Staré Kladno, Sítná a Štěpánka

Staré Kladno, Sítná a Štěpánka netvoří jednu úředně čistou čtvrť. Jsou to tři různé vrstvy města: historické jádro s radnicí, zámkem a náměstím, poválečné sídliště postavené jako nový městský střed a lokální název navázaný na starší Kročehlavy. Společně vysvětlují část Kladna, kde se potkává předprůmyslové městečko, správní centrum, socialistický urbanismus, školy, kultura, doprava a každodenní místní orientace.

Staré Kladno

Staré Kladno je historické jádro města. Do této vrstvy patří okolí dnešního náměstí starosty Pavla, radnice, zámku, kostela Nanebevzetí Panny Marie, kaple sv. Floriána a starších cest, které propojovaly městečko s okolní krajinou. Právě tady lze sledovat vývoj Kladna před uhlím, hutěmi a Poldi.

Oficiální dějiny města kladou první písemnou zmínku o Kladně do roku 1318. Roku 1561 bylo Kladno povýšeno na městečko a získalo městský znak s polovinou stříbrné orlice a rysem. Tato proměna znamenala víc než heraldickou ozdobu: Kladno mělo vlastní veřejné znamení, správní postavení a městečkovou identitu dávno před průmyslovým růstem 19. století.

Další vrstvu přinesl rok 1705, kdy se Kladno dostalo do držení břevnovských benediktinů. Benediktinská správa se propsala do barokní podoby zámku, sakrálních staveb a reprezentativního prostoru. Staré Kladno tak není jen zbytek původní vsi uvnitř moderního města. Je to základ, do kterého později vstoupily doly, hutě, železnice, dělnické bydlení a rychlý růst obyvatel.

Roku 1870 bylo Kladno povýšeno na město. Sládečkovo vlastivědné muzeum připomíná, že v té době už rostl počet domů i obyvatel a městský status zachytil proměnu, kterou vyvolávalo uhlí a průmysl. Historické centrum proto nese dvojí paměť: starší městečko a nově sebevědomé průmyslové město.

Zámek, kaple a barokní centrum

Kladenský zámek stojí na místě starší tvrze a je jednou z hlavních staveb starého centra. Jeho barokní přestavba je spojena s Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem, jedním z nejvýznamnějších architektů českého vrcholného baroka. Zámecká kaple sv. Vavřince byla podle zámku součástí zásadní přestavby a její dokončení spadá do roku 1740. Interiér spojuje architekturu, malířskou výzdobu a sochařskou práci, které ukazují Kladno jako místo s reprezentativní a církevní vrstvou.

Do barokní vrstvy starého centra patří také kaple sv. Floriána nedaleko hlavního náměstí. Je spojována s Dientzenhoferovým okruhem, základní kámen byl položen roku 1751 a dokončení se protáhlo až do roku 1872. Kaple dobře ukazuje, jak se v centru překrývá starší sakrální měřítko s pozdějším průmyslovým městem: v době, kdy se stavba dokončovala, už Kladno vstupovalo do své městské a průmyslové éry.

Zámek, kostel, kaple, radnice a náměstí vytvářejí prostor, ve kterém se koncentruje správní a symbolické Kladno. Není to protiklad Poldi nebo sídlišť, ale starší osa, na kterou se pozdější město vrstvilo.

Centrum, radnice a veřejný prostor

Centrum Kladna je správní a politický prostor. Radnice na náměstí starosty Pavla, magistrát, zámek, kulturní instituce a hlavní veřejná prostranství nesou jinou paměť než dělnické kolonie, šachty nebo sídliště. Tady se město projevuje jako obec, později město, správní centrum okresu a místo veřejného rozhodování.

Náměstí starosty Pavla je zároveň politickým prostorem. Název připomíná Františka Pavla, starostu popraveného nacisty v roce 1943, a tím spojuje správní centrum s válečnou pamětí města. Ve 20. století se centrum stalo místem demonstrací, shromáždění, radniční politiky i veřejné kontroly.

Veřejný prostor centra má praktickou i symbolickou rovinu. Prakticky se zde řeší úřady, doprava, služby a pěší pohyb. Symbolicky se tu střídají obrazy Kladna: městečko se znakem, barokní sídlo benediktinů, průmyslové město, protektorátní a poválečné správní centrum, město sametové revoluce i současná radnice.

Sítná

Sítná je poválečná a socialistická vrstva Kladna. Nevznikla jako přirozené rozšíření starého centra, ale jako plánované sídliště a nové městské středisko mezi historickým Kladnem, Kročehlavy a Rozdělovem. Její název se vztahuje k Sítenskému údolí; starší výklady ho spojují buď se slovem sitno, nebo s rostlinami sítinou a vlhkým terénem u potoka.

Pamětní kniha horního města Kladna zachycuje Sítnou, Suchoraz a vodní tok Sítné jako součást starší krajiny před sídlištní výstavbou. Pamětní kniha horního města Kladna, obrazy 5–6

Sítenské údolí dlouho oddělovalo Kladno od Kročehlav. Myšlenka překlenout údolí se objevovala už před první světovou válkou, konkrétně roku 1911. Mostní stavba se ale uskutečnila až v šedesátých letech. Sítenský most se začal stavět roku 1963, dokončen a zprovozněn byl roku 1966. Encyklopedický přehled uvádí délku 114 metrů a výšku asi 15 metrů. Pro město to nebyla jen dopravní stavba: most otevřel prostor pro nové sídliště a spojil staré Kladno s Kročehlavy a směrem k Rozdělovu.

Urbanistický návrh Sítné vznikal v letech 1961-1965 v týmu architekta Václava Václava Hilského, s Otakarem Jurenkou a Jiřím Náhlíkem. Výstavba začala roku 1965 a realizace se protáhla do roku 1987. Město později samo popsalo Sítnou jako území, které bylo původně navrženo jako nový střed Kladna. Tomu odpovídaly vyšší panelové domy, náměstí Sítná, hotel Kladno, Dům kultury s kinem Hutník a reprezentativní budova někdejší KSČ, dnes spojená s Fakultou biomedicínského inženýrství ČVUT.

Silnou stránkou původního konceptu bylo oddělení automobilových a pěších tras. Ulice měly odvádět dopravu po okrajích a vnitřní prostory měly fungovat jako zelené dvory, pěší cesty, školy, obchody a místa každodenního pohybu. Sítná se nakonec nestala jediným novým centrem Kladna, ale zůstala důležitým obytným a dopravním prostorem mezi starým centrem a velkými sídlištními částmi.

V roce 2005 prošlo úpravami náměstí Sítná. Roku 2021 město zahájilo revitalizaci části sídliště v ulicích Ostravská a Ústecká. Oficiální městský text uváděl obnovu pěších tras, zeleně, přechodů a parkování, přibližně 45 nových parkovacích míst a odhadované náklady kolem 27 milionů korun. Současná Sítná se tak znovu řeší přes stejné otázky, které stály u jejího vzniku: doprava, pěší pohyb, zeleň, veřejný prostor a vztah k centru města.

Štěpánka

Štěpánka navazuje na starší jméno Štěpánov. V kročehlavské vrstvě se uvádí vznik roku 1783, kdy břevnovský opat František Štěpán Rautenstrauch rozparceloval pozemky mezi Kladnem a Kročehlavy. Název se udržel v místní paměti, v ulicích a v současné městské komunikaci.

Dnešní Štěpánka nemá stejnou oporu jako samostatná historická obec typu Kročehlav nebo Rozdělova. Funguje spíš jako městský prostor na pomezí Starých Kročehlav, Sítné a starého Kladna. Městský zápis ze setkání obyvatel z roku 2020 dokládá, že radnice s tímto názvem pracuje spolu se Starými Kročehlavy a Sítnou. V praktickém životě se Štěpánka určuje podle ulic, škol, zastávek, pěších cest a míst, která lidé každodenně používají.

Takové lokální názvy jsou pro Kladno důležité tím, že zachycují menší měřítko než katastr. Úřední mapa řekne část města; místní řeč rozlišuje, kde začíná starší Kročehlavská vrstva, kde se nastupuje na Sítnou a kde se používá jméno Štěpánka.

Staré Kročehlavy jako přechodová vrstva

Staré Kročehlavy tvoří přechod mezi samostatnou historií Kročehlav a touto stránkou. Kročehlavy byly starou obcí se středověkou písemnou zmínkou, vlastním růstem, kostelem, školami, sportem a sídlištní proměnou. Staré Kročehlavy v sobě drží původní obecní měřítko uvnitř současného velkého Kladna.

Ve vztahu ke Starému Kladnu a Sítné jsou Staré Kročehlavy důležité jako spojovací prostor. Přes Školskou ulici, Dlouhou, Pražskou, Milady Horákové a další trasy se propojuje stará obec, sídliště, školy, obchody, autobusové linky a pěší cesty. Úřední členění a místní zkušenost se zde překrývají, ale nejsou totožné.

Lapák, Amálka, Bažantnice a další názvy

Kladno má řadu názvů, které fungují spíš jako paměťová nebo uživatelská mapa než jako samostatná správní jednotka. Lapák, Amálka, Bažantnice, Sítenské údolí, okolí škol, parky a sportoviště často určují město přesněji než oficiální seznam částí. Lidé se podle nich orientují, domlouvají cesty, popisují dětství, sport, volný čas nebo každodenní trasy.

Bažantnice se nejčastěji spojuje s kročehlavskou zelení a sportovním zázemím. Lapák a Amálka jsou příklady názvů, které se udržují hlavně v místní řeči a orientaci. Jejich přesné hranice nejsou tak podstatné jako jejich funkce: ukazují město v měřítku cest, zastávek, hřišť, parků, škol a vzpomínek.

Tři různé typy města

Staré Kladno, Sítná a Štěpánka představují tři odlišné způsoby, jak Kladno vznikalo. Staré Kladno je sídelní a správní jádro. Sítná je plánovaná poválečná městská struktura s mostem, náměstím, kulturním domem a panelovými domy. Štěpánka je lokální jméno s historickým kořenem ve Štěpánově a současnou funkcí v každodenní orientaci obyvatel.

Jejich společná hodnota je v tom, že rozbíjejí jednoduchý obraz Kladna jako jednoho typu města. V malé vzdálenosti vedle sebe stojí středověká a barokní vrstva, radniční prostor, průmyslový růst, poválečný urbanismus a místní názvy, které žijí hlavně v řeči obyvatel.

Časová osa

• 1318: první písemná zmínka o Kladně.
• 1561: Kladno bylo povýšeno na městečko a získalo vlastní znak.
• 1705: Kladno přešlo do držení břevnovských benediktinů.
• 1740: do této doby spadá dokončení zámecké kaple sv. Vavřince po barokní přestavbě zámku.
• 1751: byl položen základní kámen kaple sv. Floriána.
• 1783: vznikl Štěpánov, později Štěpánka, po rozparcelování pozemků mezi Kladnem a Kročehlavy.
• 1870: Kladno bylo povýšeno na město.
• 1872: byla dokončena kaple sv. Floriána.
• 1911: objevuje se myšlenka překlenout Sítenské údolí.
• 1961-1965: tým Václava Hilského připravoval urbanistický návrh Sítné.
• 1963: začala stavba Sítenského mostu.
• 1965: začala výstavba sídliště Sítná.
• 1966: Sítenský most byl dokončen a zprovozněn.
• 1987: uvádí se dokončení hlavní realizace Sítné.
• 2005: proběhla rekonstrukce náměstí Sítná.
• 2020: městský zápis pracuje se společným územím Staré Kročehlavy, Štěpánka a Sítná.
• 2021: město zahájilo revitalizaci části sídliště Sítná v ulicích Ostravská a Ústecká.

Zdroje