Dubí a Dříň
Dubí a Dříň patří k východní části Kladna. Jejich historie zahrnuje starší vsi, zaniklé sídlo Dříň, důlní místa, cesty a železniční vazby na Buštěhrad a Vrapice.
Dříň vstupuje do oficiálních dějin města přes objev uhlí Janem Váňou roku 1846.
Tím se stává jedním z klíčových míst moderního průmyslového Kladna.
Dříň: stará ves, zánik a nové osídlení
Středočeská vědecká knihovna zachycuje Dříň jako místo s první zmínkou roku 1318.
Původní středověká obec pravděpodobně zanikla kolem roku 1450. Nová Dříň byla
založena roku 1681.
Dříň má přerušenou historii: staré sídlo zaniklo, nová obec byla založena v roce 1681 a později ji ovlivnil průmysl i začlenění do městského celku.
Kostel a lokální paměť
Kladno minulé v textu o Dříni uvádí kostel sv. Jana Křtitele, hřbitov a okolní cesty. Tyto prvky dokládají osídlení a církevní správu před průmyslovým rozvojem.
Jan Váňa a průmyslový zlom
Oficiální městský přehled spojuje rok 1846 s objevem uhlí Janem Váňou právě v
oblasti Dříně. Město tuto událost popisuje jako nález, který přilákal Vojtěcha
Lannu a bratry Kleiny a vedl k založení Kladenského kamenouhelného těžařstva v
roce 1848. Dříň se tím dostává do samého středu moderních dějin Kladna: uhlí
spustilo růst dolů, hutí, kapitálu a pracovního osídlení.
Nález z roku 1846 předcházel založení Poldi o několik desetiletí a patří k počátkům moderního těžebního a hutního rozvoje Kladenska.
Dubí jako východní část města
Dubí je dnes východní částí Kladna a zároveň katastrálním územím. Leží v prostoru, kde se setkávají starší sídelní vrstvy, průmyslová minulost, železnice, silnice a pozdější městské provozy.
Dubí bývá spojeno s dopravou a východním okrajem města. Jeho význam leží právě v průchodové a pracovní krajině: mezi Kladnem, Buštěhradem, Vrapicemi, doly, tratí a pozdějšími městskými službami.
Ota Pavel a důl Prago
Dubí má i literární a osobnostní stopu. Ota Pavel za války pracoval v dole Prago, známém také jako Dunderka, v Dubí u Kladna. Tahle epizoda propojuje východní Kladno s jednou z nejvýraznějších českých literárních osobností 20. století.
Práce v dole Prago je doloženou součástí Pavlova válečného životopisu.
Nálet u sv. Jána 12. září 1944
Válečná paměť Dubí a Dříně má vlastní bolestivé místo: les u sv. Jána, poblíž
kostela Narození sv. Jana Křtitele. Dne 12. září 1944 se tam při leteckém
poplachu ukrývali lidé z okolí a zaměstnanci průmyslových provozů. Bomby z
amerického letadla dopadly právě do prostoru, který měl být úkrytem.
Zdroje se v počtu obětí liší podle metodiky a pozdější evidence. Spolek pro
vojenská pietní místa uvádí 35 zabitých, město Kladno v pietním textu z roku
2016 píše o 20 svržených pumách a 36 obětech, Paměť národa událost shrnuje
jako bombardování přilehlého lesíka u Poldiny hutě, kde zemřelo asi 38 lidí,
převážně zaměstnanců závodu. Pro Dubí a Dříň je to jedna z nejtvrdších událostí
20. století: starší lokální krajina kostela, lesa a cest se tu protnula s válkou,
průmyslem a civilními oběťmi.
Městský text zároveň připomíná, že pomník v lese byl renovován v roce 2014 a že
patronát nad ním drželi žáci 10. základní školy v Kladně. Tím se událost nepřenesla
jen do archivů a pamětnických záznamů, ale také do místní školní a pietní praxe.
Přesný přehled náletu, dalších válečných útoků na železnici a důlních katastrof obsahuje článek Tragické události Kladna a Kladenska.
Připojení k Velkému Kladnu
Roku 1941 bylo Dubí spolu s Dříní, Kročehlavy, Rozdělovem a Újezdem zahrnuto do
Velkého Kladna. Tím skončila samostatná obecní správa těchto lokalit.
Časová osa
1318: první písemná zmínka o Dříni.kolem 1450: původní středověká Dříň pravděpodobně zanikla.1681: byla založena nová Dříň.1846: Jan Váňa objevil v prostoru Dříně uhlí.1941: Dubí a Dříň byly zahrnuty do Velkého Kladna.1944: Ota Pavel za války pracoval v dole Prago, známém také jako Dunderka, v Dubí u Kladna.12. září 1944: při bombardování lesa u sv. Jána zahynuly desítky lidí ukrytých při leteckém poplachu.