Kročehlavy
Kročehlavy jsou dnes nejlidnatější a nejrozsáhlejší částí Kladna. Nejsou jen sídlištěm nebo dopravním prostorem mezi centrem a Prahou. Jsou starou obcí, která se postupně stala jedním z hlavních obytných a společenských prostorů moderního Kladna.
Kročehlavy dobře ukazují, že Kladno není jen historické centrum a Poldi. Těžiště města se v průběhu 20. století posouvalo k velkým obytným celkům, dopravním osám, školám, obchodům, sportovištím a každodenním trasám lidí. Staré Kročehlavy, Štěpánov/Štěpánka, Bažantnice a poválečná sídliště dohromady tvoří jednu z nejdůležitějších vrstev současného Kladna.
Stará obec vedle rostoucího města
Kročehlavy existovaly jako samostatné sídlo dřív, než se z Kladna stal průmyslový
organismus. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1316, kdy se v pramenech
objevují místní vladykové. Ve 14. století byla obec rozdělena mezi více vlastníků
a část se postupně napojovala na kladenské panství. Zápis z roku 1549 uvádí, že
díly vsi drželi dědici Zdeňka Kladenského z Kladna, tedy Žďárští ze Žďáru.
Na začátku 17. století už Žďárští vlastnili celou ves. Kročehlavy tehdy tvořilo jen
několik statků a chalup, z nichž vrchnost na počátku třicetileté války vytvořila
panský dvůr. Po válce se část usedlostí obnovovala, ale ves zůstávala malým
zemědělským sídlem. Roku 1680 ji zasáhla morová epidemie, která podle
encyklopedického přehledu zahubila třetinu obyvatel.
Od roku 1705 drželi zdejší majetek břevnovští benediktini. Právě v této vrstvě se
později objevuje i osada Štěpánov, nazývaná Štěpánka. Kročehlavy tak nebyly jen
budoucí sídliště; ještě dlouho před průmyslovým růstem šlo o sídlo s vlastní
vrchnostenskou, dvorskou a obecní historií.
V době průmyslového růstu se vztah Kročehlav ke Kladnu měnil. Doly, hutě, silnice, dráhy a pracovní migrace způsobily, že hranice mezi obcí a městem začala být čím dál méně praktická. Lidé pracovali, bydleli a pohybovali se v jednom větším prostoru.
V polovině 19. století měly Kročehlavy podle encyklopedického přehledu 22 domů a
asi 130 obyvatel. Po otevření dolů a hutí v sousedství začal prudký růst: do roku
1930 už obec přesáhla hranici 10 000 obyvatel. Roku 1931 byly Kročehlavy
povýšeny na město a ve stejném roce byl vysvěcen nový kostel Nejsvětějšího Srdce
Ježíšova ve Školské ulici.
Velké Kladno
Roku 1941 vzniklo Velké Kladno. Oficiální městská historie uvádí připojení
Kročehlav, Rozdělova, Dubí, Dříně a Újezda. Administrativní změna tak zachytila
realitu, kterou už předtím vytvářel průmysl a každodenní pohyb obyvatel.
Kročehlavy tím přestaly být jen sousední obcí. Staly se jednou z klíčových částí městského celku. Jejich význam později ještě vzrostl s výstavbou sídlišť a služeb.
Správní začlenění Kročehlav má několik vrstev. Protektorátní Velké Kladno spojilo město v době okupace. Po válce se některé správní kroky znovu vyhodnocovaly, ale výsledek směřoval ke stejnému městskému celku: průmyslový, dopravní a obytný prostor už fungoval jako jedno Kladno. Kročehlavy se po druhé světové válce staly jeho největší obytnou částí.
Staré a nové Kročehlavy
Kročehlavy mají vnitřní rozdíly. Staré Kročehlavy nesou starší obecní vrstvu: původní zástavbu, místní názvy, starší cesty a vzpomínku na dobu před velkými sídlišti. Novější Kročehlavy jsou spojené hlavně s poválečnou a pozdější sídlištní výstavbou.
Staré a nové Kročehlavy vytvářejí dvě odlišné městské zkušenosti. Starší obecní paměť nese původní místní jméno a staré trasy; sídlištní vrstva nese dopravu, parkování, školy, obchody a veřejný prostor každodenního života.
Centrem Starých Kročehlav je prostor kolem Školské ulice, kostela, školy a menších veřejných prostranství. Starší vrstvu připomíná také bývalý pivovar v Dlouhé ulici. Vstupní budova pivovaru je kulturní památkou a její štít je spojován s návrhem Mikoláše Alše pro sládka a nájemce Otakara Zachara. Další technickou památkovou vrstvu tvoří šachtové vápenné pece na rozhraní katastru Kročehlav a Kladna.
Kročehlavy mají také menší lokální celky. Štěpánov, později běžně Štěpánka, vznikl
roku 1783, kdy břevnovský opat František Štěpán Rautenstrauch rozparceloval pozemky
mezi Kladnem a Kročehlavy. Se Štěpánkou souvisí i dnešní Štěpánská ulice,
Partyzánská ulice a lokální paměť prostoru mezi starou obcí a městským centrem.
Meziválečná obytná vrstva je vidět na souboru Svépomoc v okolí ulice Milady
Horákové. V letech 1920-1922 tu vznikaly rodinné domky družstevního typu pro lidi,
kteří potřebovali dostupnější bydlení po první světové válce. Soubor dokládá
družstevní a dělnickou výstavbu vedle pozdějších městských a státních projektů.
Sídliště jako nová tvář Kladna
Poválečná a socialistická výstavba změnila Kročehlavy zásadně. Průmyslové město potřebovalo byty pro zaměstnance, rodiny, školství a služby. Kročehlavy proto nejsou jen obytnou kulisou. Jsou odpovědí na otázku, jak mělo velké průmyslové Kladno ubytovat a obsloužit rostoucí počet lidí.
Sídlištní vrstva má své slabiny i hodnoty. Přinesla opakující se bloky, dopravní tlak a problémy s veřejným prostorem. Zároveň vytvořila dostupné bydlení, školy, komunitní každodennost a silnou místní identitu.
Výstavba od poloviny 50. let postupně vytvořila Sídliště 9. května, Okrsek 0, Okrsek 4 a další obytné celky. Staré Kročehlavy zůstaly ve svahu pod Pražskou a Vodárenskou ulicí, zatímco jižněji vznikaly velké bloky s vlastními školami, hřišti, obchody a dopravou. Kročehlavy se tak proměnily z někdejší obce u Kladna v obytnou část, která nesla velkou část demografického růstu celého města.
Bažantnice, sport a každodennost
Kročehlavy tvoří bydlení, Bažantnice, sportovní zázemí, školy, služby a místní dopravní trasy. Každodenní život čtvrti určuje dostupnost školy, autobusu, obchodu, parkování i cest do práce.
Sportovní příběhy kladenských fotbalistů a dalších osobností také často vedou přes
Kročehlavy. Fotbalový klub SK Kročehlavy vznikl 26. června 1907 v Buštěhradské
pivnici v tehdy samostatné obci jako SK Achilles Kročehlavy. Klubové barvy zelená
a bílá i pozdější vazba na podnik Kablo připomínají, že sportovní identita Kročehlav
vznikala vedle obecní, průmyslové a sídlištní vrstvy.
SK Kročehlavy se brzy stal jedním z nejsilnějších sportovních znaků místa. Roku
1909 se klub přejmenoval na SK Kročehlavy a klubová historie připomíná jeho roli
jako “líheň reprezentantů”. Z Kročehlav vyšli nebo klubem prošli například Antonín
Carvan, Karel Hejma, Josef Košťálek, Václav Brabec, Antonín a Václav Horákovi,
Karel Kolský, František Štěpán a další hráči, kteří pak působili v lize,
reprezentaci nebo velkých československých klubech.
Před druhou světovou válkou klub několikrát zasáhl do vyšší soutěžní mapy. V letech
1926 a 1928 se podle klubové historie účastnil kvalifikačních bojů o amatérský
titul, roku 1928 hrál finále mistrovství republiky se SK Prostějov. V letech
1939-1947 působil ve druhé nejvyšší soutěži. Po válce se název klubu měnil přes
TJ Sokol Kročehlavy, Masnu Kročehlavy, Spartak KABLO Kladno a TJ KABLO
Kladno-Kročehlavy; roku 2013 se vrátil název SK Kročehlavy.
Každodenní sportovní mapa Kročehlav je širší než jeden fotbalový klub. Wikipedia uvádí fotbalový stadion SK Kročehlavy v lese pod Pražskou ulicí, tenisové kurty, sportoviště u škol ve Vodárenské a Norské ulici, hokejbalová hřiště za školou v ulici Dr. Foustky, koupaliště v Bažantnici i další hřiště mezi panelovými domy. Kročehlavy jsou proto jednou z částí Kladna, kde se sport mísí se školami, bydlením a volným časem.
Doprava, školy a veřejný prostor
Kročehlavy leží na hlavních trasách mezi centrem Kladna, Prahou, Unhoští, Sítnou a dalšími částmi města. Pražská, Unhošťská, Milady Horákové, Vodárenská, Americká, Norská nebo Wolkerova nejsou jen názvy ulic. Jsou to osy, podle nichž se každý den pohybují obyvatelé velkých obytných celků, školy, autobusy, auta i chodci.
Současná městská setkání ve Starých Kročehlavech dokládají, jak konkrétní je zdejší veřejný prostor. V zápisu města se objevují chodníky, podchod u Baumaxu, schody u školy, Štěpánka, Kročehlavský rybník, ulice Dlouhá, přístřešek na zastávce Dlouhá, křižovatka Unhošťská - Milady Horákové nebo dopravní režim ve Wolkerově ulici. Kročehlavy se tak v současnosti řeší hlavně přes praktické věci: bezpečný pohyb, parkování, školy, údržbu, zeleň a návaznost starších míst na sídliště.
Kročehlavy dnes
Dnešní Kročehlavy jsou jedním z hlavních testů kvality života v Kladně. Řeší se tu doprava, parkování, stav chodníků, zeleň, školy, veřejný prostor, bezpečnost a vztah mezi velkým sídlištěm a staršími místy.
Kročehlavy nejsou okraj současného Kladna. Jsou jedním z jeho skutečných center každodenního života.
Časová osa
1316: první písemná zmínka o Kročehlavech.1549: prameny uvádějí usedlosti držené dědici Zdeňka Kladenského z Kladna.1680: morová epidemie podle přehledu zahubila třetinu obyvatel.1705: Kročehlavy přešly do majetkového okruhu břevnovských benediktinů.1783: vznikl Štěpánov/Štěpánka po rozparcelování pozemků mezi Kladnem a Kročehlavy.1920-1922: výstavba obytného souboru Svépomoc.26. června 1907: v Buštěhradské pivnici vznikl fotbalový klub SK Achilles Kročehlavy, dnešní SK Kročehlavy.1931: Kročehlavy byly povýšeny na město a byl vysvěcen kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova.1941: Kročehlavy byly začleněny do Velkého Kladna.po roce 1945: sídlištní a obytná výstavba posilovala roli Kročehlav jako velké obytné části města.1950. léta: začíná výrazná sídlištní výstavba jižně od starší zástavby.2013: fotbalový klub se vrátil k názvu SK Kročehlavy.21. století: město ve veřejných setkáních pracuje s rozlišením Staré Kročehlavy, Štěpánka a Sítná.