# Průmyslová zóna Kladno-východ: od Vojtěšské huti ke Koněvu

Historie území bývalé Vojtěšské huti a huti Koněv: první koksová vysoká pec, poválečné SONP, brownfield a dnešní proměna průmyslové zóny Kladno-východ.

- Kanonická adresa: https://kladno.wiki/udalosti/prumyslova-zona-kladno-vychod
- Druh: místo
- Hlavní oblast: Průmysl, práce a podnikání
- Období: 1846–1918; 1945–1989; 1989–1997; 1998–2004; 2004–2014; 2014–2020; 2020–současnost
- Vydáno: 2026-07-23T08:04:34.000Z
- Aktualizováno: 2026-07-23T08:04:34.000Z

# Průmyslová zóna Kladno-východ: od Vojtěšské huti ke Koněvu

Název **průmyslová zóna Kladno-východ** označuje rozsáhlé území bývalých hutních provozů na pomezí Kladna, Dubí a Kročehlav. Jeho jádrem byla [Vojtěšská huť](https://kladno.wiki/udalosti/vojtesska-hut-a-prazska-zeleznarska-spolecnost), později známá jako huť Koněv. Nejde tedy o nově založený průmyslový park: dnešní zóna vyrůstá z jednoho z nejstarších železářských areálů v Čechách.

## Vojtěšská huť a první koksová vysoká pec

Vojtěch Lanna starší založil Vojtěšskou huť v polovině 19. století v návaznosti na kladenské uhlí a železniční spojení. Roku **1855** zde byla zapálena první vysoká pec v Čechách vytápěná koksem. Huť postupně získala šest vysokých pecí, pudlovnu, válcovnu, slévárnu a mostárnu; vyráběla kolejnice, strojní a stavební konstrukce i litinové výrobky.

Vojtěšská huť spolu s doly a drahami změnila okolní krajinu ve výrobní pás. Pozdější [Poldina huť](https://kladno.wiki/ctvrti/poldi-a-prumyslove-kladno), založená v roce 1889, vznikla v sousedství, ale šlo o jiný podnik se zaměřením na speciální oceli. Teprve poválečné znárodnění je spojilo do jednoho hutního komplexu.

## Od Vojtěšské huti ke Koněvu

Po druhé světové válce byly kladenské hutě znárodněny a začleněny do národního podniku Spojené ocelárny, později SONP. Vojtěšská huť nesla od roku **1946** jméno maršála Ivana Stěpanoviče Koněva. Označení Koněv proto není samostatným historickým závodem vedle Vojtěšské huti, ale poválečným jménem téhož areálu.

V průběhu druhé poloviny 20. století se území proměňovalo podle potřeb velkého hutního podniku. Výroba, energetika, vlečky, sklady a odpady vytvářely jeden navazující celek s Poldi a dalšími provozy. Po útlumu hutnictví v devadesátých letech zůstala část hal využitá, velká část však přešla do režimu brownfieldu.

## Brownfield, zátěže a dnešní regulace

Konferenční materiál Vodních zdrojů z roku 2023 řadí Kladno-východ mezi území bývalých hutí Koněv a Poldi se starými ekologickými zátěžemi. Nejde o jediný uzavřený pozemek: historická výroba zasáhla více katastrálních území a jednotlivé části areálu mají rozdílné vlastníky, stavby i míru využití.

Městský regulační plán popisuje podstatnou část bývalé Vojtěšské huti jako podvyužité postindustriální území v těsné vazbě na centrum Kladna. Při jeho další proměně proto nelze oddělit budoucí výstavbu od sanace, dopravního napojení a zachování hodnotných průmyslových stop. Rozvoj zóny má jinou povahu než vznik zóny Kladno-jih na volných pozemcích po roce 1998: zde jde o opakované využívání území, které město průmyslově formovalo více než 170 let.

## Časová osa

| Rok | Událost |
| --- | --- |
| **1855** | Ve Vojtěšské huti začíná pracovat první koksová vysoká pec v Čechách. |
| **1875** | Vojtěšská huť patří k největším železárnám Rakouska-Uherska s uzavřeným výrobním cyklem. |
| **1889** | V sousedství vzniká Poldina huť, samostatná ocelárna Karla Wittgensteina. |
| **1946** | Vojtěšská huť je po znárodnění přejmenována na huť Koněv a začleněna do poválečného hutního komplexu. |
| **po roce 1989** | Útlum hutnictví rozděluje areál mezi fungující provozy a nevyužité či zdevastované části. |
| **2023–2026** | Veřejné materiály popisují Kladno-východ jako brownfield se zátěžemi a podvyužitým územím, pro které město připravuje regulační rámec. |

## Co zůstává doložit u každé části zvlášť

Název Kladno-východ nesmí zakrýt rozdíl mezi historickou Vojtěšskou hutí, někdejší hutí Koněv, sousedním areálem Poldi, současnými výrobními provozy a nevyužitými plochami. U konkrétní stavby nebo nové investice je proto nutné uvést vlastníka pozemku, povolení, rozsah sanace a konkrétní závazky investora; samotná poloha v průmyslové zóně tyto údaje nenahrazuje.

## Zdroje

## Související lidé a organizace

- Huť Poldi
- Statutární město Kladno
- Teplárna Kladno

## Zdroje

- [TEDESCO — Průmyslová zóna Kladno-východ](https://www.tedesco.cz/clanky/o-spolecnosti/historie/prumyslova-zona-kladno-vychod.html)
- [Vodní zdroje — Průmyslová zóna Kladno-východ: ekologické zátěže](https://brownfieldy.cz/app/uploads/2023/10/konference-brownfieldy-2023-sbornik.pdf)
- [Město Kladno — odůvodnění regulačního plánu bývalé huti Koněv](https://mestokladno.cz/assets/File.ashx?id_dokumenty=1487848&id_org=6506)
- [Sládečkovo vlastivědné muzeum — Kladno, město železa a oceli](https://www.omk.cz/dyn/doc/historie_huti)
- [Brownfieldy — Areál Poldi: brownfield v procesu revitalizace](https://brownfieldy.gov.cz/app/uploads/2023/08/konference-brownfieldy-2018-sbornik.pdf)