Kladno po roce 1989
Kladno po listopadu 1989 prošlo dvojí proměnou. Obnovilo demokratickou samosprávu, současně však během několika let ztratilo hutě a doly, které po generace určovaly práci, podobu čtvrtí i veřejný život. Dnešní město vzniklo z hledání náhrady za tuto průmyslovou jistotu: z dojížďky do Prahy, nových obytných projektů, městských společností, velkých staveb, hokeje, kultury i dlouhých politických a majetkových vztahů.
Krach Poldi v letech 1996–1997 nebyl koncem kladenských dějin, ale začátkem jejich nové kapitoly. Poslední vůz uhlí vyjel z dolu Schoeller v roce 2002. Město se mezitím stalo statutárním, měnilo vedení a převádělo část každodenní správy na společnosti, které dnes rozhodují o vodě, teple, sportovištích nebo údržbě. Zároveň se připravovaly projekty, jejichž výsledek je viditelný až po desetiletích – železnice do Prahy, nové čtvrti, divadlo, stadion a proměna centra.
Počet obyvatel podle Českého statistického úřadu klesl ze 71 753 v roce 1991 na 67 756 v roce 2021. Kladno zároveň stárne a je součástí pražského pracovního a bytového regionu. Následující kapitoly spojují změny práce a bydlení s vedením města, městskými společnostmi, dopravou, kulturou, sportem a majetkovými rozhodnutími.
Proměnu práce a podnikání podrobně sleduje článek Hospodářství a zaměstnavatelé Kladna po roce 1989. Odděluje historické průmyslníky od polistopadových podnikatelů a zachycuje také LEGO, NKT, La Lorraine, nemocnici, teplárnu, potravinářství a logistiku.
1989–1997
Změna režimu, privatizace a sociální otřes
Konec vlády jedné strany
Listopadové demonstrace a vznik Občanského fóra otevřely cestu k první svobodné komunální reprezentaci.
Dopad na město: O správě města začaly rozhodovat volby, rada a zastupitelstvo v novém politickém systému.
Marie Bednářová v čele města
První polistopadová starostka vedla Kladno v době obnovování samosprávy a počátku ekonomické transformace.
Dopad na město: Město současně měnilo způsob správy a čelilo nejistotě kolem průmyslu, na němž stálo celé generace.
Méně obyvatel a starší město
Počet obyvatel klesl podle ČSÚ ze 71 753 v roce 1991 na 67 756 v roce 2021 a změnila se věková skladba.
Dopad na město: Bydlení, školy, zdravotní a sociální služby musí reagovat na stárnutí i na tlak pražského metropolitního regionu.
Privatizace a pád Poldi
Rozpad hutního podniku zasáhl práci, městské finance i sebeobraz Kladna. Průmyslové areály se změnily v rozsáhlé brownfieldy.
Dopad na město: Tisíce lidí ztratily jistotu práce a město začalo hledat novou hospodářskou identitu.
Vznik Vodáren Kladno–Mělník
VKM vznikly v privatizaci státního vodárenského podniku a převzaly vlastnictví regionální vodárenské infrastruktury.
Dopad na město: Cena vody a investice do potrubí se staly společnou odpovědností městských akcionářů.
Petr Bendl a vedení ODS
Petr Bendl převzal město v závěrečné fázi pádu Poldi a vedl je do roku 1998.
Dopad na město: Rozhodování radnice se přesouvalo od zvládání průmyslového kolapsu k novým investicím a službám.
1998–2004
Konec těžby, statutární uspořádání a nový model veřejných služeb
Kladno se stává statutárním městem
V roce 2000 získalo Kladno statutární postavení. Milan Volf tehdy vedl radnici jako představitel ODS a stal se primátorem.
Dopad na město: Nové uspořádání posílilo význam rady, zastupitelstva a městských společností při správě majetku, investic a veřejných služeb.
Poslední vůz uhlí z dolu Schoeller
Ukončení těžby uzavřelo další základní kapitolu kladenského hospodářství po pádu hutí.
Dopad na město: Kladno přestalo být živým hornicko-hutním městem a muselo znovu využít rozsáhlé průmyslové plochy.
2004–2014
Stabilizace města a příprava dopravních, kulturních a stavebních proměn
Vodárenský majetek a provoz se oddělily
VKM zůstaly vlastníkem infrastruktury, zatímco provoz převzaly Středočeské vodárny; jejich úplné ovládnutí skupinou Veolia povolil ÚOHS v roce 2006.
Dopad na město: O účtu za vodu od té doby rozhoduje souhra vlastníka, provozovatele, nájemného, investic a představenstva VKM.
Příprava železnice, divadla a nových investic
Za vedení Dana Jiránka město připravovalo dopravní a stavební projekty a hledalo další směr po konci těžkého průmyslu.
Dopad na město: Podoba železnice, provozního uspořádání vodáren, přípravy rekonstrukce divadla i rozvoje městských pozemků se stala předmětem dlouhodobých rozhodnutí.
Rekonstrukce a znovuotevření divadla
Rekonstrukci město naplánovalo za vedení Dana Jiránka; samotné dokončení realizovala Subterra už za druhého Volfova vedení a divadlo se v roce 2016 vrátilo do obnovené budovy.
Dopad na město: Jiránekovo vedení připravilo rekonstrukci; Subterra ji za druhého Volfova vedení dokončila a divadlo se otevřelo v roce 2016.
2014–2020
Městský majetek, bydlení, centrum a dokončování velkých staveb
Kino Oko, ubytovna a městský majetek
Volfovo vedení ubytovnu ukončilo v prosinci 2014. Město pak v roce 2016 koupilo společnost G.FOX-OKO s budovou za 36,5 milionu Kč; objekt nabízelo k prodeji v roce 2020 za 36,5 milionu a v roce 2024 za 50 milionů Kč.
Dopad na město: Ukončení ubytovny se změnilo v dlouhodobý městský majetek: město zaplatilo desítky milionů, kulturní plán opustilo a budovu dosud neprodalo.
VPK poprvé přebírá vedení města
Volba pro Kladno v roce 2014 poprvé převzala vedení radnice a Milan Volf se po deseti letech vrátil do funkce primátora.
Dopad na město: VPK se stala určující silou dalšího desetiletí a nesla odpovědnost za personální, majetková a investiční rozhodnutí města.
Růžové pole, změna územního plánu a nová výstavba
Rozvoj lokality Růžové pole spojil změnu územního plánu, projekt Globusu a navazující obytnou výstavbu.
Dopad na město: Projekt mění severní okraj Kladna, dopravní zatížení i rozsah nové bytové a obchodní výstavby.
VKM kupují podíl v provozovateli
VKM koupily 34 procent Středočeských vodáren za 199 milionů korun, získaly opci na dalších 15 procent a zkrátily provozní smlouvu.
Dopad na město: Městští akcionáři získali větší majetkový vliv na provozní společnost a veřejně jej spojovali s cenovou politikou.
VPK vyhrála volby, primátorem se stal Dan Jiránek
VPK získala v roce 2018 třináct mandátů, vedení města však sestavila koalice ODS, Kladeňáků, ANO a SPD s osmnácti hlasy ve třiatřicetičlenném zastupitelstvu.
Dopad na město: Milan Volf po volebním vítězství skončil v opozici a primátorem se stal Dan Jiránek z ODS.
Soukromá ubytovna v Americké končí bez výkupu městem
Majitel budovy vypověděl provozovateli smlouvu a ubytovna v Americké ulici skončila na konci září 2019. Radnice Dana Jiránka zajišťovala sociální pomoc obyvatelům, nikoli odkup objektu.
Dopad na město: Americkou město nevykoupilo. U kina Oko naopak v roce 2016 koupilo společnost s budovou za 36,5 milionu Kč.
2020–současnost
Doprava, výstavba, veřejné služby a rostoucí náklady života
Dva zastupitelé zvolení za ANO mění většinu
Jiří Chvojka a Petra Melčová 14. září 2020 nečekaně podpořili odvolání Dana Jiránka. Bod nebyl v připraveném programu a vzniklo vedení VPK, KSČM a dvou bývalých členů ANO.
Dopad na město: Milan Volf se stal primátorem; Jiří Chvojka a Petra Melčová byli zvoleni náměstky. Dosavadní koalice ODS, Kladeňáků, ANO a SPD skončila.
Modernizace zimního stadionu
První fázi obnovy připravilo a soutěžilo Jiránkovo vedení v roce 2020; realizace, další části a dodatky probíhaly po Volfově návratu do čela města.
Dopad na město: Přípravu projektu, zahájení stavby a pozdější nárůst rozsahu nelze připisovat jednomu vedení města.
Prodej městského pozemku a projekt Americká
Město schválilo cenu parcely, prodalo ji společnosti spojené s Františkem Hrudkou a následně měnilo lhůty i část závazků projektu.
Dopad na město: Rozhodnutí určila cenu městského pozemku, podobu výškové zástavby i rozsah povinností developera vůči městu.
Úvěrová, právní a majetková větev Račok / Preis
Městské rozhodnutí v Kročehlavech se propojilo s dlouhodobě doloženou úvěrovou a právní sítí Martina Račoka, Martina Preise a dalších osob.
Dopad na město: Městská směna pozemků se v dokumentech potkává s úvěrovou a právní větví Račok / Preis a s profesními vazbami Davida Volfa a Eriky Bryxové.
Pěší zóna, vlastnictví domů a proměna centra
Město obnovilo dlažbu a veřejná prostranství, zatímco domy a obchodní prostory v pěší zóně zůstávají převážně v soukromém vlastnictví. Po dokončení oprav zde dál zůstávají prázdné výlohy a omezený běžný obchodní provoz.
Dopad na město: Podoba centra závisí současně na městských investicích do ulic a na rozhodování vlastníků domů o pronájmech, opravách a využití parteru.
Vodné a stočné na úrovni 175 Kč
VKM stanovily společnou cenu vodného a stočného 175 korun za metr krychlový pro roky 2024, 2025 a 2026.
Dopad na město: Cena se promítá do rozpočtů domácností, škol, sportovních klubů i místních podnikatelů.
TEPO a plán vlastního zdroje tepla
Městská společnost řeší ceny dodávek a připravuje vlastní zdroj, který má snížit závislost na externím dodavateli.
Dopad na město: Rozhodnutí ovlivní účty domácností napojených na centrální vytápění a dlouhodobé investice města.
Stadion, klub a vlastnická odpovědnost
Debata o smlouvách ke stadionu a vlastnictví Rytířů znovu otevřela otázku, co financuje město a co nese soukromý klub.
Dopad na město: Rozdělení odpovědnosti určuje využití veřejného stadionu, podporu mládeže i výši městských výdajů.
Modernizace železnice se mění ve stavbu
Po desetiletích variant a sporů postupuje státem podporovaná modernizace spojení Prahy, letiště a Kladna po jednotlivých úsecích.
Dopad na město: Rychlejší spojení může změnit dojížďku, hodnotu bydlení, dopravu ve městě i jeho vztah k Praze.
Kdo rozhoduje a odkud plyne jeho vliv
Vliv na město nevzniká pouze z volené funkce. Plyne také z řízení městské společnosti, vlastnictví důležité nemovitosti, právní role nebo z opakovaných veřejných smluv.
Politická moc
Primátor, koalice, rada, zastupitelstvo a délka působení.
- Marie Bednářová1990–1994 · starostka
Vedla první polistopadovou samosprávu v počátku ekonomické transformace.
- Petr Bendl1994–1998 · starosta
Vedl město v závěrečné fázi kolapsu Poldi a počátku postindustriální proměny.
- Milan Volf1998–duben 2004, 2014–2018 a od 2020 · primátor a předseda VPK
Nejdéle působící představitel vedení města po roce 1989; současně zastává funkce v městských a regionálních institucích.
- Dan Jiránekkvěten 2004–2014 a 2018–2020 · primátor
Vedl město dvanáct let a ovlivnil dopravní, investiční a institucionální rozhodnutí dvou období.
- Přemysl Mužíknovodobé vedení města · politik VPK a náměstek primátora
Jeho role patří do politického vedení města, ne mezi samostatné instituce rozhodující o veřejné službě nebo městském majetku.
- Erika Bryxovádo zániku mandátu · zastupitelka VPK a politická odpovědnost vedení
Její případ patří do historie VPK proto, že vedení i zastupitelé znali obžalobu a po odsouzení ji ponechali v mandátu do chvíle, kdy se stal neslučitelným se zákonem.
Institucionální moc
Představenstva a vedení společností, které rozhodují o službách a majetku.
- Představenstvo VKMod roku 1994 · správa vodárenského majetku a schvalování ceny
Rozhoduje o investicích, vztahu s provozovatelem a schvaluje cenu vodného a stočného.
- TEPOdlouhodobě · městská teplárenská společnost
Smlouvami, cenotvorbou a investicemi ovlivňuje výdaje domácností napojených na centrální vytápění.
Majetkový a smluvní vliv
Pozemky, ubytovny, dlouhodobé smlouvy, developeři a dodavatelé.
- Jiří Liška a G.FOX-OKO2014–2020 · vlastník a provozovatel objektu kina Oko a ubytovny
Vlastnictví budovy propojilo ubytování sociálně slabých, volební okrsek, městský nákup a budoucnost pěší zóny.
- Dlouhodobí stavební dodavateléopakovaně · silnice, chodníky, budovy a velké investice
Subterra, skupina Metrostav, Klika & Dvořák, ZKP Kladno a OZ stavby se opakovaně objevují u městských a regionálních investic.
Osobní a profesní síť
Rodinné vazby, společné firmy, právní zastoupení a opakovaná spolupráce.
- František Hrudkadlouhodobě · právní služby, městský majetek a developerská rozhodnutí
Pro město poskytuje právní služby a jeho společnost získala městský pozemek pro projekt Americká.
- Roman Hoštadlouhodobě · právní služby a městský majetek
V městských dokumentech vystupuje u právních služeb a konkrétních majetkových rozhodnutí.
- Větev Račok / Preisdlouhodobě · úvěrové, právní, rodinné a majetkové vazby
Martin Račok, Martin Preis, Michal Račok a David Volf tvoří doložený okruh, který se protíná s nemovitostmi, právními službami a politikou VPK.
Pět období v souvislostech
1989–1997: svobodná samospráva a průmyslový otřes
Marie Bednářová vedla první polistopadovou radnici v době, kdy se měnil stát i místní ekonomika. Po ní převzal město Petr Bendl. Privatizace Poldi měla přivést kapitál a nový směr, místo toho skončila konkurzem a ztrátou tisíců pracovních míst. Dopad nebyl omezen na brány hutí: zasáhl rodinné rozpočty, odborné školství, sport, obchody i sebevědomí města.
V roce 1994 vznikly Vodárny Kladno–Mělník. Města a obce tak získaly instituci, která vlastnila vodovody a kanalizace. Právě v tomto období vznikly základy některých dnešních veřejných služeb a zároveň první dlouhodobé vztahy mezi radnicí, městskými společnostmi a soukromými partnery.
1998–2004: konec těžby a nové městské instituce
Milan Volf se stal starostou v roce 1998 a po vzniku statutárního města v roce 2000 jeho primátorem. Kladno už nemohlo spoléhat na jediný velký podnik. Rozvoj se opíral o služby, menší výrobu, nové obchodní plochy a stále významnější dojížďku. V roce 2002 skončila těžba na dole Schoeller a průmyslová epocha se uzavřela i symbolicky.
Na konci období se oddělilo vlastnictví vodárenské infrastruktury od jejího provozu. Tento model později určoval nejen cenu vody, ale i skutečný rozsah vlivu městských akcionářů.
2004–2014: stabilizace města a příprava velkých proměn
Dan Jiránek vedl Kladno deset let. Radnice řešila dopravní napojení na Prahu, investice do kulturních a sportovních budov i budoucnost nevyužitých ploch. Jiránkem podporovaná povrchová modernizace železnice vycházela z projektu, pro který existoval státní investor a realizovatelná trasa. Pozdější požadavek Milana Volfa na hluboké tunelové vedení pod poddolovaným Kladnem podporu investora nezískal a přípravu neposunul.
Rekonstrukce divadla byla naplánována za Jiránkova vedení. Samotnou realizaci a dokončení v letech 2015–2016 prováděla Subterra za druhého Volfova vedení.
2014–2020: městský majetek, bydlení a viditelné proměny města
Volba pro Kladno v roce 2014 poprvé převzala vedení města a Milan Volf se vrátil do funkce primátora. Kino Oko spojilo vlastnictví ubytovny, volební okrsek, městský nákup společnosti G.FOX-OKO a budoucnost pěší zóny.
Americká a kino Oko: dvě rozdílné cesty
V roce 2019 skončila jedna z největších soukromých ubytoven v Americké ulici poté, co majitel vypověděl provozovateli smlouvu. Dan Jiránek jako primátor zajistil terénní práci sociálního odboru a pomoc s hledáním bydlení pro zhruba stovku obyvatel. Město objekt nekupovalo; ukončení provozu se tak nezměnilo v další položku městského majetku.
U kina Oko postupovalo Volfovo vedení jinak. Ubytovna skončila v prosinci 2014, avšak město pak v roce 2016 koupilo společnost G.FOX-OKO s budovou za 36,5 milionu Kč. Kulturní využití slíbené při koupi se neuskutečnilo. Město objekt nabízelo v roce 2020 za 36,5 milionu Kč a v roce 2024 už za 50 milionů Kč; prodej se dosud neuzavřel. Stejný cíl – konec problémové ubytovny – tak v Americké znamenal sociální práci bez výkupu, zatímco u Oka vedl k výdaji desítek milionů a budově, pro niž město zatím nenašlo kupce ani využití.
V roce 2016 se znovu otevřelo divadlo, jehož rekonstrukce byla naplánována za Dana Jiránka, ale dokončena Subterrou už za Milana Volfa. Vodárny následně koupily 34 procent provozní společnosti Středočeské vodárny za 199 milionů korun a získaly opci na dalších 15 procent. Vedení VKM tehdy spojovalo odkup s větším vlivem na cenu. Volby roku 2018 vyhrála VPK, vedení města však sestavila koalice ODS, Kladeňáků, ANO a SPD a primátorem zvolila Dana Jiránka. Oldřich Černý z SPD se stal náměstkem primátora. Dne 14. září 2020 Jiří Chvojka a Petra Melčová, zvolení za ANO, podpořili jeho nečekané odvolání. Nová většina VPK, KSČM a dvou bývalých členů ANO vrátila do funkce Milana Volfa; Chvojka a Melčová se stali náměstky.
2020–současnost: doprava, výstavba a náklady života
Milan Volf se vrátil do funkce v průběhu volebního období a po volbách 2022 pokračovala koalice VPK a ANO. Město investovalo do zimního stadionu, pěší zóny, náměstí, komunikací a dalších staveb. Současně se rozhodovalo o Americké, Růžovém poli a jiných pozemcích, které určují budoucí bydlení a dopravu.
Cena vody dosáhla 175 korun za metr krychlový a zůstala na této úrovni v letech 2024–2026. VKM ji schvalují prostřednictvím představenstva, zatímco provoz, nájemné a investice jsou rozděleny mezi vlastníka infrastruktury a Středočeské vodárny. Městská společnost TEPO připravuje vlastní zdroj tepla plánovaný na rok 2028.
Modernizace železnice se po desetiletích příprav mění ve skutečnou stavbu. Její dopad se neomezí na jízdní dobu: ovlivní bydlení, dopravu v ulicích, dojížďku i vztah Kladna k Praze. Právě souběh železnice, nové výstavby, stárnutí obyvatel a drahých veřejných služeb bude určovat další období města.
Mocenské okruhy a politická odpovědnost
Chronologie vedení je úplná: Marie Bednářová, Petr Bendl, Milan Volf a Dan Jiránek. Sama však nevysvětluje, kdo má na město vliv. Vedle rady a zastupitelstva rozhodují představenstva VKM, vedení TEPO a Sportovních areálů města Kladna. Majetkový vliv mají vlastníci pozemků a ubytoven; smluvní vliv právní kanceláře, developeři a dodavatelé, kteří pro město pracují opakovaně.
František Hrudka a Roman Hošta se v novodobém Kladně objevují u právních služeb a městského majetku. Jiří Liška a G.FOX-OKO spojili ubytovnu s volebním a majetkovým rozhodováním. Větev Martina Račoka, Martina Preise, Michala Račoka a Davida Volfa propojuje úvěrové, právní, rodinné, politické a nemovitostní vztahy.
Případ Eriky Bryxové patří do historie politické odpovědnosti Volby pro Kladno. Strana a její zastupitelé věděli, z čeho byla obžalována, a po odsouzení ji ponechali v zastupitelstvu až do doby, kdy se pravomocný rozsudek stal s mandátem neslučitelným. Bryxová přitom rozhodovala o majetku města a měla přístup k údajům obyvatel.