Skip to Content
kladno.wiki

Encyklopedie města Kladna

Staré Kladno, Sítná a Štěpánka

Staré Kladno je historické centrum s radnicí, zámkem a náměstím starosty Pavla. Sítná vznikla jako poválečné sídliště a nové městské středisko. Štěpánka navazuje na osadu Štěpánov mezi Kladnem a Kročehlavy.

Kladenský zámek

Kladenský zámek. Karla Karla. CC BY-SA 3.0. Wikimedia Commons.

Staré Kladno

Do historického centra patří okolí dnešního náměstí starosty Pavla, radnice, zámku, kostela Nanebevzetí Panny Marie, kaple sv. Floriána a starších cest, které propojovaly městečko s okolní krajinou.

Oficiální dějiny města kladou první písemnou zmínku o Kladně do roku 1318. Roku 1561 bylo Kladno povýšeno na městečko a získalo městský znak s polovinou stříbrné orlice a rysem.

Roku 1705 se Kladno dostalo do držení břevnovských benediktinů. Za jejich správy prošel zámek barokní přestavbou.

Roku 1870 bylo Kladno povýšeno na město. Sládečkovo vlastivědné muzeum připomíná, že v té době už rostl počet domů i obyvatel a městský status zachytil proměnu, kterou vyvolávalo uhlí a průmysl.

Zámek, kaple a barokní centrum

Kladenský zámek stojí na místě starší tvrze a je jednou z hlavních staveb starého centra. Jeho barokní přestavba je spojena s Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem, jedním z nejvýznamnějších architektů českého vrcholného baroka. Zámecká kaple sv. Vavřince byla podle zámku součástí zásadní přestavby a její dokončení spadá do roku 1740. Interiér zahrnuje malířskou a sochařskou výzdobu.

Do barokní vrstvy starého centra patří také kaple sv. Floriána nedaleko hlavního náměstí. Je spojována s Dientzenhoferovým okruhem, základní kámen byl položen roku 1751 a dokončení se protáhlo až do roku 1872.

Centrum, radnice a veřejný prostor

Na náměstí starosty Pavla stojí kladenská radnice. Náměstí nese jméno Františka Pavla, starosty, který po nacistickém zatčení zemřel v červnu 1939 v Brně. Připomenutí jeho smrti.

Sítná

Sítná je poválečná a socialistická vrstva Kladna. Nevznikla jako přirozené rozšíření starého centra, ale jako plánované sídliště a nové městské středisko mezi historickým Kladnem, Kročehlavy a Rozdělovem. Její název se vztahuje k Sítenskému údolí; starší výklady ho spojují buď se slovem sitno, nebo s rostlinami sítinou a vlhkým terénem u potoka.

Pamětní kniha horního města Kladna zachycuje Sítnou, Suchoraz a vodní tok Sítné jako součást starší krajiny před sídlištní výstavbou. Pamětní kniha horního města Kladnaobrazy 5–6

Sítenské údolí dlouho oddělovalo Kladno od Kročehlav. Myšlenka překlenout údolí se objevovala už před první světovou válkou, konkrétně roku 1911. Mostní stavba se ale uskutečnila až v šedesátých letech. Sítenský most se začal stavět roku 1963, dokončen a zprovozněn byl roku 1966. Encyklopedický přehled uvádí délku 114 metrů a výšku asi 15 metrů. Pro město to nebyla jen dopravní stavba: most otevřel prostor pro nové sídliště a spojil staré Kladno s Kročehlavy a směrem k Rozdělovu.

Urbanistický návrh Sítné vznikal v letech 1961-1965 v týmu architekta Václava Hilského, s Otakarem Jurenkou a Jiřím Náhlíkem. Výstavba začala roku 1965 a realizace se protáhla do roku 1987. Město později samo popsalo Sítnou jako území, které bylo původně navrženo jako nový střed Kladna. Tomu odpovídaly vyšší panelové domy, náměstí Sítná, hotel Kladno, Dům kultury s kinem Hutník a reprezentativní budova někdejší KSČ, dnes spojená s Fakultou biomedicínského inženýrství ČVUT.

Silnou stránkou původního konceptu bylo oddělení automobilových a pěších tras. Ulice měly odvádět dopravu po okrajích a vnitřní prostory měly fungovat jako zelené dvory, pěší cesty, školy, obchody a místa každodenního pohybu. Sítná se nakonec nestala jediným novým centrem Kladna, ale zůstala důležitým obytným a dopravním prostorem mezi starým centrem a velkými sídlištními částmi.

V roce 2005 prošlo úpravami náměstí Sítná. Roku 2021 město zahájilo revitalizaci části sídliště v ulicích Ostravská a Ústecká. Oficiální městský text uváděl obnovu pěších tras, zeleně, přechodů a parkování, přibližně 45 nových parkovacích míst a odhadované náklady kolem 27 milionů korun.

Štěpánka

Štěpánka navazuje na starší jméno Štěpánov. V kročehlavské vrstvě se uvádí vznik roku 1783, kdy břevnovský opat František Štěpán Rautenstrauch rozparceloval pozemky mezi Kladnem a Kročehlavy. Název se udržel v místní paměti, v ulicích a v současné městské komunikaci.

Dnešní Štěpánka nemá stejnou oporu jako samostatná historická obec typu Kročehlav nebo Rozdělova. Funguje spíš jako městský prostor na pomezí Starých Kročehlav, Sítné a starého Kladna. Městský zápis ze setkání obyvatel z roku 2020 dokládá, že radnice s tímto názvem pracuje spolu se Starými Kročehlavy a Sítnou. V praktickém životě se Štěpánka určuje podle ulic, škol, zastávek, pěších cest a míst, která lidé každodenně používají.

Historii sousední obce, jejího pivovaru, kostela a sídlišť shrnuje článek Kročehlavy.

Lapák, Amálka, Bažantnice a další názvy

Lapák, Amálka, Bažantnice a Sítenské údolí jsou místní názvy, nikoli samostatné správní části. Bažantnice označuje kročehlavskou zeleň a sportovní zázemí.

Časová osa

  • 1318: první písemná zmínka o Kladně.
  • 1561: Kladno bylo povýšeno na městečko a získalo vlastní znak.
  • 1705: Kladno přešlo do držení břevnovských benediktinů.
  • 1740: do této doby spadá dokončení zámecké kaple sv. Vavřince po barokní přestavbě zámku.
  • 1751: byl položen základní kámen kaple sv. Floriána.
  • 1783: vznikl Štěpánov, později Štěpánka, po rozparcelování pozemků mezi Kladnem a Kročehlavy.
  • 1870: Kladno bylo povýšeno na město.
  • 1872: byla dokončena kaple sv. Floriána.
  • 1911: objevuje se myšlenka překlenout Sítenské údolí.
  • 1961-1965: tým Václava Hilského připravoval urbanistický návrh Sítné.
  • 1963: začala stavba Sítenského mostu.
  • 1965: začala výstavba sídliště Sítná.
  • 1966: Sítenský most byl dokončen a zprovozněn.
  • 1987: uvádí se dokončení hlavní realizace Sítné.
  • 2005: proběhla rekonstrukce náměstí Sítná.
  • 2020: městský zápis pracuje se společným územím Staré Kročehlavy, Štěpánka a Sítná.
  • 2021: město zahájilo revitalizaci části sídliště Sítná v ulicích Ostravská a Ústecká.

Zdroje