# Kladenský zámek a městské muzeum

Kladenský zámek stojí na místě středověké tvrze a patří k málu staveb, na nichž je čitelná předprůmyslová historie města. Byl správním sídlem panství,…

- Kanonická adresa: https://kladno.wiki/udalosti/kladensky-zamek-a-muzeum
- Druh: historická událost
- Hlavní oblast: Staré Kladno a dějinné zlomy
- Období: do roku 1846; 1846–1918; 1918–1945; 1945–1989; 1989–1997; 1998–2004; 2004–2014; 2014–2020; 2020–současnost
- Vydavatel: Mind Hackers by MHK Lab
- Vydáno: 2026-07-23T08:04:34.000Z
- Aktualizováno: 2026-07-23T08:04:34.000Z

# Kladenský zámek a městské muzeum

Kladenský zámek stojí na místě středověké tvrze a patří k málu staveb, na nichž je čitelná předprůmyslová historie města. Byl správním sídlem panství, rezidencí břevnovských benediktinů a od třicátých let 20. století také místem, kde město soustředilo muzeum, archiv a knihovnu.

## Od tvrze k baroknímu sídlu

Břevnovští benediktini drželi kladenské panství od roku 1705. V letech 1737–1740 nechali původní tvrz zásadně přestavět podle návrhu [Kiliána Ignáce Dientzenhofera](https://kladno.wiki/osobnosti/kilian-ignac-dientzenhofer). Zámek se stal rezidencí opata Bennona Löbla a správním střediskem panství; věžička byla dokončena roku 1750.

Z barokní přestavby se dochovala zejména kaple sv. Vavřince. Budova tím získala podobu, kterou si uchovala i poté, co po společenských a majetkových změnách 19. století sloužila převážně správě velkostatku.

## Město kupuje zámek

Roku 1933 koupilo zámek město Kladno od břevnovských benediktinů. Předcházela tomu snaha nově založeného Musejního spolku najít trvalé zázemí pro sbírky, které se od počátku 20. století stěhovaly mezi radnicí, školou a provizorními sklady.

Zámek bylo nutné opravit. Poté do něj město umístilo městský archiv, veřejnou knihovnu a muzeum. Muzeum se otevřelo veřejnosti v roce 1935 při Kladenských výstavních trzích a neslo jméno svého prvního ředitele Antonína Sládečka, který zemřel už v předchozím roce.

## Muzeum a městská paměť

Sládečkovo muzeum budovalo archeologické, numismatické, přírodovědné i regionálně historické sbírky. Na jeho práci navázal Josef Žofka, který rozšířil zejména archeologický, mineralogický a petrografický fond. Zámek tak přestal být pouze připomínkou vrchnostenské správy a stal se místem, kde se ukládaly doklady o dějinách samotného města.

Muzeum zámek opustilo v roce 2004 a knihovní pobočka v roce 2014. Po částečné rekonstrukci se prostory v letech 2019 a 2020 otevřely s novou kulturní náplní. Dnešní zámek proto spojuje stavební památku, expozice a kulturní provoz, zatímco Sládečkovo vlastivědné muzeum působí v Huťské ulici.

## Časová osa

- `1705` — břevnovští benediktini získávají kladenské panství.
- `1737–1740` — Dientzenhoferova přestavba tvrze na barokní zámek.
- `1750` — dokončení zámecké věžičky.
- `1933` — zámek kupuje město Kladno.
- `1935` — veřejnosti se otevírá Sládečkovo městské muzeum.
- `2004` — muzeum opouští zámecké prostory.
- `2014` — odchází i pobočka městské knihovny.

## Zápis v městské kronice

Pamětní kniha horního města Kladna řadí zámek do delší linie starších tvrzí, Žďárských ze Žďáru a břevnovských opatů. Uvádí jej vedle starého kostela a dalších míst historického jádra, tedy jako součást předprůmyslového Kladna.

## Zdroje

## Zdroje

- [Kladenský zámek — historie](https://www.kladenskyzamek.cz/cs/historie-zamku)
- [Sládečkovo vlastivědné muzeum — historie muzea](https://www.omk.cz/dyn/doc/muzeum_historie_podrobna?print=1)