Středočeská vědecká knihovna v Kladně

Středočeská vědecká knihovna v Kladně je krajská příspěvková organizace zřizovaná Středočeským krajem. Vznikla roku 1897 jako Lidová knihovna na Kladně, od roku 1954 sídlí v secesním Okresním domě čp. 1641 v ulici Generála Klapálka. Její práce není omezena na výpůjčky: buduje regionální fond, přijímá povinné výtisky ze Středočeského kraje, vydává odborný časopis Čtenář, digitalizuje historické dokumenty a zajišťuje krajské a regionální funkce knihoven.

Lidová knihovna, městská knihovna, krajská instituce

Spolek Lidová knihovna na Kladně vznikl v roce 1897. Ustavující valná hromada se konala 22. května a první výpůjční den 5. září v jedné místnosti kladenské sokolovny. Prvním knihovníkem byl učitel Jaroslav Dvořák. Už roku 1899 se fond přestěhoval do druhého patra Občanské záložny, dnešního sídla Státního okresního archivu Kladno.

V roce 1901 převzalo knihovnu město. Z původně spolkové instituce se stala Obecní knihovna Královského horního města Kladna. Městská rada jí roku 1928 přidělila větší prostory v přízemí kladenského zámku. Za okupace, kdy vzniklo Velké Kladno, byla místní knihovna pověřena úlohou ústřední knihovny pro pobočky v Kročehlavech, Dubí a Rozdělově. Roku 1940 také vzniklo regionální oddělení pro knihy kladenských autorů, publikace o Kladně a tisky vydané nebo vytištěné ve městě.

Po správní reformě se knihovna roku 1952 stala okresní knihovnou. O dva roky později se přestěhovala do bývalého Okresního domu. Roku 1960 dostala krajskou metodickou působnost, roku 1963 přešla pod Středočeský krajský národní výbor a v roce 1965 byla pověřena funkcí vědecké knihovny. Název Státní vědecká knihovna v Kladně přijala roku 1983. Od prosince 2001 je zřizovatelem Středočeský kraj a instituce nese dnešní název.

Okresní dům: původní účel a proměna na knihovnu

Budovu čp. 1641 postavilo město pro okresní správu v letech 1909–1910 podle návrhu architektů Josefa Maříka a Karla Šidlíka; prováděla ji kladenská firma Antonína Procházky. Okresní výbor v ní začal pracovat 6. června 1910. Po roce 1945 převzal správní funkci nový okresní národní výbor v dnešní ulici Cyrila Boudy; v původním Okresním domě pak působil mimo jiné katastrální měřický úřad. Knihovna budovu převzala roku 1954.

Hlavní zasedací síň okresu dnes slouží jako studovna. V budově se zachovaly teracové podlahy chodeb, část dubových parket, vitráže, schodiště s kovovým zábradlím a keramicky obložený krb. Dvoupodlažní přístavba vznikla v letech 1971–1972. Úpravy mezi roky 2000 a 2006 vytvořily bezbariérový vstup, sklady s kompaktními regály, internetové pracoviště, půjčovnu s volným výběrem, dvě studovny a výstavní galerii.

Vedle hlavního domu využívá knihovna domy čp. 1624 a 1550. Jsou v nich kanceláře a digitalizační pracoviště. Roku 2021 dokončila nový centrální depozitář v Divadelní ulici. Knihovna v něm soustředila fond, který předtím musela svážet z více externích skladů; do depozitáře se přestěhovalo také pracoviště digitalizace.

Fond, povinný výtisk a regionální paměť

Knihovna spravuje univerzální fond knih, periodik, map, zvukových dokumentů a elektronických zdrojů. Zlomem pro regionální sbírky byl rok 1969, kdy získala právo povinného výtisku středočeských tisků a začala soustavně shromažďovat literaturu ke kraji. Od roku 1979 měla právo celostátního povinného výtisku knih a od roku 1980 i periodik. Po změnách zákona v devadesátých letech a roku 2003 se rozsah těchto povinností zúžil; zůstaly jí neperiodické publikace vydané ve Středočeském kraji a periodika vydávaná v celé republice.

Pro místní dějiny jsou podstatné regionální bibliografie, katalogy a digitální knihovna Kramerius . Kramerius zpřístupňuje digitalizované knihy, periodika a další dokumenty, zatímco fyzický fond, archiválie a jejich přesná provenience zůstávají věcí jednotlivých institucí. Vedle knihovny je proto nutné používat také Státní okresní archiv Kladno, kladenský zámek a muzeum a původní vydání regionálního tisku.

Městská a krajská větev po roce 2002

Knihovna do roku 2002 zároveň zajišťovala městské pobočky. Rada Středočeského kraje, rada města a městské zastupitelstvo rozhodly o oddělení této funkce; od 1. ledna 2003 působí samostatná Městská knihovna Kladno. Krajská knihovna zůstala v Okresním domě a soustředila se na fond, odborné služby, digitální zdroje a metodickou práci pro knihovny kraje.

Nové služby a současné změny

Elektronický katalog knihovna zpřístupnila na internetu v roce 1996. Roku 2015 založila digitalizační pracoviště Středočeského kraje, které pracuje i pro další paměťové instituce. V letech 2018–2020 zavedla RFID čipování fondu, selfcheck a výdejní automat. Roku 2023 se stal ředitelem Roman Hájek; ve stejném roce se výměnný fond přesunul do nového depozitáře.

V letech 2024–2025 se měnily veřejné prostory hlavní budovy: výdej a návrat knih se soustředily do přízemí, vznikly dětská a časopisecká čítárna, tichá studovna a multifunkční sál. Návratový automat s třídicí linkou byl uveden do provozu v roce 2025.

Časová osa

Související články

• Městská knihovna Kladno
• Čtenář: knihovnický časopis vydávaný z Kladna
• Státní okresní archiv Kladno
• Kladenský zámek a muzeum
• Knihovny, kina, muzea a galerie Kladna

Zdroje