# Lánská koněspřežka a Kladno

Lánská koněspřežka spojila Prahu, Kladno, Stochov a Lány ještě před nástupem parních lokomotiv. Provoz začal 21. března 1830. Trať nevznikla kvůli…

- Kanonická adresa: https://kladno.wiki/udalosti/lanska-konesprezka-a-kladno
- Druh: historická událost
- Hlavní oblast: Územní rozvoj, stavby a doprava
- Období: do roku 1846; 1846–1918
- Vydáno: 2026-07-23T08:04:34.000Z
- Aktualizováno: 2026-07-23T08:04:34.000Z

# Lánská koněspřežka a Kladno

Lánská koněspřežka spojila Prahu, Kladno, Stochov a Lány ještě před nástupem parních lokomotiv. Provoz začal 21. března 1830. Trať nevznikla kvůli každodennímu dojíždění obyvatel Kladna; její původní smysl byl hospodářský — přeprava dřeva, kamene, zemědělských produktů a později také uhlí do Prahy.

## Pokusná trať a hlavní trasa

Stavba měla původně pokračovat až k Plzni. Před zahájením provozu vznikl roku 1827 zkušební úsek u Kačice, na němž se ověřovaly pražce i kolejnice. Pískovcové pražce a litinové koleje se neosvědčily, proto se při stavbě hlavní trati přešlo na dřevo a železo.

Jarní otevření roku 1830 přivedlo koněspřežku z Prahy ke Kladnu a dál přes Kačici, Stochov a Lány do lesů u Píně. Úsek z Lán do Píně sloužil zejména svozu dřeva. Kladno leželo na trase dřív, než se v jeho okolí naplno rozvinula hlubinná těžba; dráha proto vytvořila dopravní předpoklad, který pozdější průmysl mohl převzít a rozšířit.

## Uhlí, přestavba a Buštěhradská dráha

S růstem kladenského revíru narůstal význam přepravy uhlí. Koňská síla a úzký rozchod přestaly kapacitně stačit. Koněspřežku roku 1853 koupila Buštěhradská železniční společnost, která v říjnu 1855 získala koncesi k jejímu provozu a postupně začala přestavovat trasu na normální rozchod a parní trakci.

Úsek Praha–Lány byl v šedesátých letech 19. století nahrazován Buštěhradskou dráhou. Na lesní části mezi Stochovem a Píní se koněspřežný provoz udržel až do roku 1873. Nová železnice pak sloužila rostoucí těžbě, hutím a rozšiřování města; na ni později navázaly další průmyslové tratě včetně [kladensko-nučické dráhy](https://kladno.wiki/udalosti/kladensko-nucicka-draha).

## Co zůstalo v krajině

Trať jako celek zanikla, ale její stopy zůstávají u Kamenných Žehrovic, Kačice, Píně, Brejlu a v Lánské oboře. Nejde o okrajovou kuriozitu: koněspřežka vysvětluje, proč má železniční historie Kladenska kořeny před vznikem Vojtěšské huti, Poldi i moderní tratě Praha–Kladno.

## Časová osa

- `1826` — společnost koňské dráhy Praha–Plzeň žádá o povolení stavby.
- `1827` — zkušební úsek u Kačice ověřuje materiály pro budoucí trať.
- `21. března 1830` — zahájení provozu mezi Prahou a Kladnem; během roku pokračuje stavba k Lánech.
- `1853` — dráhu kupuje Buštěhradská železniční společnost.
- `1855` — Buštěhradská železniční společnost získává koncesi provozu.
- `1863–1869` — přestavba klíčových úseků na parní dráhu normálního rozchodu.
- `1873` — poslední jízda koněspřežky na lesním úseku ke Píni.

## Zdroje

## Zdroje

- [Středočeská vědecká knihovna — Koněspřežná dráha Praha–Lány](https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-k0201322-Konesprezna-draha-PrahaLany/)
- [Český rozhlas — Kačice, místo železničního pravěku](https://strednicechy.rozhlas.cz/kacice-misto-zeleznicniho-praveku-7719840)