Podprůhon

Podprůhon, dříve označovaný také jako Podskalí, patří k nejstarším částem Kladna. Nevznikl až jako sídliště průmyslového města. Jeho počátky sahají do poloviny 18. století, kdy se pod tehdejším Kladnem začaly stavět malé domy na svahu údolíčka.

Roku 1769 opat Bedřich Grundtmann povolil v Bukovce výstavbu osmi domů. Další stavby vznikaly na severním svahu bez pravidelného plánu: bez zahrad, často jen s malým dvorkem. Právě kompaktní zástavba, schody, úzké cesty a rozdíl mezi horním městem a údolím dodnes určují podobu čtvrti.

Čtvrť pod starým městem

Podprůhon leží pod Starým Kladnem, v dosahu zámku i pozdějších průmyslových tratí. S rozvojem dolů a hutí se stal součástí dělnického města, ale jeho domy nevznikaly jako jednotně navržená kolonie. Záznam Středočeské vědecké knihovny k publikaci Paměť Podprůhonu řadí historii lokality mezi dějiny hornických a dělnických kolonií.

Čtvrť se v místní paměti neuchovala jen jako typ bydlení. Marie Majerová ji ve své knize Má vlast nazvala kladenským betlémem. Pozdější vzpomínky zachycují malé obchody, řemeslné dílny, hospody, schodiště a dvorky — tedy každodenní městský život, který v dějinách velkých hutí obvykle zůstává stranou.

Oprava ulic a inženýrských sítí

Město zařadilo Podprůhon do Integrovaného plánu rozvoje města a v prosinci 2011 získalo na rekonstrukci až 100 milionů Kč z evropských fondů. V lednu 2012 město vypsalo soutěž na zhotovitele; předpokládané výdaje činily přibližně 134 milionů Kč, přičemž necelých sto milionů měla pokrýt dotace.

Práce probíhaly v roce 2013. Podle České televize zahrnovaly opravy komunikací a opěrných zdí; plynofikaci město hradilo mimo dotační část. Obnova se týkala také studny a technické infrastruktury. Výše uvedené částky jsou rozpočtové a dotační údaje z přípravy projektu; nejsou samy o sobě konečným vyúčtováním celé akce.

Spolek a místní paměť

Místní obyvatelé založili roku 2006 Spolek Podprůhon. Pořádá Kladenské dvorky, sousedská setkání a místní plenéry. Festival vyrostl ze Setkání v zahradě výtvarníka Viktora Stříbrného v roce 1982.

Jak proměny čtvrti vnímají obyvatelé

Geografové Adam Čermák a Pavel Chromý ve studii vydané roku 2026 porovnali vzpomínky čtrnácti obyvatel Podprůhonu. Rozhovory pořídili na konci roku 2021; zachycují starousedlíky, přistěhovalce a jejich potomky.

Starší obyvatelé vzpomínali na setkávání u studánek a pump. Opravy domů, komunikací a sítí po roce 2013 podle autorů zvýšily přitažlivost čtvrti a provázelo je stěhování nových obyvatel. Ti oceňovali historickou zástavbu, zatímco část starousedlíků postrádala někdejší sousedské vazby.

Rozdíl se projevil i při kreslení hranic Podprůhonu: někteří rodáci do něj nezahrnovali nové domy směrem k Ostrovci, které přistěhovalci za součást čtvrti považovali. Studie využívá také fotografie Jiřího Hankeho. Celá studie v časopise Geografie.

Časová osa

Období	Událost
polovina 18. století	Začíná zástavba pod tehdejším Kladnem.
1769	Opat Bedřich Grundtmann povolil osm domů v Bukovce.
19.–20. století	Čtvrť se vyvíjela vedle průmyslového Kladna jako oblast malých domů, dvorků a dělnického bydlení.
2006	Vznikl Spolek Podprůhon.
2011	Město získalo dotační příslib až 100 milionů Kč na rekonstrukci Podprůhonu.
2012	Byla vyhlášena soutěž na zhotovitele; předpoklad činil přibližně 134 milionů Kč.
2013	Probíhala obnova komunikací, opěrných zdí, studny a technické infrastruktury.