Zimní stadion Kladno: historie, přestavby a modernizace

Kladenský zimní stadion byl otevřen v roce 1949 a zastřešen o deset let později. Jeho historie zahrnuje zápasy mistrovství světa, šest ligových titulů domácího klubu, Pohár mistrů evropských zemí i dvě rozsáhlé rekonstrukce. Dnešní ČEZ stadion vlastní Statutární město Kladno, má dvě ledové plochy a kapacitu 5 200 diváků.

Od přírodního ledu k vlastnímu stadionu

Hokejový odbor SK Kladno vznikl 13. listopadu 1924. První kladenské týmy byly závislé na počasí a přírodním ledu; v úvodní sezoně proto nesehrály ani jedno utkání. Zásadní změnu přinesla až sezona 1948/1949, kdy se podařilo prosadit stavbu vlastního zimního stadionu. Areál byl otevřen v roce 1949.

Stadion dal kladenskému hokeji stálé domácí zázemí a umožnil pravidelný trénink i pořádání ligových utkání. Z otevřené ledové plochy se během následujícího desetiletí stal krytý stadion, který určoval podobu celého areálu až do 21. století.

Zastřešení, první titul a mistrovství světa

V sezoně 1958/1959 se stadion přestavoval a zastřešoval. Mužstvo SONP Kladno proto odehrálo domácí ligové zápasy na pražské Štvanici. Právě v tomto provizoriu získalo první mistrovský titul. Zastřešení kladenského stadionu bylo dokončeno v roce 1959.

Ještě téhož roku se na Kladně hrála část mistrovství světa v ledním hokeji. Stadion hostil utkání skupiny o konečné umístění, v níž nastoupily týmy Polska, západního a východního Německa, Norska, Itálie a Švýcarska. Nově zastřešená hala se tak krátce po dokončení zařadila mezi československé stadiony schopné pořádat mezinárodní turnaj.

Historické snímky otevřeného stadionu z počátku padesátých let a jeho pozdější podoby jsou dostupné ve fotogalerii Kladenského deníku .

Stadion zlaté hokejové éry

V roce 1973 byly upraveny šatny a zázemí pro veřejnost. Stadion už tehdy sloužil klubu, který patřil k nejúspěšnějším v Československu. Po prvním titulu z roku 1959 následovala mistrovství v letech 1975, 1976, 1977, 1978 a 1980.

Vrchol evropské klubové éry přišel v Poháru mistrů evropských zemí. Dne 13. února 1979 se na Kladně hrál rozhodující zápas se Spartakem Moskva. Domácí tým vyhrál 4:1 a završil vítězství v soutěži. Stadion byl v této době nejen ligovou halou, ale také místem, kde se průmyslové Kladno pravidelně setkávalo s evropskou hokejovou špičkou.

Po zániku starého modelu financování spojeného s Poldi stadion neztratil význam. Zůstal domácím areálem klubu, mládeže a veřejného bruslení, jeho technický stav však stále více odpovídal stavbě z padesátých let.

První etapa rekonstrukce v roce 2014

První větší stavební zásah po desetiletích připravily Sportovní areály města Kladna. Smlouvu na první etapu rekonstrukce uzavřely 21. srpna 2013 se společností Subterra. Zakázka zahrnovala stavební a statickou část, vytápění, vzduchotechniku, rozvody vody a kanalizace, silnoproudé a slaboproudé instalace, přeložku veřejného osvětlení a technologii stravování.

Předpokládaná hodnota činila 24,5 milionu Kč bez DPH. Subterra nabídla cenu 19 285 845 Kč bez DPH, tedy 23 335 872 Kč včetně DPH. Práce byly finančně dokončeny 5. prosince 2014.

Zakázka měla také správní dohru. Sportovní areály neuveřejnily do zákonné devadesátidenní lhůty skutečně uhrazenou cenu. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže proto v únoru 2016 konstatoval porušení zákona a uložil společnosti pokutu 1 500 Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci 9. března 2016.

Velká rekonstrukce 2020–2022

Další etapu připravilo město v roce 2020 za primátora Dana Jiránka. Zastupitelstvo schválilo pro rozpočet roku 2021 částku 150 milionů Kč z úvěrových prostředků, aby mohlo město zakázku vyhlásit s předstihem. Tato částka byla rozpočtovým krytím, nikoli vysoutěženou cenou.

V oznámení veřejné zakázky město stanovilo předpokládanou hodnotu hlavní rekonstrukce na 123 milionů Kč bez DPH. Soutěž se týkala zejména nové nosné konstrukce a pláště střechy, odvodnění, hromosvodu, požárního zabezpečení, osvětlení, ozvučení a demontáže a opětovné montáže multimediální kostky.

Po změně koalice se v září 2020 stal primátorem Milan Volf. Samotná stavba proto probíhala už za jeho vedení. Rekonstrukce trvala přibližně rok a půl a A-tým Rytířů odehrál celou sezonu 2021/2022 v Chomutově. Podobný přesun klub zažil při zastřešování stadionu v sezoně 1958/1959, kdy hrál na Štvanici.

Od odhadu 123 milionů k téměř půl miliardě

Subterra získala hlavní smlouvu za 170 968 000 Kč bez DPH, tedy o 47 968 000 Kč a 39 % více, než činil původní předpoklad 123 milionů. Už rozdíl mezi odhadem a vítěznou smlouvou proto nevznikl až dodatky během stavby.

Vedle hlavní smlouvy město zadalo další samostatné práce. Ve veřejných zakázkách a smlouvách jsou dohledatelné zejména tyto částky:

Součet 323,78 milionu Kč bez DPH představuje původní ceny pěti dohledaných smluv. Nejde o konečný účet: v součtu nejsou pozdější dodatky, narovnání ani další dodávky. Zároveň nelze všech pět smluv porovnávat jen s odhadem 123 milionů korun, protože ten se vztahoval pouze k hlavní rekonstrukci, nikoli ke všem samostatně zadaným pracím.

Proč se v podkladech objevuje 210 a 246 milionů

V roce 2025 použila Subterra rekonstrukci kladenského stadionu jako doklad své zkušenosti v jiné veřejné soutěži. Hodnoticí komise Prahy 10 v tomto podkladu zaznamenala dvě rozdílné hodnoty hlavní rekonstrukce:

• 210 milionů Kč bez DPH podle smlouvy a dodatku;
• 246 milionů Kč bez DPH podle referenční listiny předložené v nabídce Subterry.

Komise neprováděla konečné vyúčtování kladenského stadionu. Ověřovala pouze, zda dřívější stavba splnila podmínku zakázky o objemu nejméně 200 milionů korun. Podklad proto nevysvětluje rozdíl 36 milionů korun mezi smluvní hodnotou a referenční listinou. Částku 246 milionů nelze bez dalšího rozpisu považovat za doloženou konečnou platbu města ani ji přičítat k ostatním smlouvám: není zřejmé, které práce už zahrnuje.

Dodatečná platba po dokončení stavby

Další výdaj doložila dohoda o narovnání z roku 2024. Subterra požadovala zaplatit šest změnových listů za práce provedené na pokyn města, které nebyly zahrnuty v původní ceně. Město pohledávku do uzavření dohody považovalo za spornou.

Samotné práce byly vyčísleny na 3 601 495 Kč bez DPH. Protože zůstaly neuhrazené od prosince 2022, dohoda k nim připočetla patnáctiprocentní úrok z prodlení a vliv inflace ve výši 12,8 procenta. Město se tak zavázalo zaplatit 5 009 728,88 Kč bez DPH, tedy 6 061 771,94 Kč včetně DPH. Oproti hodnotě samotných prací zaplatilo navíc přibližně 1,70 milionu Kč včetně DPH za prodlení a inflaci.

Co lze z čísel doložit

Město při dokončování stavby uvádělo, že se celá obnova blíží půl miliardě korun. Ve zveřejněných podkladech ale chybí jediné konečné vyúčtování, které by tuto celkovou částku rozložilo na jednotlivé smlouvy, dodatky, dodávky a skutečně uhrazené ceny. Doložené částky je proto nutné uvádět podle jejich rozdílného rozsahu, nikoli je spojovat do zdánlivě přesného konečného součtu.

Na stadionu vznikla nová střecha, zateplení a opláštění, vzduchotechnika, okna a dveře. Přibyly VIP prostory, novinářská tribuna, pokladny, fanshop a výtahy po stranách administrativní budovy. Hlediště si zachovalo původní uspořádání i kapacitu 5 200 míst. Po kolaudaci se stadion znovu otevřel v září 2022.

Areál dnes

ČEZ stadion stojí v ulici Hokejových legend č. 2531. Vlastní jej město a provoz zajišťují Sportovní areály města Kladna. Hlavní hala a tréninková plocha slouží Rytířům Kladno, klubu PZ Kladno, krasobruslení a veřejnému bruslení.

Stadion vlastní město, profesionální klub je samostatný subjekt. Smlouvy města s Rytíři a vlastnictví klubu popisuje článek Stadion, klub a vlastnická odpovědnost.

Časová osa

Zdroje