Dělnické hnutí a stávky na Kladensku
Dělnické hnutí v Kladně nevzniklo jako abstraktní politický směr. Vyrostlo z města, v němž velká část obyvatel pracovala v dolech, hutích a navazujících…
Novinky: Průmysl a práce
Nové a doplněné články, následované staršími texty z archivu.
Archiv článků
Starší texty bez doloženého data prvního vydání.
Důl Amálie
První úspěšný důl Pražské železářské společnosti v Kladně: těžba 1863–1896, důlní vlečka, havárie roku 1873 a stopa v Sítenském údolí.
Důl Engerth
Historie hlubinného dolu Engerth v severní části Kladna: hloubení, těžba, technologie a dochovaná budova u ulice Na Vyhaslém.
Důl Schoeller
Na dole Schoeller u Libušína vyjel 29. června 2002 poslední vůz uhlí kladenského revíru. Těžba zde trvala sto let.
Důl Tuchlovice (Nosek)
Důl Tuchlovice, známý také jako Nosek, ukončil těžbu 28. února 2002. Patřil k posledním dolům kladenského revíru; Schoeller jej následoval 29. června téhož…
Hornický skanzen Mayrau
Dochovaný areál dolu ve Vinařicích u Kladna: od hloubení v roce 1874 přes konec těžby po muzeum a Galerii Mayrau.
Huť Poldi v Kladně
Dějiny Poldiny huti od založení Karlem Wittgensteinem v roce 1889 přes Spojené ocelárny, privatizaci a krach po roce 1989 až po dnešní brownfield a navazující výrobu.
Kablo Kladno a NKT
Kabelovna založená roku 1865, její proměna v podnik KABLO Kladno a pokračování výroby pod dánskou skupinou NKT.
Kladenské kamenouhelné těžařstvo
Podnikatelské spojení z roku 1848, které proměnilo nález uhlí v organizovanou těžbu a otevřelo cestu k hutím a železnici.
Krajinská živnostenská výstava Kladno 1902
Krajinská živnostenská výstava v Kladně byla připravována od prosince 1901. Kronika spojuje přípravu s Věstníkem živnostenské a průmyslové výstavy, jeho…
Krvavé Boží tělo v Kladně 1889
Červnové nepokoje, které spojily stávku na Mayrau, vedení Pražské železářské společnosti, radnici a sociální napětí průmyslového Kladna.
Městem Kladnem po důlních dílech
Postupná trasa dlouhá přibližně 28 kilometrů propojuje Rozdělov, Ostrovec, Švermov, Dubí, centrum a Sítnou s kladenskou důlní minulostí.
Pád Poldi a město po průmyslu
Pád Poldi v letech 1996-1997 patří k největším moderním zlomům Kladna. Nešlo jen o krach jedné firmy po ekonomické transformaci. Podnik po desetiletí…
Pivovary Kladna
Pivovarnictví od městského práva vařit pivo v 17. století přes kročehlavský pivovar až po dnešní malé pivovary.
Poldi a průmyslové Kladno
Areál Poldi mezi Dubskou ulicí, Průmyslovou ulicí a železnicí: jeho poloha, dochované průmyslové dědictví a proměna v brownfield.
Poldi: práce, bydlení a každodenní život průmyslového města
Jak Poldi a Spojené ocelárny proměnily Kladno nejen výrobou oceli, ale také byty, učňovským školstvím, zdravotnictvím, péčí o děti a sportem.
Průmyslová zóna Kladno-jih
Vznik průmyslové zóny Kladno-jih po roce 1997: příprava pozemků a sítí, role CzechInvestu a příchod podniků Showa Aluminium, Dr. Oetker, La Lorraine a LEGO.
Průmyslová zóna Kladno-východ: od Vojtěšské huti ke Koněvu
Historie území bývalé Vojtěšské huti a huti Koněv: první koksová vysoká pec, poválečné SONP, brownfield a dnešní proměna průmyslové zóny Kladno-východ.
Spojené ocelárny a poválečné hutní Kladno
Vznik Spojených oceláren v roce 1946, proměna kladenských hutí v národní podnik a jeho vliv na práci, sport i poválečnou výstavbu města.
Strojírny Poldi: pokračování kladenské strojírenské výroby
Vývoj Strojíren Poldi od strojírenského zázemí hutí přes osamostatnění po roce 1992 až po současnou výrobu válců a nástrojů v Kladně-Dubí.
Uhlí, hutě a Poldi
Jak nález uhlí v roce 1846, vznik Vojtěšské huti a založení Poldi v roce 1889 proměnily Kladno v hornické, hutnické a ocelářské centrum.
Váňův kámen a hlavní kladenská sloj
Váňův kámen v parku u kladenského gymnázia připomíná okamžik, kdy se z místního hledání uhlí stal základ velkého průmyslového revíru. Pamětní kámen se váže…
Vápenné pece Vojtěšské huti
Tři dochované věže v bývalé Vojtěšské huti: technologie výroby železa, památková ochrana a proměna industriálního areálu.
Vojtěšská huť a Pražská železářská společnost
První kladenská železárna založená Vojtěchem Lannou a její proměna od Vojtěšské huti přes Koněv po součást SONP.