Sletiště
Sletiště vzniklo roku 1921 jako letní cvičiště Sokola Kladno pro první krajský slet. Z původního sokolského pozemku vyrostl areál, který dnes patří městu a soustřeďuje atletiku, bazén, sportovní haly, rekreační zařízení i velké společenské akce.
Sokolský projekt z roku 1921
Po první světové válce kladenskému Sokolu rychle přibývali členové. Jednota se proto rozhodla koupit osm hektarů lesa zvaného Hvězda od benediktinů. Koupi financovala půjčkou u Občanské záložny a přípravou areálu pověřila stavební odbor vedený Emilem Hrabětem, který Sletiště také projektoval.
Práce začaly v lednu 1921, pět měsíců před krajským sletem. Část peněz pokryla dobrovolná členská daň, velkou část zemních a stavebních prací vykonali členové Sokola, lidé z okolních jednot i další pomocníci mimo pracovní dobu. Původní cvičiště o rozměrech 150 × 110 metrů pojalo téměř 3 800 cvičenců; hlavní tribuna měla 3 600 míst a okolní ochozy prostor pro tisíce návštěvníků.
Od sletů k atletickému stadionu
Sletiště nezůstalo jednorázovou sletovou stavbou. Roku 1924 zde bylo vysazeno 200 lip na památku padlých členů Sokola a legionářů, později přibyly tenisové kurty, doskočiště, lehkoatletická dráha a další zařízení. Pro druhý krajský slet roku 1930 byla dráha dokončena a prostory pod tribunou se upravily na restauraci.
Na Sletišti stál také Tyršův památník od kladenského sochaře Jaroslava Volfa. Nacisté jej za okupace zbořili; obnovený památník z roku 1947 nese jména sokolů umučených během války. Areál proto patří zároveň do dějin sportu, sokolského občanského života i odboje.
Změna majetku a dnešní areál
Po roce 1948 skončilo samostatné sokolské hospodaření. Sokolovna i Sletiště se dostaly do majetku Spojených oceláren Kladno. Po roce 1989 se Sokolu vrátila sokolovna a kino, nikoli však Sletiště. Jeho vlastníkem je město Kladno a provoz zajišťují Sportovní areály města Kladna.
Původní sletový prostor se proměnil ve sportovní komplex, ale jeho založení vysvětluje, proč zde vedle A. C. TEPO Kladno působí tolik různých klubů a proč se Sletiště používá i pro veřejná setkání a kulturní program.
Časová osa
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1921 | Sokol koupil osm hektarů lesa Hvězda a vybudoval letní cvičiště pro první krajský slet. |
| 1924 | Byla vysazena lipová alej za padlé sokoly a legionáře. |
| 1926–1930 | Přibyly tenisové kurty, atletická dráha a další vybavení; pro druhý krajský slet se dokončila dráha. |
| 1947 | Obnovený Tyršův památník připomněl sokoly zavražděné za okupace. |
| po roce 1948 | Areál přešel ze Sokola do majetku Spojených oceláren Kladno. |
| po roce 1989 | Sletiště se Sokolu nevrátilo; postupně se stalo městským sportovním komplexem. |