Újezd a Újezd pod Kladnem: dvě zaniklá sídelní jména
V okolí Kladna se v pramenech objevují dvě podobná jména, která je třeba odlišovat. Archeologická databáze Národního památkového ústavu popisuje středověký Újezdec s kostelem sv. Jana Křtitele, písemně doložený roku 1354 a zaniklý přibližně kolem roku 1450. Historický lexikon ČSÚ naproti tomu sleduje novověký Újezd pod Kladnem jako osadu obce Dubí ještě v 19. a první třetině 20. století.
Dvě časové řady
| Období | Název v pramenech | Doložený stav |
|---|---|---|
1354 | Újezdec / Újezd | ves s kostelem sv. Jana Křtitele je písemně doložena |
kolem 1450 | středověký Újezdec | sídlo zaniká; kostelní místo zůstává archeologickou lokalitou |
1850 | Újezd pod Kladnem | osada obce Dubí |
1869 | Oujezd | osada zachycená dobovým pravopisem |
1880–1890 | Újezd pod Kladnem | osada Dubí v tehdejším okrese Smíchov |
1900–1930 | Újezd pod Kladnem | osada Dubí v okrese Kladno |
po roce 1930 | — | lexikon už Újezd samostatně mezi osadami neuvádí |
Proč názvy neslučovat
Podobnost názvu a blízkost ke Kladnu svádějí k jediné souvislé historii. Mezi zánikem středověké vsi a doklady novověké osady je však několik století. Bez archeologického a majetkového propojení nelze tvrdit, že novější Újezd byl přímým pokračováním středověkého Újezdce.
Novověkou komunitu lze sledovat v matrikách. Ty zachycují jednotlivé obyvatele, rodiny a místní označení přesněji než pozdější souhrnné seznamy obcí. Při práci s domovními čísly a parcelami je ale třeba respektovat změny katastrů Dubí, Kročehlav a Kladna.
Místo v růstu Kladna
Újezd pod Kladnem ležel v prostoru, který během 19. a 20. století proměnily doly, hutě, železnice a rozšiřování souvislé městské zástavby. Zánik samostatného sídelního jména proto neznamená, že místo zmizelo beze stopy; část jeho prostoru a obyvatelstva se začlenila do rostoucího Kladna a sousedního Dubí.