Jaroslav Rössler

14. ledna 1886 - 27. listopadu 1964, Praha

Jaroslav Rössler byl český architekt a urbanista, žák Jana Kotěry a Friedricha Ohmanna, autor veřejných, školních, administrativních, obytných a pamětních staveb. Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně u něj uvádí narození v Kladně 14. ledna 1886. Plzeňský architektonický manuál i Architektonický manuál ho popisují jako architekta narozeného v Kladně v rodině ředitele zdejší Státní všeobecné řemeslnické školy.

Rodina, škola a studium

V letech 1906-1910 studoval u Jana Kotěry na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Poté pokračoval u Friedricha Ohmanna na vídeňské Akademii výtvarných umění. Architektonický manuál uvádí, že ve Vídni získal roku 1910 čestnou plaketu Hansenovy ceny a roku 1911 Olbrichovu cenu. Absolvoval také studijní cesty do Německa, Itálie, Nizozemska, Belgie a Švédska.

Archiweb jeho tvorbu charakterizuje jako architekturu vycházející z Otto Wagnera a Jana Kotěry a směřující k modernímu klasicismu.

Rössler není totožný se stejnojmenným fotografem Jaroslavem Rösslerem z let 1902-1990. V kladenském projektu jde o architekta narozeného roku 1886, spojeného s Kotěrovou školou, stavebními soutěžemi a veřejnými budovami první poloviny 20. století.

První kladenské projekty

Plzeňský architektonický manuál uvádí mezi Rösslerovými projekty z 10. let 20. století Městské divadlo Kladno, dům a knihtiskárnu Jaroslava Šnajdra a Státní průmyslovou školu. U posledních dvou staveb zmiňuje kombinaci režného cihelného zdiva a omítaných ploch.

Městské divadlo Kladno popisuje svou historickou budovu z let 1910-1911 jako jednu z prvních Rösslerových realizovaných prací. Budova stojí ve Dvořákových sadech a hlavní fasádu obrací k ulici J. Hory. Divadelní web zdůrazňuje geometrickou modernu, segmentově stupňovanou vstupní část, postranní rizality se schodišti, secesní múzy, znak města Kladna a prostorové řešení, které patří k významným českým divadelním stavbám před první světovou válkou.

Šnajdrův dům s tiskárnou v Saskově ulici navrhl Rössler pro Jaroslava Šnajdra. Památkový katalog ho popisuje jako nárožní patrový dům s obchodem v přízemí, obytným patrem a navazující provozní budovou. Stavba pracovala s režným zdivem, šedě omítanými plochami, geometrickým členěním fasády a původně i s výraznými nápisy KNIHTISKÁRNA J. ŠNAJDR. Součástí kompozice byla také zahradní terasa na střeše přízemní provozovny, přístupná z bytu majitele.

Pro Kladno připravil také ideové projekty úpravy náměstí.

Legie, publikace a veřejné stavby

Roku 1918 vstoupil Rössler do československých legií v Omsku. Po návratu patřil k architektům, kteří spojovali projekční práci s odbornou publicistikou a architektonickou kulturou. Přispíval do periodik, například roku 1912 publikoval stať o budovách obecného školství v časopise Styl. Roku 1929 vydal monografii svých prací Neue Architektur.

Ve 20. a 30. letech se přiklonil ke klasicizující moderně a novoklasicismu. Odborné profily uvádějí například Obchodní akademii v Brně, Československé státní reálné gymnázium v Plzni, Dělnickou úrazovou pojišťovnu v Praze-Holešovicích a budovu Pražské peněžní a zbožní burzy. Archiweb mezi jeho hlavní díla řadí také krematorium v Jaroměři.

V roce 1934 navrhl pro Jednotu výtvarných umělců výstavní pavilon ve Voršilské ulici v Praze, známý jako Nová síň. V závěru projekční práce se u některých staveb přibližoval puristickému a funkcionalistickému výrazu. Vedle veřejných a obytných staveb navrhoval také pomníky, památníky a pamětní desky, často spojené s první světovou válkou.

Veřejné instituce a obytné domy

Rösslerova práce po roce 1918 se rozšířila mimo Kladno. V Brně vznikla roku 1920 Obchodní akademie v Kotlářské ulici. Plzeňský architektonický manuál uvádí, že v letech 1923-1926 vznikalo Československé státní reálné gymnázium v Plzni a v letech 1924-1926 Obchodní akademie a škola ženských povolání v Břeclavi. Roku 1925 je v přehledu jeho díla uvedena okresní nemocnice v Lounech.

Velkou pražskou realizací byla Dělnická úrazová pojišťovna v Holešovicích. Umělecké památky Praha popisují, že roku 1922 proběhla architektonická soutěž na novou budovu a Rössler zvítězil s projektem pod heslem Perikles. Stavba byla realizována v letech 1926-1929 pro Úrazovou pojišťovnu dělnickou v Praze. Robustní fasádu člení bosáž, římsy, liseny a pravoúhlá okna; sochařskou výzdobu vytvořili Julius Mařatka a Karel Pokorný. Budova později sloužila státní správě a poškození výbuchem plynového potrubí z roku 1987 si vyžádalo zásah do nosných konstrukcí.

Z obytných staveb je v odborných přehledech uváděn Rösslerův vlastní rodinný dům v Praze-Střešovicích z let 1926-1927, rodinný dům O. J. Blažíčka v Praze-Dejvicích z let 1927-1928, rodinný dům v osadě Baba a nájemní dům na Puškinově náměstí v Bubenči. Právě u pozdějších obytných a poštovních staveb odborné manuály sledují posun od klasicizující moderny k puristickému a funkcionalistickému výrazu.

Styl, soutěže a pamětní tvorba

Rössler vyšel z Kotěrovy moderny a vídeňského školení, ale jeho styl se během kariéry proměňoval. Rané kladenské projekty patří ke geometrické a kotěrovské moderně. Meziválečné veřejné stavby se přiklánějí ke klasicizující moderně a novoklasicismu. Pozdější pošta v Praze-Libni, dejvický dům č. p. 1813 nebo nájemní dům v Bubenči už odborné profily řadí k puristickému až funkcionalistickému projevu.

Rozpor v některých údajích o místě narození je vhodné číst opatrně. Tento profil se opírá o Sládečkovo vlastivědné muzeum, Plzeňský architektonický manuál, Brněnský architektonický manuál a Architektonický manuál, které kladenský údaj výslovně uvádějí. U státního vyznamenání Za vynikající práci se v použitých odborných zdrojích liší rok 1956 a 1965; článek proto uvádí vyznamenání jako doloženou skutečnost a v časové ose zachycuje rozpětí podle zdrojů.

Časová osa

• 1886: Sládečkovo vlastivědné muzeum a architektonické manuály uvádějí narození v Kladně.
• 1906-1910: studoval u Jana Kotěry na Uměleckoprůmyslové škole v Praze.
• 1910: ve Vídni získal čestnou plaketu Hansenovy ceny.
• 1911: získal Olbrichovu cenu.
• 10. léta 20. století: rané projekty byly spojeny s Kladnem, mimo jiné s Městským divadlem, Šnajdrovou tiskárnou, Státní průmyslovou školou a náměstím.
• 1912: publikoval stať o budovách obecného školství v časopise Styl.
• 1918: vstoupil do československých legií v Omsku.
• 1920: vznikla Obchodní akademie v Brně.
• 1923-1926: vznikalo Československé státní reálné gymnázium v Plzni.
• 1924-1926: vznikala Obchodní akademie a škola ženských povolání v Břeclavi.
• 1925: v přehledu jeho díla je uvedena okresní nemocnice v Lounech.
• 1926-1929: vznikla Dělnická úrazová pojišťovna v Praze-Holešovicích.
• 1926-1927: vznikl jeho vlastní rodinný dům v Praze-Střešovicích.
• 1929: vydal monografii Neue Architektur.
• 1929-1932: vznikla filiálka Národní banky československé v Moravské Ostravě ve spolupráci s Karlem Roštíkem.
• 1934: navrhl výstavní pavilon Nová síň ve Voršilské ulici v Praze.
• 1934: v přehledech jeho díla je uveden poštovní a telegrafní úřad v Praze-Libni.
• 1935-1938: podílel se na přestavbě bývalého kláštera u kostela sv. Havla v Praze.
• 1936-1937: vznikla budova Pražské peněžní a zbožní burzy.
• 1956/1965: odborné zdroje uvádějí státní vyznamenání Za vynikající práci, ale liší se v roce udělení.
• 1964: zemřel v Praze.

Zdroje