Kladno 1918–1938: práce, spolky a město první republiky
Vznik Československa zastihl Kladno jako průmyslové město závislé na dolech, hutích a zásobování. První týdny republiky proto neřešily pouze výměnu symbolů a úřadů. Národní výbor zajišťoval bezpečnost, potraviny, ceny, návrat vojáků a zajatců, bytovou nouzi i nezaměstnanost. Bezpečnostním komisařem pro Kladno se v převratových dnech stal městský úředník a sokol Alois Kaftan; Karel Kindl převzal starostenský úřad až roku 1919.
Práce a sociální napětí
V hutích a dolech se po listopadu 1918 téměř okamžitě prosazovala osmihodinová pracovní doba. Neznamenalo to však konec sporů o mzdy, zásobování a pracovní podmínky. V prosinci 1920 zasáhla město generální stávka na Kladensku: zastavily se doly, hutě i další závody a na náměstí vznikl ústřední revoluční výbor.
Průmyslová práce určovala i každodenní podobu okolních částí města. V Dříni si dělnické rodiny roku 1918 s podporou státu stavěly vlastní bydlení; ve dvacátých letech zde vznikaly dělnické zájmové a politické spolky. Podobně se proměňovaly Kročehlavy, Rozdělov, Dubí i osady v zázemí dolů a hutí.
Městská správa a veřejné stavby
Karel Kindl stál v čele Kladna od roku 1919 do roku 1938. Jeho období je spojeno se vznikem Sletiště v roce 1920 a s výstavbou kina Sokol v letech 1928–1929. Městský život se neodehrával jen v radnici: rozšiřoval se sport, ochotnické divadlo, vzdělávací a profesní spolky i podnikové zázemí.
Na přelomu třicátých let se město stále rozrůstalo, ale politická situace se vyostřovala. V dubnu 1938 převzal starostenský úřad František Pavel. Jeho mandát přerušila okupace; po nacistických represích v červnu 1939 byla česká samospráva odstavena.
Tisk, kultura a veřejná debata
První republika obnovila místní stranický i spolkový tisk. Sociální demokraté vydávali Dělnické listy v letech 1920–1938, po rozdělení sociální demokracie vycházela Svoboda jako regionální list komunistů a vedle politických titulů existovala řada odborných a podnikových periodik pro horníky a hutníky. Jejich historie je popsána v článku Kladenská média a dělnický tisk.
Kulturní a spolkový život nebyl přívěskem průmyslu. Místní spolky pořádaly divadlo, hudební a sportovní program, zajišťovaly vlastní vzdělávání a vytvářely veřejný prostor mimo závody i radnici. Tuto linii dále rozvíjely Kladenská filharmonie a pěvecké spolky, Sokol a dělnická tělovýchova.
Časová osa
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1918 | Národní výbor zajišťuje správu, zásobování, bezpečnost a návrat vojáků; v závodech se prosazuje osmihodinová pracovní doba. |
| 1919 | Karel Kindl se stává starostou Kladna. |
| 1920 | Vzniká Sletiště; prosincová generální stávka zastavuje doly, hutě a další závody. |
| 1920–1938 | Vycházejí Dělnické listy; město má rozsáhlý stranický, spolkový i podnikový tisk. |
| 1928–1929 | Vzniká kino Sokol. |
| 1938 | František Pavel nastupuje do čela města; mnichovská krize uzavírá období první republiky. |
| 1939 | Okupace ruší českou samosprávu a otevírá novou kapitolu dějin města. |
Zápisy v městské kronice
Pamětní kniha horního města Kladna zachycuje první republiku přes obecní správu, práci, nezaměstnanost, sociální péči, spolky, kulturu, sport a veřejné služby. Článek z ní přebírá jen konkrétní časové a institucionální údaje, ne obecné dobové soudy. Pamětní kniha horního města Kladna, obrazy 118, 177