Panství Žďárských ze Žďáru a proměna Kladna

Kladno přešlo k rodu Žďárských ze Žďáru roku 1543, kdy podle kroniky vymřel rod Kladenských z Kladna po meči. Tím začala etapa, v níž se starší tvrz, ves a poddanské zázemí postupně proměnily v městečko s právem trhu, znakem, školou a vrchnostenskou správou. Pamětní kniha horního města Kladna · obrazy 7–8, 12, 19, 21, 24, 35

Městská práva

Jiří Žďárský dosáhl pro Kladno 21. prosince 1561 císařského privilegia. Kronika uvádí právo dvou výročních trhů, pondělního týdenního trhu, městského znaku a opevnění. Povýšení neznamenalo vznik velkého města; určilo ale správní a tržní roli Kladna v okolní krajině. Pamětní kniha horního města Kladna · obrazy 7–8, 12, 19, 21, 24, 35

Škola a špitál

Sibylla Žďárská je v kronice spojena se školou založenou roku 1588. Zápis uvádí, že původní nadační listina se nedochovala, ale kronikář pracoval se starším inventářem a popisem školního majetku. K roku 1590 kronika připisuje Sibylle také špitál pro chudé; Ctibor Tiburcí Žďárský je spojován s lazaretem z počátku 17. století. Pamětní kniha horního města Kladna · obrazy 7–8, 12, 19, 21, 24, 35

Zámek a rok 1620

Žďárští navázali na starší kladenské tvrze a na místě vrchnostenského sídla se postupně vyvinul dnešní kladenský zámek. Kronika zároveň popisuje zničení města po bitvě na Bílé hoře: 7. listopadu 1620 měly Kladno vyplenit císařské oddíly označené v zápisu jako kozáci. Tuto pasáž je nutné číst jako dobový kronikářský výklad, nikoli jako kompletní vojenskou dokumentaci. Pamětní kniha horního města Kladna · obrazy 7–8, 12, 19, 21, 24, 35

Přechod k benediktinům

Po úpadku a majetkových přesunech konce 17. století se Kladno dostalo k břevnovským benediktinům. Anna Marie Františka Toskánská koupila kladenské panství roku 1701 a roku 1705 je prodala břevnovskému klášteru. Benediktini pak drželi Kladno do zrušení patrimoniální správy v roce 1848.

Časová osa

Zdroje