Kladno po roce 1989
Kladno po listopadu 1989 prošlo dvojí proměnou. Obnovilo demokratickou samosprávu, současně však během několika let ztratilo hutě a doly, které po generace určovaly práci, podobu čtvrtí i veřejný život. Dnešní město vzniklo z hledání náhrady za tuto průmyslovou jistotu: z dojížďky do Prahy, nových obytných projektů, městských společností, velkých staveb, hokeje, kultury i dlouhých politických a majetkových vztahů.
Krach Poldi v letech 1996–1997 nebyl koncem kladenských dějin, ale začátkem jejich nové kapitoly. Poslední vůz uhlí vyjel z dolu Schoeller v roce 2002. Město se mezitím stalo statutárním, měnilo vedení a převádělo část každodenní správy na společnosti, které dnes rozhodují o vodě, teple, sportovištích nebo údržbě. Zároveň se připravovaly projekty, jejichž výsledek je viditelný až po desetiletích – železnice do Prahy, nové čtvrti, divadlo, stadion a proměna centra.
Počet obyvatel podle Českého statistického úřadu klesl ze 71 753 v roce 1991 na 67 756 v roce 2021. Kladno zároveň stárne a je součástí pražského pracovního a bytového regionu. Následující kapitoly spojují změny práce a bydlení s vedením města, městskými společnostmi, dopravou, kulturou, sportem a majetkovými rozhodnutími.
Proměnu práce a podnikání podrobně sleduje článek Hospodářství a zaměstnavatelé Kladna po roce 1989. Odděluje historické průmyslníky od polistopadových podnikatelů a zachycuje také LEGO, NKT, La Lorraine, nemocnici, teplárnu, potravinářství a logistiku.
Pět období v souvislostech
1989–1997: svobodná samospráva a průmyslový otřes
Marie Bednářová vedla první polistopadovou radnici v době, kdy se měnil stát i místní ekonomika. Po ní převzal město Petr Bendl. Privatizace Poldi měla přivést kapitál a nový směr, místo toho skončila konkurzem a ztrátou tisíců pracovních míst. Dopad nebyl omezen na brány hutí: zasáhl rodinné rozpočty, odborné školství, sport, obchody i sebevědomí města.
V roce 1994 vznikly Vodárny Kladno–Mělník. Města a obce tak získaly instituci, která vlastnila vodovody a kanalizace. Právě v tomto období vznikly základy některých dnešních veřejných služeb a zároveň první dlouhodobé vztahy mezi radnicí, městskými společnostmi a soukromými partnery.
1998–2004: konec těžby a nové městské instituce
Milan Volf se stal starostou v roce 1998 a po vzniku statutárního města v roce 2000 jeho primátorem. Kladno už nemohlo spoléhat na jediný velký podnik. Rozvoj se opíral o služby, menší výrobu, nové obchodní plochy a stále významnější dojížďku. V roce 2002 skončila těžba na dole Schoeller a průmyslová epocha se uzavřela i symbolicky.
Na konci období se oddělilo vlastnictví vodárenské infrastruktury od jejího provozu. Tento model později určoval nejen cenu vody, ale i skutečný rozsah vlivu městských akcionářů.
2004–2014: stabilizace města a příprava velkých proměn
Dan Jiránek vedl Kladno deset let. Radnice řešila dopravní napojení na Prahu, investice do kulturních a sportovních budov i budoucnost nevyužitých ploch. Jiránkem podporovaná povrchová modernizace železnice vycházela z projektu, pro který existoval státní investor a realizovatelná trasa. Pozdější požadavek Milana Volfa na hluboké tunelové vedení pod poddolovaným Kladnem podporu investora nezískal a přípravu neposunul.
Rekonstrukce divadla byla naplánována za Jiránkova vedení. Samotnou realizaci a dokončení v letech 2015–2016 prováděla Subterra za druhého Volfova vedení.
2014–2020: městský majetek, bydlení a viditelné proměny města
Volba pro Kladno v roce 2014 poprvé převzala vedení města a Milan Volf se vrátil do funkce primátora. Kino Oko spojilo vlastnictví ubytovny, volební okrsek, městský nákup společnosti G.FOX-OKO a budoucnost pěší zóny.
Americká a kino Oko: dvě rozdílné cesty
V roce 2019 skončila jedna z největších soukromých ubytoven v Americké ulici poté, co majitel vypověděl provozovateli smlouvu. Dan Jiránek jako primátor zajistil terénní práci sociálního odboru a pomoc s hledáním bydlení pro zhruba stovku obyvatel. Město objekt nekupovalo; ukončení provozu se tak nezměnilo v další položku městského majetku.
U kina Oko postupovalo Volfovo vedení jinak. Ubytovna skončila v prosinci 2014, avšak město pak v roce 2016 koupilo společnost G.FOX-OKO s budovou za 36,5 milionu Kč. Kulturní využití slíbené při koupi se neuskutečnilo. Město objekt nabízelo v roce 2020 za 36,5 milionu Kč a v roce 2024 už za 50 milionů Kč; prodej se dosud neuzavřel. Stejný cíl – konec problémové ubytovny – tak v Americké znamenal sociální práci bez výkupu, zatímco u Oka vedl k výdaji desítek milionů a budově, pro niž město zatím nenašlo kupce ani využití.
V roce 2016 se znovu otevřelo divadlo, jehož rekonstrukce byla naplánována za Dana Jiránka, ale dokončena Subterrou už za Milana Volfa. Vodárny následně koupily 34 procent provozní společnosti Středočeské vodárny za 199 milionů korun a získaly opci na dalších 15 procent. Vedení VKM tehdy spojovalo odkup s větším vlivem na cenu. Volby roku 2018 vyhrála VPK, vedení města však sestavila koalice ODS, Kladeňáků, ANO a SPD a primátorem zvolila Dana Jiránka. Oldřich Černý z SPD se stal náměstkem primátora. Dne 14. září 2020 Jiří Chvojka a Petra Melčová, zvolení za ANO, podpořili jeho nečekané odvolání. Nová většina VPK, KSČM a dvou bývalých členů ANO vrátila do funkce Milana Volfa; Chvojka a Melčová se stali náměstky.
2020–současnost: doprava, výstavba a náklady života
Milan Volf se vrátil do funkce v průběhu volebního období a po volbách 2022 pokračovala koalice VPK a ANO. Město investovalo do zimního stadionu, pěší zóny, náměstí, komunikací a dalších staveb. Současně se rozhodovalo o Americké, Růžovém poli a jiných pozemcích, které určují budoucí bydlení a dopravu.
Cena vody dosáhla 175 korun za metr krychlový a zůstala na této úrovni v letech 2024–2026. VKM ji schvalují prostřednictvím představenstva, zatímco provoz, nájemné a investice jsou rozděleny mezi vlastníka infrastruktury a Středočeské vodárny. Městská společnost TEPO připravuje vlastní zdroj tepla plánovaný na rok 2028.
Modernizace železnice se po desetiletích příprav mění ve skutečnou stavbu. Její dopad se neomezí na jízdní dobu: ovlivní bydlení, dopravu v ulicích, dojížďku i vztah Kladna k Praze. Právě souběh železnice, nové výstavby, stárnutí obyvatel a drahých veřejných služeb bude určovat další období města.
Mocenské okruhy a politická odpovědnost
Chronologie vedení je úplná: Marie Bednářová, Petr Bendl, Milan Volf a Dan Jiránek. Sama však nevysvětluje, kdo má na město vliv. Vedle rady a zastupitelstva rozhodují představenstva VKM, vedení TEPO a Sportovních areálů města Kladna. Majetkový vliv mají vlastníci pozemků a ubytoven; smluvní vliv právní kanceláře, developeři a dodavatelé, kteří pro město pracují opakovaně.
František Hrudka a Roman Hošta se v novodobém Kladně objevují u právních služeb a městského majetku. Jiří Liška a G.FOX-OKO spojili ubytovnu s volebním a majetkovým rozhodováním. Větev Martina Račoka, Martina Preise, Michala Račoka a Davida Volfa propojuje úvěrové, právní, rodinné, politické a nemovitostní vztahy.
Případ Eriky Bryxové patří do historie politické odpovědnosti Volby pro Kladno. Strana a její zastupitelé věděli, z čeho byla obžalována, a po odsouzení ji ponechali v zastupitelstvu až do doby, kdy se pravomocný rozsudek stal s mandátem neslučitelným. Bryxová přitom rozhodovala o majetku města a měla přístup k údajům obyvatel.