Jitka Válová
13. prosince 1922, Kladno - 27. března 2011, Kladno
Jitka Válová byla česká malířka, kreslířka a grafička. Narodila se v Kladně jako dvojče Květy Válové a s rodným městem zůstala spojena po celý život. Studovala u Emila Filly na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, patřila ke skupině Trasa a její dílo se řadí k výrazným polohám české Nové figurace.
Kladno v jejím životě nebylo jen místo narození. Průmyslové město, práce v hutích, tělesná námaha a osamělost člověka vstoupily do figur, které se v jejích kresbách a obrazech mění v křehké, zranitelné a zároveň vzdorující tvary.
Rodina, studium a ateliér
Jitka a Květa Válovy se narodily 13. prosince 1922 v Kladně. Rodina později žila v
domě v Bendlově ulici, který se stal jejich dlouhodobým zázemím i pracovním prostorem.
Obě sestry odešly po válce studovat do Prahy, ale ateliérové a osobní těžiště si
udržely v Kladně.
Jitka Válová studovala v letech 1945-1950 na VŠUP u Emila Filly. Galerie výtvarného
umění v Ostravě připomíná také její ranou zkušenost s rytectvím skla v Železném Brodě.
Tato technická průprava je důležitá pro pochopení pozdější přesnosti kresby, práce s
plochou a schopnosti vést figuru jako znak.
Trasa, Nová figurace a lidské tělo
Od padesátých let byla Jitka Válová spojena se skupinou Trasa. Spolu s Květou Válovou, Adrienou Šimotovou, Alenou Kučerovou a dalšími autory patřila ke generaci, která posouvala české poválečné umění od oficiálních schémat k existenciálnímu výrazu, figuraci a osobnímu svědectví.
U Jitky Válové je tělo méně hmotné než u Květy. GVUO u díla Figury z roku 1978
zdůrazňuje formu lité inkoustové kresby a figury jako křehké tělesné schránky na hraně
abstraktního znaku. Její pozdější práce často působí jako záznam napětí, pohybu,
zranitelnosti a odporu.
Průmyslové Kladno v obrazech
Jitčina tvorba vychází z konkrétního prostředí. Hutě, dělníci, těžká práce a tvrdé městské okraje se v jejích obrazech nepřepisují do popisného realismu. Přecházejí do prohnutých figur, gest a linií, v nichž se objevuje tlak doby, fyzická námaha a vnitřní osamělost člověka.
GASK u Válových zdůrazňuje výchozí inspiraci v průmyslovém Kladně. U Jitky je tato inspirace výrazně existenciální: člověk není jen součástí práce, ale bytostí vystavenou tlaku, pohybu, bolesti i důstojnosti.
Pozdní uznání a pozůstalost
Po roce 1989 se dílo sester Válových výrazněji otevíralo domácímu i zahraničnímu
publiku. V roce 1994 obdržely Herderovu cenu ve Vídni a v roce 2010 udělila VŠUP
Jitce Válové čestný doktorát. GASK získal v roce 2021 rozsáhlou pozůstalost obou
sester a v letech 2022-2023 ji představil ve výstavě Cesta předurčena osudem.
Časová osa
1922: narodila se v Kladně jako dvojče Květy Válové.1945-1950: studovala na VŠUP v Praze u Emila Filly.50. léta: spojení se skupinou Trasa a počátky figurální tvorby.60. léta: její dílo se řadí k proudu Nové figurace.1978: vzniká práceFigury, typická pro pozdější litou kresbu.1994: spolu s Květou získala Herderovu cenu.2010: VŠUP jí udělila čestný doktorát.2011: zemřela v Kladně.2021: GASK získal pozůstalost sester Válových.