Skip to Content
kladno.wiki

Encyklopedie města Kladna

Sokolská župa Budečská a Sletiště

Autor: Redakce Kladno WikiAktualizováno 23. července 2026

Sokolská župa Budečská vznikla 5. září 1897 v kladenské sokolovně. Sdružovala sokolské jednoty na Kladensku, Slánsku, Rakovnicku a v okolních obcích; jejím prvním starostou se stal kladenský advokát Josef Kochánek. Pro Kladno neznamenala jen nadřazenou sportovní organizaci. Přes župu se ve městě soustředily slety, tělocvičné akademie, stavba sportovišť i spolkový život, který v první polovině 20. století přesahoval samotné cvičení.

Od sokolovny k regionální organizaci

Župa vznikla oddělením části rozsáhlé župy Podbělohorské. V době založení ji tvořilo šestnáct jednot zastoupených čtyřiadvaceti delegáty. Po první světové válce se její území i členská základna rozšířily: před reorganizací roku 1920 uvádí vlastní historie 66 jednot a deset poboček s přibližně 10 000 členy. Část jednot pak přešla do nově vzniklé župy Rakovnické.

V roce 1935 sdružovala Budečská župa 48 jednot. Sedmnáct z nich mělo sokolovnu a 36 letní cvičiště. Sokolské organizace tak vytvářely hustou síť tělovýchovy, výletů, kultury a práce s dětmi v průmyslovém regionu, kde řada obcí ještě nebyla součástí Kladna.

Slety a vznik Sletiště

Kladno hostilo velká sokolská shromáždění už před první světovou válkou; župní historie připomíná slet roku 1911. Krajský slet v roce 1921, jehož organizátorem byl také sokolský činovník Alois Kaftan, se konal na cvičišti Volné školy práce, které už kapacitně nestačilo. Právě tato zkušenost vedla k budování nového sletiště.

Sletiště bylo otevřeno roku 1923. Nevzniklo jako areál pro jeden soutěžní klub, ale pro sokolské slety a širokou členskou základnu. Později se zde rozvinula atletika, fotbal, plavání a další městské sporty. Na jeho počátky navazují Sokol Kladno, A. C. TEPO Kladno i dnešní městská správa areálu.

Okupace, oběti a poválečná obnova

Před konečnou likvidací Sokola v dubnu 1941 měla župa 48 jednot a 6 600 členů. Nacistická okupace přinesla rozpuštění organizace, zabavení majetku a perzekuci sokolských činovníků. K nejznámějším kladenským obětem patřil župní starosta František Kleiner, popravený nacisty v roce 1943.

Po osvobození se župa obnovila. V červenci 1945 se na kladenském Sletišti konala první župní tělocvičná akademie s 620 cvičenci. Obnova trvala jen do komunistického převratu: Sokol byl znovu pohlcen jednotnou tělovýchovou a župa jako samostatná organizace zanikla.

Návrat po roce 1989

Sokolská župa Budečská byla po listopadu 1989 znovu ustavena; její první valná hromada v obnovené podobě se konala v březnu 1991 v kině Svět – Sokol. Tím se do Kladna vrátilo organizační centrum, které spojovalo sport, dobrovolnictví a místní spolky už před první světovou válkou.

Časová osa

RokUdálost
1897
vznik Sokolské župy Budečské v kladenské sokolovně
1921
krajský slet ukázal nedostatečnou kapacitu dosavadního cvičiště
1923
otevření Sletiště
1935
župa sdružovala 48 jednot
1941
nacistická likvidace Sokola
1945
poválečná akademie na Sletišti
1948
konec samostatné sokolské organizace v jednotné tělovýchově
1991
obnovená župa potvrdila stanovy na valné hromadě

Zdroje