Církevní a náboženský život Kladna

Náboženské dějiny Kladna nejsou jen dějinami jednotlivých kostelů. S růstem dolů, hutí a železnice přicházeli do města lidé z různých regionů, vznikala nová společenství a měnila se i podoba víry v každodenním životě. Vedle katolických farností působily židovská obec, evangelické sbory a po roce 1918 také Církev československá husitská.

Průmyslové město a nová společenství

Statistický souhrn Státního oblastního archivu ukazuje rychlou proměnu náboženské skladby soudního okresu Kladno. V roce 1900 tvořili římskokatolíci 981,5 osoby z tisíce obyvatel; roku 1930 to bylo 559,4. Mezitím vzrostl podíl lidí bez vyznání a vznikla nová církevní prostředí. Údaje nepopisují osobní víru jednotlivců, ale dokládají změnu města, které se rozšiřovalo spolu s průmyslem a migrací.

Židovská komunita se v Kladně rozvinula ve druhé polovině 19. století. Její synagoga, dokončená roku 1884, byla veřejnou stavbou rostoucího města. Nacistická perzekuce komunitu zničila; budova od roku 1939 slouží husitské církvi jako Husův sbor.

Husitská obec a proměna synagogy

Kladenská náboženská obec Církve československé husitské vznikla roku 1925. Zpráva církve zachycuje její první veřejné přednášky i silné spojení se železničářským prostředím. Převzetí synagogy v roce 1939 je proto významnou, ale citlivou kapitolou: zachovalo stavbu, zároveň připomíná konec samostatného židovského života v Kladně.

Husův sbor není pouhou architektonickou kulisou. Je to budova, v níž se střetávají dějiny židovské obce, okupace, poválečné město a pokračující náboženský život jiné církve. Podrobné osudy původní obce a stavby shrnuje samostatný článek o synagoze.

Po roce 1945 a současnost

Po válce se židovská obec krátce obnovovala, její původní institucionální zázemí však už nevzniklo znovu. Katolické, husitské a evangelické prostředí pokračovalo v podmínkách komunistického státu, který církevní život výrazně omezoval a kontroloval. Po roce 1989 se náboženské obce mohly znovu svobodně organizovat; dnešní Kladno má vedle tradičních církví také menší protestantské a evangelikální sbory.

Tato kapitola nemá nahrazovat dějiny jednotlivých církví. Jejím smyslem je ukázat, že náboženské instituce patří k městské historii podobně jako školy, spolky nebo továrny: vytvářely místa setkávání, péče, vzdělávání a paměti, i když se jejich podmínky v jednotlivých režimech radikálně měnily.

Starý kostel a farnost

Pamětní kniha zachycuje starý farní kostel, hřbitov, kapli sv. Jana Křtitele, zvonici a staré zvony. Tyto údaje patří k předprůmyslové vrstvě kladenského církevního života a jsou samostatně zpracované v hesle Starý farní kostel, hřbitov a zvonice v Kladně. Pamětní kniha horního města Kladna, obrazy 36, 55

Časová osa

Související články

• Kladenská synagoga a židovská obec
• Válka, Lidice a Velké Kladno
• Poválečné Kladno 1945–1946
• Kulturní památky Kladna

Zdroje