Kulturní památky Kladna
Kladenské památky netvoří jednotný soubor starobylých budov v historickém centru. Vedle zámku, radnice a sakrálních staveb sem patří průmyslové objekty, hornické pozůstatky, sokolovna i poválečné sídliště. Dohromady ukazují, že dějiny města nejsou jen příběhem jednoho slohu nebo jedné éry.
Starší město
Kladenský zámek připomíná dobu břevnovského panství a předprůmyslové jádro. Radnice, postavená v letech 1898–1899, je naopak stavbou rychle rostoucího hornického města. Do stejné vrstvy patří kladenská synagoga, jejíž dnešní podoba zachovává fyzickou stopu židovské obce přerušené nacistickou perzekucí.
Průmyslové dědictví
Průmyslové památky dokládají, jak se do podoby města propsaly doly, hutě, železnice a práce tisíců lidí. K této vrstvě patří Důl Engerth, areál Poldi a vápenné pece Vojtěšské huti. Dochované tři věže pecí byly prohlášeny kulturní památkou roku 2008.
Průmyslová minulost je čitelná i mimo chráněné haly. Vlečky, náspy a trasy Kladensko-nučické dráhy vysvětlují, proč byly kladenské hutě spojeny s nučickou rudou a vápencem z oblasti Mořiny.
Tělovýchova a poválečné sídliště
Sokolovna v Kladně spojuje sportovní, spolkovou a kulturní historii. Sokol ji užíval pro cvičení, akademie a veřejný program; za okupace budovu zabrala německá správa a používala ji také jako vězení odbojářů.
Šest rozdělovských věžových domů a Muzeum věžáků patří k jiné památkové vrstvě. Sídliště navržené Josefem Havlíčkem ukazuje poválečnou ambici řešit bydlení ve velkém měřítku. Soubor je kulturní památkou od roku 1987.
Proměna a ochrana
Památková ochrana neznamená, že každá budova zůstala bez změny. U průmyslových areálů se střetává ochrana dochovaných hodnot s provozem, sanací a novým využitím. U sídlišť a veřejných budov se řeší opravy, energetické úspory a každodenní provoz. Památky proto patří do dějin živého města, nikoli mimo ně.
Časová osa
| období | památková vrstva |
|---|---|
1705–1848 | břevnovské panství a podoba kladenského zámku |
1898–1899 | stavba novorenesanční radnice |
| konec 19. a počátek 20. století | rozvoj hutních, důlních a spolkových staveb |
1945–1989 | výstavba Rozdělova a šesti věžových domů |
1987 | rozdělovské věžáky jsou prohlášeny kulturní památkou |
2008 | kulturní památkou se stávají tři dochované věže vápenných pecí |
Starší památková vrstva v kronice
Pamětní kniha horního města Kladna zachycuje historické jádro před průmyslovým růstem: náměstí, starý kostel, hřbitov, zvonici, zámek a starší ulice. Tyto záznamy doplňují současný památkový katalog tam, kde se dochovala jen část původní zástavby. Pamětní kniha horního města Kladna, obrazy 35, 57