# Uhlí, hutě a Poldi

Váňův kámen připomíná nález uhlí, který otevřel průmyslovou proměnu Kladna. Zdroj: Wikimedia Commons , licence CC BY-SA 3.0.

- Kanonická adresa: https://kladno.wiki/udalosti/uhli-hute-a-poldi
- Autor: Redakce Kladno Wiki
- Redakční metodika: https://kladno.wiki/metodika
- Druh: historická událost
- Hlavní oblast: Průmysl, práce a podnikání
- Období: 1846–1918; 1918–1945; 1945–1989
- Vydáno: 2026-07-23T08:04:34.000Z
- Aktualizováno: 2026-09-01T06:39:19.000Z

# Uhlí, hutě a Poldi

  ![Váňův kámen v Kladně](https://commons.wikimedia.org/wiki/Special:Redirect/file/Kladno_CZ_Mining_sculpture_Vana_Stone_043.jpg?width=1200)

    Váňův kámen připomíná nález uhlí, který otevřel průmyslovou proměnu Kladna. Zdroj:
    [Wikimedia Commons](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kladno_CZ_Mining_sculpture_Vana_Stone_043.jpg),
    licence CC BY-SA 3.0.

Uhlí, hutě a Poldi tvoří základní průmyslovou osu moderního Kladna. Z někdejšího města v
zemědělské krajině vzniklo během několika desetiletí hornické, hutnické a ocelářské
centrum. Průmysl změnil počet obyvatel, podobu čtvrtí, dopravu, sociální skladbu, politiku,
sport i každodenní jazyk města.

Tato událost není jedním datem. Začíná nálezem uhlí v roce `1846`, pokračuje vznikem
těžařstva, Vojtěšské huti a Pražsko-železářské společnosti a vrcholí založením Poldiny huti
v roce `1889`. Teprve spojení těchto kroků vysvětluje, proč se Kladno stalo jedním ze
symbolů českého těžkého průmyslu.

## Kladno před průmyslovým zlomem

Před polovinou 19. století mělo Kladno městský a řemeslný základ, ale jeho význam se
neopíral o velký průmysl. Okolní krajina byla tvořena starými obcemi, poli, cestami,
menšími řemesly a lokálními trhy. Rozhodující změnu přineslo až černé uhlí, které proměnilo
hodnotu pozemků, práci i vztah města k Praze, Berounsku a dalším průmyslovým oblastem.

Uhlí nebylo jen surovina. Přitáhlo podnikatele, techniky, dělníky, dopravní stavby,
ubytování a nové instituce. Kladno začalo růst rychleji, než odpovídalo jeho staré městské
struktuře.

## Jan Váňa a rok 1846

Za klíčový počátek průmyslového Kladna se považuje rok `1846`, kdy Jan Váňa v nálezné
jámě Kateřina–Josefa narazil na dva metry mocnou sloj. Nebyl prvním člověkem, který na
Kladensku našel uhlí: Kašpar Weininger zde už roku 1828 objevil tenkou sloj. Váňův nález
však otevřel těžbu mocnější hlavní sloje a stal se základem dalšího průmyslového rozvoje.
Připomíná jej [Váňův kámen](https://kladno.wiki/udalosti/vanuv-kamen-a-hlavni-kladenska-sloj).

Roku `1848` vzniklo Kladenské kamenouhelné těžařstvo. Tím se z geologického objevu stala
organizovaná průmyslová síla. Těžařstvo otevíralo v dalších desetiletích nová pole a
kladenské uhlí se začalo zapojovat do širšího hospodářského systému.

## Vojtěšská huť a železářský pilíř

Roku `1854` byla vystavěna [Vojtěšská huť](https://kladno.wiki/udalosti/vojtesska-hut-a-prazska-zeleznarska-spolecnost). Navázala na uhlí a proměnila Kladno z hornického
místa v prostor těžby a hutnictví. Roku `1857` vznikla Pražsko-železářská společnost, která
dala kladenskému průmyslu institucionální a kapitálové zázemí.

Doly, hutě a železnice se navzájem posilovaly. Uhlí dávalo energii, hutě spotřebovávaly
suroviny a vyráběly železo, doprava spojovala závody s trhy a pracovní síla přicházela z
okolních obcí. Kladno tak rostlo jako systém, nikoli jako samostatně plánované město.

## Poldina huť

Roku `1889` založil Karl Wittgenstein Poldinu huť. Jméno dostala po jeho manželce
Leopoldině a znak s ženskou hlavou se stal jedním z nejznámějších průmyslových symbolů
Kladna. Poldi vznikla v blízkosti Vojtěšské huti a zaměřila se na kvalitní nástrojové,
legované a speciální oceli.

Památkový katalog popisuje rychlý technický rozvoj areálu. V letech `1889-1890` vznikla
kelímková ocelárna, cementační pece, kovárna, válcovna, generátorovna a kotelna. Roku
`1891` přibyla Martinská ocelárna s pecí Siemens-Martin a pérovna. V roce `1908` byla
uvedena do provozu elektrická indukční pec Kjellin.

Poldi zaplnila jinou vrstvu průmyslu než starší Vojtěšská huť. Nešlo jen o objem výroby,
ale o kvalitu oceli, specializaci a exportní pověst. Úplnou historii podniku od založení
po privatizaci a dnešní brownfield shrnuje článek [Huť Poldi v Kladně](https://kladno.wiki/udalosti/hut-poldi-kladno).

## Výrobky a světová pověst

Český rozhlas připomíná, že Poldi vyráběla zbraně, motorové hřídele, chirurgickou ocel i
díly pro velké stavby. Ve 30. letech 20. století dodávala také konstrukční prvky pro slavný
obloukový most v Sydney. Značka Poldi tak posouvala Kladno z lokálního průmyslového města
do světového oběhu technických výrobků.

Síla značky měla i sociální účinek. Kladenská práce nebyla vnímána jen jako těžká a
špinavá, ale také jako kvalifikovaná. Hutníci, technici, konstruktéři, mistři a učni se
stali součástí města, které své sebevědomí opíralo o průmyslovou odbornost.

## Obrazový archiv Poldi

Historii podniku nelze zúžit na několik znaků, výrobků a hospodářských výsledků. Národní
technické muzeum pracovalo s fotografickými archivy Poldiny hutě v publikaci *Poldi — lidé
a jejich továrna*. Soubor zahrnuje snímky od konce 19. století přes znárodnění po druhé
polovině 20. století a zachycuje provozy, zaměstnance i způsob, jak podnik sám svou práci
fotografoval. Pro další rozšiřování hesel o areálech, profesích a lidech jde o konkrétní
archivní základ, nikoli o ilustrační kulisu.

## Průmysl a podoba města

Průmysl určil fyzickou podobu Kladna. Vznikaly vlečky, doly, hutní provozy, dělnické domy,
hostince, školy, spolky, hřiště a později sídliště. Cesty do práce propojovaly staré Kladno
s Dubím, Dříní, Kročehlavy, Vrapicemi, Rozdělovem a dalšími částmi. Správní slučování
okolních obcí později navazovalo na propojení, které už vytvořila práce.

Průmysl zároveň nesl sociální rizika. Těžká směna, úrazy, prach, kouř, znečištění a
závislost rodin na velkých podnicích patřily ke stejné historii jako výplaty, růst města,
sportovní tradice a hrdost na značku Poldi.

V roce 1889 se tato závislost proměnila v otevřený konflikt. Stávka na Mayrau a následné
[Krvavé Boží tělo](https://kladno.wiki/udalosti/krvave-bozi-telo-kladno-1889) ukázaly, že průmyslový růst
neznamenal automaticky lepší postavení hornických rodin. V příběhu stojí vedle hutníka a
horníka také ředitel [Gottfried Bacher](https://kladno.wiki/osobnosti/gottfried-bacher) a starosta
[Josef Hrabě](https://kladno.wiki/osobnosti/josef-hrabe), tedy lidé s podnikovou a městskou pravomocí.

## Smrtelné nehody jako součást průmyslových dějin

Mezi lety 1873 a 1876 zahynulo při třech neštěstích na dolech Amálie, Kateřina a Engerth celkem třicet lidí. V roce 1924 zabil otřes na dole Jan pět horníků, požár na dole Nosek v roce 1960 dalších dvacet a výbuch metanu na Schoelleru v roce 2001 čtyři. Po zániku velké části Poldi zemřeli v roce 2007 dva lidé při zřícení rozebírané válcovenské haly.

Přesná data, příčiny, počty obětí a pietní místa shrnuje článek [Tragické události Kladna a Kladenska](https://kladno.wiki/udalosti/tragicke-udalosti-kladna-a-kladenska).

## Poválečný vývoj a národní podnik

Po druhé světové válce přešla Poldina huť pod národní správu, byla znárodněna a od března
`1946` se stala součástí Spojených oceláren. V roce `1976` nesl podnik název POLDI -
Spojené ocelárny, n. p. Poválečná éra posílila rozsah zaměstnanosti a propojení podniku s
městem, ale zároveň zvyšovala závislost Kladna na jedné velké průmyslové soustavě.

Po roce `1989` byl národní podnik přeměněn na akciovou společnost a privatizován. Následný
útlum a krach v letech `1996-1997` ukázaly, jak silně bylo město spojeno s průmyslovým
základem, který ho po více než sto let formoval.

## Časová osa

| rok | událost |
|---:|---|
| `1846` | Jan Váňa v jámě Kateřina–Josefa nalezl mocnou sloj, která otevřela další rozvoj těžby na Kladensku. |
| `1848` | Vojtěch Lanna, bratři Kleinové a další společníci založili Kladenské kamenouhelné těžařstvo. |
| `1854` | byla vystavěna Vojtěšská huť. |
| `1857` | vznikla Pražsko-železářská společnost. |
| `1889` | Karl Wittgenstein založil Poldinu huť. |
| `1889-1890` | vzniklo první technické jádro Poldiny huti. |
| `1891` | přibyla Martinská ocelárna a pérovna. |
| `1908` | byla uvedena do provozu elektrická indukční pec Kjellin. |
| `1945-1946` | Poldina huť přešla pod národní správu, byla znárodněna a začleněna do Spojených oceláren. |
| `1976` | podnik nesl název POLDI - Spojené ocelárny, n. p. |
| `1996-1997` | krach Poldi zasáhl zaměstnanost, městské sebevědomí a podobu průmyslových areálů. |

Průmyslová práce zároveň vytvářela konflikty, odbory a spolkový život. Jejich souvislou kapitolu shrnuje článek [Dělnické hnutí a stávky na Kladensku](https://kladno.wiki/udalosti/delnicke-hnuti-a-stavky-na-kladensku). Každodenní zázemí hutníků — byty, učiliště, zdravotní péče, péče o děti a sport — zachycuje článek [Poldi: práce, bydlení a každodenní život průmyslového města](https://kladno.wiki/udalosti/poldi-prace-bydleni-a-kazdodenni-zivot).

## Zápisy v městské kronice

Pamětní kniha horního města Kladna zachycuje starší těžbu uhlí, vznik železáren, technické změny a propojení dolů a hutí se železnicí. Pro dějiny průmyslu je použitelná hlavně jako městský souhrn starších údajů, který je nutné číst spolu se samostatnými prameny k dolům, hutím a drahám.

## Zdroje

## Zdroje

- [Město Kladno - Historie průmyslu v Kladně](https://www.mestokladno.cz/historie-prumyslu-v-kladne/d-1401491)
- [Český rozhlas Dvojka - Poldi Kladno](https://dvojka.rozhlas.cz/poldi-kladno-hvezda-svetove-ocelarske-vyroby-a-jeji-smutny-osud-9473164)
- [Památkový katalog - Poldina huť, továrna na litou kelímkovou ocel](https://www.pamatkovykatalog.cz/poldina-hut-tovarna-na-litou-kelimkovou-ocel-20209115)
- [Sládečkovo vlastivědné muzeum - Kladno, město železa a oceli](https://www.omk.cz/dyn/doc/historie_huti)
- [Národní technické muzeum — Poldi: lidé a jejich továrna](https://www.ntm.cz/archiv-clanku/vysla-publikace-tvar-prumyslove-doby-poldi-lide-ajejich-tovarna)
- [Wikimedia Commons - Váňův kámen](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kladno_CZ_Mining_sculpture_Vana_Stone_043.jpg)
- [Kladno minulé - Jan Váňa](https://kladnominule.cz/osobnosti/jan-vana)
- [Wikimedia Commons - bývalý areál Vojtěšské a Poldi hutě](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sou%C4%8Dasn%C3%BD_stav_b%C3%BDval%C3%A9ho_are%C3%A1lu_Vojt%C4%9B%C5%A1sk%C3%A9_hut%C4%9B_a_POLDI_hut%C4%9B_Kladno.jpg)
- [Klub přátel hornických tradic — pomníky dolů Amálie a Engerth](https://www.kpht-kladno.cz/informace/)
- [Hornický zpravodaj — důl Kateřina a neštěstí na dole Nosek](https://www.kpht-kladno.cz/e_download.php?file=data%2Feditor%2F303cs_3.pdf&original=HZ+3+-+2020+web.pdf)