Bohuslav Niederle
25. prosince 1873, Praha - 15. února 1963, Praha
Bohuslav Niederle byl chirurg, první primář nové okresní nemocnice v Kladně a od
roku 1924 její ředitel. Narodil se v Praze do rodiny Jindřicha Niederleho. Jeho
bratr Lubor Niederle se stal archeologem a antropologem; mezi Niederleho potomky
veřejné zdroje uvádějí syna Bohuslava Niederleho, dceru Bělu Niederlovou a vnuka
Jiřího Niederleho.
V roce 1903 se stal prvním primářem nové Okresní nemocnice v Kladně.
Životopis, rodina a lékařské začátky
Niederle vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. První místo získal u chirurga MUDr. Karla Maydla ve Všeobecné nemocnici v Praze. Tato pražská chirurgická škola předcházela jeho kladenskému působení a vysvětluje, proč mohl stát v čele nově vznikající nemocniční instituce.
Do Kladna přišel v době, kdy město rychle rostlo s hornictvím a hutnictvím. Průmysl vytvářel práci, ale také úrazy, nemoci a tlak na veřejné služby. Nemocnice proto nebyla doplňkem města, ale jednou z podmínek jeho moderního fungování.
První primář kladenské nemocnice
Okresní nemocnice císaře a krále Františka Josefa I. vznikala v letech 1902-1903.
Internetové muzeum Franze Josefa I. uvádí, že původní budova byla postavena podle
návrhu Aloise Zázvorky a Alfreda Ludwiga a že v roce 1903 byl prvním primářem
zvolen MUDr. Bohuslav Niederle.
Zpravodaj Oblastní nemocnice Kladno z roku 2023 připomíná, že nejstarší část
nemocnice měla na počátku 60 lůžek a že v jejím čele stál chirurg MUDr. Bohuslav
Niederle. V roce 1933, při třicátém výročí nemocnice, byla po prvním primáři
pojmenována i celá nemocnice.
Ředitel, rentgenologie a odborná práce
V roce 1924 byl Niederle jmenován ředitelem kladenské nemocnice. Wikipedie k jeho
biografii uvádí, že pod jeho vedením nemocnice v některých oborech, například v
rentgenologii, předčila pražské kliniky. Celoživotní práce s rentgenem ho podle
téhož zdroje připravila o většinu prstů na levé ruce, protože v počátcích se ruka
chirurga používala při nastavování ostrosti přístroje.
Vedle nemocniční práce byl autorem odborných studií a publikací z chirurgie. Od
roku 1928 působil jako docent Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a v roce 1934
byl jmenován mimořádným profesorem.
Války, veřejná práce a odchod z Kladna
Niederle se jako dobrovolník účastnil balkánské války v roce 1912. Za první
světové války byl v letech 1914-1916 nasazen na srbské frontě, ve Volyni a ve
Lvově. Po roce 1918 se podle veřejných biografických údajů zapojil také do správy
kladenského divadla jako předseda družstva a správy.
V roce 1939 se odstěhoval do Prahy. Kladenská část jeho života ale zůstala
viditelná v nemocnici, jejím pojmenování a v budově, která dnes nese jeho jméno.
Niederleho pavilon a vila
Nejstarší část kladenské nemocnice, dnešní Niederleho pavilon, byla postavena v
letech 1902-1903. Památkový katalog eviduje areál Oblastní nemocnice Kladno jako
chráněnou stavbu a veřejné zdroje uvádějí Niederleho pavilon jako kulturní památku.
Po rekonstrukci z roku 2012 v něm sídlí vedení nemocnice, administrativa a
některé ambulance.
S Niederlem je v Kladně spojena také Niederleho vila, dům čp. 1649 na náměstí
Edvarda Beneše. Veřejné zdroje ji popisují jako stavbu z roku 1910 od kladenské
stavební firmy Emila Hraběte; Niederle zde měl i soukromou ordinaci.
Nemocnice v Kladně
Bohuslav Niederle nebyl kladenským rodákem. V Kladně byl prvním primářem a později ředitelem nové okresní nemocnice. Jeho práce se týkala chirurgické péče, provozu nemocnice, veřejné zdraví a důvěra obyvatel v odbornou péči.
Časová osa
1873: narození v Praze.před rokem 1903: studium Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a práce u MUDr. Karla Maydla.1902-1903: výstavba původní kladenské okresní nemocnice.1903: první primář nové Okresní nemocnice v Kladně.1912: dobrovolný lékař v balkánské válce.1914-1916: nasazení za první světové války.1924: jmenování ředitelem kladenské nemocnice.1928: docent Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.1933: nemocnice pojmenována po svém prvním primáři.1934: mimořádný profesor.1939: odchod do Prahy.1963: úmrtí v Praze.