Od vsi k městu

První bezpečná písemná zmínka o Kladně pochází z počátku 14. století. Místo tehdy patřilo rodu Kladenských z Kladna. Jejich držení skončilo roku 1543, kdy rod vymřel po meči a panství převzali Žďárští ze Žďáru. Průmyslové Kladno tedy nevzniklo na prázdném místě: uhlí a hutě vstoupily do staršího sídla s vlastní správou, znakem, panstvím a historickým jádrem.

Městečko a znak

Žďárští prosadili roku 1561 povýšení Kladna na městečko a právo užívat vlastní znak: modrý štít s polovinou stříbrné orlice a rysem. Povýšení vymezilo postavení obce dávno před jejím pozdějším růstem; městečko mělo vlastní správní a tržní funkci pro okolní krajinu.

Břevnovské panství

Anna Marie Františka Toskánská koupila kladenské panství roku 1701 od potomků Žďárských. Už roku 1705 je prodala břevnovským benediktinům. Klášter držel Kladno do roku 1848. Z této etapy pochází podstatná část barokní podoby starého města, zejména kladenský zámek a sakrální stavby.

Průmyslový zlom

Od počátku 50. let 19. století proměnily těžba uhlí a hutnictví zemědělské městečko v průmyslovou oblast. Růst výroby přivedl pracovní sílu, nové domy a potřebu širší veřejné správy. Roku 1870 bylo Kladno povýšeno na město. Roku 1898 získalo čestný titul královského horního města a v roce 1914 byl městský znak doplněn hornickými kladívky.

Hospodářský základ této proměny popisují články Jan Váňa a hlavní kladenská sloj, Kladenské kamenouhelné těžařstvo a Uhlí, hutě a Poldi.

Zápis v městské kronice

Pamětní kniha horního města Kladna uvádí dvě kladenské tvrze, konec rodu Kladenských z Kladna roku 1543, převzetí panství Žďárskými ze Žďáru, privilegium z 21. prosince 1561 a pozdější prodej panství břevnovským benediktinům. Podrobněji je tato etapa rozvedena v hesle Panství Žďárských ze Žďáru a proměna Kladna. Pamětní kniha horního města Kladna · obrazy 7, 35

Časová osa

Zdroje