Uhlí, hutě a růst města

Kronika po popisu hornické stávky připojuje náladový doklad z časopisu Svoboda ze dne 18. dubna 1900. Báseň s názvem Po stávce vyjadřuje pocit prohry, návratu do dolu a zároveň víru, že boj dělníků znovu přijde v jiné době.

Text básně staví proti sobě tichý návrat do dolu a budoucí boj. Opakuje motivy hladu, práce v tmavém dole, naděje na lepší život a výzvu, aby se dělníci znovu připravili.

Kronikář báseň zařazuje jako doklad nálady po stávce, ne jako úřední záznam. Je proto důležitá spíše jako pramen k mentalitě dělnického prostředí než jako faktografický popis událostí.

Druhá část skenu přechází k živnostenské výstavě roku 1902. Průmyslový vzrůst Kladna byl podle kroniky výzvou místnímu obyvatelstvu a zejména živnostnictvu, aby výsledky své práce představilo veřejnosti.

Přípravy začaly v prosinci 1901. Byl založen časopis Věstník krajinské výstavy na Kladně roku 1902. Redaktorem byl ředitel zdejší státní průmyslové školy František Rössler a vydavatelem místní knihkupec Josef Šolc.

Jednotlivé odbory pracovaly pod rukou zkušeného předsedy výkonného výboru, starosty Jaroslava Hrušky, a výstava mohla být otevřena 13. července 1902.

Otevření výstavy 13. července 1902 mělo slavnostní ráz a vyvolalo spontánní projev všeho lidu kladenského i okolního.

Dne 13. července se konal slavnostní průvod. V jeho čele jela skupina banderií, za nimi šli Sokolové, delegace pražských granátníků, hosté, zástupci úřadů a samosprávných korporací místních i cizích, správa hor státní dráhy, obchodní komory, zemědělské rady, zemské jednoty společenstev, měšťanstvo, učitelstvo a spolky.

Průvod uzavírala hornická hudba státní dráhy, havíři v slavnostních úborech, vzdělávací spolky a nakonec sbor dobrovolných hasičů. Kronika zdůrazňuje, že průvod šel z náměstí Královskou třídou k výstavišti v místech dnešního náměstí Svobody.

Na výstavišti předseda technického odboru Rössler uvítal hosty a odevzdal výstavu starostovi města. Po projevu starosty Jaroslava Hrušky zpíval pěvecký spolek Budislav slavnostní píseň Kde domov můj.

Hned druhého dne navštívilo výstavu 11 088 účastníků. Celkové uspořádání bylo podle kroniky po stránce technické i umělecké zdařilé a vystavené předměty budily pozornost domácích i cizích návštěvníků.

Výstava zahrnovala místní živnostníky, domácí závody i firmy odjinud. Kronika vyjmenovává obory nábytku, elektřiny, keramiky, staviva, motorů, zámečnictví a hodinářství. Uvádí také řadu konkrétních vystavovatelů, ale zdůrazňuje, že je nelze všechny v krátkém zápisu vyjmenovat.

Součástí výstavy byl také zábavní program: koncerty, atrakce a návštěvní podniky, které přitahovaly hlavně mládež.

Na výstavě byly pořádány různé slavnosti a sjezdy. Kronika uvádí mimo jiné den myslivecký, hornický a hutnický, školský a živnostenský den, cyklistický den a hasičský slet, dále den hanácký a studentský sjezd.

Výstavu navštívil 11. srpna nejvyšší maršálek království českého kníže Lobkowicz a 19. srpna místodržitel hrabě Coudenhove. Z dalších výprav kronika uvádí návštěvu středočeského učitelstva, sjezd absolventů průmyslové školy a návštěvu sokolských hostů.

Ve dnech 10. až 12. srpna se na výstavišti konala také výstava zvířectva. Celá výstava byla otevřena do 20. srpna a navštívilo ji celkem 106 702 platících osob.

Kronika výstavu hodnotí jako chloubu Kladna a zdejšího obyvatelstva. Podle zápisu zanechala v duších návštěvníků hluboký dojem a lidé na ni ještě dlouho vzpomínali.

V politickém ohledu způsobila porážka velké stávky roku 1900 určitou ochablost dělnických organizací. Správa národních dělníků sice vykazovala vzestup, ale ve volbách do V. kurie 3. ledna 1901 proti sociálním demokratům ještě nestačila.

V komunálních volbách roku 1902 si sociální demokraté v obci udrželi převahu. Následující léta podle kroniky nepřinesla ve veřejném životě nic zvlášť významného až do obnoveného boje za všeobecné hlasovací právo roku 1905.

Dne 27. srpna 1905 se na kladenském náměstí sešel tábor lidu, kde podle kroniky asi 10 000 lidí vyslechlo přednášky a proslovy k boji proti dosavadní volební praxi. V říjnu téhož roku odešly tisíce zdejších dělníků pěšky do Prahy, kde demonstrovaly před budovou zemské sněmovny.

Nepokoje po celé Evropě měly podle kroniky vliv i na zdejší dělnictvo. Konec listopadu přinesl velké tábory dělnických mas. Jeden z nich se konal v Kladně a zúčastnilo se jej podle zápisu asi 50 000 lidí z Kladna i okolí.

Dělnický průvod trval téměř tři hodiny. Kronika poznamenává, že pořádek nebyl porušen a četnictvo v pohotovosti nemělo důvod k zákroku.

Boj dělnictva vedl k tomu, že mnozí dosud neorganizovaní dělníci vstupovali do odborných organizací. Následky byly zřejmé i ve volbách 14. května 1907, kdy byl při volbách zvolen sociální demokrat Ludvík Aust s 3573 hlasy.

Dne 25. srpna byl za velké účasti dělnictva otevřen Dělnický dům na hořejším náměstí. S rozvojem dělnického hnutí sílila i zdejší tělocvičná jednota. Při prvním veřejném cvičení v Kladně roku 1910 se zúčastnilo asi 1000 cvičenců DTJ.

Dalším výrazným projevem byla dělnická výstava roku 1911, pořádaná dělnickými organizacemi po volbách, v nichž sociální demokracie znovu zvítězila. Výstava vyrostla do velkých rozměrů a byla umístěna na dnešním náměstí Svobody a přilehlých pozemcích.

Z pavilonů kronika uvádí pavilon průmyslový, umělecký, šachty, výstavu grafiky a další části. Vedle podniků zábavy, koncertů, atrakcí a restaurací se udržel do dneška biograf umístěný po výstavě v Dělnickém domě.

Duší výstavy byli sociální demokraté Ludvík Aust a Antonín Zápotocký. Kronika připojuje poznámku, že Ludvík Aust přišel do Kladna roku 1898, byl úředníkem nemocenské pokladny, byl zvolen poslancem a po třináct let působil v zájmu svých politických souvěrců.

Před světovou válkou mělo Kladno roku 1910 celkem 19 366 obyvatel, z toho 9417 mužů a 9951 žen. Podle národnosti bylo 18 779 Čechů, 588 Němců a jeden Rumun. Roku 1910 bylo ve městě 1661 domů, do roku 1914 jejich počet vzrostl na 1750 čísel popisných.

Kronika vypočítává stav města před první světovou válkou. Ze státních úřadů uvádí okresní hejtmanství, c. k. soud, c. k. berní úřad, notářství, četnické velitelství, poštovní a telegrafní úřad, finanční úřad, cejchovní úřad a evidenci pozemkového katastru.

Ze samosprávných úřadů uvádí okresní a městský úřad. Církevně patřilo Kladno k arcidiecézi pražské a vikariátu slánskému; přifařeny byly Kročehlavy, Rozdělov, Újezd pod Kladnem a Motyčín.

Vojensky patřilo Kladno k doplňovacímu okresu pěšího pluku č. 28, zeměbrany č. 8 a domobrany č. 33.

Školství zastupovala státní reálka, c. k. vyšší škola průmyslová, soukromý ústav pro vzdělávání učitelek s právem veřejnosti, dvě školy měšťanské, šest škol obecných, německá obecná škola a pomocná škola obvodní.

Ve zdravotnictví byly ve městě dvě nemocnice: okresní nemocnice a závodní nemocnice Pražsko-železářské společnosti v místě zvaném V K.

Finanční péči obyvatelstva podle kroniky obstarávaly peněžní ústavy: městská spořitelna, občanská záložna a hospodářská záložna.

Průmysl byl reprezentován velkými závody Pražsko-železářské společnosti, Poldinou hutí a společností státních drah. Starostou města byl Jaroslav Hruška, dříve zdejší báňský lékař; po něm je uveden náměstek Ferdinand Bešta a po jeho smrti horní inspektor Josef Němeček.

Ředitelem městských úřadů byl Václav Pešek, tajemníkem Antonín Hoplanský, šéfem stavebního oddělení Ing. Stanislav Rohos a důchodním Václav Petrášek.

Vlastní vodárna v Dobré zásobovala město dobrou pitnou i užitkovou vodou. Veřejné osvětlení obstarávala firma Kollen a spol. vlastní elektrickou centrálou.

Farářem byl Antonín Maděra, rabínem byl podle hůře čitelného zápisu Heřman, evangelicko-reformovaným vikářem Stanislav Češek a kazatelem církve bratrské Václav Hruška. Správcem zdejšího velkostatku řádu benediktinů břevnovských byl Václav Janíček.

Vedle velkých společností působila ve městě řada menších průmyslových závodů, mimo jiné parní mlýn, válcový mlýn, továrna cukrovinek, továrna likérů, parní pila, továrna koželužská a několik uhelen různých majitelů.

Kronika před přechodem k válce vypočítává kladenský tisk před rokem 1914. Vycházely zde mimo jiné Kladenský obzor, Kladenský kraj, sociálně demokratická Svoboda, Středočeský živnostník, Nový Havlíček, křesťansko-sociální Právo, Zájmy horníků a list cestujících obchodníků Trhovec.

Zápis zároveň zachycuje šíři městských živností. Před válkou bylo v Kladně podle kroniky 70 hostinců, 75 hokynářů, 18 obchodníků, 9 cukrářů, 54 mužských a 36 dámských krejčích, 51 obuvníků, 17 pekařů, 24 řezníků, 14 uzenářů, 8 stavitelů, 6 zednických mistrů, 22 holičů, 16 hodinářů a 7 fotografů.

Kromě toho zde působilo 6 advokátů a 8 učitelů hudby. Kronika uvádí také bohatý spolkový život: spolky kulturní, sportovní i zábavní.

Roku 1912 začalo Kladno stavět vlastní moderní divadelní budovu. Zápis tím uzavírá obraz města před válkou jako průmyslového, živnostenského, spolkového a kulturního centra.

Druhá část skenu otevírá kapitolu Válka 1914. Bezprostřední příčinou evropské války byl atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este v Sarajevě dne 29. června 1914. Zpráva došla do Kladna okolo sedmé hodiny večerní; odpolední sportovní slavnost byla přerušena a zábavy zakázány.

Nejistota trvala do 26. července, kdy mobilizace podle kroniky udělala situaci zřejmou. Muži, mezi nimi mnoho horníků, spěchali k vojenským útvarům v Praze a Berouně. Zpočátku se naopak oslavovalo propuštění těch, kteří byli služby zproštěni, zvláště horníků.

Prvním příznakem války byl nedostatek drobných mincí. Ceny se zpočátku ještě výrazně neměnily, ale v srpnu zastavily zastavárny poskytování drobných záloh. Některé noviny přestaly vycházet nebo vycházely omezeně; koncerty a zábavy byly zastaveny. Sociálně demokratická Svoboda byla později obnovena jako Kladenská Svoboda.

Válka brzy omezila práci v továrnách. Část dělníků odešla k vojsku a dopravu narušil nedostatek vagónů, protože železnice sloužila vojenským transportům. Osobní i nákladní doprava byla rychle omezována.

První přímý dotyk války s městem přinesly transporty raněných. Dne 7. září projel Kladnem vlak s raněnými směřující do Chebu, podle kroniky ve 43 vozech.

První transport raněných určený přímo do Kladna přijel 30. září. Šlo o 83 lehce raněných mužů; 43 bylo umístěno v okresní nemocnici a 40 v závodní nemocnici hutí.

Na přelomu října a listopadu projížděly přes kladenské nádraží první transporty haličských uprchlíků, převážně židovského obyvatelstva. Další transporty byly umisťovány v kladenském a slánském regionu.

Začátkem listopadu byli horníci a hutní dělníci podřízeni vojenskému velení. Dne 8. listopadu skládali vojenskou přísahu a byli zproštěni frontové služby, ale pracovali pod vojenským dohledem. U hutí a šachet stály stráže a pozdní příchod nebo odmítnutí práce se posuzovaly jako vojenské přestupky.

Kronika uvádí, že zpočátku nebyl odpor. Každý věděl, že odmítnutí práce by znamenalo vojenské odvedení a frontu. Život ve městě kronikář popisuje jako smutný a podřízený tvrdé ruce vojenského velení.

V železárnách působil jako vojenský velitel penzionovaný plukovník Václav Hložek. V listopadu byla budova reálky upravena jako záložní vojenská nemocnice, lékařský dohled zde vykonával MUDr. Ignác Hajný a městský fyzik.

Dne 11. listopadu bylo přes Amálii přepraveno 534 vojáků, většinou těžce raněných; 21. listopadu následovalo dalších 90. Dne 29. listopadu zemřel v Kladně první raněný voják, Rus, který byl pohřben s vojenskými poctami na místním hřbitově.

Konec roku 1914 přinesl prohlídky domobranců, rostoucí drahotu a také případy podvodníků, kteří zneužívali sbírky na uprchlíky nebo válečné účely. Dne 20. listopadu bylo tiše připomenuto sté výročí narození kladenského rodáka Václava Hulce.

Rok 1915 začal podle kroniky špatně. Lednové počasí připomínalo duben a zvyšoval se nedostatek různých věcí. Probíhaly rekvizice cínu a dalších materiálů.

Kvůli nedostatku mouky začalo přídělové hospodářství. Nejprve se omezovalo vydávání mouky, koncem března 1915 byly zavedeny moučné lístky.

Železárny kvůli státním zakázkám opět pracovaly naplno. V dubnu se v zahraničí šířily zprávy o nepokojích v průmyslových krajích a zmiňováno bylo i Kladno. Kronika je označuje za nepravdivé; ve městě byl klid a ojedinělé výtržnosti se podle zápisu uklidnily po veřejné vyhlášce starosty.

Skauti SK Kladno konali strážní službu proti krádežím, protože četnictvo bylo oslabeno odchody k vojsku. V květnu začal jednotný chléb.

Protože hutě pracovaly více a mužů ubývalo, byly do závodů přijímány ženy. Kronika tím zachycuje změnu válečné práce v kladenském průmyslu.

Dne 29. května 1915 došlo na dole Engerth k neštěstí. Otřes zasypal 13 horníků; 12 bylo zachráněno, horník Hromada zemřel.

Dne 26. června nařídilo ministerstvo regulaci zbylého ostnatého drátu. Léto bylo velmi suché, v červnu panovala velká vedra, ale na Vysočině 15. června přišly mrazy tak silné, že v kraji zmrzla bramborová nať.

V červnu probíhaly v Kladně další vojenské prohlídky. Dne 18. června začala působit městská aprovizace a prodávala potraviny. Dne 23. září byla nařízena rekvizice koní a obyvatelé museli odevzdávat zinek, měď a mosaz.

Téhož roku neznámý pachatel v Libušíně zabil uherského vojáka; pachatel nebyl zjištěn.

Dne 13. listopadu 1915 navštívil Kladno arcivévoda Leopold Salvator, aby si prohlédl Pražsko-železářskou společnost a Poldinu huť. Město bylo vyzdobeno, školní děti vytvořily špalír a starosta Hruška jej přivítal. Po prohlídce závodů arcivévoda z Kladna hned odjel.

Kronika odmítá latinské rčení, že za války mlčí múzy. V Kladně se podle ní kulturnímu životu dařilo i za válečných poměrů.

Na konci roku 1914 uzavřela divadlo Bláhova společnost, začátkem roku 1915 přišla Janovského opera. Po jejím odchodu převzala na podzim scénu další společnost s místními ochotnickými silami. Kronika oceňuje, že se za války vytvořil schopný kladenský divadelní soubor.

Starosta Jaroslav Hruška podle kroniky divadlo podporoval. Zápis jej hodnotí jako člověka s porozuměním pro dramatické i hudební umění a jako patrona zdejšího divadla a hudby.

Rok 1916 začal bez naděje na brzké ukončení války. Válečné rekvizice se rozšiřovaly: odevzdávat se měly stroje, dynama, poháněcí stroje a další kovové předměty. Všechny předměty z olova musely být odvedeny do sběren.

Současně rostla drahota. Kronika zachycuje ceny potravin stanovené v týdnu od 3. do 11. ledna 1916 okresním hejtmanstvím. Hovězí maso stálo 3,60 až 6 korun za kilogram, telecí maso 3,60 až 6 korun, skopové 3 až 4,40, vepřové 5,20 až 6 korun, uzené maso až 8 až 9 korun, husy 17 až 24 korun, máslo 7,80 až 8,40 korun a sádlo 7,84 až 8,12 korun.

Ceny podle kroniky ukazují rychlé zdražování potravin a tlak na domácnosti. Zápis tak převádí válečnou situaci z velké politiky do konkrétních cen masa, mléka, másla a dalších základních věcí.

Dne 11. ledna 1916 byly stanoveny nové zvýšené ceny mouky a chleba. Pšeničná mouka na pečivo stála 1,20 koruny, vážené pečivo 1,98 koruny a chlebová mouka 50 haléřů. Bochník chleba o hmotnosti 1 kilogram a 26 dekagramů stál 56 haléřů.

Kronika dále uvádí ceny cukru, hrozinek, kávy, petroleje a dalších potravin nebo potřeb. Protože se tyto ceny nedodržovaly, zboží mizelo z trhu a podle zápisu pomalu začala lichva potravinami.

Kvůli nedostatku práce vláda přesídlovala obyvatelstvo do jiných krajů monarchie. Mnozí z východních oblastí, například z Muhovska a Hořelicka, byli ubytováni v Družicích u Poláků, kteří se opět odstěhovali do vlasti.

Počasí v lednu bylo příznivé, střídaly se jasné a slunečné dny, žádný sníh nebyl a teprve v polovině února nastaly silné mrazy se sněhem.

Přišly i špatné zprávy: zavedena byla ženská dávka ze záloh, znovu zdražila mouka a brambory.

Dne 21. února nastoupili vojenskou povinnost domobranci ve věku 47 a 48 let. V té době byl zastaven prodej listu Kladenský obzor, jeho místo v právu venkova převzala rubrika Kladenský obzor. Dne 19. února bylo na čtyři neděle zastaveno také úřední Právo.

Místodržitelským nařízením ze 4. února 1916 byl chléb pro živnostenské pečení upraven tak, že obsahoval 80 procent mouky a 20 procent látek náhradních, například bramborové mouky nebo kukuřice.

Kronika hodnotí zásobovací poměry v Kladně jako poměrně dobré. Obecní aparát podle ní fungoval a obyvatelstvo dosud nemělo důvod k stížnostem. Horší situace byla v závodech, kde byly aprovizorní závodní konsumy.

V té době byly zavedeny cukřenky s dávkou jednoho a čtvrt kilogramu na osobu měsíčně. Začal se projevovat nedostatek brambor a pivo, které již bylo špatné kvality, se dále omezovalo. V dubnu byly dokončeny prohlídky domobranců osmnáctiletých a značná část jich byla odvedena.

Dne 7. dubna se ve zdejším divadle konal koncert pod záštitou koncertního virtuosa Richarda Ziky. Hrál Paganiniho koncert D dur a spoluúčinkovali Vladimír Šak, Rudolf Šťastný a Kladenská filharmonie.

Kronika zaznamenává, že v době válečného přejmenovávání byly v Kladně pojmenovány ulice Hutská, arcivévody Bedřicha, Dubská, Leopolda Salvatora, Břiční, Conradova, Žďárská a Zbyňkovova. Názvy byly podle zápisu na tabulkách vyvěšeny, ale nikdy se neujaly a během doby samy zmizely.

Dne 1. května 1916 byl zaveden takzvaný letní čas. Hodiny se toho dne posunuly o hodinu dříve a tak se počítalo až do konce září. Kronikář poznamenává, že opatření mohlo mít něco dobrého do sebe, ale jako každá novota bylo přijímáno se skepsí.

Dne 28. a 29. dubna pořádalo zdejší reálné gymnázium koncert ve zdejším divadle. Účinkoval virtuóz na basu pan Kuchynka, člen Národního divadla pražského, a harfenistka paní Vekentová. Vedle Mozartova smyčcového kvarteta byla provedena Haydnova Dětská symfonie. Ve dnech 30. dubna až 7. května se konal týden Červeného kříže.

Dne 3. května vypukl na kladenském nádraží požár. Zachvátil skladiště firmy Rütgers, formy na napouštění pražců dehtem. Shořelo 6980 pražců a škoda byla odhadnuta na 34 000 korun. Požár trval až do příštího jitra a zasahovaly hasičské sbory z Kladna, Kročehlav, Rozdělova, Přítočna a Dubí.

Obchodní bilance Poldiny hutě za rok 1915 byla podle kroniky nadmíru dobrá. Vyplácela se patnáctiprocentní dividenda, akciový kapitál byl zvýšen na 20 milionů korun a huť zaměstnávala okolo 5000 dělníků.

Kronika dále uvádí divadelní dění. V červnu hostoval v kladenském divadle mistr Vojan v roli Valenty v Tylově hře Paličova dcera. Další vystoupení a odvodové prohlídky dokládají, že kulturní provoz i válečný tlak na mužskou populaci probíhaly vedle sebe.

Dne 22. června 1916 vypukl ve Werkshotelu požár, který trval od pozdních večerních hodin až do rána. Způsobil značnou škodu na vnitřním zařízení, které bylo pojištěno.

Koncem června byly zavedeny lístky na odběr kávy. Dne 17. července se za příčinou ukončení školního roku konala velká dětská slavnost na hřišti SK Kladno.

Dne 19. července navštívil úředně Kladno pražský vojenský velitel generál Kestranek kvůli inspekci nemocnice a šachet.

Ve dnech 22. a 23. července 1916 hostovala v kladenském divadle opera Národního divadla pražského s celým souborem. Byly provedeny zpěvohry Lazebník sevillský a Hubička.

Dne 1. srpna nastupovaly k odvodu ročníky 1897 a 1896–1885. Kronika poznamenává, že bylo tehdy mnoho pláče a zvlášť těžko snášeli odvod horníci, často lidé již nemocní, stižení a válečnou stravou zesláblí.

Dne 18. srpna se konala oslava narozenin císaře Františka Josefa I. V předvečer bylo slavnostní představení v divadle, dopoledne bohoslužby a slavnostní koncert na náměstí. Město bylo vyzdobeno prapory a obchody byly po celý den uzavřeny. Kronikář dodává, že šlo o poslední oslavu narozenin Františka Josefa I.

V září byla ukončena první sezóna kladenského divadla. Odehráno bylo 168 činoherních představení, z toho 109 činoher a 59 původních her. Hostovali zde mimo jiné Vojan, Želenský, Jan Vávra, Sedláček a další umělci. Dvěma operními představeními byly Hoffmannovy povídky. Finanční stav sezóny byl podle kroniky uspokojivý.

Kronika uvádí bilanci Pražsko-železářské společnosti za správní rok 1915–1916. Společnost měla 15 767 347 korun čistého zisku a dividenda činila 38 procent, tedy 190 korun na jednu akcii.

Železárna zaměstnávala asi 13 000 lidí. Těžba za rok 1915–1916, uváděná za období od 1. července do 30. června, zahrnovala mimo jiné 14,836 milionu metrických centů kamenného uhlí, 8,069 milionu centů surové rudy, 4,859 milionu centů vápence, 3,749 milionu centů surového železa a další položky železného polotovaru, hotových válcovaných výrobků, litinového zboží a Thomasovy moučky.

Podzimek 1916 přinesl další válečná opatření. Bylo nařízeno zavedení bezmasých dnů, jimiž byly pondělí, středa a pátek. Omezena byla spotřeba piva, nejmenší míra činila dvě deci a místo drobných peněz se v oběhu objevovaly železné dvouhaléře.

V té době se zvýšily hotelové tarify a kronika poznamenává, že při drahotě začala ve městě řádit úplavice, jejíž případy byly stále častější.

Domobranci ročníků 1874–1869 nastoupili 2. října a ročníky 1892–1880 dne 10. října.

Dne 3. listopadu zpíval v Prodané nevěstě Jenika mistr Otakar Mařák. Kronika v téže době uvádí, že Poldina huť rozšiřovala výrobu stále více a pro nýtovací práce používala zajatce srbské a italské. Zakoupila pozemky ve Švermově ve výměře 70 hektarů pro stavbu ocelárny.

Dne 21. listopadu 1916 zemřel císař František Josef I. Byl nařízen smutek a byly vyvěšeny černé prapory. Kronikář však dodává, že v běhu událostí se na to brzy zapomnělo. Nástupcem byl císař Karel. Dne 3. prosince skládali vojáci a dělníci pod vojenským komandem přísahu věrnosti novému panovníkovi.

V této době se podle kroniky objevovali již zvlášť hrubí lichváři, kteří spekulovali s bídou lidí a vyháněli ceny potřebných věcí tak, že perspektiva do budoucnosti byla ještě chmurnější. Lid jim říkal keťasi.

Kronika srovnává počet narozených a zemřelých v Kladně. Roku 1906 se narodilo 564 dětí a roku 1916 jen 212. Roku 1906 zemřelo 452 osob, roku 1916 celkem 417. Kronikář k tomu dodává, že porovnání nepotřebuje výklad a že nastávají ještě horší doby.

Rok 1917 nezačal dobře. Všude stál těžký mráz a tísnivé dusno se podle kroniky vznášelo nad celou říší. Naděje na vítězství nebylo a válka se vedla na mír.

V lednu byly zvýšeny železniční tarify. Policejní hodina byla stanovena na jedenáctou hodinu večerní, obchody směly mít otevřeno do sedmi hodin a potravináři do osmi hodin večer.

Bylo vydáno nařízení o rekvizici mosazných klik a nábytkových kování v kavárnách a hostincích. Kronika popisuje také rostoucí bídu: sílily stížnosti, a proto byly vyživovány školní děti ve školách, polepšovně a v radniční kuchyni za vedení Karla Norberta a Isabelly Jose.

Dne 17. ledna se v divadle konal koncert Mary Cavanové a Otakara Mařáka. Dne 8. března byla v divadle provedena Smetanova opera Dalibor s tenoristou Národního divadla Theodorem Schützem. Dne 10. dubna koncertovala Česká filharmonie pod vedením Viléma Zemánka a 13. dubna byl uveden Hrubínův Job na paměť padesátiletého výročí otevření divadelní budovy.

Dne 2. června koncertoval v divadle mistr Ondříček s Kladenskou filharmonií. Dne 9. června byla uvedena Weisova zpěvohra Rensor z Měníka, dne 27. září Tylova Fidlovačka, 3. listopadu Leoncavallovi Komedianti.

V roce 1917 začínal opravdový nedostatek všeho. Osvětlení města bylo omezeno. Podle kroniky pokračovaly i neřesti, které válka přinesla: hazardní hry, prostituce vdaných žen, zneužívání mládeže a potulky školních dětí.

Dělnictvo se začalo reptat a každou chvíli došlo k nejakému incidentu. Dne 10. května přednesli Aust a Kindl, předáci sociálně demokratické strany, starostovi obce a okresu přípis dělnictva, které se dožadovalo všeobecného, rovného, přímého a tajného hlasovacího práva.

V roce 1917 se neurodilo dost obilí a jeho kvalita nebyla dobrá. Přesto byl dosud v Kladně poměrný klid. Dne 16. dubna obdržel okresní hejtman Heřman Šlechta válečný kříž třetí třídy za občanské zásluhy.

Rok 1918 podle kroniky začal velmi špatně. Všeobecná únava, vyčerpanost dělnictva i duševní a hmotný nedožitý konec hrozné války působily na mysl občanstva tísnivě. Nespokojenost nemajetných vrstev byla velká a hleděla propuknout děsivým výbuchem.

Z pátku na sobotu 18. ledna vypukla po půlnoci stávka v Poldině huti. Dělníci chodili z oddělení do oddělení a vyzývali ke stávce. Program a cíl stávky byl podle kroniky: mír, chléb a sebeurčení národů.

Druhého dne ráno se všichni shromáždili u Dělnického domu, kde byli také dělníci jiných závodů. Po přečtení přání a tužeb dělnictva odebrali se všichni průvodem za zpěvu písní na dolejší náměstí. Odtud byla vyslána deputace k okresnímu hejtmanovi. Ten ji přijal a vyzval dělnictvo ke klidnému chování a doporučil deputaci cestu do Vídně.

V neděli 20. ledna se na kladenském náměstí sešlo velké množství hutníků a horníků místních i okolních. Manifestovali za všeobecný mír, sebeurčení národů a zrušení militarizovaného dělnictva. Mluvili redaktor Skalák z Prahy, Dr. Soukup, Ludvík Aust a další.

V pondělí i úterý byly tábory opět četně navštíveny, ale nedošlo k žádnému incidentu. Dělnictvo se poté vrátilo do práce. V šachtách však nastala stagnace práce a závody začaly dělnictvo propouštět.

Přes to všechno bylo podle kroniky ve městě ještě veselo až bujně. Lidé hodně vydělávali a v nesvětlitelné zoufalosti všechno utráceli. Nikdo nemyslel na zítřek. Tančilo se, pilo a hrálo v karty.

Bída však byla čím dál horší. Jedl se chléb, který se rozpadával pod rukama, protože v něm už nebyla mouka a byl jako piliny. Lidé si vařili listí, tuřín a mrkev. Kronikář připomíná, že vařil denně přes 100 kilogramů a nikdy nemohl sám ani sebe zhubnutí ochránit. V březnu 1918 vařil prý 62 kilogramů, než byl byt vyprodán.

Zápis končí osobní vzpomínkou na nedostatek a na to, že i krev z řezníka byla velkou pochoutkou, z níž se dělaly pokrmy bez omastku. Kronikář uzavírá, že to byly hrozné časy.

Dne 8. ledna 1918 zaznamenala kronika v Kladně zvláštní přírodní úkaz: kolem třetí hodiny odpoledne se od západu přihnaly temné mraky, hřmělo a blýskalo se a nastala taková tma, že se muselo svítit již od časného odpoledne.

Dne 24. ledna vyletěla v Hostivicích do povětří prachárna. Podle kroniky byly tři výbuchy tak silné, že detonace byla v Kladně dobře slyšet. Zápis uvádí zranění dělnic a vojínů; zprávy o události byly cenzurou potlačeny podobně jako při výbuchu v Bolevci u Plzně.

Kronikář zdůrazňuje, že o skutečném stavu věcí ve světě i na bojištích se lidé dovídali hlavně ústním podáním, protože cenzura řídila tisk a noviny měly zakázáno psát o podobných věcech.

Dne 13. března byl v obci Dubí četníkem zastřelen vojenský zběh. Zápis dále uvádí, že odvody a odchody branců probíhaly téměř skrytě, takže ve veřejnosti nevzbudily výraznější pozornost.

První máj roku 1918 byl oslaven klidem práce. Na náměstí se konal tábor lidu, při němž mluvili Šmeral a Soukup. Kronika poznamenává, že všude byl zachován důstojný klid.

Dne 2. května začala částečná hornická stávka a po okolních vsích docházelo k rabování. U mlýna u Bezděkova byl při pokusu davu dostat se dovnitř zastřelen mladík Václav Holeček. Kronikář uvádí, že šlo asi o dvacetiletého hocha, který se na místo dostal spíše ze zvědavosti.

Kronika dále zaznamenává smrt místního učitele a vodárenského pracovníka, která ve městě vyvolala smutek, a také úmrtí velitele z hutí ve Klošově, nahrazeného Merzem ze švermovské správy.

V létě roku 1918 se podle kroniky říkalo, že je něco ve vzduchu a že se blíží konec války. Jméno generála Francheta d'Esperey bylo zmiňováno 18. srpna a z ciziny přicházely tajné zprávy o politickém obratu.

Dne 28. října 1918 se zpráva o prohlášení samostatného českého státu v Praze rozletěla po Kladně i okolí. Kronika popisuje všeobecné nadšení z politické nezávislosti.

Zvěst o událostech v Praze dorazila do Kladna v odpoledních hodinách a rychle se roznesla po městě i okolí. Večer bylo obyvatelstvo na nohou. Lidé chodili v průvodech ulicemi, zdobili se červeno-modro-bílými trikolorami, provolávali slávu, smáli se, jásali a někteří plakali.

Veřejné nápisy a symboly starého režimu byly rychle odstraňovány. Z veřejných úřadů i trafik zmizely orlice, vojsko strhávalo císařská označení a nahrazovalo je kokardami.

Druhého dne se do Kladna sešlo velké množství lidí. Práce byla zastavena, venkované přicházeli s hudbami a na kladenském náměstí se konal tábor lidu. Promluvili doktor Hajn, Aust a Skála. Podle kroniky byla všude slavnostní nálada.

O udržení pořádku se staralo četnictvo a sokolské hlídky. Veřejné úřady a korporace skládaly přísahu novému státu do rukou doktora Hajna jako předsedy prozatímní výkonné politické moci.

Dvě setniny pěšího pluku, které byly v Kladně zbylé, vyčkávaly další vývoj. Po vysvětlení situace odešly pod velením svého velitele a s vojsky dohody i národním výborem do Uher. Vojáci byli podle zápisu Rumuni a rádi se vraceli domů.

Po prvních dnech převratu se poměry rychle uvolnily. Kronika poznamenává, že každý nesl svůj osud lehčeji, protože věděl a chápal, že bude opět lépe.

Dne 3. listopadu 1918 se mnoho Kladeňáků účastnilo národní pouti na Bílou horu. Dne 18. listopadu byla v Kladně zavedena osmihodinová pracovní doba.

Dne 24. listopadu odešla pochodová setnina kladenských dobrovolníků na Slovensko proti Maďarům. Kronikář poznamenává, že mnoho z nich se později nevrátilo.

Dne 26. listopadu byla zastavena práce v Poldině huti. Dělnictvo si vynutilo vyšetřování některých představitelů závodu. Ředitel Hatlaňka byl podle zápisu nahrazen a přeložen, stejně jako někteří další pracovníci vedení závodu.

Dne 1. prosince sesadily národní výbory obecní správy v Kladně, Hnidousích, Libušíně a Buštěhradě a nahradily je správními komisemi. Dne 28. prosince odjela další setnina kladenských dobrovolníků na Slovensko.

Vánoce roku 1918 byly podle kroniky veselé. Vojáci se vraceli domů k rodinám, aby se po dlouhém trápení znovu oddali svému povolání. Kronika však upozorňuje i na lidi, kteří si pod slovem svoboda vykládali osobní nevázanost, což vedlo k policejním zásahům.

Rok 1919 začínal podle kroniky klidněji. Jako v každém mladém státě bylo i v Kladně stále živo. Nový duch zavládl všude a všechny vrstvy očekávaly zlepšení životních podmínek. Národní výbor zasedal ve stálých schůzích pod předsedou doktorem Hajnem a řídil veřejný život obce.

Všechny politické strany byly zprvu za jedno a obyvatelstvo mělo velkou víru v lepší budoucnost. Poměry však stále ztěžovalo nedostatečné zásobování. Někteří lidé využívali staré zásoby a prodávali je za velmi vysoké ceny.

Počátkem ledna narostl odpor proti obchodníkům tak silně, že 7. ledna dopoledne dav vnikl do několika obchodů a násilně si bral zásoby. Kronika uvádí jména některých obchodníků a poznamenává, že ještě dopoledne byl sjednán klid.

Dne 8. ledna přišlo mnoho lidí z okolních vesnic, aby se vrhli na takzvané keťasy. Francouzští legionáři 21. pluku, kteří přišli do města, brzy zjednali pořádek, takže obyvatelstvo ztratilo chuť k výtržnostem.

Dne 9. ledna byly obchody zavřeny a proběhl úřední soupis veškerého zboží a potravin. Kronikář poznamenává, že ani potom se mnoho nezlepšilo, protože zboží mizelo z prodeje najednou a nebylo.

V masopustě se tančilo o závody. Ačkoli velké většině tanečníků kručelo v břiše, byla podle kroniky všude veselá hojnost.

Ve dnech 6.–8. března proběhlo kolkování bankovek v místní spořitelně, Občanské záložně a České průmyslové bance. Kolkování se provádělo podle čísel domovních. Ačkoli opatření provázela ztráta poloviny hotovosti, obyvatelstvo je podle kroniky přijalo s vědomím národní povinnosti.

Dne 1. května byl svátek práce v Kladně slaven velkým způsobem. Každá politická strana slavila odděleně. Tábora sociálně demokratického na náměstí se účastnilo asi 50 000 lidí a u divadla bylo asi 5000 českých socialistů. Manifestace proběhly důstojně.

Na zlatý poklad republiky bylo v Kladně sebráno 810 zlatých a 8063 stříbrných předmětů. Zlaté předměty vážily 3 kilogramy a stříbrné 18 kilogramů.

Dne 28. dubna 1919 přijel do Kladna k přehlídce plukovník Philippe, aby prohlédl 22. pluk francouzských legionářů. Dopoledne za zvuku trubačů a plukovní hudby vyšli legionáři z místa ubytování na náměstí, kde se konala přehlídka. Vojáky oslovil předseda národního výboru doktor Hajn a poté plukovník Philippe francouzsky. Hudba zahrála českou, francouzskou a anglickou hymnu.

Dne 24. května vypukly v Kladně protidrahotní bouře. Lid se seřadil do průvodu s rudými standardami a nápisy, šel k obchodníkům a žádal slevy. Na náměstí před radnicí byla postavena šibenice a někteří obchodníci k ní byli přiváděni, aby slíbili, že nebudou keťasovat.

Druhého dne se do Kladna chystalo mnoho lidí z venkova. Město však bylo již v časných ranních hodinách obklíčeno kordonem vojska a četnictva, takže se do něj nikdo nedostal. Šibenice na náměstí zůstala stát a byla odstraněna 29. května.

Dne 12. června 1919 byl zatčen legionář Alois Muna, socialistický předák činný v komunistickém hnutí. Byl zatčen v bytě Žofrochelo, předán stráži a odvezen do Prahy.

Dne 15. června 1919 se konaly první volby do obecního zastupitelstva. Výsledek podle kroniky: sociální demokraté 5451 hlasů a 20 mandátů, národní socialisté 1497 hlasů a 5 mandátů, národní demokraté 1547 hlasů a 5 mandátů, živnostníci 784 hlasů a 3 mandáty, lidovci 497 hlasů a 2 mandáty, Němci 331 hlasů a 1 mandát.

Téhož roku byla obvyklým způsobem oslavena památka Mistra Jana Husa. V předvečer 5. července byla v divadle akademie a kolem Kladna byly zapáleny ohně a hranice. Ráno 6. července se na náměstí konal tábor lidu se slavnostním koncertem.

Počátkem školního roku pokračovaly pokusy odstranit z obecních škol některé jeptišky. Podle kroniky se to podařilo jen částečně.

Dne 28. října, národní svátek, byl oslaven důstojně. V divadle byla dávána Smetanova Libuše.

Nově zvolené zastupitelstvo obce zvolilo starostou sociálního demokrata Karla Kindla. Prvním náměstkem byl Antonín Žofrotecký a druhým náměstkem Eduard Procházka. Správa obce tak znovu nabyla pravidelného rázu.

Dne 29. října napadlo mnoho sněhu, takže o dušičkách byl hřbitov úplně sněhem zavátý.

Dne 12. listopadu vypukla stávka úředníků a dílovedoucích Poldiny hutě. Kronika uvádí, že skončila ke spokojenosti stávkujících.

V divadle a zvláště v druhé polovině roku 1919 byla pěstována opera a opereta vedle činohry. Podle kroniky šlo o nejskvělejší období zdejšího divadla. Předsedou divadelního spolku byl Niederle, ředitelem činohry Vilém Táborský a kapelníkem i režisérem operním a operetním Konarov. Uváděny byly mimo jiné Carmen, Libuše, Prodaná nevěsta, Hoffmannovy povídky a řada operet. Sbor měl 16 členů a orchestr 28 členů.

Rok 1920 podle kroniky začal veseleji. Díky vlastnímu hospodaření s obilím měla republika možnost obyvatelstvo lépe zásobovat, což mělo vliv na uklidnění veřejných poměrů. Strašné poměry, které začaly roku 1914, pomalu ustupovaly, ale zásobování ještě nebylo dostatečné a při racionálním využití stačilo nanejvýš do příští žně.

Se zlepšujícími se poměry se znovu objevovala stará slovanská povaha vyhýbající se snášenlivosti a bratrskému soužití. Politické strany se začaly ostře potírat a vznikal boj o politickou moc.

Dubnové volby do poslanecké sněmovny nepřinesly v Kladně zásadní zvrat. Sociální demokracie si udržela první místo, ale byla již znát vnitřní krize strany, která směřovala k rozdělení na pravé a levé křídlo. Umírnění praváci byli v Kladně vedeni starostou Karlem Kindlem, radikálnější levici zastupoval náměstek starosty Antonín Žofrotecký.

Pravější sociální demokraté zůstali v menšině, zatímco druhá frakce, komunisté, měla poměrně velkou většinu. Boj mezi oběma frakcemi byl úporný a nebyl veden zvlášť vybranými prostředky. Dělnický dům zůstal komunistům.

Dne 4. dubna 1920 se kronikář s pěveckým odborem Dramatického sdružení sociálních demokratů účastnil pěveckých závodů v Praze ve Smetanově síni Obecního domu. Mimo povinný sbor zazpívali Balladu na slova Hynka Máchy, kterou pro tuto příležitost narychlo komponoval.

Na jaře roku 1920 začal divadelní orchestr pořádat populární koncerty v parku u divadla, v neděli dopoledne a ve středu večer. Účast byla podle kroniky ohromná.

Divadlo propustilo koncem sezony 1920 zpěvohru a počátkem září zahájilo nové činoherní hry. Divadelní orchestr pak hrál dopolední koncerty v divadle místo v parku.

Rozpory mezi politickými stranami se stále prohlubovaly a otravovaly veřejný život až k zoufání.

V prosinci došlo stejně jako jinde v republice ke komunistickému puči. Komunisté obsadili na chvíli radnici a ulice, ale druhého dne přišlo vojsko, obsadilo náměstí a znemožnilo tábor lidu. Někteří komunističtí předáci, mezi nimi Žofrotecký, učitel Náprstek, Muna a další, byli zatčeni a odvezeni do Prahy.

V noci roku 1920 vybuchla na dole starého hornictva stávka, která zkrátila špatně navrtané šachty a měla za následek ztrátu hlubinné těžby 32 363 tun uhlí v kladenském revíru.

Policejní statistika za rok 1920 uvádí 115 krádeží, 123 předvedení pro přestupky, 87 četnických asistencí, 36 oznámení nálezů, 10 osob zatčených pro potulku, 4 osoby odvezené do ústavu pro choromyslné, 9 osob zatčených pro výtržnosti, 160 ponechaných na policii přes noc, 50 dodaných do nemocnice, 10 sebevražd a jednu vraždu.

Počátkem roku 1921 zabral Pozemkový úřad velkostatek zdejší patricijské řady benediktinů z Břevnova. Kronika uvádí, že bude jako zbytkový statek zjeven.

Dne 23. ledna 1921 se na valné hromadě sloučily SK Kladno a AC Kladno do jednoho klubu. Nový SK Kladno měl 700 členů a odbory fotbalový, atletický, tenisový, studentský a skautský. Předsedou byl zvolen městský zvěrolékař Josef Leichert.

Dne 28. ledna pořádal bývalý divadelní orchestr v městském divadle Mozartův koncertní večer. Dne 2. února koncertovalo v divadle Pěvecké sdružení pražských učitelů pod Šmilou. Dne 16. února byla provedena Smetanova a Fibichova díla pod vedením Cyrila Novotného.

Dne 24. února 1921 bylo na valné hromadě Sokola usneseno zřídit stadion za drahou ve Štěpánce. Pozemek byl podle kroniky ležící na katastru obce Rozdělov. Bylo nutné vykácet les a pole pořídit s vlastní úpravou. Nařízena byla všeobecná pracovní povinnost členstva.

Kronikář popisuje, jak členové, kteří dříve neveděli, co je motyka nebo lopata, chodili denně pracovat, lopotili se v potu tváře a později se střídali ve hlídkách.

V divadle byla 17. března provedena hra bratří Čapků R.U.R. Dne 1. dubna se konal koncert ve prospěch Červeného kříže. Účinkovali Felix Kumpf, komisař politické správy na cello, a Gizela Jansonová na klavír.

Dne 11. dubna se na šachtě Mayrau stalo neštěstí. Klec s devatenácti osobami přejela při sjíždění a zahákla se. Všichni byli zraněni těžce nebo lehce a odvezeni do nemocnice.

V té době byla rozpuštěna kladenská obecní správní komise. Komisařem byl ustanoven rada Rozsypal, přednosta politické správy, a ujal se všech funkcí.

Dne 20. dubna zemřel sokolský pracovník František Šedr. Byl známým sokolským borcem a pohřeb na zdejším hřbitově se konal za velké účasti.

Dne 2. května byla na městském úřadě zavedena jednoduchá frekvence od 8 do 2 hodin místo dosavadní dvojité.

Jarní sbírka ve prospěch Červeného kříže vynesla 15 796 korun.

Krajský sokolský slet se konal v červnu za ohromné účasti sokolstva. Kladno vzalo v ty dny na sebe ráz červenobílý. Veřejné cvičení žactva bylo 2. července, dorostenecký den 9. července a hlavní den s průvodem městem 16. července. Náčelníkem a duší celého podniku byl Jindřich Draxler.

Občanská záložna měla roku 1921 celkem 7790 vkladatelů a 15 232 908 korun vkladů. Čistý zisk ústavu činil 24 394 korun.

Roku 1922 začalo v Kladně působit nové státní policejní komisariát. Prozatímní expozitura byla vedena policejním radou Václavem Vepořítkem z Brna a umístěna v nové budově při okresní politické správě. Úkolem bylo připravit policejní obvod Velkého Kladna, v němž měly být zahrnuty Kladno, Kročehlavy, Dubí a Rozdělov.

Dne 8. ledna bylo zahájeno pravidelné poštovní autobusové spojení mezi Kladnem a Slaným na linkách Kladno–Okoř–Slaný a Kladno–Libušín–Slaný. Spojení vedlo z kladenského nádraží na slánské nádraží se zastávkami. Jedna cesta trvala hodinu a stála 10 korun.

Dne 25. ledna přednášel v divadle cestovatel Enrique Stanko Vráz. Podle kroniky přednášel uchvatně více než tři hodiny.

V druhé polovině ledna řádila v Kladně epidemicky chřipka. Školy byly uzavřeny a podle kroniky onemocnělo průměrně 18 procent žactva. Dne 19. ledna byla sousední obec Motyčín povýšena na městys.

Dne 3. února vypukla stávka horníků v celém kladenském revíru. Trvala do 12. února, kdy stávkující dosáhli svého. Dne 13. února se opět fárala.

Pražsko-železářská společnost propustila v důsledku hornické stávky mnoho hutníků. Poldina huť kvůli špatné konjunktuře omezila výrobu.

Dne 22. února přednášel cestovatel J. V. Frič o své cestě Jižní Amerikou. Přednáška byla doprovázena světelnými obrazy.

Dne 5. března se v divadle konal koncert pražského pěveckého sboru Typografie. Dne 25. března slavila Kladenská filharmonie dvacetileté trvání jubilejním koncertem. Po proslovu předsedy Hlaváčka zazněla mimo jiné předehra, řízení dirigenta a orchestrální skladby. Při komorních číslech programu působil František Žika.

Dne 7. dubna uspořádal Pepa Brabec, zdejší rodák a absolvent konzervatoře, koncert v městském divadle. Program tvořili Dvořák, Bach a Smetana a koncert byl doprovázen orchestrem.

Počátkem března 1922 byla založena Středočeská filharmonie, která vznikla z bývalého divadelního orchestru. Na ustavující valné hromadě byl předsedou zvolen advokát Adolf Klársa a dirigentem zůstal dosavadní dirigent.

První vystoupení se konalo na Velký pátek s profesorem Wiedermannem u varhan ve zdejším kostele. Zahrán byl mimo jiné Wagnerův Götterdämmerung.

Zahajovací večerní koncert byl 26. dubna. Orchestr měl 50 členů a hrál mimo jiné Dvořákovu symfonickou skladbu Z nového světa.

Dne 16. dubna byly v biografu Masarykovy ligy v Dělnickém domě dopoledne provedeny populární koncerty Dvořákových Slovanských tanců s velkým úspěchem.

Dne 12. dubna pořádal zdejší pěvecký spolek Smetana v městském divadle koncert s bohatým programem. Dne 17. května zde koncertovalo Pěvecké sdružení pražských učitelů.

Stávka kovodělníků v železárnách a Poldině huti, která vypukla 4. května, dopadla neblaze. Dne 4. června se pracovalo.

Dne 17. května se obecní zastupitelstvo usneslo podat vládě protest proti odstranění kovodělnických komisí ve zdejších společnostech, které byly zajišťovány proti státu a českému zaměstnanectvu.

Dne 4. června 1922 bylo na zdejším sokolském stadionu veřejné okrskové cvičení dělnické tělocvičné jednoty. Cvičenci podle kroniky podali důkaz dobré úrovně jednoty.

Dne 10. června konala Kladenská filharmonie zájezd do Žatce, kde uspořádala koncert Na Střelnici pod protektorátem Národní jednoty severočeské.

Dne 25. června proběhlo na hřišti Sparty veřejné cvičení federované dělnické tělocvičné jednoty. Průvod zahájilo 500 cyklistů a odpoledne se konalo cvičení prostná a s kladinami.

Dne 18. června se konala manifestační schůze soukromého úřednictva, svolaná Svazem báňského a hutního úřednictva. Tajemník ústředního výboru horních a hutních úředníků František Islinger promluvil o nemocenském pojištění a požadavcích soukromých úředníků.

V červnu konal sportovní klub Sparta zájezd do Jugoslávie. Hrál v Lublani, Bakarcu a Splitu; v zápise jsou uvedeny výsledky proti SK Hajduk a Slavii.

Dne 1. července 1922 zemřel ve zdejší nemocnici Josef Charvát, záložní tajemník sousední obce Motyčín, ve stáří 47 roků. Kronika uvádí, že se o Motyčín dobře zasloužil.

Ve dnech 5. a 6. července se konaly Husovy oslavy. Pátého večer byla v divadle akademie, při níž profesor Žed. Jořich přednášel o Mistru Janu Husovi po stránce národní a sociální. Průvod šel k Amálce, kde byla zapálena hranice a doktor Hajn mluvil o Husovi jako o průkopníkovi demokracie a svobody. Píseň Hranice vzplála slavnost ukončila.

Druhého dne se na náměstí konal tábor lidu, kde mluvili akademický malíř Jedinec a profesor Laudon-Stych. Večer byl koncert Kladenské filharmonie v parku u divadla.

Dne 16. července pořádal zdejší prapor 35. pěšího pluku na sokolském cvičišti vojenskou tělocvičnou slavnost. Byly provedeny ukázky tělovýchovy v armádě, boj kulometného oddílu, pořadové cvičení a boj bodákem.

Dne 9. července pořádala sokolská župa Budečská na sokolském cvičišti veřejné cvičení za účasti žup Krkonošské, Podřipské, Rakovnické a Sladkovského. Vrcholným bodem bylo soudobé cvičení na deseti bradlech.

Dne 22. července 1922 se konalo ustavující shromáždění tělovýchovné organizace, zapsané v kronice zkratkou FDTJ.

Zdejší sokolstvo se v srpnu 1922 hromadně účastnilo zájezdu do Lublaně, kde se konal jugoslávský všesokolský slet. Středočeská filharmonie v počtu 50 hudebníků jela na vyzvání se sokoly.

Výprava odjela z Kladna zvláštním vlakem 10. srpna a do Lublaně dorazila ráno 12. srpna. Účastníci byli slavnostně uvítáni jugoslávským sokolstvem a vojskem a poté šli v průvodu do ubikací.

Středočeská filharmonie hrála ve dvoře Smetanovy Mé vlasti a znovu Dvořákovy Slovanské tance. V Lublani pak hrála denně na několika místech, doprovázela cvičení sokolů a simultánní cvičení na bradlech, jehož se účastnil král Alexandr s chotí.

Výprava pokračovala přes Osek, Mostar, Dubrovník, Split, Bakar a Záhřeb a do Kladna se vrátila 24. srpna v noci.

Dne 2. září se na náměstí konal tábor lidu dělnického proti postupu kapitalistických společností v otázce nezaměstnanosti a snižování mzdy.

Dne 10. září hrály SK Kladno a SK Sparta nerozhodně 1:1. Kronika uvádí, že šlo o významný zápas s asi 5000 diváky.

Dne 9. září se na náměstí konaly za účasti asi 400 lidí náboženské úkony církve československé. Promluvil československý biskup Farský z Prahy.

Dne 2. října se v Kladně představilo Československé kvarteto ve složení Richard a Ladislav Žikovi, Karel Sancín a Ladislav Černý. Kronika připomíná, že kvarteto mělo úspěchy v cizině, v Německu, Rakousku i Jugoslávii, a že jeho mecenášem byl hrabě Egon Fürstenberg.

Počátkem října byly po dlouhém jednání mzdy horníků kladenského revíru sníženy o 22 procent.

Dne 14. října propukla stávka pekařů u firem Isabella, Louňová a Linzmayer. Brzy byla ukončena dohodou.

Dne 28. října se na náměstí konal komunistický tábor lidu, zatímco čeští socialisté měli tábor před divadlem. Dne 1. listopadu byly sníženy platy báňského a hutního úřednictva o 22 procent.

Dne 3. listopadu koncertovala Středočeská filharmonie za spoluúčasti Bety Klabíkové na klavír a Míly Khálíka na housle.

Dne 5. listopadu hrála Středočeská filharmonie symfonický koncert v sále Plodinové burzy v Praze, kde se jí podle kroniky dostalo velkého uznání.

Dne 25. listopadu vystoupili ve zdejším divadle známí moskevští herci Olga Gzovská a Vladimír Gajdarov.

Dne 9. prosince zhaslo v celém městě elektrické světlo a nesvítilo až do rána. Způsobeny tím byly citelné škody.

Dne 28. prosince se spolek majitelů domů v Kladně usnesl co nejdůrazněji protestovat proti vytvoření Velkého Kladna z důvodu finančního zatížení.

V roce 1922 odešlo mnoho dělníků za prací do Francie. Kronika uvádí, že práce tam byla těžká, ale stále byla.

Z obecní výstavby byly dokončeny zejména domy Spořitelny na horním náměstí a další družstevní domy. Výnos obecních dávek roku 1922 činil podle zápisu celkem 737 705,02 koruny.

Od 1. ledna 1923 nastala redukce platů státních a veřejných zaměstnanců.

Dne 19. ledna přednášel v divadle cestovatel Enrique Stanko Vráz na téma Po stopách staré slávy indiánské se světelnými obrazy pod patronátem místního klubu turistů.

Dne 14. ledna se konala slavnostní valná hromada ve Slavii. Zpráva o smrti doktora Rašína se 18. února rozšířila po celém městě a vzrušila všechno obyvatelstvo.

Dne 3. března slavil pěvecký spolek Smetana jubileum desetiletého trvání. Při koncertě v divadle zazněly skladby Bendla, Smetany, Foerstera a Kličky pod taktovkou sbormistra Cyrila Novotného.

Dne 28. února byla v důsledku zákona o potírání pohlavních nemocí uzavřena kladenská nevěstinec.

Dne 11. března pořádala Středočeská filharmonie umělecký zájezd do Žatce, kde byla na Střelnici provedena za velké účasti Smetanova Má vlast.

Dne 20. března zastřelil na dole Engerth horník běhač František Strnad horníka Adolfa Freibergra.

Dne 7. dubna zemřel Klaftan Alois, úředník města, ve věku 62 let. Podle kroniky byl tělem i duší sokolem a byl pohřben slavně ze sokolovny.

Dne 25. dubna provedl zdejší učitelský ústav v divadle Blodkovu operu V studni. SK Kladno uspořádal k oslavě dvacetiletého trvání divadelní představení Prodané nevěsty.

Dne 10. června se v Kladně konal krajinský slet hasičstva. Předvečer vyplnil slavnostní večer v divadle při němž sehrán Naši furianti. Druhého dne byly slavnostní schůze, odpoledne průvod městem a cvičení na sokolském sletišti.

V červenci přijela do Kladna hostovat olomoucká opera a zahájila operetou Bratránek z Indie.

Počátkem července dokončil hornický dům na rohu Amálské a Váňovy ulice. Byl vystavěn nákladem revírní rady. Sochy na domě představující duševní i tělesnou práci horníkovu jsou dílem sochaře Zeithammera. Dům stavěl architekt Štáfl.

Dne 17. července zemřel předseda zdejšího soudu rada Josef Alfred Podstatný. Kronika jej líčí jako spravedlivého úředníka, který byl za války perzekvován některými úřady, což mělo vliv na jeho zdraví a předčasnou smrt.

Dne 2. září pořádal SK Kladno v rámci oslav dvacetiletého jubilea velkou veřejnou slavnost. Program zahrnoval tenisový turnaj o pohár, přespolní běh Kladno–Slaný a lehkoatletické závody za účasti světového rekordmana a australského běžce E. W. Carra. Kronika uvádí také šerm, box a těžkou atletiku.

Dne 23. srpna obsadil místo městského knihovníka definitvně pan Laibert, který zavedl v knihovně řádný zápůjční a administrativní stav.

Počátkem školního roku 1923/1924 nastoupilo vyučování opět bez jeptišek podle ministerského rozhodnutí.

Dne 24. září zemřel městský hospodářský správce Jan Staněk.

Konaly se opět obecní volby. Výsledky podle kroniky: komunisté 4060 hlasů a 14 mandátů, sociální demokraté 1402 hlasů a 5 mandátů, národní demokraté 2080 hlasů a 7 mandátů, čeští socialisté 1230 hlasů a 4 mandáty, živnostníci 976 hlasů a 3 mandáty, lidovci 678 hlasů a 2 mandáty, Němci 334 hlasů a 1 mandát, sociální sjednocení 157 hlasů bez mandátu.

Starostou byl znovu zvolen Karel Kindl. Prvním náměstkem byl J. Živná a druhým náměstkem doktor Hlaváček.

Dne 1. října 1923 byl slavnostně předán účelu dům okresní nemocenské pokladny v Kladně. Byl postaven podle zákona o stavebním ruchu se státní garancí půjček na obytné místnosti. Budova stála na náměstí Svobody proti státní průmyslové škole.

V domě byly kanceláře, čekárna, ordinace, zasedací síň a byt pro zřízence ústavu. K domu patřilo třináct bytů, pronajatých většinou zaměstnancům pokladny.

Dne 7. října se v Hlubošicích konala slavnost na počest popraveného námořníka Konšelka. Účinkoval tam spolek Smetana.

Dne 6. října přijala pražská konference horníků vládní návrh mzdové dohody, podle níž bylo v kladenském revíru snížení mezd horníků devítiprocentní. Tím skončila sedmitýdenní stávka.

Koncem listopadu otevřel Norbert Havel nově vystavěnou tržnici, moderně vybavenou a spojenou s restaurací a velkým majestikovým sálem.

Roku 1923 byla dokončena stavba úřednického domu Poldiny hutě v Příčné třídě. Obecní domy v Chelčického ulici a obecní dům pod Hruškou byly kolaudovány. Bylo dokončeno mnoho obytných domů soukromých, ale bída o byty byla stále větší.

Výnos obecních dávek za rok 1923 činil podle kroniky: ze zábav 241 057,34 koruny, z nájemného 88 253,57 koruny, z piva 205 406,59 koruny, z masa 50 000 korun, ze psů 24 039 korun a z trhů 15 000 korun.

Rok 1924 byl podle kroniky významný oslavami Bedřicha Smetany. Kladno jako hudební město se jich účastnilo velkou měrou.

Kladenská filharmonie provedla ve slavnostním koncertě Smetanovu Mou vlast. Středočeská filharmonie uvedla opery Prodaná nevěsta, Dalibor a Hubička ve zdejším divadle a hrála cyklus Má vlast v řadě okolních obcí.

Dne 3. června navštívili Kladno slovenští učitelé. Konána byla prohlídka radnice, závodů a šachet.

Dne 6. září postřelil při taneční zábavě Na Rohanu lupič Ludvík Dundr při zatýkání četnického strážmistra Václava Čapka a městského strážmistra Krupičku. První byl zraněn těžce, druhý lehce. Dundr uprchl a nebyl dlouho k nalezení; v březnu 1925 byl v Praze odsouzen k osmi letům žaláře.

V těchto dnech byly otevřeny parní a vanové lázně zřízené obcí kladenskou za finanční podpory městské spořitelny. Byly vybaveny elektrickými stroji a jejich provoz byl administrativně i technicky podřízen elektrárenskému podniku.

Podle kroniky obyvatelstvo, které bylo dlouhý čas bez takového zdravotního zařízení, přijímalo tento dar spořitelny s povděkem.

Zákon o bratrských pokladnách z 11. července 1922, účinný od 1. října 1924, likvidoval bratrskou pokladnu Pražsko-železářské společnosti a převedl její působnost na Bratrskou pokladnu v Praze. V Kladně byla zřízena bratrská pokladna pro kladenský revír. Ředitelem byl ustanoven Pavel Herink a tajemníkem Bradač, dosavadní úředník Pražsko-železářské společnosti.

Dne 28. listopadu 1924 začalo nové autobusové spojení Kladna s nádražím. Koncesi dostal Václav Záruba.

Dne 26. prosince v 7 hodin večer explodoval plyn v tavírně Poldiny huti. Bylo roztrháno asi 3000 okenních tabulí a poškozeny zdi sousedních dílen. Naštěstí nepřišel nikdo k úrazu.

Dne 28. prosince sehrály kladenské hokejové týmy tréninkový zápas kanadského hokeje na sletišti na kluzišti. Průběh byl prudký a ukázka nového sportu přilákala mnoho diváků.

Dne 30. prosince převzalo nové státní policejní komisariát službu od dosavadní městské policie. Až na pět lidí bylo mužstvo státem převzato. Vedení převzal státní policejní komisař Miloš Grünich.

Výnos obecních dávek v roce 1924 činil: ze zábav 253 454 korun, z nájemného 129 860 korun, z motorových vozidel 102 634 korun, z piva 291 056 korun, z masa 60 000 korun, ze psů 24 981 korun, z trhů 22 104 korun a další položky. Celkový výnos všech dávek činil 1 327 315,98 koruny.

V roce 1924 vyrostlo Kladno na 2005 domů.

Kronika uvádí také statistiku spotřeby kuřiva. Doutníků bylo podle zápisu drahých 10 000 kusů, režijních 100 000 kusů a laciných 500 000 kusů. Cigarety byly vedeny v několika třídách, mimo jiné drahé, střední, sportky a Zora. Cena prokouřeného kuřiva činila v roce 1924 celkem 4 522 643 korun.

V roce 1924 byl dostavěn Lidový dům v Kladně na náměstí Svobody. Občanská záložna měla roku 1924 čistý zisk 140 100,76 koruny.

Na počátku roku 1925 byla v Kladně založena nová politická organizace Československý domov. Ustavující schůze se konala v hostinci U Žágrů za účasti poslanců Holubce a Sončka, kteří vyložili směr nového sdružení.

Starosta Karel Kindl byl jmenován členem ředitelství Hypoteční banky v Praze.

V lednu odjelo z Kladna a okolí asi čtyřicet rodin do Ruska k trvalému usazení. Na Kavkaze si zakoupily statek Gorbaň, kde měly společně hospodařit.

Dne 31. ledna vydal policejní komisař po dohodě s městským úřadem a živnostenským společenstvem nové pravidlo pro pořádek v ulicích a na veřejných prostranstvích. Přestupky měl trestat policejní komisariát.

Dne 1. února byly v městském divadle předvedeny ukázky staré české loutkové komedie. Vystoupili Michalíček, Paprštejn a Staněk.

Dne 2. února byl otevřen útulek pro rodičky v domě čp. 1970 u průmyslové školy, nazývaném Habermannův dům. Přízemí bylo vyhrazeno obci a mělo sloužit ženám, které neměly kam odejít; v horních patrech byly soukromé byty.

Dne 10. února se v Dělnickém domě konala protestní schůze proti nezaměstnanosti. Referentem byl poslanec Skála.

Dne 6. března, v předvečer narozenin prezidenta republiky, byla v divadle uvedena Lucerna a v Lidovém domě se konala akademie.

Volby do okresní bratrské pokladny skončily vítězstvím komunistů.

Dne 12. března vypukl po deváté hodině večer požár ve skladišti na dole Engerth. Díky rychlému zásahu se požár nerozšířil k dynamitu uloženému poblíž. Škoda byla pojištěna.

Na jaře probíhaly v Lidovém domě přednášky o československém odboji. Vystoupili mimo jiné Vojta Beneš, Karel Šmehal, doktor Markovič, Krajsar a František Soukup.

Dne 3. dubna provedla Středočeská filharmonie v městském divadle Dvořákovy Slovanské tance a symfonii Z nového světa.

První máj roku 1925 proběhl podle kroniky klidně. Komunisté pořádali tábor na náměstí, sociální demokraté se sešli v Lidovém domě a čeští socialisté u divadla.

Dne 5. května provedly spolky Smetana a Kladenská filharmonie Dvořákovy Svatební košile. Dirigoval Cyril Novotný a sólové části zpívali hosté z Národního divadla.

Ve dnech 30. a 31. května se konaly oslavy pětadvacátého výročí kladenské reálky. Program zahrnoval divadelní představení, žákovské shromáždění a prohlídku průmyslových závodů.

Ve dnech 30. a 31. května byl otevřen Lidový dům na náměstí Svobody a v Denisově třídě. V přízemí byla restaurace, v prvním patře místnosti pro spolkový a stranický provoz a ve druhém patře hotelové pokoje.

Součástí Lidového domu byla velká tělocvična DTJ v podzemí, biograf Elektra a sál použitelný pro divadlo i taneční zábavy.

V létě se konal den komunistické mládeže s dopoledním vystoupením u Dělnického domu, odpolední slavností ve Skále a večerním programem revolučních písní.

V červnu odjeli kladenští učitelé na cestu na Slovensko. Navštívili Žilinu, Oravu, Bratislavu, Štrbské Pleso a Tatry.

V srpnu byl v parku u divadla postaven hudební pavilon. Náklady činily 14 000 Kč a na pořízení se podílela filharmonie a správa divadla.

Dne 8. září zemřel Karel Brož, elektrotechnik, člen městské rady a předseda elektrických podniků.

Dne 13. září pořádala organizace Orla cvičení se zhruba 450 účastníky, průvodem a odpoledním cvičením v zahradě.

Dne 21. října byl při práci na dole Engerth usmrcen dělník Václav Tlústý.

Dne 28. října vystoupili v Lidovém domě pražští učitelé. V divadle zároveň pokračoval koncertní provoz Středočeské filharmonie a spolku Smetana.

Dne 15. listopadu 1925 se konaly volby do Poslanecké sněmovny a Senátu. Kronika uvádí samostatné výsledky pro Kladno.

Národní demokracie získala 1470 hlasů do sněmovny a 1362 do senátu. Sociální demokracie 1596 a 1343 hlasů. Komunisté 3902 a 3303 hlasů. Čeští socialisté 1315 a 1105 hlasů. Živnostníci 1092 a 981 hlasů. Lidovci 630 a 573 hlasů. Republikáni 159 a 144 hlasů.

Roku 1925 byla ve Smetanově ulici postavena budova YMCA. Kronika ji popisuje jako zařízení pro mládež s divadelním sálem, klubovnou, jídelnou, dětským divadlem, dvaačtyřiceti pokoji a tělocvičnou.

V budově YMCA bylo zakázáno kouření a alkohol. Kronikář ji hodnotil jako místo, které mělo odvádět mládež od hostinců a nezdravého prostředí.

Počet domů v Kladně vzrostl roku 1925 na 2026.

Kronika uvádí, že hodnota prokouřeného tabáku činila roku 1925 celkem 4 634 251 Kč.

Občanská záložna vykázala za rok 1925 čistý zisk 98 219 Kč.

V roce 1926 měla Občanská záložna čistý zisk 280 102 Kč. Měla 9515 vkladatelů, vklady 29 531 732 Kč, půjčky 2 749 690 Kč a hypotéky 13 775 620 Kč.

Dne 11. prosince 1926 byl na dole Engerth usmrcen ženatý horník Rudolf Lukavský. Zanechal dvě nezletilé děti.

Kladno dosáhlo roku 1926 čísla popisného 2046.

Pod Engerthem směrem ke Kladnu začala vznikat nová čtvrť. Přístup k dolu zlepšila nová cesta a v okolí rostly menší rodinné domy se zahradami.

V pokračování Lázeňské ulice postavil J. B. Harsa pohodlnou vilu.

Celkový výnos místních dávek za rok 1926 činil 1 430 344,74 Kč.

Dne 24. března 1927 se na náměstí konala protestní schůze horníků z Kladna proti návrhu hornického pojištění. V ten den se na dolech nepracovalo. Schůze požadovala společný postup socialistických stran v sociálních otázkách.

Dne 30. června 1927 navštívil Kladno prezident Tomáš Garrigue Masaryk incognito. Přijel automobilem z Lán, projel městem a bez zastavení se vrátil zpět.

Dne 19. června se konala slavnost předání vyznamenání rodině popraveného legionáře Václava Löfflera. V předvečer byla v divadle uvedena hra Revoluce, dopoledne následoval slavnostní akt a odpoledne veselice na sletišti.

Dne 26. června se konala slavnost odhalení praporu řeznického společenstva. Účastnili se jí hosté z Prahy, Turnova, Plzně, Mladé Boleslavi, Žatce a dalších měst.

Prapor stál 12 000 Kč. Na jedné straně nesl znak města, na druhé znak řezníků s vyobrazením krávy a vepře.

Dne 4. listopadu pořádala Středočeská filharmonie koncert v městském divadle. Program obsahoval Dvořákovu rapsodii, Griegův klavírní koncert a Brahmsův houslový koncert.

Dne 6. listopadu se komunisté pokusili uspořádat lidovou schůzi k desátému výročí Sovětského svazu. Schůze byla zakázána a večerní shromáždění mládeže rozehnala policie.

Občanská záložna dosáhla za rok 1927 čistého zisku 343 905 Kč.

Kladno mělo roku 1927 už 2141 domovních čísel. Rostla nová výstavba na Ostrovci a začala stavba domů pro státní zaměstnance ve Smetanově ulici.

Výnos místních dávek za rok 1927 zahrnoval mimo jiné 251 405 Kč z piva, 313 652 Kč ze zábav, 178 856 Kč z nájemného, 20 608 Kč ze psů a 70 000 Kč z masa. Celkem činil 1 113 189,17 Kč.

Rok 1928 se nesl ve znamení oslav pětadvacetiletého trvání SK Kladno. Slavnosti byly nejvýznamnější událostí spolku a byly rozvrženy na celý rok.

Dne 7. ledna se v Lidovém domě konal representační karneval a poté byla v divadle uvedena hra Centroforward od E. Rady.

Kronika uvádí, že klub se těšil přízni velké části místního obecenstva, protože reprezentoval sport na Kladně a jeho ligové mužstvo bylo známé svou kvalitou.

Dne 22. ledna hrál šachový mistr Karel Treybal simultánku proti třiceti hráčům s velmi dobrým výsledkem.

Dne 17. ledna byly v sokolovně oslaveny sedmdesátiny Alberta Pokorného, významného veřejného pracovníka města.

Dne 23. ledna navštívili Kladno spisovatelka Jednota Hošejší, označená kronikou jako zástupkyně Jiřího Mahena, a ruský host profesor Verjun. Při večírku věnoval Verjun Jednotě Hošejší svůj portrét s autogramem.

V divadle bylo v lednu nastudováno časové drama Petrolej v úpravě ředitele Burdy.

Dne 25. ledna konalo nově zvolené zastupitelstvo města Kladna ustavující schůzi. Za přítomnosti pětatřiceti členů ji zahájil okresní správce politický doktor Koblížek. Po složení slibu se řízení ujal nejstarší člen zastupitelstva pan Síchan.

Ve volbách byl starostou opět zvolen Karel Kindl. Prvním náměstkem se stal Jaroslav Hlaváček a druhým náměstkem J. Živná.

Dne 9. února zemřel řídící učitel Ignác Zajíček, který v Kladně působil přes třicet let hlavně na škole chlapecké. Pohřben byl 12. února za účasti učitelstva a mnoha přátel.

Městská spořitelna vybavila městskou knihovnu, která se přestěhovala do vlastních místností v zámeckém velkostatku. Kronika ji popisuje jako čítárnu a veřejně přístupnou knihovnu.

Dne 9. února se v Lidovém domě konal protestní projev proti chystané reformě školské správy. Hlavním řečníkem byl doktor Kliment a rezoluce byla jednomyslně přijata.

Dne 17. února odpoledne přešla nad Kladnem a okolím prudká bouře a vichřice s lijavcem. V Železárnách vítr vyvrátil dřevěnou chladírnu na vodu. Podle kroniky se nikomu nic nestalo.

Dne 23. února 1928 se obecní zastupitelstvo usneslo na návrh komunistů projevit sympatie stávkujícím horníkům v severočeském revíru a věnovat jim 2000 Kč. Vládní rada Němec usnesení z moci úřední zastavil a 23 členů zastupitelstva, kteří pro návrh hlasovali, podalo odvolání.

Dne 9. března se v divadle konal koncert Zichova kvarteta, které se vrátilo z turné po Jižní Americe.

Dne 3. března byly oslaveny abrahámoviny sbormistra Smetany Cyrila Novotného a předsedy Kladenské filharmonie Jaroslava Hlaváčka.

Při březnové oslavě narozenin prezidenta Masaryka zahrála v divadle pod protektorátem městské rady Hilbertova hra Pěst.

Při oslavách pětadvacetiletého trvání klubu turistů přednášel 15. března senátor Hrubý a E. S. Vráz o ženách, dětech a zvycích některých národů.

Dne 3. dubna pořádaly opoziční strany na náměstí tábor lidu proti projektované novele sociálního pojištění. Průběh byl klidný.

Na Bílou sobotu bylo zpromenáděno v jednotném hlídání a zavedeno u nás léto dopravní.

Pěvecký spolek Smetana se 8. dubna účastnil pěveckého festivalu v Praze, kde několik tisíc zpěváků vzdalo hold pěveckému umění.

O Velikonocích byla v první měšťanské škole chlapecké pořádána výstava žákovských prací zdejších obecných a měšťanských škol.

V dubnu začaly jezdit automobilové spoje Kladno–Rakovník a Kladno–Mělník.

První máj roku 1928 se podle kroniky nevyznačoval takovými oslavami jako dříve. Byl zaměklejší a politické štvanice bylo méně.

Ve volbách do závodních výborů v železárnách a Poldině huti znovu převážili komunisté.

Dne 19. května se v divadle konala školská akademie s bohatým programem.

Na konci května bylo oslaveno padesátileté trvání měšťanské školy v Kladně. Jubileum zahájila Kladenská filharmonie a spolek Smetana za účasti městských hostů a bývalých žáků.

Dne 12. června vypukl v plně obsazeném Bendářově autobusu na lince Kladno–Beroun mezi Hořelicí a Loděnicí požár. Oheň zničil celý autobus, protože na hašení nebylo pomyšleno. Obecenstvo vyvázlo bez zranění a škoda byla kryta pojištěním.

Po vyloučení poslance Frnohranského ze strany československých socialistů nastoupil na jeho místo náhradník Karel Vlech, poštmistr v Kladně, bydlící na náměstí Svobody čp. 1518. Podle kroniky byl ve válce francouzským legionářem.

V těchto dnech začal vycházet Střed, deník Strany práce.

Byla zavedena dvě nová autobusová spojení: Kladno–Rozdělov a Kladno–Kaluby.

Dne 2. června chystali komunisté před Dělnickým domem projev proti zákazu II. spartakiády. Policie projev zakázala.

Konec června byl velmi horký. Kladno dosud nemělo vlastní koupaliště, proto chodili Kladeňáci do Hnidous a do Libušína.

Rozhlasové vysílání a zprávy rádia byly podle kroniky ve městě sledovány se značným zájmem.

Na konci divadelní sezony odešel z Kladna ředitel Burda a zároveň herci Janška-Kubíková a Průcha.

Dne 22. června se stalo neštěstí na dole Engerth. V dole se ten den nepracovalo a při prohlídce byli uhelnými plyny zasaženi horníci Tandel a Pokorný. Dva jiní se zachránili. Oba zemřelí byli otcové rodin.

Dne 8. července byl položen základní kámen k pomníku padlým hrdinům světové války. Hlavním řečníkem byl legionářský poslanec Joža David. Pomník měl být postaven na severní straně náměstí Svobody.

Dne 2. července se mezi Rozdělovem a Dobrou zřítil vojenský letoun z Chebu. Pilot rotný František Procházka vyvázl bez zranění, letoun byl silně poškozen a odvezen.

Dne 18. července zemřel Antonín Procházka, dlouholetý člen obecního zastupitelstva a městské rady, majitel cihelny a zednický mistr.

Při odstraňování schodů vedle Floriánské kaple byly nalezeny předměty z bývalého hřbitova, mimo jiné sošky, křížky a růžence. Většina nesla stopy původního původu a byla dána do muzea.

Na konci srpna zemřel v Krumlově Václav Dvořák, ředitel zdejší měšťanské školy. Kronika jej označuje za známého pedagoga.

Dne 26. srpna byla na sokolském letišti sehrána Němancova hra Trojče za účasti několika set osob.

Ve dnech 23. až 30. srpna probíhaly v okolí Kladna manévry první a třetí divize.

V srpnu byla vydlážděna nejzápadnější část Denisovy třídy až ke břevnovské dráze.

První státní fungující motorové auto, zakoupené obcí spravní komisí za přispění spořitelny, bylo posláno do provozu.

Kladno bylo ministerským rozhodnutím povýšeno do druhé skupiny činovního zařazení B. Kročehlavy a Rozdělov měly stejné zařazení s platností od 1. září 1928.

Dne 25. září zemřel řídící učitel Karel Jungler, který v Kladně učil od svého mládí. Podle kroniky byl členem letopisecké komise a zajímal se o dějiny obce.

Počátkem října vypukla ve zdejších dolech stávka, která se rozšířila na všechny šachty. Smírné vyjednávání nevedlo ke konci sporu.

Stávkovalo 9303 zaměstnanců, 12 dolů a mechanické dílny. Stávkující zameškali 158 057 pracovních směn a ztratili na mzdě 6 055 355 Kč.

Podpora odborových organizací činila 915 722 Kč. Uhlí nebylo vytěženo 1 774 388 q za 21 300 000 Kč. Celkovou hospodářskou ztrátu kronika odhaduje na více než 30 000 000 Kč.

Po dobu stávky pracovalo zpočátku 29 procent a ke konci 49 procent stávkujících.

Dne 14. října slavila zdejší okresní nemocnice 25 let svého trvání. Za tu dobu bylo ošetřeno 99 660 nemocných a vykonáno 58 000 operačních výkonů. Původní roční průměr 1000 až 1300 nemocných stoupl na 5600 až 6000.

Dne 20. října začal provoz státních dopravních autobusů na tratích Praha–Buštěhrad–Kladno a Praha–Unhošť–Kladno. Ke každému vlaku z města jezdil autobus na nádraží. Autobusy byly zelené a podřízené železničnímu dopravnímu úřadu Kladno–Výhybka.

Při volbách do okresního zastupitelstva obdrželi podle kroniky českoslovenští národní socialisté 2177 hlasů, republikáni 301, komunisté 3027, národní demokraté 1346, lidovci 480, sociální demokraté 1830 a živnostníci 1096 hlasů.

Při volbě do zemského zastupitelstva získali národní socialisté 2335 hlasů, republikáni 383, lidovci 411, živnostníci 963, národní demokraté 1340, komunisté 2886 a sociální demokraté 1758 hlasů.

Dne 1. prosince nastalo vykonání zákona o sloučení okresních správních komisí s okresní správou politickou. Vznikl okresní úřad v čele s okresním hejtmanem. V Kladně byly převzaty kladenská a unhošťská okresní správní komise.

V roce 1928 byla bývalá šachta Analia, pozdější uhelné skladiště, přeložena k játrám a připravoval se terén k nové stavbě.

Roku 1928 zemřelo v Kladně 247 osob a narodilo se 258 dětí. Vklady u městské spořitelny činily 135 500 000 Kč, u občanské záložny 37 700 000 Kč a u okresní hospodářské záložny 4 970 000 Kč.

Na obecních dávkách z piva bylo zaplaceno 282 466 Kč a vypilo se 37 077 hektolitrů piva. Dávka ze zábav vynesla 20 956 Kč a celkový výnos ze všech zábav činil 380 665 Kč. O čilém stavebním ruchu svědčí stavební taxy ve výši 43 309 Kč.

Rok 1929 začal mimořádnými mrazy. Kronika uvádí, že v Kladně klesla teplota mezi minus 20 a minus 25 stupni Celsia a na Rýhybce až k minus 33 stupňům.

Kronikář poznamenal, že se obyvatelé na takové mrazy připravovali se strachem, ale nejhorší obavy se nenaplnily. V lesích uhynulo mnoho zvěře a zejména slabších ptáků.

Školy byly pro velké mrazy uzavřeny až do 24. února.

Dne 30. ledna se konala první schůze nového okresního zastupitelstva za předsednictví okresního hejtmana Jana Němce. Byl vypracován rozpočet na rok 1929 se schodkem krytým přirážkami k daním a vyrovnávacím fondem.

Dne 4. února byl při opravě jeřábu v hutích zabit elektrickým proudem elektromontér Ladislav Váša.

V těchto dnech zemřel spisovatel Emil Trönd, vlastním jménem Václav Walter, rodem Slovák z Prešova. V Kladně působil od roku 1893 jako první okresní lékař při nově zřízeném okresním hejtmanství.

Kronika připomíná Tröndovy knihy Silnější než milování, Bachantčiny oči, Síla lži, Revolty a další.

Dne 19. února vypukl v jednopatrovém domě obchodníka Jindry v čp. 590 požár, který zničil celý dům. Při hašení se přišlo na odbyté novorozence. Vyšetřování zjistilo, že šlo o dítě služky, ale vražda dítěte ani založení požáru nebyly prokázány.

Pravá strana skenu obsahuje obrazovou přílohu: portrét Antonína Sládečka, označeného rukopisným popiskem jako zakladatel muzea.

Dne 26. února zemřel v Unhošti ve stáří 71 let bývalý ředitel kladenské státní průmyslové školy František Rössler. Kronika jej označuje za významného činitele sokolského života a dlouholetého představitele budějovické sokolské župy.

Narozeniny prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka byly 7. března oslaveny v předvečer divadelním představením Smetanovy Prodané nevěsty. Divadlo bylo podle kroniky čestně vyzdobeno a opera byla provedena skvěle.

Dne 9. března pořádal místní zpěvácký spolek Smetana Jindřichův kladský večer. Přednáška a písně byly věnovány skladateli Borovičkovi za osobního klavírního doprovodu skladatele.

Dne 24. března pořádal místní odbor Červeného kříže v Lidovém domě koncert mistra houslí Jaroslava Štěpánka.

Dne 30. března byl na dole Prago při odpolední směně zasypán při výměně dveří horník L. Pulec. Po hodině byl vyproštěn, ale už byl udušen.

Dne 1. dubna byla snížena cena elektrického proudu. Kronika uvádí cenu 1 kWh za 3,70 Kč.

Dne 5. dubna vystoupil v městském divadle kladenský rodák Míla Hlabík, absolvent pražské konzervatoře a člen orchestru Národního divadla v Praze. Hrál Haydnův violový koncert s doprovodem orchestru Středočeské filharmonie a měl velký úspěch.

Dne 7. dubna koncertoval v Kladně pražský zpěvácký spolek Typografie pod vedením B. Lineua.

Dne 16. dubna vystoupil tenor Národního divadla v Praze Chvoroš v Offenbachově opeře Hoffmannovy povídky.

Při letošních oslavách 1. máje se průvodem účastnila i nová strana Národní sdružení při Národní demokracii. Měla podle kroniky pěkný průvod a zaujali i hasiči ve starých uniformách.

Přednostou berní správy byl jmenován vrchní finanční komisař Arnošt Holeček.

Počátkem června byla v nově upravených místnostech sociální péče otevřena poradna matek a dětí. Ústav vedl odborně doktor Josef Neumann.

Dne 6. června vystoupila na zdejší scéně v Revoluční svatbě Anna Sedláčková, členka pražského Národního divadla. Kronika hodnotí úspěch umělkyně i finanční výsledek jako mimořádný.

Ve dnech 12. a 14. června byla v Kladně provedena opereta Rose Marie.

Dne 6. července byl ve slavnostní schůzi městského zastupitelstva předán nově zřízený chudobinec pod názvem Městský domov oficiálně do rukou starosty města. Slavnosti se zúčastnil okresní hejtman Jan Němec, zástupce svazu spořitelen doktor Vítol a představitelé městské spořitelny, z jejíž peněz byla budova postavena.

Dne 22. června sehráli v kladenském divadle zdejší američtí herci hru Děti Ameriky.

Dne 4. července řádila téměř v celých Čechách velká vichřice spojená s krupobitím. V Čechách si podle kroniky vyžádala celkem 18 lidských životů. Nad Kladno přišly kolem půl páté odpoledne od západu černé mraky, následovalo prudké krupobití a liják. V okolí vznikly škody na úrodě, ale v Kladně nebyl větší škodní stav zaznamenán.

V předvečer Husova svátku se konal večerní průvod na sletiště, kde byla zapálena hranice a zazpívána píseň Hranice vzplála.

Dne 1. září se v Kladně konal krajský sjezd agrární republikánské strany. Dopoledne proběhl tábor lidu na Wilsonově náměstí, odpoledne slavnostní průvod s alegorickými vozy a účastí 93 jezdců v selských krojích.

Počátkem září začal sokolský biograf hrát ve vlastní moderně upravené budově pro více než 800 osob. Stavbu provedla firma Emil Hrabě podle návrhu inženýra Beránka.

Dne 17. září se na novostavbě poštovní budovy v Lázeňské ulici zřítilo lešení. Pracovalo na něm pět dělníků, dva byli těžce a tři lehce zraněni. Jeden z těžce zraněných, sedmnáctiletý učeň zednický, v nemocnici zemřel.

Dne 22. září byl v Kladně koncert pěveckého sdružení Pražských učitelů.

Při volbách do Poslanecké sněmovny a Senátu dne 27. října 1929 dostali v Kladně komunisté 2470 hlasů do sněmovny a 2071 do senátu, českoslovenští národní socialisté 2342 a 2005 hlasů, českoslovenští sociální demokraté 2489 a 2257 hlasů, ligisté 269 a 216 hlasů, národní demokraté 1682 a 1504 hlasů, lidovci 531 a 507 hlasů, republikáni 377 a 348 hlasů a živnostníci 1134 a 1011 hlasů.

Dne 13. prosince byla provedena zpěváckým spolkem Smetana a Středočeskou filharmonií Svatební košile od Antonína Dvořáka. Dirigoval sbormistr Smetany Cyril Novotný.

Bilance Pražské železářské společnosti za rok 1929 uváděla čistý zisk 11 310 462 Kč proti 8 153 575 Kč v roce 1928 a dividendu 15 procent, tedy 75 Kč na akcii. Výroba zahrnovala kamenné uhlí, surovou rudu, vápence, surové železo, surovou ocel, polotovary, tovary, litinové zboží a Thomasovu moučku.

Roku 1930 odešel generální ředitel Pražské železářské společnosti inženýr Zdenko Horovský do výslužby. Jeho úřad převzal dosavadní vrchní ředitel Škodových závodů inženýr doktor Vladimír Syřiště.

Při oslavách osmdesátých narozenin prezidenta republiky Tomáše Garrigua Masaryka se 7. března v Lidovém domě konalo filmové představení ze života prezidentova pro školní děti.

Děti kladenských národních škol odeslaly prezidentovi telegram, v němž mu přály zdraví a dlouhý život v čele republiky.

V předvečer slavnosti byla v divadle uvedena Smetanova Prodaná nevěsta. Divadlo bylo slavnostně vyzdobeno a v roli Jeníka zpíval člen Národního divadla Mašek.

Na Bílou sobotu bylo v poledne vyhlášeno příměří Červeného kříže a v poledne byly obvyklé dvě minuty ticha.

První květen byl oslaven obvyklým způsobem. Podle úředního sčítání bylo v průvodech 900 komunistů, 850 sociálních demokratů, 350 členů komunistické opozice, 350 národních socialistů a 2500 národních demokratů.

Dne 1. května se konal zahajovací večer krajského sokolského sletu. Středočeská filharmonie hrála Vyšehrad a Slovanské tance a spolek Smetana zpíval Českou píseň.

Dne 6. května byla v divadle uvedena Smetanova opera Dvě vdovy.

Dne 11. května byla provedena úřední revize obecní kroniky. Kronikář poznamenal, že při této příležitosti úřadům předložil i druhou knihu.

Pravá strana skenu obsahuje návštěvní list chicagského starosty Antonína Čermáka v Kladně dne 10. srpna 1932 s podpisy návštěvníků.

Text pod podpisy uvádí, že Čermák přijel do Kladna po usnesení městské rady a vyšel z auta do průvodu své družiny a zástupů lidí přes náměstí k radnici. Z prvního patra z Libuše byl pozdraven dívčinkou Naďou Paulovou a starostou Karlem Kindlem.

Čermák promluvil v zastupitelské síni, navštívil městskou spořitelnu a poté odešel do Týnské ulice, kde zhlédl svůj rodný dům čp. 844. Následovalo pohoštění na Kožově hoře a před čtvrtou hodinou odpoledne odjel do Prahy.

Slavnostní otevření rozhledny na Kožově hoře u Kladna, vystavěné péčí klubu turistů, se konalo v neděli 11. května 1930.

V předvečer se na chatě konal přátelský večer za účasti významných činitelů a ministra vnitra Juraje Slávika. Druhý den se konal společný oběd a odpoledne vlastní slavnost. Slavnostní řeč pronesl senátor Emil Hrubý a zpíval pěvecký sbor Smetana.

Dne 13. května zemřel v 77 letech král anekdotářů českých Leon Leopold Schlager. Kronika jej popisuje jako typickou osobnost, čestného a nezištného muže, který ve válce pomohl mnoha lidem.

Dne 17. května se na počest zdejšího rodáka, spisovatele Františka Xavera Štecha, konal v divadle slavnostní večer.

Před představením zahrála z balkonu divadla slavnostní fanfára a Středočeská filharmonie provedla slavnostní pochod, který pro tuto příležitost zkomponoval ředitel spořitelny Rudolf Jahoda.

Následující den dopoledne byla odhalena pamětní deska na domě spořitelny, kde se Štech narodil. Deska s bronzovým reliéfem byla dílem umělce Španiela.

Dne 27. května bylo v Kladně stejně jako v celé republice sčítání zemědělských a živnostenských závodů.

Krajský slet Sokola začal 1. června dnem mládeže a žactva. Ráno proběhly zkoušky na sletišti, v 11 hodin průvod městem za účasti hudeb, župního předsednictva, 1547 žáků a 1821 žákyň. Odpoledního cvičení se účastnilo asi 12 000 lidí.

Den dorostu byl 8. června. V průvodu bylo šest hudeb, 2238 dorostenců a 2874 dorostenek. Odpoledne proběhlo také minutové cvičení na 25 koních. Celkem cvičilo 2498 dorostenců a 2990 dorostenek a účast činila 16 000 lidí.

Hlavní den sletu byl 15. června a účastnilo se ho 2060 členů a 3310 žen.

Dne 8. června zemřel bývalý kladenský okresní hejtman Heřman Plechta.

Dne 9. června zemřel zasloužilý učitel H. Jaroměřský.

Dne 9. června zemřel bývalý dlouholetý a zasloužilý starosta Jaroslav Hruška. Narodil se 5. října 1847 v Solnici, vystudoval gymnázium v Hradci Králové a lékařskou fakultu v Praze, kde byl roku 1872 promován doktorem medicíny. Stal se lékařem Pražské železářské společnosti a 27 let byl starostou Kladna.

Kronika jako Hruškovy zásluhy uvádí vodovod, elektrárnu, kanalizaci, dlažby, nemocnici, reálku a divadlo.

Zemský úřad zrušil na základě nálezu nejvyššího správního soudu k námitkám redaktora Veseckého volbu starosty Karla Kindla za člena obecního zastupitelstva. Kindl se odvolal a žádal o odklad, který mu byl zemským úřadem povolen.

Dne 28. září byla světnice čeláky přejmenována na Masarykovu školu práce.

Dne 1. září odešel pro chorobu na dovolenou a poté do penze ředitel Pražské železářské společnosti inženýr Leopold Beneš.

Dne 2. září 1930 byly při kopání základů pro skleník profesora Freislera u učitelského ústavu v bývalé roli nalezeny v zemi zakopané staré pušky systému Werndl. Bylo jich kolem deseti a u nich asi tisíc ostrých patron s datem 1882. Pušky byly nalejované, každá uložena zvlášť v pytlovině a pečlivě v bedně uložena. Nález předán policii.

Dne 18. října zemřel bývalý ředitel hor Pražské železářské společnosti inženýr Leopold Beneš.

Dne 22. října byl na vinohradském hřbitově pochován chemik František Wald, profesor techniky v Praze. Od mládí byl v Kladně a 25 let sloužil u Pražské železářské společnosti.

Dne 23. října zakoupila městská spořitelna v dražbě Brandův mlýn za 1 710 000 Kč.

Dne 14. listopadu se v městském divadle konal Foerstrův večer. Středočeská filharmonie zahrála jeho II. symfonii a Smetana zpívala jeho sbory.

Obec vybírala roku 1930 dávky a poplatky z nájemného, z návěstí, ze psů, za úřední výkony, za povolení překročení policejní hodiny, ze spotřeby elektrické energie, ze zvýšení hodnoty nemovitostí, z míst na tržišti, z porážek, z přípojek, z veřejnopolicijních prohlídek masa a dobytka, za dobytčí pasy, za použití hřbitovní kaple, za výkon hrobů, za stavební povolení, daň z masa a přirážku k všeobecné dani nápojové. Celkem tyto dávky vynesly 2 577 002,08 Kč.

Koncem roku 1930 bylo provedeno sčítání lidu. V Kladně bylo podle úředního sdělení 20 751 obyvatel, z nich 19 705 Čechoslováků, 789 Němců, 65 příslušníků jiných národností a 192 cizinců.

Podle náboženství bylo v Kladně 11 981 římských katolíků, 492 evangelíků, 1402 československého vyznání, 210 izraelitů, 403 jiných náboženství a 6263 bezvěrců.

Domů bylo v Kladně 2524. V důsledku překročení dvaceti tisíc obyvatel se počet členů zastupitelstva zvýšil z 36 na 42.

Rok 1931 se ohlásil větším počtem nezaměstnaných. Hned na počátku jich bylo v soudním okrese kladenském napočteno 1191 a v samém Kladně 409, z nich 166 ženatých a 243 svobodných.

Šéfem závodní nemocnice Pražské železářské společnosti byl jmenován doktor Sladký. Dosavadní šéf doktor Vítězslav Baum odešel do výslužby.

Zemský úřad povolil městu Kladnu vybírat dávky z nápojů, z návěstí, ze hry v karty a za úřední výkony s platností od 1. ledna 1931 do 31. prosince 1934.

Dne 22. ledna vypukl v mechanické dílně Poldiny huti požár následkem výbuchu kyslíkové bomby. Požár zachvátil mechanickou dílnu, správkárnu, elektrickou dílnu a kovárnu. Při hašení byli popáleni Stanislav Kopecký a inženýr Petr. Závodní hasiči požár zvládli pomocí benzinových motorových stříkaček.

Okresní hejtman Jan Němec byl přeložen do Liberce. Na jeho místo byl jmenován Jaroslav Síchan, dosavadní okresní hejtman v Novém Brodě.

Dne 6. března se v městském divadle konaly oslavy Masarykových narozenin. Slavnostní řeč pronesl doktor J. B. Fořtík na téma Masaryk a nynější evropské situace.

Dne 8. března zemřel bývalý šéf lékař závodní nemocnice Pražské železářské společnosti doktor Vítězslav Baum. V Kladně působil 45 roků a byl velmi vážen.

Dne 24. března zemřel zastupující ředitel měšťanské školy Bedřich Javůrek ve věku 71 let.

Na Bílou sobotu roku 1931 se konala slavnost prohlášení míru Červeného kříže a v poledne byly obvyklé dvě minuty ticha.

Podle úředního výkazu mělo Kladno 1180 osob platících radiofonní dávku.

U Amálky byly postaveny obecní čtyři nové obytné třípatrové domy.

V Chicagu byl starostou zvolen kladenský rodák Antonín Čermák, který se v Kladně narodil roku 1873 a jako malý chlapec se vystěhoval s rodiči do Ameriky.

Městské zastupitelstvo pojmenovalo nové ulice: K vodojemu, Erbenovu, Komenského, Šafaříkovu, Školní, Roslerovu, Tyršovu, MUDr. Niederle, Jiráskovu, Bressonovu, Maroldovu, Libušínskou, Šroubovu, Fügnerovu, Žižkovu, Waldovu, Wolkerovu a Steinerovu.

Dne 17. dubna pořádala Středočeská filharmonie společně se spolkem Smetana koncert výhradně ze skladeb Vítězslava Nováka. Autor byl osobně přítomen a koncert se podle kroniky dobře vydařil.

Členové divadelního souboru dostali vesměs výpověď. Ředitel Langr odešel do Olomouce.

Dne 9. května se konal koncert primadony milánské opery La Scala Aldy Sari s mimořádným úspěchem.

První květen byl slaven obvyklým způsobem. Podle úředního sčítání bylo v průvodech 1500 komunistů, 850 sociálních demokratů, 312 národních socialistů a 1700 národních demokratů.

Dne 28. května zemřel MUDr. Pokorný, vrchní zdravotní rada při okresním úřadě, ve věku 65 let.

Na litoměřické krajské výstavě v Lounech mělo Kladno vlastní expozici sestávající hlavně z diagramů obecního a okresního hospodářství. Předměty byly vystaveny do 31. srpna.

Dne 31. července bylo v Kladně úředně napočteno 332 nezaměstnaných.

Dne 19. srpna navštívil Kladno český komik Vlasta Burian se svou fotbalovou jedenáctkou. Hráli na hřišti SK Kročehlavy a večer byla v divadle uvedena hra Pařížská Vlasta.

Dne 6. září byla veřejnosti předána nově vystavěná moderní budova II. měšťanské školy chlapecké ve Školní ulici.

Divadelní sezonu zahájil nový ředitel Rudolf Lautský.

Dne 22. září koncertoval v Kladně ruský pěvecký sbor Archangelský s mimořádným úspěchem.

Dne 20. září uspořádala župa Sokola za účasti dělnického pluku číslo 1 závody sokolské jízdy za účasti závodníků z vojenské, sokolské a selské jízdy.

Dne 15. září odešel z Kladna prapor pěšího pluku číslo 9 do své posádky v Lejčanech a vystřídán byl třetím praporem pěšího pluku číslo 38.

Dne 16. října provedla Kladenská filharmonie se spolkem Smetana koncert, jehož první část byla věnována památce Jana Váni, nálezce uhlí a bývalého báňského ředitele. Zazněl Pergerův pochod Váňovi věnovaný a Tylových hornická polka. Druhá část obsahovala symfonické básně Vodník a Dvořákův Slavnostní zpěv.

Dne 10. října 1931 byl v městském divadle pietní večer T. V. Dyka, který se velmi podařil.

Dne 1. listopadu se v divadle konal koncert skladeb profesora Ference. Účinkovali pěvec Hýbl z Prahy, violoncellista František Smetana, Pražské kvarteto a Středočeská filharmonie.

Městská rada se vzhledem k nezaměstnanosti a zimě usnesla vyvařovat společné obědy pro nezaměstnané.

Dne 2. prosince byl v městském divadle koncert Středočeské filharmonie s hudbou Kalinnikova a Karłowicze.

Dne 10. prosince pořádalo rodičovské sdružení s reálkou v Lidovém domě akademii ve prospěch chudých studujících.

Dne 28. listopadu byl na šedesát metrů vysokém komíně v železárnách spatřen rudý prapor. Kdo jej tam pověsil, nebylo zjištěno, a byl ještě dopoledne odstraněn.

Sousední obec Kročehlavy byla povýšena na město.

Občanská záložna měla za rok 1931 vklady 48 523 265 Kč, příjmy 35 410 348 Kč a čistý zisk 463 822 Kč.

Městské muzeum nemělo podle kroniky stále dostatek vhodných místností, aby mohlo plnit své poslání.

Rok 1932 se podle kroniky dále nesl ve znamení rostoucí nezaměstnanosti. Sociální poměry byly stále tíživější a budoucnost byla nejistá; průmyslové Kladensko bylo krizí zvlášť poškozeno.

Dne 4. března oslavila Kladenská filharmonie třicet let svého trvání koncertem ze skladeb Smetany, Dvořáka, Jeremiáše a Beethovena.

Dne 7. března byly v divadle oslaveny prezidentovy narozeniny.

Dne 1. května se konaly obvyklé oslavy s průvody a tábory politických stran. Vše podle kroniky proběhlo v tichu.

Městské muzeum nemělo stále dostatek místností a některé sbírky nemohly být náležitě umístěny ani vystaveny.

Zemřel Václav Danihelka, ředitel zdejšího velkostatku, který přišel do Kladna před 62 lety jako mladý adjunkt a účastnil se veřejného života.

Přírodovědecká společnost v Kladně vyvíjela stálou vědeckou činnost přednáškami autorit z geologie, mineralogie a příbuzných oborů.

Dne 20. března 1932 se konaly obecní volby. V Kladně získali živnostníci 1088 hlasů, domovináři 377, sociální demokraté 2670, Němci 409, národní demokraté 2357, lidovci 710, liga 325, komunisté 2534, národní socialisté 1296 a komunistická opozice 911 hlasů.

Agitace byla podle kroniky tentokrát velmi živá a nevybíravá.

V Kročehlavech U Fenclů byly po nezdaru pařížové hry provedeny hry, které měly úspěch.

Na Tuchlovsku znovu stávkovali horníci. Když dělnictvo poznalo, že stávkou ničeho nezíská, vrátilo se opět do práce.

Na ustavující schůzi městského zastupitelstva dne 7. dubna byl starostou zvolen sociální demokrat Karel Kindl, prvním náměstkem komunista Burg a druhým náměstkem Pavel z komunistické opozice.

Do městské rady byli zvoleni mimo jiné Adolf Harsa, inženýr Farovský, František Nedvěd, Antonín Bakovský, A. Novák, A. Jelínek, Hladký, Hlustá, doktor A. Lukeš, Černý a Hrdina.

Při jubilejním koncertu Středočeské filharmonie k třiceti letům pěveckého spolku Smetana byl vydán pěkný pamětní list.

Přírodovědecká společnost pořádala 5. května v Masarykově škole práce výstavku Příroda obrazem.

Knihovna byla definitivně přemístěna do místností zámku a zřízena hlavně péčí městské spořitelny.

Dne 22. května byla železniční stanice Šternberk–Smečno přejmenována na Libušín.

Dne 7. května zemřel řídící měšťanských škol pan Černý, který v Kladně dlouho působil.

Ve dnech 28. a 29. května se konal sjezd prvních absolventů zdejší reálky z roku 1907 po pětadvaceti letech.

Dne 29. května se v Kladně konal župní slet župy budečské, který se zdařil po stránce tělocvičné i hospodářské.

Dne 24. července koncertoval v městském divadle zpěvácký spolek amerických Čechů Lyra z Chicaga.

Dne 11. července zemřel režisér zdejšího divadla a zasloužilý herec Vladimír Jelenský.

Dne 31. července sehrál místní soubor se Středočeskou filharmonií v přírodním divadle ve Šternberku u Smečna Smetanovu Prodanou nevěstu.

František Krušemar, mistr krejčovský, zřídil ve svém domě proti měšťanské škole v Dobrovského ulici uměleckou galerii.

Dne 10. srpna 1932 navštívil Kladno chicagský starosta a kladenský rodák Antonín Čermák.

Dne 1. září převzal ředitel Rudolf Lautský kladenské divadlo nejen po stránce umělecké, ale také hospodářské; tím podle kroniky de facto zaniklo stálé divadlo.

Ve dnech 17. až 18. září se konaly oslavy stých Tyršových narozenin.

Dne 22. září se MUDr. Ignác Háj dožil sedmdesátých narozenin a přijímal srdečná blahopřání.

Dne 30. září pořádal okresní osvětový sbor přednášku inženýra J. Hance Hospodářská spolupráce střední Evropy a 5. října přednášku doktora V. Horáka O kartelech a jejich činnosti.

Dne 11. října koncertoval v Kladně pražský pěvecký spolek Hlahol za řízení Metoda Vymetala.

Dne 14. října byl v městském divadle koncert známé primadony milánské opery Aldy Sari; u klavíru byl Eugen Schmidt.

Letos bylo usneseno vyvařovat pro nezaměstnané počínaje 1. prosincem. Náklady nesla obec kladenská z daní, subvencí a vlastních prostředků.

Občanská záložna měla v roce 1932 vklady 48 509 806 Kč, příjmy 36 278 670 Kč a čistý zisk 476 000 Kč.

Koncem roku 1932 odešel do výslužby ředitel městských úřadů JUDr. Antonín Kozlanský. U obce byl zaměstnán 35 let a od roku 1914 byl ředitelem.

Roku 1933 byl pod vedením kulturní komise města zřízen útulek pro nezaměstnanou mládež, který plnil své poslání s velkým úspěchem. Kronika připisuje velkou zásluhu řediteli Josefu Luhanovi.

Dne 29. ledna uspořádalo Sdružení studentstva v Kladně veřejný protest proti zdražení studentských lístků na dráhách.

Dne 8. února předvedla mladá scéna kulturního výboru v Lidovém domě divadelní představení Caesar.

Dne 10. února zemřel po krátké nemoci ředitel zdejšího učitelského ústavu Karel Jopich.

Kladno vzpomínalo na tragickou smrt svého rodáka, chicagského starosty Antonína Čermáka.

Dne 7. března byly v městském divadle oslaveny prezidentovy narozeniny.

Dne 16. března byl ve schůzi městského zastupitelstva zvolen ředitelem městských úřadů Antonín Fiker, dosavadní městský tajemník v Železné.

Správkyně městského chudobince slečna Perlíková se vzdala funkce a na její místo nastoupil úředník městského důchodu Vojtěch Suttner.

Do budovy poštovní, která byla nově zařízena, se přestěhovaly další státní úřady: berní správa, katastrální měřičský úřad a důchodkový kontrolní úřad.

Kladenské divadlo bylo na příští sezonu opět propůjčeno řediteli Rudolfu Lautskému.

Vyvařovací akce pro nezaměstnané trvala až do 15. dubna 1933. Podle kroniky jí bylo mnoha ubohým pomoženo, ale sociální poměry zůstávaly horší a nebyla naděje na zlepšení.

Veřejná škola práce byla nadřízenými úřady zrušena a nařízeno, aby 15. června likvidovala.

Dne 15. dubna bylo slavnostně prohlášeno příměří Červeného kříže. Vlastní shromáždění se konalo v biografu Korso a ve 12 hodin byly dvě minuty ticha k uctění padlých ve světové válce.

První máj se podle kroniky vydařil. Proběhly průvody s hudbou a prapory politických stran.

Dne 16. května byla v divadle provedena Smetanova opera Dalibor a 25. května Verdiho Rigoletto s hosty z pražského Národního divadla.

Konaly se volby do závodních výborů v železárnách a Poldině huti. Kronika uvádí samostatné výsledky pro jednotlivé závody.

Ve dnech 20. až 25. června byla v II. měšťanské škole chlapecké zdařilá výstava žákovských prací.

Dne 14. července se dožil šedesátých narozenin kladenský rodák, známý překladatel a básník Alfons Breska.

Začala stavba vodojemu v konstrukci železné, označená kronikou za jasnou stavbu vodárenského řešení.

Dne 2. a 3. září se konaly velké slavnosti s tendencí branné výchovy občanstva. Po oba dny byly veřejné jezdecké závody pod protektorátem předsedy vlády Jana Malypetra.

Dne 3. září přijel na Wilsonovo náměstí průvod vojska, sokolstva a legionářů. Promluvil ministr národní obrany Bradáč a následovalo defilé.

Dne 10. září se slavnostně otevřela nově postavená moderní budova mateřské školy v Kladně.

Dne 19. září 1933 se v kladenském městském divadle konal koncert mistra Jana Kubelíka. Provedl Beethovenův houslový koncert s doprovodem Středočeské filharmonie a byl bouřlivě aplaudován.

Dne 26. září byla v divadle provedena Bizetova opera Carmen Pražským operním sdružením.

Dne 27. října pořádala Kladenská filharmonie pod dirigentem H. Kubátem zájezd do Žatce se skladbami Smetany, Dvořáka a Fibicha.

Dne 28. října se konaly zvlášť skvělé oslavy zřízení republiky. V předvečer byla v divadle provedena Smetanova Prodaná nevěsta. Druhý den ráno položila štafeta SK Kladno věnec u pomníku padlých, následoval průvod spolků a korporací na Wilsonovo náměstí a defilé před státní vlajkou.

Ve dnech 10. až 17. prosince se konala peněžní sbírka ve prospěch nezaměstnaných. Dne 17. prosince proběhla dům od domu sbírka věcná. Kronikář poznamenal, že výtěžek byl sice slušný, ale nestačil proti tolika hladovým a bez naděje na lepší budoucnost.

Šachový klub pozval do Kladna mistra světa Alexandra Aljechina. Hrál v kavárně u Slaný simultánní partii s padesáti hráči, téměř všechny partie vyhrál, několik remisoval a jednu prohrál.

Obecní dávky v roce 1933 vynesly celkem 1 183 893 Kč. Nejvyšší položkou byla dávka ze zábav 302 489 Kč, dále zvěropolicejní dávka 100 000 Kč a dávka z přírůstku hodnoty 115 828 Kč.

Městská knihovna zaznamenala značný počet návštěv. V roce 1933 ji navštívilo 52 650 čtenářů, kteří si vypůjčili 157 950 svazků. Z toho bylo 145 629 svazků krásné četby, 5246 naučné literatury, 716 časopisů, 6096 dětské četby, 203 německé literatury a 50 hudebnin.

Dne 23. prosince byl na dole Engerth zabit při srážce s chodbou horník Josef Landa.

Dne 24. prosince slavil šedesáté narozeniny MUDr. Bohuslav Niederle, šéf okresní nemocnice. Okresní zastupitelstvo pojmenovalo nemocnici Niederlovou nemocnicí.

Dne 31. prosince zemřel nestor kladenských učitelů Karel Duschek, který v Kladně působil dlouhá léta a vychoval mnoho generací.