Příprava velkých městských projektů v letech 2004–2014
V letech, kdy Kladno vedl Dan Jiránek, vznikaly podklady pro několik staveb, jejichž realizace pokračovala až za další vedení. Patří mezi ně modernizace…
Aktéři a souvislosti článkuModernizace železničního spojení Praha - Letiště Václava Havla - Kladno: jedenáct navazujících etap, nové stanice, druhá kolej, elektrizace a přímější napojení největšího středočeského města na Prahu.
Železniční spojení Kladna s Prahou je každodenní dopravní tepnou pro dojíždění do práce, škol i zdravotnických a dalších služeb v hlavním městě. Modernizace jej rozšiřuje o přímé napojení na Letiště Václava Havla a řeší zároveň kapacitu, bezpečnost přejezdů a návaznost na autobusy a parkoviště.
Příprava projektu probíhá od 90. let. Správa železnic jej rozdělila do jedenácti stavebních etap, protože se trať vede hustě zastavěnou Prahou, územím letiště a několika středočeskými obcemi. Každý úsek má vlastní povolování, technické řešení a harmonogram.
První hotové části už mění trasu od centra Prahy: dokončena je rekonstrukce Negrelliho viaduktu, od srpna 2025 slouží nová stanice Praha-Bubny a zastávka Praha-Výstaviště a vlaky jezdí také mezi Kladno-Ostrovec a Kladno.
Nejdůležitější kladenskou etapou je patnáctikilometrový úsek Praha-Ruzyně - Kladno. Správa železnic jej zahájila 26. května 2026. Druhá kolej, elektrizace, narovnání oblouků, nové zastávky, P+R a mimoúrovňová křížení mají vytvořit kapacitní spojení, jehož dokončení je plánováno na rok 2029.
Modernizace spojení Praha - Kladno s odbočkou na letiště je připravována od 90. let. Její historie proto není historií jednoho volebního období ani jednoho kladenského politika. Jde o státní investici, která musela projít studiemi, výběrem technické varianty, povolováním, výkupy a samostatným financováním jednotlivých částí.
Správa železnic rozdělila projekt na jedenáct etap. Tento postup umožnil postupně zahajovat hotové části, aniž by se čekalo na vyřešení všech složitých úseků v centru Prahy a u letiště. Kladno je tak součástí širší tratě od Masarykova nádraží přes Bubny, Dejvice, Veleslavín, letiště, Ruzyni, Hostivici a středočeské obce až do vlastního města.
Modernizace nespočívá jen ve zrychlení vlaků. Druhá kolej má umožnit častější a spolehlivější provoz, elektrizace má nahradit dieselovou trakci a nová infrastruktura má odstranit část kolizí silniční a železniční dopravy. Důležitou součástí jsou stanice, bezbariérové přístupy, P+R, B+R a návazné autobusové linky.
Nejdelší rozestavěná etapa mezi Ruzyní a Kladnem vede z velké části v nové stopě. Rekonstruují se stanice Hostivice a Jeneč, vznikají zastávky Hostivice-Jeneček, Malé Přítočno a Velké Přítočno a nejfrekventovanější přejezdy mají nahradit nadjezdy nebo podjezdy. To jsou změny, které se týkají nejen cestujících do Prahy, ale i každodenní dopravy v obcích na trase.
Dokončené části projektu ukazují, že modernizace postupuje po etapách. Zrekonstruovaný Negrelliho viadukt zlepšil průjezd z Masarykova nádraží, nová stanice Praha-Bubny a zastávka Praha-Výstaviště začaly sloužit v srpnu 2025 a mezi Kladno-Ostrovec a Kladnem už jezdí vlaky po modernizované části tratě.
Dne 26. května 2026 Správa železnic zahájila stavbu patnáctikilometrového úseku Ruzyně - Kladno. Stavba má trvat do roku 2029. Zlepší cestu mezi Kladnem a Ruzyní, kde má podle Správy železnic trvat 7,5 minuty, a vytvoří základ pro častější spojení Kladna s Prahou a letištěm.
Spojení nebude úplné jen dokončením úseku do Kladna. Zbývají náročné pražské etapy mezi Výstavištěm, Dejvicemi a Veleslavínem i větev z Ruzyně na letiště. Příprava zahrnuje podzemní stanici u terminálu a tunelové řešení v hustě zastavěné části Prahy, které má vlastní povolovací a environmentální proces.
Právě toto rozdělení vysvětluje, proč se realizace neodehraje jedním stavebním zásahem. Kladenská část se staví, zatímco složitější pražské a letištní úseky pokračují v přípravě. Pro cestující je podstatné, že jednotlivé hotové etapy se postupně propojí do jedné kapacitní elektrizované tratě.
Místní politika mohla ovlivnit podobu stanic, přístupů a návazné dopravy, nikoli nahradit stát jako investora. Dan Jiránek v roce 2020 podporoval koordinaci města se Správou železnic u stanice Kladno-město, P+R, B+R a povolovací přípravy úseku Kladno - Kladno-Ostrovec.
Milan Volf v roce 2016 odmítal tehdejší modernizaci a navrhoval osm kilometrů dlouhý hluboký tunel přes centrum, Kročehlavy, Sítnou a Rozdělov. Návrh neměl podporu státu, Správy železnic ani Metroprojektu; vzhledem k poddolovanému území a nákladům na hloubení byl nefinancovatelný. Tato epizoda patří do historie projektu, ale neurčuje jeho hlavní obsah ani dnešní postup stavby.