Vedení Kladna do roku 1989

Kladno nemělo před rokem 1989 jednu neměnnou podobu městské správy. Od prvního voleného purkmistra roku 1848 vedla město obecní samospráva; v červnu 1939 ji nahradila nacistická okupační správa a po osvobození národní výbor podřízený státu a KSČ. Následující přehled proto neporovnává funkce mechanicky. Ukazuje, kdo v jednotlivých obdobích formálně stál v čele radnice a v jakém systému rozhodoval.

Samostatné medailony zachycují ty představitele, u nichž jsou dostupné údaje o životě nebo konkrétním působení. U části předsedů Městského národního výboru se dochovalo zatím jen jméno a délka funkce; jejich role je proto přesněji doložitelná v této společné chronologii než domýšleným životopisem.

Od purkmistra k městu

Prvním voleným purkmistrem byl kladenský rolník Antonín Kocman, který vedl obec v letech 1848–1861. Jeho funkční období začalo ve chvíli, kdy rozvoj dolů a hutí měnil zemědělské Kladno v průmyslové sídlo. Následovali Jan Beránek, Matěj Beránek a Josef Příhoda; Jan Beránek se do funkce vrátil ještě v letech 1873–1879.

Roku 1870 bylo Kladno povýšeno na město. V jeho čele poté stáli právník František Heppner, stavitel a podnikatel Josef Hrabě a publicista Jaroslav Hruška. Hrabě a Hruška se ve funkci vystřídali dvakrát: Hrabě vedl město v letech 1881–1889 a 1895–1898, Hruška v letech 1889–1895 a 1898–1918. Jejich druhé střídání spadá do roku, kdy Kladno získalo titul královského horního města a vznikla dnešní radnice.

Republika a okupace

Po vzniku Československa vedl město sociální demokrat Karel Kindl, starosta v letech 1919–1938. Jeho dlouhé období zahrnuje meziválečnou bytovou výstavbu, rozvoj Velkého Kladna, veřejných služeb, sportovišť a kulturních institucí. Na podzim 1938 jej vystřídal František Pavel.

Česká samospráva skončila po represích v červnu 1939. Starosta Pavel byl zatčen a zemřel v důsledku věznění. Městskou správu převzal nejprve vedoucí kladenské NSDAP Rudolf Steinsdörfer, poté německý vládní komisař Karel Zucker. Nešlo o volené vedení města, ale o výkon okupační moci.

Národní výbor 1945–1989

Po osvobození vznikl Revoluční národní výbor; v jeho čele stál Vladimír Smutný. Městský přehled dále uvádí krátké přechodné působení předsedy označeného jen příjmením Glos. Od roku 1945 řídil město Městský národní výbor. Jeho předsedové spravovali poválečnou obnovu, zestátněné průmyslové město a výstavbu nových sídlišť, ale jejich rozhodování nebylo samostatnou komunální politikou: podléhalo státním plánům a vedoucí úloze KSČ.

Do této éry patří vznik a rozšiřování Spojených oceláren, výstavba Rozdělova, Sítenského sídliště a Dříně, změny hranic Velkého Kladna i rostoucí ekologická zátěž. Jednotlivé městské projekty proto nelze připsat pouze předsedovi MěNV; rozhodovalo o nich zároveň podnikové vedení, okresní a krajské orgány a centrální plánování.

Po listopadu 1989 převzal vedení města Karel Rys. Jeho krátké přechodné období a následnou obnovu samosprávy navazuje článek Politické vedení Kladna po roce 1989.

Zdroje