Okupace, poválečné zápisy a rejstřík

Dne 1. července odešel do výslužby přednosta katastrálního měřičského úřadu Ing. František Vašata. V Kladně působil 30 let a zůstal ve městě.

V Kladně existovalo dosud formálně asi 600 řádně povolených korporací na spolkovém základě. Po novém přihlašování do spolkového života zůstalo jen 259 spolků, tedy necelá polovina.

Podle soupisu cenných papírů vykázaly kladenské peněžní ústavy celkem 1 005 stran s hodnotou 8 900 000 Kč v cenných papírech. Kročehlavské ústavy vykázaly 80 stran s 832 000 Kč. Slaný vykázal 1 378 stran s 16 200 000 Kč.

Kronika poznamenává, že se neprojevuje nezaměstnanost, ale naopak nedostatek pracovních sil. Prozatím se jednalo o živnosti stavební a obchodnické.

V místech U Ostrovce byla zadána stavba 40 domků okresní péče o mládež staviteli Jaroslavu Medvědovi. K pracím mělo být ihned přikročeno.

Protože se vyskytovaly případy předražování nájemného a keťasování s pronájmem, vydal okresní úřad přísné nařízení s hrozbou pokut až do 1 000 000 Kč.

Dne 14. července bylo s okamžitou platností zrušeno omezení otvírání a zavírání hostinců. Hostince mohly být nadále otevřeny do 24 hodin. Zákaz zdržování na ulicích od 0.15 do 5 hodin trval dál.

Na protější straně je pozdější závěrečná poznámka Zdeňka Vašaty, datovaná v Kladně 1. ledna 1946. Uvádí, že zde končí záznamy o pamětihodných událostech města Kladna. Nastala podle něj temná doba hrůzy a děsu, ale také doba naděje a pevné víry, že český národ znovu povstane.

Vašata poznamenává, že v této části zaznamenal jen nepatrné zlomky událostí. Dodává, že první zapisovatel této pamětní knihy, městský archivář Josef Vašata, zemřel 29. srpna 1942 a nemohl už zaznamenat slavný den vítězství českého národa. Po jeho smrti byl vedením pamětních zápisů města Kladna pověřen jeho syn Zdeněk Vašata, ředitel knihovny a městský archivář.

Zápis je nadepsán rokem 1945 a tématem Národní revoluce.

Autor uvádí, že ačkoli národní revoluce vypukla pro nezasvěcené náhle, přípravy byly zahájeny dávno předtím. Rozsáhlý popis průběhu revoluce na celém Kladensku zde nechce opakovat, protože byl publikován ve spisu Průběh národní revoluce na Kladně.

Snaží se zachytit události, které mají přímý vztah k městu a odehrály se ve městě.

Od počátku května 1945 probleskovaly řeči o blížícím se konci války a obyvatelstvo věřilo ve chvilku osvobození.

Dne 29. dubna 1945 ráno se rozšířila zpráva, že anglo-americké vojsko se blíží od Plzně k Berounu a rychle postupuje. Zpráva se však ukázala jako předčasná a do pátku 4. května se nestalo nic, co by dokazovalo, že rozhodující chvíle přišla.

V noci ze 4. na 5. května byly odstraňovány německé nápisy a vyvěšeny československé prapory.

Děkan Josef Klouček po ranní mši v děkanském kostele oznámil od oltáře, že byla v Praze vyhlášena Československá republika a že národ povstal k novému životu. Shromáždění věřící zazpívali Kde domov můj, Nad Tatrou sa blýska a Svatý Václave.

V ranních hodinách byla zabrána budova gestapa. To bylo signálem k revoluci v Kladně. Zabrání proběhlo téměř bez odporu, jen s několika lidmi poručíka čs. branné moci Fialy.

Autor uvádí hlavní činitele kladenské národní revoluce: Jaroslava Fiedlera, Jindřicha Fikara, Dr. Radima Foustku, Karla Grafa, ruského legionáře Kelbicha, poručíka Gustava Kuglera, Dr. Eduarda Tomáše a Josefa Tyfa.

Situace nebyla příznivá pro naprostý nedostatek zbraní. Kladno bylo obsazeno silnou posádkou německého vojska, oddíly SA, Feldherrnhalle, oddílem Schupo, německým četnictvem a gestapem. Celkem mělo jít asi o 3 000 dobře ozbrojených a schopných mužů. Kromě toho bylo v Kladně přes 1 000 německých civilistů se zbraněmi.

Na straně kladenských byly podle autora dvě pušky, jedna pistole a jedna šavle. Úředníci okresního úřadu pod záminkou ubikace německých četníků vyzvali četníky, aby odložili zbraně a opustili budovu okresního úřadu. Četníci budovu vyklidili, ale zbraně si odnesli.

Jakmile se revoluční hnutí šířilo a organizovalo, zřídil se Revoluční národní výbor v počtu 39 členů.

Předsedou byl MUDr. Vladimír Smith. V seznamu členů jsou uvedeni mimo jiné Jaroslav Kuba, Adolf Daniel, František Český, Jaroslav Fiedler, MUDr. Jan Horák, Karel Hošek, Richard Charvát, Karel Janout, Jaroslav Jirava, děkan Josef Klouček, Emil Kosař, František Kozák, Václav Kratochvíl, Rudolf Křečan, JUDr. Antonín Lukáš, Stanislav Macák, František Mrázek, Jan Neuberg, Antonín Novotný, František Ovesný, Václav Pánek, Pavel Poch, Karel Polánek, Bohumil Střeska, František Stýblo, Josef Suchomel, Josef Šedivý, Václav Šmolcup, František Štekl, Emanuel Štroch, Josef Šulc, Antonín Švandrlík, MUDr. Bedřich Švestka, JUDr. František Uhlíř, Josef Unger, JUDr. Rudolf Václavík, Josef Zvěřina a Jaroslav Novotný. Některé profese a jména jsou v rukopisu hůře čitelná.

Tento národní výbor začal ihned řídit správu města.

Dopoledne proběhlo celkem klidně, ale po poledni bylo město vzrušeno voláním pražského rozhlasu o pomoc. Asi po jedné hodině odpoledne se roznesla zpráva, že v Sokolovně v Kladně se vydávají zbraně, a zpráva se ujala mezi lidmi.

Odpoledne se na nárožích a vývěsních tabulích objevila vyhláška Národního výboru. Začínala oslovením „Občané! Bratři a sestry!“ a oznamovala, že národ je svobodný a že čas národního utrpení způsobeného německými okupanty je za námi.

Provolání vyzývalo k práci, pořádku, klidu a bezpečnosti. Upozorňovalo, že každý dostane, co si zasloužil, a každý má hájit, co mu patří.

Okresní hejtman a úřadující vrchní komisař politické správy JUDr. Eduard Tomáš byl podepsán pod výzvou, aby obyvatelé nepřipustili chaos a aby se k novému životu přistupovalo v pořádku.

Provolání pokračuje ujištěním, že spravedlnost bude provedena do všech důsledků, účty budou vyrovnány, ale nesmí dojít k chaosu.

Výzva prohlašuje, že národ neposkvrní slavnou hodinu dějin špínou a kalem nižších vášní a že z krize vyjde nejen svobodný, ale i čistý. Text končí větou, že k tomu národu dopomáhej Bůh.

Dále je popsána vyhláška okresního úřadu. Podle ní měla být v každé obci zřízena Národní rada nebo národní výbor.

Kvůli pořádkové a bezpečnostní službě se měli ihned přihlásit všichni ozbrojení muži a dobrovolně všichni bojeschopní lidé.

Měly být zřízeny stížnostní sbory, na něž se měly adresovat vzájemné stížnosti na škůdce národa.

Za rabování nebo loupež byl stanoven trest smrti.

Němci měli být shromažďováni na určených místech a jakýkoli styk s nimi byl zakázán.

Všechna stávající opatření v zásobování a vyživování zůstávala v platnosti.

Totéž platilo pro nájemní a cenová opatření.

Pokyny platné pro zatemnění a služby CPO byly zrušeny.

Majetek Němců měl podléhat státní správě. Závody měly zůstávat v chodu a v práci se mělo pokračovat.

Nalezené zbraně a střelivo měly být odevzdány četnictvu.

Vyhláška je datována v Kladně dne 5. května 1945 a podepsána JUDr. Eduardem Tomášem.

Při rozvážení této vyhlášky byl v Sobíně postřelen četník v záloze Sáfránek.

V noci z 5. na 6. května byl v Kamenných Žehrovicích zajištěn bývalý ministr Bertsch se dvěma vysokými německými důstojníky a odvezen do Kladna, kde byli umístěni v budově gestapa. Později je Rusové odvezli neznámo kam.

Druhý den povstání, 6. května, deštivé počasí zmírnilo rozčilené hlavy, takže nedošlo k žádným vážnějším incidentům.

Během dne bylo vedeno vyjednávání o odchodu oddílu SA-Feldherrnhalle, který byl ubytován v Rozdělově ve škole. Jednání skončilo úspěšně a večer téhož dne odpochodoval oddíl doprovázen naším kapitánem Gufrem, který zajistil bezpečný průchod až na protektorátní hranice.

Kladno se tak zbavilo velkého nebezpečí, že by tímto oddílem bylo způsobeno krveprolití. Vůdci revolučních dějů v Kladně usilovali o to, aby revoluce a převzetí správy proběhly v klidu.

Velitel německé posádky major Brann měl zájem opustit Kladno v pořádku a dát se zajmout Američany. Nemohl však přijmout podmínku vydání první zásoby.

Vyjednávání mezi Národním výborem Kladno a velitelem posádky majorem Brannem skončilo 8. května smluvenými podmínkami. Celá posádka měla odejít pod ochranou Národního výboru, měl jí být přidělen doprovod dvou důstojníků a členů Národního výboru až na hranice protektorátu.

Do dokončení jednání měli jít z německé strany s důstojníky na pochodu hejtman Fischer a kapitán Abraham.

Jednotka měla odpochodovat se zbraněmi a odevzdat polovinu zbraní po příchodu ruskému veliteli doprovodného oddílu. Zbytek zbraní měla odevzdat jednotka na hranicích bývalého protektorátu tamějšímu veliteli doprovodu.

Podmínky byly datovány v Kladně dne 8. května 1945 a podepsány majorem Brannem, Dr. Tomášem, generálem Fischerem a Dr. Václavíkem.

Německé jednotky skutečně odpochodovaly. S nimi odešla i část německého civilního obyvatelstva, které se nacházelo v jejich ochraně.

Ve městě docházelo k četným sebevraždám Němců, jednotlivců i celých rodin. Jejich počet dosáhl téměř čísla 50. Byli pohřbeni nejprve do společného hrobu v protitankovém příkopu vyhloubeném v posledních dnech války pod haldou u hřbitova. Později byli vyhrabáni a pohřbeni definitivně na hřbitovní půdě.

Autor uzavírá, že Kladno přečkalo revoluci poměrně šťastně a práce se ubíraly jiným směrem, než se původně očekávalo.

Po odchodu německé jednotky se lidé začali pomalu vracet k normální práci. Zvláštní pozornost byla věnována dolům, které byly po delší dobu prázdné. Výzvy horníkům k návratu na pracoviště byly šířeny i rozhlasem a podařilo se odvrátit nebezpečí, že by provoz zůstal stát.

První tanky Rudé armády se v Kladně objevily ve středu 9. května v ranních hodinách. Projížděly kolem hejtmanství směrem k okresnímu domu na pražské silnici.

Skutečná posádka Rudé armády přijela do Kladna v sobotu 12. května ráno a byla přivítána obyvatelstvem. Velitel a jeho doprovod byli přijati na radnici Národním výborem. Jméno velitele je v rukopisu doplněno později a není zcela jisté.

Ve městě byli zajišťováni Němci a čeští kolaboranti, aby mohli být postaveni před spravedlivý soud. Současně se odstraňovaly německé nápisy.

Do Kladna přicházely zprávy o osvobozených vězních z německých koncentračních táborů. Kladenský Červený kříž pátral zejména po ženách a dětech. Dne 19. května se město dozvědělo, že část z nich je pod ochranou americké armády.

Dne 20. května přijeli do Kladna první osvobození vězni z Buchenwaldu.

Současně byli Němci využíváni k pracím, které předtím museli po léta vykonávat Češi. V Kladně začali například s protileteckými zákopy a kryty v Dvořákových sadech a v divadle. Mezi zajištěnými osobami byl i bývalý řídící představitel Poldiny hutě; přesné čtení jména je v rukopisu nejisté.

Probíhaly také změny v úřadech. Z funkce byl odstraněn soudce, jehož jméno je v rukopisu obtížně čitelné, a nahrazen doktorem Králíkem. Uniformovaná policie dostala nového velitele majora Benáka. V okresní nemocenské pojišťovně byl dosavadní ředitel přeložen do Ústí nad Labem a dočasně jej nahradil S. Vítek.

Dne 25. května vystoupil ve velkém sále Lidového domu Pavel Svatý, známý pod jménem Drtina.

Poldina huť oznámila, že po květnových svátcích znovu uvede do provozu další vysokou pec, válcovnu, dráhu, martinské pece, hrubou válcovací trať, kotelnu III, Thomasonův mlýn a částečně šamotovou cihelnu.

Zápis připomíná také úmrtí kapitána A. Podobského ze zpravodajské služby při automobilové nehodě a smrt příslušníka Rudé armády Nikolaje, jehož příjmení je obtížně čitelné. U druhého případu kronika uvádí podezření na pomstu ze strany Němců.

Kladenské divadlo bylo v neděli 27. května dějištěm dvou významných událostí. Dopoledne se v něm konala první velká manifestace české mládeže v Kladně, pořádaná Svazem české mládeže. Zúčastnilo se jí mnoho mladých lidí.

Odpoledne a večer vystoupili v divadle umělci Rudé armády. Představení se konala pod záštitou okresního národního výboru v Kladně.

Kulturní život se pomalu obnovoval. Kračmarova galerie otevřela výstavu Čeští umělci Rudé armádě, kladenské divadlo znovu zahájilo provoz a školy se vracely k vyučování. Průmyslová škola začala vyučovat v pondělí 28. května.

Dne 2. června byl oznámen návrat lidických žen. Kladenský Červený kříž se na jejich návratu podílel značnou měrou. Ženy se po dlouhém utrpení vrátily do Kladna, kde je odpoledne přivítal Národní výbor.

Po krátkém občerstvení byly lidické ženy ubytovány v Dvořákově síni Poldiny hutě.

Kronikář poznamenává, že radost z návratu lidických žen byla narušována výzvami Poldiny hutě k návratu zaměstnanců do práce. Podle zápisu byli stále lidé, kteří nechápali, že po revolučních dnech musí město znovu začít pracovat.

Posádka Rudé armády se podle kroniky chovala v Kladně slušně, přátelsky až bratrsky. Ve městě nezůstala dlouho. Při odjezdu části posádky se s ní přišlo rozloučit několik set občanů.

Kladno jako důležité průmyslové centrum začali navštěvovat členové vlády. Dne 9. června přijel do regionu ministr výživy Václav Majer. Navštívil Mayrau a při projevu oznámil mimořádný příděl potravin pro celý kladenský okres.

V úterý 12. června navštívili Kladno předseda vlády Zdeněk Fierlinger, ministr vnitra Václav Nosek a spisovatelka Marie Majerová. Prohlédli si důl Max, kladenské železárny, Poldinu huť a kabelovnu.

Dne 21. června navštívil Kladno ministr sociální péče, jehož jméno je v rukopisu čitelné jako Šoltes. Navštívil okresní nemocenskou pojišťovnu, léčebný dům, Revírní bratrskou pokladnu, úřad ochrany práce, Dům oddechu a důl Ronna.

Kronika navazuje na návštěvu ministra sociální péče a poté přechází k tryzně v Lidicích.

Lidická tryzna se konala 10. června za účasti prezidenta, vlády a diplomatického sboru. Podle zápisu přišlo téměř 150 000 lidí, aby vzdali poctu zavražděným obyvatelům Lidic a obětem nacistického teroru.

Ceremoniál proběhl hladce a byl organizován výborem, jehož předsedou byl podle rukopisu doktor Václavík.

Kladenskou sportovní veřejnost zasáhla 13. června zpráva, že zemřel známý kladenský sportovec František Kloz. Během revolučních dnů se chopil zbraně, byl zraněn u muničního skladu u Hříškova a zranění podlehl.

František Kloz byl posmrtně vyznamenán Československým válečným křížem. Pohřeb se konal v sobotu 16. června za velké účasti veřejnosti.

O týden později zemřel MUDr. Josef Neumann, známý kladenský lékař, podporovatel sportu a dlouholetý předseda SK Kladno. Kronika výslovně spojuje jeho odchod s úmrtím Františka Kloze.

V Kolíně zemřel bývalý ředitel městských úřadů v Kladně JUDr. Josef Reis; přesné čtení příjmení je v rukopisu nejisté.

Dne 27. června došlo v rozdělovské cihelně k tragické nehodě při manipulaci s municí. Předčasný výbuch ručního granátu způsobil smrt Jindřicha Hordáčka z Kladna.

V úterý 19. června se na hřišti SK Kladno konala volba Národního výboru pro Kladno. Volba byla veřejná a hojně navštívená. Sbírka pro národní mučedníky a pozůstalé vynesla 10 000 Kčs. Nově zvolený Národní výbor měl ustavující schůzi 21. června.

V neděli 24. června byla obnovena tradiční pouť u svatého Jana v Dubí. Zúčastnilo se jí přibližně 25 000 lidí. Projevy pronesli Antonín Zápotocký, ministr Majer, další řečníci a poslankyně Hajníková.

Téhož dne odpoledne uspořádal Sokol Kladno vzpomínku na své padlé a zavražděné členy.

Pěvecký spolek Smetana uspořádal 29. června koncert ve prospěch Lidic.

Na kladenském letišti složilo 2. července za přítomnosti ministra vnitra Václava Noska přísahu 750 příslušníků Stráže národní bezpečnosti.

Dne 3. července se zástupci národních výborů Kladna, Kročehlav, Rozdělova, Dubí, Dříně a dalších obcí shodli na návrhu vytvořit Velké Kladno a ústřední národní výbor.

Dne 5. července uspořádaly socialistické strany na stadionu DTJ oslavu památky Jana Husa. Dobový tisk uváděl účast 10 000 lidí.

Středočeská filharmonie uspořádala 9. července koncert s členkou Národního divadla Marií Podvalovou, pěveckými sbory Smetana a Slovanka a dirigentem Rudolfem Vašatou. Profesor Sýkora přečetl prohlášení kladenských kulturních institucí k výstavbě kulturního domu.

V sobotu 7. července vyjel poslední vůz uhlí z dolu Engerth. Důl byl uzavřen. Poslední vůz vyvezl horník B. Fíma, který zde pracoval 43 let. Téhož dne se konala malá slavnost k šedesáti letům dolu Ronna.

Kladenské obchodnictvo a studentstvo uspořádaly sbírku, která vynesla 80 400 Kčs. Peníze byly rozděleny mezi lidické ženy a repatrianty.

V polovině července se projevoval velký nedostatek bytů. Kronika uvádí 3 800 žádostí o přidělení bytu. Zároveň byl kvůli nedostatku vody omezen vodovodní provoz na 16 hodin denně.

Kronika zaznamenává i průjezd navracejících se námořníků a velkou vichřici, která postupovala od Berouna přes Unhošť a Braškov k Hostivici a Praze. Kladno samotné bylo zasaženo méně.

Zápis nejprve dokončuje popis velké vichřice, která zasáhla okolí Berouna, Unhoště, Braškova, Hostivice a Prahy. Autor uvádí vlastní pozorování z Jenče.

V sobotu 28. července se na kladenském náměstí shromáždili družstevníci z celého kraje, aby vyslechli ministra Václava Noska a předsedu Ústřední rady družstev A. Zumrhala. Městem prošel velký průvod.

Potravinová komise města Kladna věnovala okresnímu národnímu výboru hájovnu v Prunéřově. Bylo rozhodnuto upravit ji pro rekreační pobyty dětí z kladenského okresu. Prvních čtyřicet dětí tam již odjelo.

V sobotu 4. srpna byl na dole Mayrau odhalen pomník všem horníkům tohoto dolu, kteří zahynuli během okupace.

Na začátku srpna se v kladenském uhelném revíru projevoval nedostatek pracovních sil. Kronika uvádí potřebu přibližně dvou tisíc pracovníků.

V Rozdělově byla dokončena železniční zastávka a začala přijímat poštovní zásilky.

Z kladenské nemocnice odešli začátkem srpna lékaři dr. Veselský, dr. Novák a dr. Dolejší.

Pražské úřady rozhodly, že Kladno dostane střední hornickou školu.

V sobotu 11. srpna navštívil Kladno ministr Zdeněk Nejedlý. Prohlédl si továrnu Kablo, Poldinu huť a ženský domov, večer byl přijat v kladenském divadle.

Po jmenování nového ředitele kladenského divadla se mezi veřejností šířily obavy, že v divadle nebude povolena opereta. Kronika uvádí, že veřejnost tuto možnost nepřijímala dobře.

Vznikl akční výbor pro stavbu kulturního domu. Pracoval ve třech komisích. Předsedou byl profesor J. Sýkora, finanční komisi vedl K. Valtr a stavební komisi Ing. K. Hyka; některá další jména jsou v rukopisu obtížně čitelná.

V pondělí 13. srpna navštívili kladenské železárny a ocelárny ministr Bohumil Laušman a spisovatelka Marie Majerová.

Kladenská tenistka L. Vetešníková se stala mistryní Československa v tenisu pro rok 1945.

Ve středu 22. srpna se ve Velké Británii konal slavnostní pohřeb Jana Velly, kladenského rodáka a letce britského letectva. Zahynul v únoru 1945 při cestě ze Skotska do jižní Anglie. Byl vyznamenán Československou medailí za chrabrost, válečným křížem a britským vyznamenáním DFC.

V neděli 26. srpna otevřela Kračmarova galerie výstavu Hitler v karikatuře, tvořenou pracemi sovětských karikaturistů Jefimova a Kukryniksů.

V posledních srpnových dnech ministerská rada schválila otevření prvního ročníku dvouleté hornické školy v Kladně. Přihlásilo se 45 uchazečů a 30 bylo přijato.

Dne 31. srpna se v kladenském divadle konala připomínka Slovenského národního povstání. Slavnostním řečníkem byl Rudolf Slánský a program se konal za účasti Středočeské filharmonie.

Podle zveřejněné statistiky stoupla výroba v Poldině huti v srpnu proti červnu téměř o 100 procent. V červnu bylo odlito 3 127 tun železa, v červenci 11 206 tun a v srpnu 15 225 tun. Továrna Kablo vyexpedovala v srpnu 453 tun zboží proti 150 tunám v květnu. Nezaměstnanost byla přibližně 1 100 lidí proti 1 600 za války.

V neděli 9. září konal amatérský klub Novo-Kladno jubilejní valnou hromadu, na níž bylo připomenuto 35. výročí trvání klubu.

Dne 16. září byla v Kračmarově galerii zahájena výstava obrazů hrocehlavského malíře Jaroslava Paury. Úvodní slovo pronesl Vladislav Vančura. Výstava měla úspěch a hned první den ji navštívilo 300 lidí; do konce výstavy bylo prodáno 28 obrazů.

Sezona kladenského divadla byla zahájena ve čtvrtek 19. září hrou J. K. Tyla Kutnohorští havíři. Slavnostnímu představení byli přítomni ministr vnitra Václav Nosek, ministr školství a osvěty Václav Kopecký a další hosté. Představení bylo hráno pro kladenské horníky.

Těžba uhlí v kladenském revíru stále stoupala. Podle Poldiny hutě vytěžilo 1. září 1 840 tun, 18. září 2 380 tun. Celková těžba v revíru byla 5 400 tun denně.

Na dole Schoeller došlo k neštěstí při dobrovolné pracovní brigádě. Podle zápisu se uvolnilo a zavalilo pět brigádníků; čtyři byli vyproštěni mrtví a jeden těžce zraněn.

Na kladenském náměstí byla v září vybudována velká nádrž na vodu, která měla sloužit jako součást dobrovolné pomoci občanů při zajištění města.

V posledním roce války měla být podle kroniky za dobrovolné pomoci občanů otevřena nová trať v neděli 23. září, práce však byla kvůli nepříznivému počasí o týden odložena.

V neděli 30. září se v kladenském divadle konala okresní odborová konference. Čtyři sta delegátů z politického okresu Kladno zvolilo 41člennou delegaci na zemský sjezd v Praze.

První dny října byly ve znamení nástupu nováčků. Dne 4. října se v průmyslové škole konala smuteční slavnost na paměť studentů, kteří zahynuli za okupace.

Dne 7. října vzpomněl SK Sparta Kladno v Dělnickém domě na své členy, kteří se stali oběťmi nacistické zvůle. Tryzny se zúčastnil ministr vnitra Václav Nosek.

Dne 13. října byl slavnostně vyzdoben zasedací sál okresního soudu a provedeno zasedání lidového soudu v Kladně. Předseda mimořádného lidového soudu z Prahy přijal slib studentů-soudců z lidu a v zahajovacím projevu vyložil význam lidových soudů.

V neděli 14. října zemřel v Libochovicích Josef Melichar, čestný komandér Řádu rytířského s červenou hvězdou, arcibiskupský vikář a vikář kladenský. V Kladně působil od roku 1910 a pohřeb se konal 17. října za velké účasti občanstva.

Dne 25. října byly v Kladně, stejně jako v celé republice, pořádány manifestace na podporu dekretů a znárodnění průmyslu. Téhož dne byly v Kladně zahájeny lidové soudy.

Lidové soudy pokračovaly po 25. říjnu. Oba obžalovaní byli uznáni vinnými a odsouzeni k trestu smrti oběšením. Oba rozsudky vykonal veřejně pražský mistr popravčí ještě téhož dne. Také druhý den byl jeden odsouzený popraven.

Oslavy 28. října byly zahájeny v Kladně již 26. října večer slavnostní premiérou filmu Věrni zůstaneme za účasti představitelů kladenského veřejného života.

V sobotu 27. října byla na zahradě kladenského reálného gymnázia odhalena pamětní deska PhDr. Aloise Černáka, padlého v boji o Slovensko roku 1919. Večer bylo v divadle uvedeno slavnostní představení hry Karla Šimůnka Pustí lidé.

Dne 28. října 1945 bylo krásné podzimní počasí. Ráno byla na letišti vykonána přísaha a přehlídka nové kladenské posádky. Dopoledne se na náměstí shromáždili lidé a prošli významní veřejní činitelé. Další slavnostní děj se soustředil u pomníku padlým v první světové válce na náměstí Svobody.

Odpoledne byly na různých místech uspořádány akademie a veselice. Školy byly slavnostně vyzdobeny a 1. listopadu byla pietně připomenuta smrt obětí politické perzekuce.

Smutné oslavy Všech svatých vystřídaly radostné oslavy 7. listopadu, výročí ruské říjnové revoluce. Mohutný průvod nesl desítky praporů, vlajek, transparentů a alegorických vozů a shromáždil se na Stalinově náměstí.

Masarykova škola práce, která byla za okupace zabrána pro německou školu a po válce obsazena Rudou armádou, byla v prvních listopadových dnech vrácena svému původnímu účelu. Začalo pravidelné vyučování.

Kladenská okresní nemocnice byla rozšířena o oční oddělení a oddělení pro léčení kojenců a dětí. Primář nemocnice MUDr. J. Vrbský byl jmenován zdravotním radou. MUDr. J. Dienstbier zůstával rovněž ve vedení nemocnice a MUDr. K. Veverka se stal primářem gynekologického oddělení.

Dne 15. listopadu rozloučila městská rada dosavadního vedoucího prvního oddělení MNV Kladno JUDr. J. Lišku, který odešel do služeb soukromé společnosti v Mostě. Vedením oddělení byl pověřen J. M. C. Fr. Kvasala.

V pátek 16. listopadu bylo kladenské divadlo svědkem trapné kulturní ostudy. V rámci vzpomínky na 17. listopad 1939 uspořádalo Sdružení studentstva v Kladně velký večer v kladenském divadle.

Program měl obsahovat projev doktora V. Pitharta, skladby J. Suka a P. I. Čajkovského v podání Středočeské filharmonie řízené Rudolfem Vašatou. Když se však do divadla sešlo přibližně 128 diváků včetně činitelů, zaměstnanců, hasičů a SNB, podnik byl pořadateli odřeknut a obecenstvu byla zaslána omluva.

Stránka 412 byla podle vložené poznámky v roce 1985 nebo na začátku roku 1986 nešetrně počmárána neznámým badatelem. Část rukopisu je proto hůře čitelná.

V neděli 18. listopadu oslavili návrat z koncentračního tábora manželé Tuchorovi z Kladna. Známý kladenský hudebník Fr. Tuchoř, zakládající člen Středočeské filharmonie, byl ze své chaty odveden do kostela a po obřadech zpět domů.

Velké Kladno, vytvořené v roce 1941, skončilo svou existenci podle dekretu prezidenta republiky 27. listopadu 1945. Dva dny předtím se místní národní výbory jednotlivých obcí Velkého Kladna usnesly, aby nadřízeným úřadům byl předložen návrh na sloučení Kladna, Kročehlav, Rozdělova, Dubí a Dříně v jeden celek s názvem královské horní město Kladno.

Kronika uvádí, že přibližující se deváté výročí této cesty bude řešit dobrovolné hlasování.

První prosinec 1945 byl ve znamení prvních Vánoc ve svobodném státě. Po šesti letech byl na náměstí slavnostně rozsvícen vánoční strom republiky.

Předvánoční pohoda byla podle kroniky porušena dramatickou příhodou u autodílny firmy Skopce. V sobotu 15. prosince odpoledne zastavilo před dílnou auto se čtyřmi muži v ruských uniformách. Vešli do dílny a se samopaly donutili zaměstnance vydat 80 litrů benzinu, který naložili do auta a odjeli směrem ke Kročehlavům.

Kladenský SNB byl uvědoměn hned a na Výhybce došlo k přestřelce. Jeden z mužů byl zajat, ostatní unikli. Vyšetřováním se zjistilo, že šlo o příslušníky bývalé Vlasovovy armády, kteří u Unhoště zastavili auto ruské vojenské správy, donutili posádku vystoupit a autem odjeli do Kladna, kde chtěli doplnit zásoby benzinu.

Tři dny před Vánocemi byla ve věci uspořádána manifestace za nové Lidice. Účastnili se jí ministři Václav Nosek a Zdeněk Nejedlý a Antonín Zápotocký.

V pondělí 17. prosince byl do Kladna přivezen jako veřejně vystavený vězeň bývalý šéf kladenského gestapa H. Wiesmann.

Delegace horníků z dolu Max byla 24. prosince přijata v Praze na Hradě prezidentem. Oznámila dosažení předválečné těžby a požádala, aby důl Max mohl být přejmenován na důl President Beneš. Prezident s přejmenováním souhlasil.

Kronikář poznamenává, že první Vánoce po válce nedopadly tak, jak si je lidé představovali, protože zboží a potravin nebylo dost. Přesto šlo o spokojené Vánoce.

Sken 214 zachycuje stejné stránky 412–413 jako předchozí sken 213, jen s odlišným posunem a viditelnější vloženou poznámkou.

Vložený strojopisný lístek uvádí, že stránka 412 byla v roce 1985 nebo na začátku roku 1986 nešetrně počmárána neznámým badatelem.

Obsah rukopisu odpovídá zápisu přepsanému u skenu 213: návrat manželů Tuchořových, konec Velkého Kladna podle dekretu prezidenta republiky, první poválečné Vánoce, ozbrojený incident s benzinem, manifestace za nové Lidice, přivezení bývalého šéfa kladenského gestapa H. Wiesmanna a přejmenování dolu Max na důl President Beneš.

Protože jde o duplicitní obrazový záběr, není zde stejný text opisován podruhé jako nový zápis.

Na začátku roku 1946 byl kulturní život zahájen výstavou obrazů profesora Drahoňovského v Kračmarově galerii. Výstavu uspořádala závodní rada dolu Váňka, kde profesor Drahoňovský po měsíce pracoval a maloval své obrazy. Vernisáže se zúčastnil předseda ÚRO Antonín Zápotocký.

Stav kladenského divadla byl podle kroniky méně potěšitelný. Vlivem slabých návštěv a pochybného vedení vykazovalo schodek téměř dva miliony.

V pátek 11. ledna se v divadle konal koncert Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého za řízení doktora Karla Vašaty.

Ve čtvrtek 24. ledna byly v Kladně zahájeny soudy o národních ctích.

V sobotu 26. ledna byla v kladenských železárnách slavnostně zapálena druhá vysoká pec. První odpich na strusku byl proveden v neděli ráno v 5.45 hodin. Bylo získáno pět tun železa a nístěj byla odlita křížem. Slavnosti se zúčastnili členové vlády, ministři Klement Gottwald a Bohumil Laušman.

V pondělí 28. ledna promluvil Klement Gottwald v Lidovém domě o politické situaci a o dojmech z návštěvy v SSSR.

V pátek 8. února uspořádal ÚNV města Kladna v Domě oddechu večer na počest spisovatelky Marie Majerové za její osobní účasti. Přednášku o jejím literárním díle pronesl profesor Karel Růžička.

V neděli 10. února se v divadle konala národohospodářská konference za účasti 937 delegátů z celého kraje. Konference se zúčastnili předseda vlády Zdeněk Fierlinger a jeho náměstek Klement Gottwald.

Při této příležitosti zástupci dolu Mayrau požádali předsedu vlády, aby důl mohl být přejmenován na důl Zdeněk Fierlinger. Zástupci dolu Ronna požádali Klementa Gottwalda, aby důl mohl nést jeho jméno. Osazenstvo dolu Váňka se rozhodlo požádat ministra národní obrany generála Ludvíka Svobodu, aby důl Váňka mohl být přejmenován na důl generála Svobody.

Ve středu 13. února přijeli do Kladna představitelé demokratického Španělska, kteří na večeru v divadle seznámili Kladeňáky s písněmi, hudbou a tanci Španělska.

V noci na úterý 19. února vypukl požár v nádvoří zámku. Hořela střecha klempířské dílny J. Šládka a střecha budovy, v níž byly dílny a autogaráže města Kladna. Oheň vznikl od přetopených kamen ve Šládkově dílně. Dílna i městské garáže byly z větší části zničeny, ale díky obětavosti SNB a občanstva se podařilo zachránit tři nákladní auta, jedno osobní auto, pneumatiky a jiné zařízení.

V pátek 22. února vzpomněli zaměstnanci okresní nemocenské pojišťovny prvního výročí smrti bývalého starosty města Kladna a ředitele pojišťovny Karla Kindla, umučeného v koncentračním táboře v Dachau.

V neděli 24. února se na Stalinově náměstí sešlo přes 10 000 lidí k oslavě Rudé armády. Promluvili ministr národní obrany generál Ludvík Svoboda, velvyslanec Sovětského svazu V. A. Zorin a hrdina Sovětského svazu plukovník Žadov. Vzácní hosté se zapsali do pamětní knihy města Kladna.

Na začátku března bylo vzpomenuto prezidenta T. G. Masaryka. Ve středu 6. března se v městském divadle konala oficiální slavnost se Středočeskou filharmonií a pěveckým spolkem Smetana.

Celý březen byl ve znamení očekávané návštěvy prezidenta republiky Edvarda Beneše. Dne 15. března se v zasedací síni kladenské radnice konala slavnostní schůze Ústředního národního výboru horního města Kladna za účasti 38 členů a náhradníků. Jediným bodem programu byl návrh rady ÚNV udělit prezidentu Benešovi čestné občanství horního města Kladna.

Po projevu předsedy bylo přikročeno k volbě hlasovacími lístky. Všech 38 hlasovacích lístků bylo odevzdáno se jménem dr. Edvarda Beneše. Oznámení jednomyslné volby bylo přijato dlouhotrvajícím potleskem. Poté byl přečten text jmenovací listiny a jednomyslně schválen.

Text adresy, vypracovaný archivářem hlavního města Prahy profesorem dr. Václavem Vojtíškem, i projev předsedy byly zapsány v zápise ze slavnostní schůze.

Následující dny byly ve znamení příprav na přijetí vzácného hosta.

V neděli 24. března 1946 přijel do Kladna prezident republiky dr. Edvard Beneš s Hanou Benešovou, předsedou Prozatímního Národního shromáždění Josefem Davidem a ministrem vnitra Václavem Noskem.

Návštěva začala na dole Max, kde byl prezident přivítán slavnostními fanfárami. Hlavní částí této zastávky byl oficiální křest dolu Max na důl President Beneš. Kmotry dolu byli ministr Václav Nosek a havíř Jan Černý, který pracoval na dole čtyřicet let.

Prezidentovi a Haně Benešové byly předány čestné dary. Symbolickým darem prezidentovi bylo 100 vagonů uhlí, které mělo být od soboty do neděle vytěženo při mimořádné směně.

Z dolu President Beneš odjel prezident přes Rozdělov, kde byl na hranicích Velkého Kladna znovu vítán, do Poldiny hutě. Ta byla krátce předtím přejmenována na Spojené ocelárny, hutní podnik s přibližně 25 000 zaměstnanci.

Prezident si prohlédl celý závod, zajímal se o práci v ocelárnách a ptal se odborníků na podrobnosti provozu. Po prohlídce promluvil k zaměstnancům ministr Václav Nosek a prezidentovi byly předány další dary.

Ze Spojených oceláren odjeli hosté na kladenskou radnici. Předseda ÚNV Adolf Pošta prezidenta přivítal a předal mu adresu o jmenování čestným občanem Kladna. Na balkonu radnice prezidenta bouřlivě zdravili lidé zaplňující náměstí.

Do pamětní knihy se zapsali prezident Beneš, Hana Benešová, předseda ÚNS Josef David a ministr Václav Nosek. Poté prezident odešel do divadla, kde promluvil ke shromážděným zástupcům všech složek obyvatelstva.

Krátce před 16. hodinou se Kladeňáci s hosty rozloučili. Průběh návštěvy byl vysílán místním rozhlasem.

V sobotu 23. března byl za účasti náměstka předsedy vlády Klementa Gottwalda a ministra pošt proveden slavnostní křest dolu Ronna na důl Klement Gottwald.

V úterý 26. března zahynul při automobilové nehodě JUDr. Jaroslav Liška, bývalý vedoucí městského právního oddělení města Kladna.

Ve čtvrtek 4. dubna uspořádal Svaz osvobozených politických vězňů pietní slavnost, při níž byly příbuzným a pozůstalým 32 umučených za okupace uděleny válečné kříže in memoriam.

V sobotu 6. dubna provedla Středočeská filharmonie operu Hubička se sólisty Národního divadla v Praze.

Dne 13. dubna složilo 21 nových samaritánů a samaritánek Červeného kříže slib do rukou předsedy odboru dr. Jiroutka.

Anglo-americký klub, Kladenské komorní sdružení, Svaz přátel SSSR a Kroužek přátel kladenského divadla pozvaly do Kladna Pražské kvarteto. Na koncertě zazněly skladby slovanských autorů.

Město Kladno převzalo záštitu nad slezskou obcí Velká Polom, která byla za války ze dvou třetin zničena. Koncem dubna odjela do Velké Polomi delegace města Kladna v čele s předsedou Adolfem Poštou, aby ochranu obce slavnostně převzala.

Ústřední volební komise zjistila v předvolební přípravě počet voličů ve Velkém Kladně: 31 764. Z toho připadalo na Kladno 14 864, Kročehlavy 8 418, Dubí 2 008, Újezd 1 343, Dříň 1 797 a Rozdělov 3 044.

Ve čtvrtek 25. dubna pozvalo Sdružení studentstva Českou filharmonii s Rafaelem Kubelíkem ke koncertu v Kladně.

Oslavy 1. května proběhly klidně. Dne 2. května navštívil kladenskou nemocnici ministr zdravotnictví dr. J. Procházka.

Výročí květnové revoluce bylo připomenuto několika slavnostmi. Dne 4. května se konala tryzna u pomníku padlých na náměstí Svobody. Večer provedla Středočeská filharmonie v divadle Smetanovu operu Dalibor.

V neděli ráno se konaly bohoslužby všech církví. Odpoledne byla veřejná schůze MNV v Lidovém domě, večer slavnostní představení Čapkovy činohry Matka.

V pondělí 6. května se konal pohřeb dlouholetého svobodného pracovníka F. Šedivého, známého vychovatele žactva a dorostu.

Oslavy vítězství zahájil v městském divadle projev dr. A. Pražáka. V neděli odpoledne se na letišti konala lidová veselice a průvod městem.

Na nádraží Spojených oceláren byli vítáni maršálové Koněv a Rybalka a generál Žadov. Přijel také státní tajemník dr. Vladimír Clementis. Hosté prošli závodem a odjeli na radnici. Maršál Koněv promluvil z balkonu radnice ke shromážděným občanům a zapsal se do pamětní knihy města.

Na kladenském nádraží došlo ke třem nehodám. V úterý 14. května se srazily vlaky, v noci z úterý na středu vyhořelo dřevěné skladiště a ve středu dopoledne se vzňal vagon lnu. Škoda byla odhadnuta na jeden milion Kčs.

V sobotu 18. května přijela do Kladna delegace z Velké Polomi. V neděli byla slavnostně uvítána v zasedací síni radnice.

Poslední dva týdny května byly ve znamení voleb. Schůze, průvody, plakáty, letáky a tisk se snažily získat v posledních okamžicích co nejvíce voličů.

Volby měly klidný průběh a výsledky byly oznámeny místním rozhlasem. Ve Velkém Kladně obdržela KSČ 15 274 hlasů, národní socialisté 6 886, sociální demokraté 4 483 a ČSL 2 278. V samotném Kladně byly výsledky KSČ 6 319, národní socialisté 3 513, sociální demokraté 2 063 a ČSL 1 278.

Po oznámení výsledků vyšel večer z náměstí průvod s nápisem Parita, tedy rovnoměrné zastoupení všech stran.

Dvaašedesáté narozeniny prezidenta republiky byly důstojně oslaveny za spoluúčasti politického a kulturního života města.

V neděli 2. června zpíval na letišti 250členný pěvecký sbor Rudý prapor za účasti téměř 10 000 diváků.

Ve čtvrtek 6. června se dožil 90 let známý kladenský hudebník a skladatel Josef Hora.

V sobotu a v neděli 8. a 9. června se v Kladně konal sjezd Svazu národní revoluce.

V červnu oslavila Středočeská filharmonie 30 let opery na Kladně provedením Prodané nevěsty a Hoffmannových povídek. Opera byla jako první před 30 lety v Kladně hrána.

Hasičský sbor kladenský oslavil 70 let trvání.

V úterý 25. června se sešla ústřední volební komise, aby rozdělila mandáty nového národního výboru. KSČ obdržela 23 míst, národní socialisté 10, sociální demokraté 6 a ČSL 3.

Ustavující schůze nového MNV byla svolána na 4. července.

V pátek 28. června koncertoval na varhany v kladenském kostele profesor B. A. Wiedermann se spoluúčinkováním chrámového sboru a členů Středočeské filharmonie.

V předvečer svátku mistra Jana Husa se konal průvod ze Stalinova náměstí na letiště, kde proběhla vzpomínková slavnost. V úterý 16. července byl pohřben zemřelý předseda místní školní rady J. Vrhel.

V pátek 26. července byl učiněn pokus o atentát na předsedu MNV Adolfa Poštu. Kladenský občan Schneeberger jej při náhodném setkání v kanceláři místopředsedy ONV ohrožoval střelnou zbraní. Zásah místopředsedy zabránil výstřelu a útočník byl zajištěn.

Měsíc červenec byl ve znamení pomocných brigád v zemědělství i hornictví.

Novým předsedou kladenského okresního soudu se stal vrchní soudní rada Fiala.

Dne 4. srpna zemřel ve věku 90 let bývalý ředitel škol a dlouholetý sbormistr spolku Smetana Cyril Novotný. Pohřeb se konal 8. srpna v pražském krematoriu.

V posledním týdnu srpna byla šťastně nalezena pohřešovaná pamětní deska z rodného domu Antonína Čermáka. Byla uchovávána ve dvoře kladenské radnice.

Plénum MNV vyslovilo souhlas se stavbou kulturního domu a národního výboru nad Sítkem. Na dole President Beneš přišli při nehodě o život dva horníci, J. Sládek a Antonín Kohout.

Koncem srpna a v září byl v Kladně natáčen film Siréna podle románu Marie Majerové. Film, jehož děj se odehrává v minulém století v Kladně, byl z větší části natáčen přímo v Kladně a jeho okolí.

Filmování se účastnilo mnoho obyvatel v drobných rolích a jako statisté. Účinkovala hornická dechová hudba, Středočeská filharmonie, chrámový sbor a další. Hlavní dny natáčení na náměstí, včetně davové scény krvavého Božího těla z roku 1889, byly 15. až 19. září.

Dne 13. září se v divadle konala slavnostní akademie k výročí úmrtí T. G. Masaryka.

Státní průmyslová škola oslavila 60 let trvání ve dnech 28. a 29. září pod záštitou ministra dr. J. Stránského. V sobotu byla slavnostní akademie v divadle a společenský večer v Domě oddechu, v neděli promenádní koncert na náměstí Svobody a odhalení pamětní desky na budově průmyslové školy.

Na začátku října připomněla 50 let trvání obecná škola u Amálky. Ve slavnostním večeru v městském divadle zazněla Smetanova slavnostní předehra, Ostrčilova balada o mrtvém ševci, národní písně a Blodkova opera V studni.

V neděli 15. října navštívil Kladno náměstek předsedy vlády Zdeněk Fierlinger s chotí a spisovatelkou Marií Majerovou. Účastnil se zahájení výstavy obrazů akademického malíře Václava Kořínka v Kračmarově galerii.

V neděli 22. října byla na Bressoně slavnostně odhalena pamětní deska občanům z Bressonu, kteří padli za oběť nacistickému řádění.

Dne 28. října se konala manifestace práce a slibu splnění dvouletého plánu. Na náměstí se shromáždily četné zástupy lidí a vyslechly projevy představitelů okresu a města.

V úterý 29. října přijeli do Kladna účastníci mise ze Sovětského svazu doprovázení předsedou ÚNS Josefem Davidem.

V neděli 24. listopadu byla v Katolickém domě v Kladně zahájena výstava české knihy, připravená ve spolupráci s kladenskými knihkupci. Zahájení se zúčastnil spisovatel Jan Drda a o významu knihy promluvil profesor Karel Růžička.

Dne 1. prosince se sešel přípravný výbor spolku pro postavení vzorného sídliště v Kladně. Za účasti zástupců ministerstva sociální péče, Spojených oceláren, středočeských a železnorudných dolů měl spolek počítat s výstavbou 1 200 bytů pro horníky a dělníky. Prvních 900 bytů mělo být postaveno před skončením dvouletky.

Předsedou spolku byl zvolen J. Mikuláš, předseda ONV, jednatelem inženýr Malát ze Spojených oceláren a pokladníkem J. Klas, místopředseda MNV.

Ve středu 4. prosince pořádala pobočka Svazu přátel SSSR podnik, na němž zástupci politických stran Národní fronty promluvili o poměru svých stran k SSSR. Účast byla přibližně 100 lidí.

Téhož dne koncertovala v Kladně pěvkyně Eva Prochlíková, bývalá členka kladenské činohry. Podnik byl velmi slabě navštíven.

Dne 5. prosince zemřel Jaroslav Tyfa, zasloužilý sportovní činnovník. Pohřeb se konal za velké účasti občanstva v sobotu 8. prosince.

Druhou neděli v prosinci byl slavnostně rozsvícen na náměstí vánoční strom republiky. Při zahájení zazpívala školní mládež dvě koledy J. Nachtmanna a promluvili zástupci ONV, MNV a sociální pomoci.

Téhož večera bylo v Kladně možné pozorovat zatmění měsíce. Úkaz trval tři hodiny.

MNV udělilo čestné občanství města Kladna slovinské bojovnici za svobodu španělského lidu Dolores Ibárruri, známé pod jménem La Pasionaria.

Vánoční svátky uplynuly klidně. Počasí bylo skutečně zimní a mrazy dosahovaly až 20 stupňů pod nulou. Také příchod nového roku byl oslavován spíše umírněně; většina lidí zůstávala v domácím kruhu. Větší návštěvnost měly jen noční podniky, jinak byla návštěva průměrná.

Rok 1947 byl zahájen ve znamení dvouletého budovatelského plánu. Ve většině závodů a podniků byly na Nový rok krátké projevy o významu dvouletky a začala práce na splnění vytyčeného plánu.

Pátý leden byl významným dnem pro Kladno. Britsko-americký klub pozval do Kladna amerického velvyslance L. A. Steinhardta, aby byl přítomen odhalení znovu získané pamětní desky na rodném domku Antonína Čermáka, bývalého starosty Chicaga.

Velvyslanec byl na hranicích okresu vítán zástupci ONV a Britsko-amerického klubu, na kladenském náměstí pak zástupci MNV. Vítání přihlíželo mnoho občanů navzdory tuhému mrazu.

Po zápisu do městské pamětní knihy odešli hosté do Čermákovy ulice. Po prohlídce čestné roty promluvil velvyslanec o Antonínu Čermákovi. Další projev pronesl vyslanecký rada J. M. Bruins, který už roku 1936 odhaloval v Kladně Čermákovu desku poprvé.

Po projevu profesora J. B. Kozáka odhalil velvyslanec za zvuků americké a československé hymny pamětní desku. Za kladenské děti poděkovali chlapec z Lidic a malé kladenské děvče za pomoc UNRRA.

Předseda MNV Adolf Pošta převzal desku do ochrany města. Účastníci odešli do Sokolovny, kde velvyslanec Steinhardt promluvil při zahájení činnosti pobočky Amerického ústavu v Kladně. V 15 hodin odjeli hosté do Prahy.

Na schůzi pléna MNV 10. ledna byli jednomyslně zvoleni čestnými občany města Kladna předseda ÚNS Josef David a spisovatelka Marie Majerová.

Na téže schůzi byl schválen návrh na zřízení městské hudební školy. Ředitelem školy byl jmenován Karel Vacek, bývalý ředitel hudební školy v Bystřici a České Krumlově.

V sobotu 25. ledna 1947 byli v Kladně na návštěvě předseda ÚNS Josef David a spisovatelka Marie Majerová. Na kladenské radnici jim byly předány pamětní adresy čestných občanů města Kladna.

Dne 1. února začala vyučovat městská hudební škola. Situace kladenského divadla byla podle kroniky zoufalá po finanční i umělecké stránce.

Dne 17. února bylo na všech školách přerušeno vyučování na dobu dvou týdnů pro nedostatek uhlí.

Dne 19. února se v Domě oddechu sešli zástupci politických a kulturních organizací se zástupci Matice slovenské z Turčianského Svätého Martina.

V neděli 23. února zemřel v Praze spisovatel Václav Štech, kladenský rodák.

Zima roku 1947 byla velmi tuhá. Sníh, který napadl před Vánocemi, vydržel až do konce února. Mrazy byly velké a téměř trvalé. Průměrná teplota ve třech zimních měsících byla minus 10 stupňů Celsia.

Kladenská filharmonie připomněla na zasedání správního výboru 45 let od prvního vystoupení dne 9. března 1902.

V neděli 15. března navštívili Kladno předseda vlády Klement Gottwald a ministr Zdeněk Nejedlý. Na náměstí se shromáždilo asi 5 000 horníků a občanů. Zdeněk Nejedlý promluvil o významu hornického pojištění a Klement Gottwald zahájil projev oznámením, že hornické pojištění je prvním krokem ke všeobecnému pojištění všech pracujících složek národa.

Ve čtvrtek 20. března navštívil kladenské ocelárny francouzský ministr Tillon s velvyslancem Dejeanem a ministrem Majerem.

Ve dnech 20. až 23. března pobývala v Kladně čtyřicetičlenná delegace z Velké Polomi. V Domě oddechu uspořádala večer slezských písní, hudby, recitací a tanců, sehrála v divadle hru F. S. Procházky Goral a v neděli zazpívala do místního rozhlasu několik písní.

V neděli 30. března byly v kladenském divadle po téměř desetileté přestávce provedeny kročehlavské pašijové hry. Večernímu představení byl přítomen pražský arcibiskup a primas český Josef Beran, který se zapsal do pamětní knihy města.

Zápis je ukončen datem 31. března 1947 poznámkou, že další zápisy jsou v nové knize pamětní. Podepsán je Zdeněk Vašata, městský kronikář.

Sken zachycuje podpisovou stránku pamětní knihy. Nejde o souvislý kronikářský text, ale o soubor podpisů a krátkých poznámek návštěvníků.

Na levé části je čitelné datum 24. února 1946 a několik podpisů osob spojených s oslavou Rudé armády. Čitelné jsou mimo jiné podpisy generála Ludvíka Svobody, velvyslance V. A. Zorina, plukovníka Žadova a zástupců místních orgánů.

Na pravé části pokračují podpisy zástupců stran, úřadů, organizací a veřejného života. Některé podpisy jsou čitelné jen částečně a bez bezpečné identifikace je nelze přepisovat jako pevná jména.

Sken zachycuje další podpisovou stránku pamětní knihy. Většinu plochy tvoří podpisy bez souvislého textu.

Mezi čitelnými zápisy jsou zástupci okresu, místní správy, školy, dolů, odborových nebo veřejných organizací a legionářských struktur. Objevují se také označení jako okres Kladno, Spojené ocelárny, PŽS Kladno, KOR Kladno a junácké nebo mládežnické organizace.

Pravá strana obsahuje jen menší počet podpisů v horní části a zbytek stránky je prázdný.

Sken zachycuje prázdnou nebo téměř prázdnou stranu pamětní knihy.

Na pravé části je slabě viditelné kulaté razítko města Kladna. Souvislý rukopisný text ani podpisový zápis zde není.

Sken zachycuje podpisovou pamětní stranu z návštěvy prezidenta Edvarda Beneše v Kladně dne 24. března 1946.

Na levé straně je samostatný podpis Edvarda Beneše s datem 24. března 1946 a krátký doprovodný zápis.

Na pravé straně jsou další podpisy účastníků návštěvy. Čitelné jsou mimo jiné podpisy Václava Noska, Adolfa Pošty, Josefa Klase, Marie Majerové a dalších představitelů MNV Kladno. Některé podpisy jsou obtížně čitelné a nejsou rozepisovány jako jistá identifikace.

Sken obsahuje podpisovou stranu s popiskem „Návštěva zahraničních novinářů v Kladně 27. III. 1946“.

Na stránce jsou podpisy hostů z několika zemí. Čitelné jsou zejména zeměpisné poznámky England, Greece, Schweden, Suisse a Holland; část jmen je kvůli rukopisu nejistá.

Pravá strana záběru je prázdná.

Sken zachycuje dodatečný pamětní zápis ze dne 31. května 1951. Text je psán jako pozdrav Kladnu u příležitosti sjezdu Sokola Rovina.

Zápis používá dobový budovatelský jazyk: účastníci vyjadřují přesvědčení, že se v Kladně úspěšně buduje socialismus, a připojují závěrečné heslo „Čest práci“.

Pod textem je několik podpisů. Jména jsou rukopisně obtížně čitelná, proto nejsou uváděna jako jistý seznam.

Strana 454 obsahuje anglický pamětní zápis adresovaný obyvatelům Kladna.

Text děkuje lidem v Kladně za přijetí jménem Kanady a je datován 5. května 1946. Podepsán je J. L. Beaudet.

Pod zápisem jsou další podpisy. Čitelné jsou mimo jiné Karel Kovařík, Adolf Pošta a Marie Majerová; ostatní podpisy jsou místy nejisté.

Sken obsahuje prázdnou levou stranu a pravou stranu označenou číslem 459.

Na pravé straně jsou pouze dva podpisy: A. Zápotocký a M. Zápotocká.

Souvislý text na stránce není.

Levá strana skenu je prázdná.

Pravá strana je označena číslem 463 a obsahuje několik velkých podpisů s datem 9. 5. 46.

Podpisy jsou rukopisné a nejsou dostatečně čitelné pro jistou identifikaci. Souvislý text na straně není.

Levá strana skenu je prázdná.

Pravá strana, označená číslem 471, obsahuje rukopisný zápis v ruštině a podpisy členů sovětské návštěvy.

Text vyjadřuje poděkování městu Kladnu za přijetí a přátelský vztah. Některé podpisy jsou čitelné jen částečně; zřetelněji vystupují jména psaná v latince a azbuce, ale nejde o bezpečný úplný seznam.

Levá strana skenu je prázdná.

Pravá strana, označená číslem 479, obsahuje ruský pamětní zápis datovaný 29. X. 1946.

Text začíná bratrským pozdravem občanům města Kladna od pracujících Sovětského svazu. Zápis je podepsán jako delegace Nejvyššího sovětu SSSR; čitelný je podpis A. Gorkina a několik dalších podpisů, jejichž přesné čtení je nejisté.

Levá strana, označená číslem 484, obsahuje krátký český rukopisný zápis datovaný 30. března 1947.

Čitelný smysl zápisu: návštěva projevuje pozdrav a vyjadřuje přání práce, ochrany a síly všeho dobrého lidu kladenského.

Pod zápisem je podpis a uvedení funkce; přesné čtení jména i funkce je nejisté. Pravá strana je prázdná a nese jen otisk razítka Městské rady hlavního města Kladna.

Levá strana skenu je prázdná.

Pravá strana, označená číslem 489, obsahuje podpisy návštěvníků. Uprostřed stránky je datace „Kladno Jan 5/1/47“.

Čitelné jsou některé části jmen a funkcí, například poznámka k předsedovi ONV Kladno a více zápisů členů nebo pracovníků MNV. Vzhledem k rukopisu však nelze bezpečně opsat celý seznam.

Horní zelený zápis odkazuje na památku městského lékaře dr. Zdeňka Foustky.

Hlavní modrý nápis uvádí: „Návštěva vnučky a pravnučky Ant. Čermáka v Kladně (dne 5. června 1986)“.

Pod nadpisem jsou podpisy Dianne Lynn Jirka, Joyce Jirka a další rodinný podpis. Níže je samostatný zápis Zdeňka Rubína z Washingtonu, D. C., datovaný 11. července 1990.

Pravá strana skenu je prázdná.

Levá strana, označená číslem 494, obsahuje jméno Marie Majerové a podpis s datem 25. 7. 47.

Pravá strana je prázdná.

Souvislý kronikářský text na skenu není.

Strana 498 začíná zápisem: „Na vajpomen Kladu“ / na vzpomínku Kladnu. Pod tím je uvedeno jméno F. D. Lokomotiv Zagreb.

Z textu je čitelná souvislost s dopravou, železnicí a Jugoslávií. Objevuje se také formulace „Inženjer Andrije … Zagreb“ a několik adres ze Záhřebu.

Pod zápisem je delší blok podpisů z Jugoslávie, převážně ze Záhřebu. Přesné čtení všech jmen není bezpečné. Pravá strana je prázdná s razítkem Městské rady hlavního města Kladna.

Levá strana, označená číslem 500, obsahuje několik podpisů. Čitelné jsou jen části jmen, například možný podpis Zdeněk Nejedlý; ostatní podpisy nelze bezpečně určit.

Pravá strana zachycuje růžovou obálku vloženého rejstříku. Nahoře je razítko „Městský archiv horního města Kladna“.

Rukopisný titul na obálce zní: „Abecední rejstřík k I. dílu Pamětní knihy města Kladna.“ Vpravo nahoře je označení „Kč. E 22“.

Levá strana skenu je prázdná růžová strana vloženého rejstříku.

Pravá strana je první stránkou strojopisného rejstříku k I. svazku pamětní knihy. Nahoře je titul „Rejstřík k I. sv. Pam. knihy“ a razítko městského archivu.

Vybraná čitelná hesla pod písmenem A: Aust Ludvík — 197; aprovisace válečná — 205, 209; autobusové spojení Kladno–Slaný — 234; Kladno–Rakovník — 261; Kladno–Mělník — 261; autobus požár — 262; autobusové spojení Kladno–Rozdělov — 262; Kladno–Kralupy — 263; aeroplánu pád — 264; autobusová doprava státní Praha–Buštěhrad–Kladno — 264; Praha–Unhošť–Kladno — 265; Amálka, šachta zbourána — 268; američtí herci v Kladně — 292; archiv městský přestěhován do zámku — 293.

Vybraná čitelná hesla pod písmenem B: brány kladenské — 12; brána Rakovnická, Unhošťská a Slánská — 42; Břevnovský klášter sv. Benedikta v Praze, koupě Kladna — 60; Bukovka, vznik — 61; Boží Tělo 1889 — 179; bída za první války — 219; Bratrská pokladna — 247; Burda, ředitel divadla — 262; biograf sokolský začal — 269; Baum Viktor, MUDr., zemřel — 275; Breska Alfons, 60 let — 285.

Sken zachycuje druhou stránku strojopisného rejstříku.

Pod písmenem B jsou čitelná hesla: Böhm, poštovní ředitel, odchází do pense — 325; Baráčnická výstava — 353; Baráčnické slavnosti — 355; bytová nouze v Kladně — 355; Beran Rudolf v Kladně — 365; baráky poldovské zrušeny — 366; bouře a povodně — 386–387; Breson, pomník padlým — 423.

Pod písmenem C jsou čitelná hesla: ceny zboží v roce 1906 — 207; císař František Josef zemřel — 215; císař Karel nastoupil — 215; ceny uhlí 1935 — 297; cizinecký ruch — 297; CPO — 322–331; ceny potravin 1938 — 347; ceny potravin 1939 — 387.

Pod písmenem Č jsou čitelná hesla: časopisy v Kladně 1910–1914 — 200; časopisy zastavené 1914 — 201; čas letní 1916 — 210; Čermák Antonín, starosta v Chicagu, návštěva v Kladně — 271–282; Černý F. L., ředitel městských škol, zemřel — 281; Čermák Antonín, dr. prof., pomník — 294; Čermák Antonín, starosta Chicaga, oslavy — 300; Čermák Václav, zemřel, odkazy — 382; Čermákova deska znovu odhalena — 425.

Pod písmenem D jsou čitelná hesla: Dělnický dům otevřen — 196; DTJ v Kladně — 196; dělnická výstava v Kladně 1911 — 196; divadlo vystavěno — 200; divadlo, činnost — 206, 211, 213; Divadlo Národní v Kladně — 212; dělnictvo nespokojeno — 217.

Třetí stránka rejstříku pokračuje písmenem D a přechází přes E a F k začátku písmene G.

Čitelná hesla pod D: důsledky války — 217; dělnická stávka 1918 — 218; drahota, bouře — 226; divadlo za svobody — 228, 230, 232, 235, 283–298, 299–308, 309, 317–324, 335; DTJ, cvičení — 237; dávky obecní 1925 — 255, 274, 275, 287; data o městě Kladně — 257, 265, 282, 297, 304, 341; Dančenko V. J. v Kladně — 258; Dvořák Václav, ředitel školy, zemřel — 263; Danihelka Václav, zemřel — 279; Dušek Karel, řídící učitel, zemřel — 287; dělnická olympiáda — 292; dispenzář okresní — 306; Dělnický dům, 30 let — 335; obecní dům ve Školní ulici dostavěn — 348; důl Jaroslav otevřen — 369.

Čitelná hesla pod E a F: Engertův důl vyřazen z provozu — 355–405; fara kladenská — 99; středočeská filharmonie založena — 236; kladenská filharmonie, 30 let — 279; Fišera Antonín, dr., ředitel městského úřadu — 283; Fošen, divadelní ředitel — 317; finanční poměry — 321; Ferenc Jindřich odchází z Kladna — 358; filmování Sirény — 422.

Začátek písmene G uvádí například Göbla, varhaníka a kantora — 55; geologické složení půdy — 104; národní gardu — 140; galerii umělce F. Kračmara — 281; Gottwalda Klementa v Kladně — 414, 417, 426.

Čtvrtá stránka rejstříku obsahuje písmena H, Ch, I, J a začátek K.

Pod H jsou čitelná hesla: Hieserlová Anna Luisa Maxmiliana — 58; hřbitov — 91, 154, 155, 169; hasičský sbor — 156, 157; havíři — 173–176; Hruška Jaroslav, dr. — 199; hasičský sjezd — 242; Hornický dům — 242; Hornická dohoda — 245; hudební pavilon — 253; hornický tábor — 256; Hruška Jaroslav, zemřel — 273; Hajn, dr., 70 let — 282; Hasičská župa, 40 let — 288; hornická statistika — 323; Hlaváček František, dr., zemřel — 328; hasičské jubileum, 60 let — 332; Havlín Viktor, MUDr., zemřel — 360; Hlas lidu nastoupil za Dělnické listy — 363; horníci uprchlíkům — 367.

Pod Ch jsou čitelná hesla: chudinství — 154; chudobinec — 154, 268; chřipka — 321.

Pod I a J jsou čitelná hesla: školní inspektoři, změna — 380; Javůrek Bedřich, ředitel městské školy, zemřel — 275.

Začátek písmene K uvádí základní hesla: Kladno, město, poloha — 5; komunikace — 7; podnebí — 6; půda — 6.

Pátá stránka rejstříku pokračuje písmenem K.

Čitelná hesla: Kladno, město, vodstvo — 5; dějiny — 8; Kladenští z Kladna — 8; Kladno povýšeno na městečko — 11; kaple Floriánská založena — 51; kostel Panny Marie Nanebevzetí, dějiny — 65, 170; inventář — 74; Kladno, osídlení roku 1800 — 100; kanalizace — 158; Kladno městem — 164; Kladno královským horním městem — 171; Kladno, výstavba — 171.

Další čitelná hesla: kultura za první války — 206; Keťasové — 215; válečná kuchyně zřízena — 216; koncerty — 216, 231, 241, 253, 257, 267, 269, 277; kolkování peněz 1919 — 225; Kindl Karel starostou — 228; komunistická strana — 229, 230; koncert Československého kvarteta — 240; veřejná knihovna — 244, 320, 341; kasárna, odhlasování stavby — 245; Kautský Rudolf, ředitel divadla — 277, 290; Kladenská filharmonie, 30 let — 279; Kubelík v Kladně — 286; komunikace — 306; kasaři v Kladně — 309, 316.

Šestá stránka rejstříku dokončuje část písmene K a pokračuje písmeny L a M.

Čitelná hesla pod K: koncert župy Förstrovy — 338; Kubeck, budovy šachty prodány — 340; Kindl Karel, resignace — 344, 345; komunistická strana rozpuštěna — 367; Koněv, maršál, v Kladně — 419.

Čitelná hesla pod L: lesy v Kladně — 7; legionářská přehlídka v Kladně — 226; lázně městské otevřeny — 247; Lidový dům dokončen 1924 — 249; Lidový dům otevřen — 252; legionářský projev pro brannost národa — 289; Langer Stanislav, ředitel divadla — 344; Lidový dům zakoupen ministerstvem veřejných prací — 353; městské lázně pronajaty Eduardu Vondráčkovi — 356; Langrová A., ředitelka divadla 1938 — 358; lidické ženy, návrat — 400; Liška Jaroslav, dr., tragicky zahynul — 418.

Čitelná hesla pod M: mýtné — 153; Mariánská socha — 61, 155; Maďera J., děkan, zemřel — 204; museum otevřeno — 213; 1. máj 1918 — 220; 1. máj 1919 — 225; 1. máj 1925 — 252; Masaryk T. G. inkognito v Kladně — 256; 1. máj 1928 — 261; manévry — 263; mrazy roku 1929 — 266; městský domov otevřen — 268; Masarykova oslava narozenin — 270; Masarykova škola práce otevřena — 273; museum — 278; mateřská škola, otevření nové budovy — 285; Masarykovy oslavy 1933 — 290.

Sedmá stránka rejstříku pokračuje písmenem M a přechází k písmenu N.

Čitelná hesla pod M: 1. máj 1934 — 290; Masarykovy oslavy narozenin 1935 — 298; Masaryk T. G. jmenován čestným občanem Kladna — 298; Müller, ředitel průmyslové školy, do Prahy — 302; museum, dar amerických Čechů — 308; Masarykova oslava 1936, odhalení pamětní desky — 309; Masarykova oslava 1937 — 327; museum, číslo Věstníku — 317; Michalíček Karel, učitel a dudák, zemřel — 328; Masaryk T. G. zemřel — 336–337; manifestační projev pro ČSR — 346, 349; Mikovec Josef knihovníkem — 378; ministři v Kladně — 401–402; Majerová Marie, oslava — 414; MNV, slavnostní schůze — 415; maršál Koněv v Kladně — 419; mobilizace v květnu 1938 — 351; mobilizace v září 1938 — 360.

Čitelná hesla pod N: národní garda — 140; národnostní poměry — 163; neštěstí na dole Engert 1915 — 204; neštěstí na dole Mayrau 1921 — 232; neštěstí na Engertu 1921 — 255, 262; okresní nemocnice, 25 let — 264; neštěstí na stavbě pošty — 269; nezaměstnaní 1931 — 275, 277, 279, 290, 291, 296, 297, 316, 320, 321, 322, 330; Niederle, dr., 60 let profesorem — 287; Niederlova nemocnice, pojmenování — 287; Novotný Jan, řídící učitel, zemřel — 292; neštěstí na dráze nučické — 330; národní garda 1937 — 334; neštěstí v cihelně — 340; Novotný Cyril, 60 let — 344; neštěstí na dole Max — 357.

Osmá stránka rejstříku dokončuje písmeno N a pokračuje písmenem O.

Čitelná hesla pod N: národní jednota — 366; Niederle B., dr., do pense — 371; Němci v Kladně — 374, 375; německá policie v Kladně — 376; národní souručenství — 376, 378, 379; národní revoluce v Kladně 1945 — 390, 395; národní výbor v Kladně — 392; německé vojsko, odchod — 396; Neuman Josef, dr., zemřel — 403; Novotný Cyril zemřel — 421; Nejedlý Zdeněk v Kladně — 426.

Čitelná hesla pod O: osvětlování města — 157, 168, 199; okres Kladno, zřízení — 167; odvody domobranců — 205, 211; oslava 28. října 1919 — 227; opera olomoucká v Kladně — 237; oslavy Husovy — 238; okresní nemocenská pokladna, dům — 245; obecní dávky 1924 — 248; Orel, cvičení — 253; oslava Cyrila Novotného — 260; oslava 60 let dr. Hlaváčka — 260; oslava 78. narozenin T. G. Masaryka — 260; oslava 25 let Klubu českých turistů — 260; oslava 28. října 1928 — 264; Okresní úřad, vznik — 265; obědy pro nezaměstnané — 278; oslava 28. října 1933 — 286; oslava 28. října 1934 — 294; oslava 28. října 1935 — 303; Obchodní beseda československá, 50 let — 305; osvětový sbor městský ustaven — 318; ovoce, nedostatek 1937 — 335; Oberlandrat v Kladně — 376.

Devátá stránka rejstříku začíná koncem písmene O a pokračuje písmenem P.

Čitelná hesla z konce O: občanská záložna, poměry — 377; oslava 1. května 1939 — 381; olomoucká opera v Kladně — 382; oslava Rudé armády 1946 — 414; oslava 1. máje 1946 — 418; oslava národní revoluce — 418.

Čitelná hesla pod P: předmluva Josefa Vašaty — 3; půda, povaha — 6; podnebí — 6; povýšení Kladna na městečko — 11; požár roku 1620 — 35, 43; pranýř — 46, 61; Průhon — 102; pivní krejcar — 153; městská policie — 152; požární policie — 156; povýšení Kladna na město — 164, 165; pojmenování ulic — 210, 276; Poldina huť za první války — 211, 215, 231; požár na nádraží — 210; požár v závodním hotelu — 212; Pražská železniční společnost za války — 214; protidrahotní bouře 1919 — 226; sociální poměry 1922 — 241; Podstatný Alfréd, dr., zemřel — 242; výbuch v Poldině huti — 248; policejní stráž v Kladně převzata státem — 248; požár na dole Engert 1925 — 251; přednášky — 251; projev proti školní reformě 1928 — 259; pomník padlým a T. G. Masaryk, základní kámen — 263; poradna matek a dětí otevřena 1929 — 268; Poldina huť, požár — 275.

Desátá stránka rejstříku pokračuje písmenem P.

Čitelná hesla: posádka vojenská, změna pluku — 277; prapor na komíně železáren — 278; přírodovědecká společnost v Kladně — 280, 303, 328; pašijové hry v Kročehlavech — 280, 427; poštovní budova osídlena — 284; Pražská železniční společnost, změny v ředitelstvu — 295; protiletadlová cvičení v Kladně — 302; přednášky OSO — 303; poměry všeobecné v lednu 1936 — 305; požár u Mechytků — 312; PŽS, poměry — 312–351; Poldina huť, poměry — 313, 329, 348; půjčka na obranu státu — 316; prázdninová kolonie — 316; pomník Smetanův odhalen — 319; přednášky o Malé dohodě — 320; požár stohu — 326; přednášky o politické výchově — 327; požár ve Včele — 331; požár stodol — 331; průtrž mračen 1937 — 334; průmysl — 335, 338; Pavel František starostou — 347, 350; Pejskar Josef zemřel — 352; poměry v září 1938 — 359; Poldina huť, neštěstí — 364; Pavel František, 70 let — 369; Pavel František, resignace — 370; PŽS, bilance 1938 — 373; PH, 50 let — 382; přírodní úkaz 1939 — 383; popravy v Kladně — 410; prezident dr. Beneš jmenován čestným občanem Kladna — 415; prezident dr. Beneš v Kladně — 416, 417; Pošta Antonín, předseda MNV, útok — 421; pomník na Bressonu padlým — 423.

Jedenáctá stránka rejstříku obsahuje písmeno R.

Čitelná hesla: Rozdělov, vznik — 61; radnice — 151, 170; rekvisice válečné — 204, 205; rabování za války — 220; rabování 1919 — 224; rok 1914 — 201; 1915 — 204; 1916 — 207; 1917 — 216; 1918 — 218; 1919 — 224; 1920 — 228; 1921 — 231; 1922 — 234; 1923 — 241; 1924 — 246; 1925 — 250; 1926 — 255; 1927 — 256; 1928 — 258; 1929 — 266; 1930 — 270; 1931 — 275; 1932 — 279; 1933 — 283; 1934 — 288; 1935 — 296; 1936 — 305; 1937 — 321; 1938 — 342; 1939 — 368; 1945 — 390; 1946 — 413; 1947 — 424.

Další čitelná hesla: rozkol politický v sociální demokracii 1920 — 229; reálka, 25 let, oslava — 252; Rokos St., ing., zemřel — 263; Rössler Fr., ředitel průmyslové školy, zemřel — 267; rozhledna na Kožově hoře otevřena — 272.

Dvanáctá stránka rejstříku dokončuje písmeno R, obsahuje samostatné Ř a začíná písmeno S.

Čitelná hesla pod R: radio přijímač v Kladně 1931 — 276; reálka, sjezd prvních abiturientů — 281; Ryšavý Jan, okresní školní inspektor — 289; Roden Karel, ředitel divadla — 292; radniční úřad, přestěhování — 323; Ryšavý Josef, 50 let — 327; rumunský večer — 329; Rosypal Antonín, předseda Podkarpatských Rusů, zemřel — 330; Rudá armáda v Kladně — 398; Reiss Josef, dr., zemřel — 403; Ronna, důl, 60 let — 405; Rudý prapor, pěvecký soubor v Kladně — 420.

Pod Ř je čitelné heslo: Řezníček, ředitel divadla v Kladně — 302.

Čitelná hesla pod S: Spravedlnost — 47; socha Mariánská — 61, 155; Společnost státních drah — 131; spolky — 164, 172, 173; sociální poměry — 173, 178, 180; Svoboda, časopis — 181; stávka 1900 — 182, 190; sociální boj za všeobecné hlasovací právo 1905 — 195; sčítání lidu 1910 — 197; světová válka první vypukla — 201; stávka 1918 — 218; stanné právo — 221; stát československý prohlášen — 221, 222; samostatnost československá v Kladně — 223, 224; správní komise v Kladně — 228; stávka horníků 1920 — 231; sokolský stadion — 232; sokolský slet župní 1921 — 233.

Třináctá stránka rejstříku pokračuje písmenem S.

Čitelná hesla: hornická stávka 1922 — 235; stávka kovodělníků — 236; S. K. Sparta, zájezd do Jugoslávie — 237; slavnost 35. pěšího pluku — 238; sokolský zájezd do Lublaně — 239; S. K. Kladno, slavnosti — 244; stavby v Kladně 1923 — 246; spotřeba slabší — 249; stavební ruch v Kladně — 255; slavnost řezníků — 256; S. K. Kladno, 25 let — 258; stávka horníků 1932 — 280; Střed, časopis strany práce — 262; Springler Karel, řídící učitel, zemřel — 264; stávka hornická — 264; krajský sjezd republikánské strany — 269; sokolský krajský slet 1930 — 270, 273; sčítání lidu 1930 — 281; S. K. Kladno, zájezd do Chicaga — 293; snížení mezd dělnictva železáren — 295; silnice Kladno–Praha vydlážděna — 297; světelná stávka 1935 — 304; sokolky na berlínské olympiádě — 318; Smetanův pomník odhalen — 319; samaritáni — 320; srážka vlaků KND — 346; sokolský slet župní 1938 — 352; S. K. Kladno v Africe — 368; Smrčková Ludvika, výstava — 371.

Čtrnáctá stránka rejstříku dokončuje písmeno S, obsahuje písmeno Š a začíná písmeno T.

Čitelná hesla z konce S: spořitelna v Kladně, 40 let — 373; Slovenský stát — 374; spolky v Kladně 1939 — 388; soupis cen papírů — 388; SNB v Kladně, přísaha — 404; lidový soud v Kladně — 409, 410; Steinhardt SA v Kladně — 425.

Čitelná hesla pod Š: škola v Kladně, vznik — 19; škola v Kladně, nadace Kantora — 19; Štěpánov, vznik — 61; špitál — 154; školství v městě — 160; šibenice na keťasy — 226; školní výstavka — 261; měšťanská škola, 50 let — 261; Štech Václav, oslavy — 272; Masarykova škola práce otevřena — 273; měšťanská škola II — 277; mateřská škola, otevření budovy — 285; Štulcovy oslavy — 294; průmyslová škola, 50 let — 318; Široký Hynek Zdeněk, farář československé církve bratrské — 333, 349; Štech Václav, 80 let — 380; hornická škola otevřena — 407; průmyslová škola, 60 let — 422; chlapecká škola u Amálky, 50 let — 422; městská hudební škola zřízena — 425.

Začátek písmene T uvádí výroční trhy — 11; tvrz Ostrovec — 37; tvrz dolejší — 39; Týn Jiří Václav, kantor — 56; Toskánská Anna Marie Františka, velkovévodkyně — 58; tržnice otevřena — 245; tábor lidu 1927 — 257; tábor lidu 1928 — 260; Tréval Emil/Walter, dr., zemřel — 266.

Patnáctá stránka rejstříku dokončuje T, obsahuje U a začíná V.

Čitelná hesla pod T: Topinka Karel, ředitel ústřední učitelské školy, zemřel — 283; Talich dirigoval v Kladně — 313; Týfa Jaroslav zemřel — 424.

Čitelná hesla pod U: uhlí — 109; uliční řád 1925 — 250; útulek pro rodičky — 250; ulice, pojmenování — 276, 312; uhlí, ceny 1935 — 297; učitelstvo, pracovní schůze — 312; úrazy smrtelné — 314, 315, 317; úrazy horníků — 320, 368; úrazy v hutích — 333; uhlí, těžba v roce 1937 — 391; uprchlíci ze severu — 361, 362; uprchlíci ze severu, likvidace — 383.

Čitelná hesla pod V: vodstvo — 5; Váňa Jan — 114; Vojtěšská huť — 125; volby 1848 — 141; voda — 150, 169; výstava v Kladně 1902 — 191; výbuch prachárny v Hostivici — 220; volby do obecního zastupitelstva 1919 — 227; velkostatek Kladno zabrán — 231; volby do sněmovny a senátu 1925 — 254; volby do závodních výborů v železárnách — 261; Vlk Karel poslancem — 262; volby do okresu — 264; volby do země — 265; vichřice a bouře — 268; volby do sněmovny a senátu 1929 — 269; volby obecní — 280.

Šestnáctá stránka rejstříku dokončuje písmeno V a přidává krátká hesla W a Y.

Čitelná hesla pod V: volby do závodních výborů — 284, 314; výstavka žákovských prací — 285; vodojem, stavba — 285; vojenské slavnosti, sbratření — 285; volby do poslanecké sněmovny 1935 — 299; volby do okresního a zemského zastupitelstva — 299; kladenské veletrhy 1935 — 301, 302; výstava Tisk lidu — 307; letecká výstava — 307; výstava Sirény — 309; výstava zvířectva — 318; vysoká pec V. zapálena — 324; Varhánek František, reportáž radiem — 328; Veselský Karel, ředitel, do pense — 327; vražda Václava krále — 346; vichřice v Kladně — 347; vodovod Poldiny huti — 350; volby do obce 1938 — 353; Volek František zemřel — 357; německé vojsko v Kladně — 377; vražda říšského policisty Kniesla — 383, 384, 385; Vašata Josef zemřel — 389; Vašata Zdeněk, architekt — 389; volba MNV v Kladně — 404; Velká Polom, patronát — 418; volby 1946 — 420; vzorné sídliště započato — 423; Vacek Karel, ředitel hudební školy — 425.

Pod W je uvedeno: Wald František zemřel — 277.

Pod Y je uvedeno: YMCA, postaven dům — 254.

Sedmnáctá a poslední stránka rejstříku obsahuje písmena Z a Ž.

Čitelná hesla pod Z: znak městečka Kladna — 12; zvonice — 93; zvony — 93; nové zastupitelstvo 1928 — 258; Zázvorka Ignác, řídící učitel, zemřel — 259; zrušení okresní správní komise — 265; zastupitelstvo městské, ustavení — 280; zápisy do škol — 318; zborovské oslavy — 333; zemětřesení v Kladně — 363; nové městské zastupitelstvo — 374; zaměstnanost v závodech 1939 — 381.

Čitelná hesla pod Ž: Žďárští ze Žďáru — 9; Jan Žďárský ze Žďáru — 9; Zdeněk Žďárský — 9; Jiří Žďárský — 10, 13; Jan ze Žďáru — 14; Ctibor Tyburcí ze Žďáru — 15–33; Sibyla Žďárská — 19, 34; Jan Jiří Žďárský — 34; Florián Jetřich ze Žďáru — 48; František Adam Eusebius ze Žďáru — 53, 57; železné hutě — 125; železná dráha Pražské železniční společnosti — 137; život v městečku od roku 1848 — 138; živnosti a obchody v Kladně před první válkou — 200; Žofka Josef, dr., konservátorem — 307; železárny v Kladně, větší zaměstnanost — 317; železárny ve filmu — 357.

Na konci stránky je uvedeno: „Sestavil K. Polánek. 1951.“

Sken zachycuje zadní část vloženého rejstříku a koncový růžový list.

Levá část nese razítko městského archivu. Pravý růžový list obsahuje velké ručně psané číslo 353.

Souvislý text na skenu není.

Sken zachycuje zadní desku kroniky.

Deska je vínová, zdobená v rozích a na pravé straně poškozená. Text na ní není.