# První světová válka na Kladensku

Mobilizace, zbrojní výroba Poldi, vojenský lazaret, hladové stávky a vznik republiky v Kladně v letech 1914–1918.

- Kanonická adresa: https://kladno.wiki/udalosti/prvni-svetova-valka-na-kladensku
- Druh: historická událost
- Hlavní oblast: Staré Kladno a dějinné zlomy
- Období: 1846–1918
- Vydáno: 2026-07-23T08:04:34.000Z
- Aktualizováno: 2026-07-23T08:04:34.000Z

# První světová válka na Kladensku

První světová válka zasáhla Kladno jako město uhlí, hutí a dělnických čtvrtí. Muži odcházeli k armádě, horníci a hutníci se po krátkém odvodu vraceli do podniků řízených vojenským režimem, Poldina huť přešla na munici a reálné gymnázium se změnilo ve vojenský lazaret. Konec války přinesl hlad, stávky a demonstrace, ale také přímý podíl Kladna na vzniku Československa.

V roce 1910 mělo vlastní Kladno 19 369 obyvatel v 1 650 domech; další tisíce lidí žily v samostatných průmyslových obcích v jeho sousedství. Válka proto nezasáhla jeden úřad nebo jednu továrnu, ale hornické rodiny, čtvrti a celý dopravní i zásobovací systém města.

## Časová osa

| Datum | Událost |
| --- | --- |
| **26. července 1914** | Mobilizace odvedla kladenské muže k vojenským útvarům v Praze a Berouně. |
| **8. listopadu 1914** | Horníci a hutníci složili vojenskou přísahu; podniky pracovaly pod ozbrojeným dohledem. |
| **11. listopadu 1914** | Do lazaretu v budově reálného gymnázia přijelo prvních 534 raněných. |
| **1914–1917** | [Poldina huť](https://kladno.wiki/udalosti/uhli-hute-a-poldi) rozšiřovala zbrojní výrobu; počet zaměstnaných vzrostl z 2 276 na 7 000. |
| **21.–23. dubna 1917** | Stávkovalo 1 300 zaměstnanců Poldiny hutě. |
| **22. ledna 1918** | Kladenské ulice zaplnila generální stávka za mír a zásobování. |
| **14. října 1918** | Demonstrace za jednodenní generální stávky se podle dobového souhrnu účastnilo 45 000 lidí. |
| **28.–29. října 1918** | Kladno slavilo vznik Československa; následné zásobovací nepokoje ukázaly, že válečná nouze neskončila přes noc. |

## Mobilizace a vojenský dohled nad prací

Většina mužů z Kladenska podle doplňovacích okresů patřila k 28. pražskému a 88. berounskému pěšímu pluku. Z Rozdělova odešlo během druhého dne mobilizace přes šest set mužů. Horníci byli nejprve mobilizováni také, ale stát je brzy vrátil do dolů jako nepostradatelné pracovníky. Neznamenalo to návrat k běžné práci: na začátku listopadu 1914 byli spolu s hutníky postaveni pod vojenské velení.

V šachtách a hutích dohlíželi ozbrojení vojáci. Absence, pozdní příchod i jiné pracovní přestupky se řešily podle vojenského řádu; hrozilo vězení nebo odvod na frontu. Práce pro válečný průmysl tak nebyla civilní alternativou služby, ale jinou formou válečné povinnosti.

## Poldi jako zbrojní závod

Válka změnila [Poldinu huť](https://kladno.wiki/udalosti/uhli-hute-a-poldi) v jeden z průmyslových podniků, na nichž stála rakousko-uherská zbrojní výroba. Závod vyráběl nábojnice, střely do pušek a kulometů, tříštivé a šrapnelové granáty, bomby i munici pro těžká děla a moždíře. Zbrojní zakázky si vynutily nové obrobny a výrazné rozšíření areálu.

Počet zaměstnaných stoupl z 2 276 lidí v roce 1914 na 7 000 v roce 1917. Do výroby nastupovaly ženy, které vykonávaly i těžké provozní práce; nedostatek pracovníků doplňovali srbští a italští váleční zajatci. Růst výroby proto neznamenal běžný hospodářský rozvoj: byl závislý na válce, práci pod vojenským dohledem a stále horším zásobování obyvatelstva.

## Lazaret, ranění a památka padlých

První přímou zkušeností města s frontou byl 7. září 1914 nemocniční vlak o 43 vozech, který projížděl přes Kladno s raněnými. Kapacita [kladenské nemocnice](https://kladno.wiki/subjekty/oblastni-nemocnice-kladno) nestačila, a proto město přeměnilo budovu reálného gymnázia ve vojenský lazaret. Dne 11. listopadu 1914 přijelo prvních 534 převážně těžce raněných vojáků; kladenská hasičská sanitní četa během války přepravila z nádraží 6 283 raněných.

Padlí a zemřelí nezůstali jen ve statistice. Základní kámen centrálního pomníku kladenských vojáků a legionářů byl položen na dnešním náměstí Svobody 8. července 1928. Pomník do roku 1953 připomínal 351 občanů města: 130 padlých, 117 zemřelých, 92 nezvěstných a dvanáct osob bez přesně určeného osudu. Památníky vznikaly také v Kročehlavech, Dubí, Hnidousech a Rozdělově; jejich součty ale nepředstavují úplný obraz všech obyvatel, mimo jiné proto, že na nich chyběla německá jména.

## Hlad, stávky a rok 1918

Válečná výroba nezabránila rozpadu zásobování. První stávka 1 300 zaměstnanců Poldiny hutě mezi 21. a 23. dubnem 1917 přinesla jen mírné zlepšení pracovních a vyživovacích podmínek. Příděly chleba pro těžce pracující se podle dobového svědectví zmenšily na 2,1 kilogramu týdně a pro ostatní na 1,4 kilogramu.

V lednu 1918 proběhla stávka za mír; v květnu přerostla bída v hladové bouře a rabování v okolních obcích, mlýnech a statcích. Dělnické protesty tak nevycházely z abstraktní politiky, ale ze zhoršujícího se přístupu k jídlu, práce a bydlení. Kladenský průmysl dokázal vyrábět munici ve velkém, nedokázal však zajistit běžnou obživu rodin, které jej držely v chodu.

## Konec monarchie a začátek republiky

Na podzim 1918 se zastavovala zbrojní výroba Poldi pro nedostatek surovin a uhlí a podnik začal propouštět. Dne 14. října se demonstrace za generální stávku účastnilo podle dobového souhrnu 45 000 lidí. Zpráva o vzniku Československa dorazila do města 28. října odpoledne, v době španělské chřipky. Práce se zastavila a ulice zaplnily průvody.

Následující den se na tábor lidu sešlo znovu asi 60 000 lidí. Z Kladenska pak odjížděli dobrovolníci na pomoc Slovensku. V lednu a znovu v květnu 1919 se ale objevily zásobovací nepokoje a rabování obchodů. První republika tak v Kladně nezačala klidným administrativním převodem, ale v městě vyčerpaném čtyřmi lety mobilizace, zbrojní práce a nedostatku.

## Zápisy v městské kronice

Pamětní kniha horního města Kladna pro válečné roky zaznamenává příděly, průmyslovou výrobu, uprchlíky, stávku v Poldině huti a říjen 1918. Tyto pasáže doplňují článek o místní průběh války a o přechod k první republice.

## Související lidé a organizace

- Huť Poldi
- Oblastní nemocnice Kladno

## Zdroje

- [Kladenský deník — První světová válka na Kladensku, díl 1](https://kladensky.denik.cz/zpravy_region/serial-prvni-svetova-valka-na-kladensku-dil-1-20140722.html)
- [Kladenský deník — První světová válka na Kladensku, díl 2](https://kladensky.denik.cz/zpravy_region/serial-prvni-svetova-valka-na-kladensku-dil-2-20140723.html)
- [Kladenský deník — První světová válka na Kladensku, díl 3](https://kladensky.denik.cz/zpravy_region/serial-prvni-svetova-valka-na-kladensku-dil-3-20140724.html)
- [Kladenský deník — První světová válka na Kladensku, díl 4](https://kladensky.denik.cz/zpravy_region/serial-prvni-svetova-valka-na-kladensku-dil-4-20140725.html)
- [Kladenský deník — První světová válka na Kladensku, díl 6](https://kladensky.denik.cz/zpravy_region/serial-prvni-svetova-valka-na-kladensku-dil-6-20140728.html)
- [Kladenský deník — První světová válka na Kladensku, díl 7](https://kladensky.denik.cz/zpravy_region/serial-prvni-svetova-valka-na-kladensku-dil-7-20140729.html)