Muzeum věžáků a rozdělovské sídliště
Muzeum věžáků sídlí v jednom ze šesti věžových domů v Rozdělově. Expozice vychází přímo z architektury a každodenního života sídliště, které vznikalo v padesátých letech jako první velký poválečný obytný celek Kladna. Věžáky nejsou izolovanou památkou: patří do příběhu města, jež po válce rozšiřovalo bydlení pro rodiny zaměstnané v hutích a dalších závodech.
Od studie k hotovým domům
Věžáky navrhl architekt Josef Havlíček v rámci zastavovacího plánu sídliště Kladno–Rozdělov; na projektu spolupracovali Karel Filsak a Karel Bubeníček. Soubor tvoří šest domů s více než čtyřmi sty byty. Stavby jsou od roku 1987 kulturními památkami a patří k nejvýraznějším siluetám města.
První studie z roku 1946 počítala se šesti desetipodlažními domy na půdorysu písmene Y. Po změnách po roce 1948 připravil Havlíčkův tým novou variantu: domy s půdorysem T, které musely vyhovět tehdejším stavebním a výtvarným požadavkům. Povolení získala šestice na konci roku 1951; vytyčení prvních dvou domů začalo v březnu 1953. První věžák byl předán před Vánoci 1956 a obyvatelé se do posledního stěhovali o Vánocích 1957.
Domy nevznikly pouze jako technická odpověď na nedostatek bytů. Nesly představu moderního městského bydlení: reprezentativní vstupní haly, společné zázemí, výhledy a jasně komponovaný prostor sídliště. Do nového obvodu proto přibyly i školy, obchody a služby; už ve školním roce 1953–1954 začala v sídlišti fungovat nová škola, dnešní ZŠ Moskevská.
Rozdělovský soubor není náhradou za celou poválečnou výstavbu Kladna. V sedmdesátých letech pak vedle rozšiřování hutí na Dříni vznikaly panelové celky na Sítné a v prostoru nového centra. Přehled této další etapy obsahuje článek Spojené ocelárny a poválečné hutní Kladno.
Vznik muzea
Město otevřelo Muzeum věžáků v březnu 2020 v prvním z domů. Expozice pracuje s dochovanými prostorami, vzorovým bytem, vstupní halou a tématem civilní obrany. Přibližuje poválečnou výstavbu, práci architektů i život obyvatel.
Muzeum tak doplňuje historii Rozdělova: vedle původní obce a pozdějšího sídliště umožňuje číst také byt, dům a společné prostory jako součást dějin města.
Časová osa
| Rok | Událost |
|---|---|
1946 | Havlíčkova studie počítá se šesti věžovými domy na půdorysu Y. |
konec roku 1951 | Přepracovaný projekt získává povolení k realizaci. |
březen 1953 | Začíná vytyčení prvních dvou domů. |
1953–1954 | Na sídlišti začíná fungovat nová škola, dnešní ZŠ Moskevská. |
Vánoce 1956 | Do užívání je předán první věžový dům. |
Vánoce 1957 | Lidé se stěhují do posledního z šesti věžáků. |
1987 | Soubor je prohlášen kulturní památkou. |
březen 2020 | Město otevírá Muzeum věžáků v jednom z domů. |