Vrapic a Dubí popisuje také Kladno minulé.
Počátky těžby ve Vrapicích se liší od pozdějších velkých dolů u Kladna. Uhlí se zde objevovalo blízko povrchu a práce se opírala o svahy, výchozy sloje, štoly a menší provozy. Do 40. let 19. století patřila vrapická důlní oblast k významným místům těžby na Kladensku. Teprve později začala regionální těžba přecházet k technicky náročnějším hlubinným dolům, velkým průmyslovým podnikům a dopravní infrastruktuře.
Památkový katalog eviduje hlubinný důl Ludmila v Kladně-Vrapicích. Podle Industriální topografie byly dřevěná těžní věž a severní
křídlo původní těžní budovy byly demolovány roku 1988, v letech 2000-2002 vzniklo
nad jámou uzavírací ohlubňové zajištění.
Cesty, stezky a krajina po těžbě
Naučná stezka Po lesních cestách do historie dolování uhlí na Kladensku začíná ve
Vrapicích u kostela sv. Mikuláše a vede k Čabárně. Přehled stezky uvádí délku asi 7 km,
14 zastávek a témata jako výchoz hlavní kladenské uhelné sloje, paleontologickou
lokalitu Žraločí zuby, Josefskou a Ferdinandovu štolu, jámu Svatá Ludmila a doly Nový
Jan, Ludvík, Josef, Marie-Antonie, Václav, Vítek, Ferdinand a Theodor.
Připojení ke Kladnu
Vrapice byly ke Kladnu připojeny roku 1950. O devět let dříve vzniklo Velké Kladno s připojením
Kročehlav, Rozdělova, Dubí, Dříně a Újezda.
Vrapice a východní Kladno
Na vrapické doly a železnici navazuje historie sousedního Dubí a Dříně.
Z vrapických rodáků SVK uvádí například houslistu, hudebního skladatele a pedagoga Jana Fialu.
Časová osa
1320: v pramenech je uváděn Čeněk z Vrapic.1345: SVK připomíná Vrapice, tehdy také Rapice, v souvislosti s farářem Jindřichem Štěpanovským.1414: archeologický záznam NPÚ dokládá tvrz poblíž kostela sv. Mikuláše.2. polovina 15. století: podle NPÚ zpustla tvrz i ves.16. století: obec s tvrzí zpustla.18.-19. století: Vrapice byly znovu obnovovány; prameny se liší v přesném zachycení obnovy.1775: u vrchu Vysoký u Vrapic byl popsán významný nález uhlí a výchoz slojí.1950: Vrapice byly připojeny ke Kladnu.1967: areál kostela sv. Mikuláše s tvrzištěm byl zapsán jako kulturní památka.1988: u dolu Ludmila byla demolována dřevěná těžní věž a severní křídlo původní těžní budovy.2000-2002: nad jámou dolu Ludmila vzniklo uzavírací ohlubňové zajištění.2008: vznikla naučná stezka Po lesních cestách do historie dolování uhlí na Kladensku.