Jiří Dienstbier mladší
27. května 1969, Washington, D.C.
Jiří Dienstbier mladší je právník a politik. V letech 2011-2020 byl senátorem za
obvod Kladno, v roce 2013 kandidoval v první přímé volbě prezidenta a v letech
2014-2016 působil ve vládě Bohuslava Sobotky jako ministr pro lidská práva, rovné
příležitosti a legislativu. Současně vedl Legislativní radu vlády.
S Kladnem ho spojuje senátní obvod a rodinná linie. Jeho otec Jiří Dienstbier starší byl kladenský rodák, disident, senátor za Kladno a první polistopadový ministr zahraničí.
Původ, rodina a vzdělání
Narodil se 27. května 1969 ve Washingtonu, kde jeho otec působil jako zahraniční
zpravodaj. Je synem Jiřího Dienstbiera staršího a Zuzany Dienstbierové, rozené
Wíšové. Anglický biografický přehled uvádí, že rodiče i dědeček Jaromír Wíšo patřili
mezi signatáře Charty 77 a že rodina během normalizace čelila politickému tlaku.
V dětství zažil uvěznění otce kvůli činnosti ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Studijní dráhu mu podle biografického přehledu ovlivnil původ z disidentské rodiny: po technické škole studoval ekonomii na ČVUT a později přešel na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Vládní životopis uvádí, že práva na Univerzitě Karlově absolvoval; stejný zdroj zmiňuje jednoho syna s dlouholetou partnerkou.
Listopad 1989 a raná politika
Do veřejného života vstoupil už před pádem komunistického režimu. Podílel se na
studentském hnutí Stuha, které stálo u přípravy pochodu 17. listopadu 1989 z
Albertova do centra Prahy. Po listopadu byl nominován do Federálního shromáždění a v
letech 1990-1992 působil jako poslanec.
Tato raná etapa je pro jeho pozdější politiku důležitá: Dienstbier mladší nevstoupil do veřejného prostoru až jako stranický profesionál. Začínal v prostředí studentské a občanské politiky, která řešila přechod od autoritářského režimu k demokratickým institucím.
Právo, ČSSD a komunální zkušenost
Po skončení federálního mandátu dokončil právnické vzdělání a pracoval jako právník.
Vládní životopis jej uvádí jako dlouholetého člena ČSSD, někdejšího předsedu Mladých
sociálních demokratů, zastupitele Prahy 2 a stínového ministra spravedlnosti. V roce
2010 vedl kandidátku sociální demokracie do pražského zastupitelstva.
Právnické vzdělání se v jeho politické dráze projevovalo důrazem na ústavnost, legislativu, lidská práva, rovné zacházení a kontrolu veřejné moci. To jsou témata, která se později přímo promítla do ministerské funkce.
Senátor za Kladno
V březnu 2011 byl v doplňovacích senátních volbách zvolen senátorem za Kladno. ČT24
tehdy popsala souboj mezi Jiřím Dienstbierem mladším za ČSSD a kladenským primátorem
Danem Jiránkem za ODS; podle článku získal Dienstbier 65,14 % hlasů a Jiránek
34,85 %.
Mandát měl silný symbolický rozměr, protože volby se konaly po smrti Jiřího
Dienstbiera staršího. Syn převzal senátní obvod po otci, který byl zároveň kladenským
rodákem. V roce 2014 mandát v obvodu Kladno obhájil a v Senátu působil do roku
2020.
Prezidentská kandidatura a vláda
V roce 2013 kandidoval v první přímé prezidentské volbě. Vládní životopis jej uvádí
jako kandidáta na úřad prezidenta České republiky, místopředsedu ČSSD a senátora za
Kladno. Kandidatura ho posunula z regionálního mandátu do celostátní politické
debaty.
V lednu 2014 byl jmenován ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a
legislativu a předsedou Legislativní rady vlády. Funkci vykonával do listopadu
2016. Šlo o resort bez velkých investičních projektů, ale s přímým dopadem na
pravidla státu: kvalitu zákonů, ochranu menšin, vztah veřejné moci k občanům a
rovné zacházení.
Kladno v jeho politické dráze
Kladno je u Jiřího Dienstbiera mladšího konkrétním mandátem, ne místem narození. Obvod Kladno mu dal senátorskou funkci, která ho spojila s městem a regionem v celostátní zákonodárné instituci. Rodinné jméno tuto roli zesilovalo, protože starší Dienstbier patří mezi významné kladenské rodáky 20. století.
Rodina tak vytvořila dvě odlišné veřejné generace: Jiří Dienstbier starší byl kladenský rodák, disident a polistopadový ministr zahraničí, Jiří Dienstbier mladší právník, senátor za Kladno, prezidentský kandidát a ministr pro lidská práva.
Časová osa
1969- narození ve Washingtonu.1970. a 1980. léta- dětství v disidentské rodině pod tlakem normalizačního režimu.1989- účast ve studentském hnutí Stuha a listopadových událostech.1990-1992- poslanec Federálního shromáždění.1997- ukončení právnického studia na Univerzitě Karlově podle biografického přehledu.2010- stínový ministr spravedlnosti ČSSD a lídr pražské kandidátky.2011- zvolen senátorem za Kladno.2013- kandidatura v první přímé prezidentské volbě.2014- jmenován ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu.2014- obhajoba senátního mandátu v obvodu Kladno.2016- konec ministerské funkce.2020- konec senátního mandátu.