Marie Bednářová
24. srpna 1943, Praha
Marie Bednářová, rozená Franková, je strojní inženýrka, hokejová rozhodčí a
komunální politička. Paměť národa ji uvádí jako první ženskou rozhodčí ledního
hokeje v Československu. Ve veřejných zdrojích je zároveň doložena jako pracovnice
výzkumného ústavu Poldi Kladno a starostka Kladna v letech 1990-1994.
Původ, rodina a dětství
Bednářová se narodila v Praze, ale její rodinné zázemí vedlo do Kladna. Paměť národa
uvádí, že pochází z rodiny Frankových; dědeček vlastnil v Kladně velký obchodní dům a
zaměstnával desítky lidí. Po únoru 1948 rodina přišla o majetek a společenské
postavení. Zkušenost se znárodněním a tlakem komunistického režimu později patřila k
důležitým vrstvám jejího veřejného vystupování.
V roce 1958 zažila zásah Státní bezpečnosti. Paměť národa tuto epizodu zachycuje
jako součást širší perzekuce rodiny, která ovlivnila studijní a pracovní možnosti
mladé Marie Frankové. U Bednářové tak osobní životopis nezačíná komunální funkcí v
90. letech, ale už rodinnou zkušeností s poválečnou změnou majetkových poměrů a s
politickým tlakem padesátých let.
Vzdělání a technická profese
Kvůli rodinnému původu měla podle Paměti národa potíže s přijetím ke studiu. Po
odmítnutí na ČVUT pracovala v okresním kovopodniku v Kladně a později v administrativě
v Žatci. Technické vzdělání nakonec dokončila na strojní fakultě v Plzni, kde
promovala v roce 1968.
Po škole nastoupila do prostředí, které formovalo moderní Kladno: do Poldi. Veřejné
zdroje uvádějí její práci ve výzkumném ústavu Poldi v letech 1968-1990 a znovu
1995-1997. V tomto ohledu patří k technické vrstvě města, která nestála na
viditelných politických funkcích, ale na odborné práci v hutním a materiálovém
výzkumu.
Hokejová rozhodčí
Bednářová se zapsala také do sportovních dějin. Paměť národa ji označuje za první ženu-rozhodčí ledního hokeje v Československu. V době, kdy byl hokej vnímán převážně jako mužské prostředí, šlo o neobvyklou dráhu: rozhodčí musela obstát autoritou, znalostí pravidel i fyzickou přítomností na ledě.
U Kladna je tato část životopisu výrazná proto, že hokejová paměť města bývá postavená hlavně na hráčích, trenérech a klubových titulech. Bednářová do ní přidává jiný typ role: ne hvězdu mužstva, ale ženu v rozhodcovské pozici, která se pohybovala uvnitř sportu a zároveň mimo jeho obvyklé tehdejší rozdělení rolí.
Starostka Kladna
V roce 1990 byla Bednářová zvolena starostkou Kladna. Město vedla do roku 1994,
tedy v první etapě po pádu komunistického režimu. Oficiální přehled představitelů
města ji řadí mezi polistopadové hlavy Kladna; její funkční období spadá do doby
obnovy samosprávy, proměny městského majetku a začátku průmyslové transformace.
Její starostenská dráha navazovala na předchozí životní zkušenosti: rodinu postiženou znárodněním, technické vzdělání, práci v Poldi a pohyb ve sportovním prostředí. V čele města stála v letech, kdy se Kladno učilo fungovat po konci národních výborů a zároveň začínalo řešit dopady ústupu starého průmyslového modelu.
Časová osa
1943: narození v Praze.1948: znárodnění rodinného majetku po únorovém převratu.1958: zásah Státní bezpečnosti proti rodině popsaný Pamětí národa.1968: promoce na strojní fakultě v Plzni.1968-1990: práce ve výzkumném ústavu Poldi.1990: zvolení starostkou Kladna.1990-1994: vedení města v první porevoluční komunální etapě.1995-1997: návrat k práci ve výzkumném ústavu Poldi podle veřejných zdrojů.