Panství Žďárských ze Žďáru a proměna Kladna

Kladno přešlo k rodu Žďárských ze Žďáru roku 1543, kdy podle kroniky vymřel rod Kladenských z Kladna po meči. Tím začala etapa, v níž se starší tvrz, ves a poddanské zázemí postupně proměnily v městečko s právem trhu, znakem, školou a vrchnostenskou správou. Pamětní kniha horního města Kladna, obrazy 7–8, 12, 19, 21, 24, 35

Městská práva

Jiří Žďárský dosáhl pro Kladno 21. prosince 1561 císařského privilegia. Kronika uvádí právo dvou výročních trhů, pondělního týdenního trhu, městského znaku a opevnění. Povýšení neznamenalo vznik velkého města; určilo ale správní a tržní roli Kladna v okolní krajině. Pamětní kniha horního města Kladna, obrazy 7–8, 12, 19, 21, 24, 35

Škola a špitál

Sibylla Žďárská je v kronice spojena se školou založenou roku 1588. Zápis uvádí, že původní nadační listina se nedochovala, ale kronikář pracoval se starším inventářem a popisem školního majetku. K roku 1590 kronika připisuje Sibylle také špitál pro chudé; Ctibor Tiburcí Žďárský je spojován s lazaretem z počátku 17. století. Pamětní kniha horního města Kladna, obrazy 7–8, 12, 19, 21, 24, 35

Zámek a rok 1620

Žďárští navázali na starší kladenské tvrze a na místě vrchnostenského sídla se postupně vyvinul dnešní kladenský zámek. Kronika zároveň popisuje zničení města po bitvě na Bílé hoře: 7. listopadu 1620 měly Kladno vyplenit císařské oddíly označené v zápisu jako kozáci. Tuto pasáž je nutné číst jako dobový kronikářský výklad, nikoli jako kompletní vojenskou dokumentaci. Pamětní kniha horního města Kladna, obrazy 7–8, 12, 19, 21, 24, 35

Přechod k benediktinům

Po úpadku a majetkových přesunech konce 17. století se Kladno dostalo k břevnovským benediktinům. Anna Marie Františka Toskánská koupila kladenské panství roku 1701 a roku 1705 je prodala břevnovskému klášteru. Benediktini pak drželi Kladno do zrušení patrimoniální správy v roce 1848.

Časová osa

Zdroje