Jak vznikala kladenská sídliště
Kladenská sídliště nevznikla jedním plánem. Každá etapa reagovala na jinou fázi poválečného průmyslu, bytovou nouzi a měnící se stavební technologii. Rozdělovské věžáky představují architektonicky mimořádný celek padesátých let, Sítná městské centrum šedesátých a sedmdesátých let a rozsáhlé Kročehlavy pozdější panelovou výstavbu pro desítky tisíc obyvatel.
Postupná výstavba
| Období | Lokalita | Charakter etapy |
|---|---|---|
| 1946–1957 | Rozdělov | Josef Havlíček připravuje zastavovací plán; šest věžových domů se staví od roku 1953 a předává v letech 1956–1957 |
| 50. léta | Vítězného února / Rozdělov | vedle bydlení vzniká škola a každodenní vybavenost nového obytného celku |
| 60.–70. léta | Sítná | byty doplňuje Dům kultury SONP, obchod, doprava a veřejné prostranství nového městského centra |
| 60.–80. léta | Kročehlavy | velké obytné soubory B1–B3 rozšiřují město jižně od starší zástavby |
| po roce 1989 | všechna velká sídliště | privatizace bytů, zateplování, obnova veřejného prostoru a stárnutí původních obyvatel |
Rozdělov: architektura a celek
Havlíčkův projekt neřešil jen šest výškových domů. Věžáky byly součástí širší kompozice bydlení, ulic, zeleně, školy a obchodu. Povolení stavby následovalo na konci roku 1951, práce začaly v březnu 1953 a domy byly předávány v letech 1956 a 1957. Jejich památková ochrana a dnešní Muzeum věžáků připomínají, že sídliště může mít také architektonickou a kulturní hodnotu.
Sítná a Kročehlavy: bydlení jako infrastruktura průmyslu
Růst SONP a dalších podniků vytvářel potřebu bytů blízko pracovních míst a městské dopravy. Sítná spojila obytnou výstavbu s kulturním domem a reprezentativním veřejným prostorem. Kročehlavská sídliště vznikala ve větším měřítku a postupně vytvořila nejlidnatější část Kladna. Školy, školky, obchody, zdravotní služby a autobusové linky nebyly doplňkem, ale podmínkou fungování nových čtvrtí.
Co se změnilo po roce 1989
Bytové domy přešly do různých forem vlastnictví a opravy se rozložily mezi město, družstva a společenství vlastníků. Zateplení a výměny oken změnily vzhled řady domů, zatímco veřejná prostranství, parkování a zeleň zůstaly převážně společným městským úkolem. Dnešní potřeby sídlišť určují zároveň stárnoucí obyvatelé, nové rodiny, tlak automobilové dopravy a nároky na energetické úspory.
Související články
- Muzeum věžáků a rozdělovské sídliště
- Kladno 1948–1968: průmysl, sídliště a správa
- Kladno 1969–1989: normalizace a průmyslové město