# Ženy v průmyslovém a veřejném životě Kladna

Práce žen v hutích za války, zaměstnání v poválečné Poldi, péče o děti, kultura, sport a první starostka Kladna.

- Kanonická adresa: https://kladno.wiki/udalosti/zeny-v-prumyslovem-a-verejnem-zivote-kladna
- Autor: Petra Němcová
- Kontakt autora: petra.nemcova@kladno.wiki
- Redakční metodika: https://kladno.wiki/metodika
- Druh: historická událost
- Hlavní oblast: Obyvatelstvo, bydlení a sociální dějiny
- Období: 1918–1945; 1945–1989; 1989–1997; 1998–2004; 2004–2014; 2014–2020; 2020–současnost
- Vydáno: 2026-08-09T15:25:02.896Z
- Aktualizováno: 2026-08-10T07:05:07.810Z

# Ženy v průmyslovém a veřejném životě Kladna

Dějiny průmyslového Kladna bývají vyprávěny prostřednictvím horníků a hutníků. Ženy však pracovaly přímo ve válečné výrobě, držely domácnosti v době mobilizace, nastupovaly do poválečných podniků a postupně získávaly viditelnější postavení ve sportu, kultuře a politice. Jejich zkušenost spojuje placenou práci s otázkou bydlení, školek a péče.

## Válečná výroba

Za první světové války vzrostl počet zaměstnanců Poldiny hutě z přibližně 2 276 v roce 1914 na asi 7 000 v roce 1917. Nedostatek mužů povolaných do armády přivedl ženy i na těžké provozní práce. Zvyšující se výroba munice přitom probíhala současně s nedostatkem potravin, dlouhými směnami a zásobovací krizí.

## Poválečná továrna a péče o děti

Po roce 1945 stát prosazoval vysokou zaměstnanost žen, ale každodenní možnost pracovat závisela na školkách, jeslích, dopravě a zásobování. Podnikové materiály SONP zachycují v šedesátých letech budování jeslí a mateřských škol pro děti zaměstnankyň. Sociální infrastruktura tak nebyla vedlejším tématem: umožňovala směnný provoz velkého průmyslového podniku.

Práce v Poldi zahrnovala technické, laboratorní, administrativní i výrobní profese. Ve veřejném obrazu podniku byly však ženské zkušenosti méně viditelné než mužské hutnické a hornické profese.

## Marie Bednářová

Výrazným životním příběhem je [Marie Bednářová](https://kladno.wiki/osobnosti/marie-bednarova). Vystudovaná strojní inženýrka pracovala ve výzkumném ústavu Poldi, stala se první ženskou hokejovou rozhodčí v Československu a po komunálních volbách roku 1990 také první starostkou Kladna po změně režimu. Spojuje tak průmysl, sport a městskou politiku v jedné biografii.

## Kultura a sport

Ženské pěvecké sbory, učitelky, knihovnice, sportovkyně a trenérky vytvářely veřejný život mimo továrny. V novější době se kladenské ženy prosadily v atletice, gymnastice, volejbalu i dalších sportech. Samostatné sportovní články proto doplňují tento sociální přehled konkrétními výsledky a osobnostmi.

## Co se v pramenech mění

Starší kroniky často zachycují ženy prostřednictvím rodinného stavu, dobročinnosti nebo školství; podnikové prameny je počítají jako pracovní sílu a novější rozhovory umožňují popsat individuální zkušenost. Článek proto neskládá jediný „typický“ ženský příběh, ale ukazuje různé role doložené pro jednotlivá období.

## Zdroje

## Zdroje

- [Paměť národa - Marie Bednářová](https://www.pametnaroda.cz/cs/bednarova-marie-20220328)
- [Středočeská vědecká knihovna - Marie Bednářová](https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-p0200987-Bednarova-Marie-1943/)
- [Wikipedie - Marie Bednářová](https://cs.wikipedia.org/wiki/Marie_Bedn%C3%A1%C5%99ov%C3%A1)
- [Kladenský deník — První světová válka na Kladensku, díl 3](https://kladensky.denik.cz/zpravy_region/serial-prvni-svetova-valka-na-kladensku-dil-3-20140724.html)
- [Muzeum věžáků — historie věžových domů](https://www.muzeumvezaku.cz/stranka/historie-vezaku?backTo=14)